Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 1. zasedáni
13.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne... .. 1948,
kterým se mění a doplňuji předpisy o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb. o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 zní:
Mimořádná jednorázová dávka a mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku podle tohoto zákona slouží ke zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy.
2. § 3, odst. l zní:
(1) Mimořádné jednorázové dávce jsou podrobeny:
a) fysické osoby a neodevzdáné (nerozdělené) pozůstalosti, podléhající dani důchodové nebo dani ze mzdy, přesahuje-li jejich dani podrobený důchod nebo dani podrobená mzda, po případě jejich součet, částku 240. 000 Kčs za kalendářní rok 1947, a to sazbou podle % 9, odst. l,
b) fysické osoby, neodevzdáné (nerozdělené) pozůstalosti, akciové společnosti, komanditní společnosti na akcie a společnosti s ručením obmezeným, Jsou-li vlastníky
majetku přesahujícího 1, 000. 000 Kčs a měly-li v některém z kalendářních let 1945 až 1947 dani podrobený důchod nebo dani podrobenou mzdu, po případě jejich součet, nebo základ zvláštní daně výdělkové nejméně 50. 000 Kčs, a to sazbou podle § 9, odst. 2,
c) osoby uvedené pod písm. b), jsou-li vlastníky majetku přesahujícího 2, 000. 000 Kčs, bez ohledu na výši dani podrobeného důchodu, dani podrobené mzdy nebo základu zvláštní daně výdělkové, a to sazbou podle § 9, odst. 2.
3. § 5 zní:
1) Do majetku podle § 4 se započítávají bez ohledu na dobu nabytí předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod., jakož i všechny jiné majetkové předměty a práva, patřící k jinakému majetku a v § 8 zákona č. 134/1946 Sb. výslovně neuvedené, za těchto podmínek:
a) bylo-li jich nabyto do 15. listopadu 1945 a mají-li jednotlivě hodnotu přesahující 5. 000 Kčs nebo převyšuje-li jejich úhrnná hodnota částku 25. 000 Kčs;
b) bylo-li jich nabyto v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 a mají-li jednotlivě hodnotu přesahující 10. 000 Kčs nebo převyšuje-li jejich úhrnná hodnota částku 100. 000 Kčs.
(2) Hodnotou se rozumí u majetkových předmětů a práv, kterých bylo nabyto v době
a) před 1. lednem 1939, obecná cena k tomuto dni,
b) od 1. ledna 1939 do 15. listopadu 1945, částka, jakou byly tyto předměty nebo tato práva oceněny nebo by se měly oceniti podle ustanovení §§ 23 až 28 zákona č. 134/1946
Sb". jako majetkový přírůstek,
c) po 15. listopadu 1945, cena podle % 7, odst. 1.
4. §7, odst. 2 zní:
(2) Majetkové předměty a práva, nabyté do 15. listopadu 1945 (31. prosince 1945), se ocení podle ustanovení části třetí zákona č. 134/1946 Sb. a oceňovacích směrnic vydaných na podkladě těchto ustanovení. Ceny takto zjištěné se zvýší pro účely mimořádné jednorázové dávky u činžovních a rodinných domů, pro něž platí směrnice vydané podle § 50 zákona č. 134/1946 Sb., s výjimkou činžovních a rodinných domů patřících k výdělečnému majetku, o 15%. Ukládací a cenné
papíry se ocení podle kursů, které vyhlásí ministerstvo financí v Úředním listé.
5. § 8, odst. 2 zní:
(2) částky uvedené v § 61, odst. 3 a 4 zákona č. 134/1946 Sb. se neodčítají.
6. § 9 zní:
(1) Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. l, písm. a) 20% vyměřené (sražené) daně důchodové nebo daně ze mzdy, po případě jejich součtu. U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (hrubou roční mzdou) přes 240. 000 Kčs až do 1, 000. 000 Kčs se dávka vypočte tak, aby z důchodu (mzdy) po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a dávky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (ze mzdy) 240. 000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy). U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (mzdou) převyšujícím 1, 000. 000 Kčs se dávka vypočte tak, aby z důchodu po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a dávky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (mzdy) 1, 000. 000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a dávky na něj (ni) připadající.
(2) Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. l, písm. b) a c)
z čistého majetku od 1, 000. 000 do 1, 200. 000 Kčs 1% z čistého majetku přes 1, 200. 000 do 1, 400. 000 Kčs 8% z čistého majetku přes 1, 400. 000 do 1, 600. 000 Kčs 9% z čistého majetku přes 1, 600. 000 do 1, 800. 000 Kčs 10% z čistého majetku přes 1, 800. 000 do 2, 000. 000 Kčs 11% z čistého majetku přes 2, 000. 000 do 2, 500. 000 Kčs 12% z čistého majetku přes 2, 500. 000 do 3, 000. 000 Kčs 13% z čistého majetku přes 3, 000. 000 do 5, 000. 000 Kčs 14% z čistého majetku přes 5, 000. 000 do 10, 000. 000 Kčs 16% z čistého majetku přes 10, 000. 000 do 20, 000. 000 Kčs 18% z čistého majetku přes 20, 000. 000 20%.
(3) Nepřesahuješ čistý majetek částku 1, 500. 000 Kčs a základ daně důchodové nebo daně ze mzdy, po případě součet obou za kalendářní rok 1947 150. 000 Kčs, odpočítává se z čistého majetku, který je základem dávky podle odstavce 2, na každé dítě, které je příslušníkem rodiny, 75. 000 Kčs.
(4) Dávka podle odstavce 2 se zvyšuje:
a) o 30% u poplatníků svobodných, rozloučených, rozvedených nebo nežijících trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti — jsou-li tyto osoby bezdětné;
b) o 15% u poplatníků ženatých, vdovců a vdov — Jsou-li tyto osoby bezdětné.
3
(5) Za bezdětné se nepovažují osoby, které vychovaly alespoň jedno dítě, t. j. měly je v zaopatření alespoň do jeho 14. roku. Omezení do 14. roku neplatí, jestliže se dítě stalo přímou obětí národní, politické nebo rasové persekuce.
(6) U akciových společností, komanditních společností na akcie a společností s ručením obmezeným se zvyšuje dávka podle odstavce 2 o 30%.
(7) Mimořádná jednorázová dávka podle odstavců 2, 4 a 6 se vypočte tak, aby z majetku podrobeného této dávce nezbylo poplatníku po odečtení dávky podle odstavce 2 a případné přirážky k ní podle odstavce 4 nebo 6 méně, než kolik zbývá z nejvyšší částky majetku nejblíže nižší položky sazební stupnice po odečtení dávky připadající na tento majetek a případné přirážky k ní. V žádném případě nesmí majetek vyměřením dávky klesnouti pod 1, 000. 000 Kčs.
(8) Jsou-li u téhož poplatníka splněny podmínky pro uložení mimořádné jednorázové dávky jak podle § 3, odst. l, písm. a), tak podle § 3, odst. l, písm. b) nebo písm. c), vyměří se tato dávka jejich součtem.
7. § 12, odst. 3 se zrušuje. Za ztráty z úvěrů, které, byly již poskytnuty, ručí místo Likvidačního fondu měnového stát.
8. § 13 zní:
Výnosu dávky bude použito ke zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy.
9. § 16 zní:
(1) Pro zjištění a ocenění konečného majetku platí ustanovení částí Ia II; pro zjištění a ocenění počátečního majetku platí tato ustanovení obdobně. Za dluh k rozhodnému dni počátečnímu se považuje též pravoplatně předepsaná úhrnná částka majetkových dávek podle zákona č. 134/1946 Sb.
(2) Na Slovensku se zvýší při výpočtu majetkového přírůstku hodnota majetku k rozhodnému dni počátečnímu jakož i k rozhodnému dni konečnému o rozdíl v cenách, vyplývající z redukčního koeficientu, určeného podle ustanovení § 25, odst. 4 a § 45, odst. 2 zákona č. 134/1946 Sb. vyhláškou ministra financí z 10. září 1946, kterou se pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku stanoví směrnice pro vyrovnávání rozdílů v cenách vyplývajících z nižší cenové hladiny v zemích české a Moravskoslezské a na Slovensku.
10. § 17 zní:
Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku činí 100% ze základu podle § 15.
11. § 21 zní:
(1) Pro obvod každého okresního soudu a pro města (obce) s více než 3. 000 obyvateli se zřizují kontrolní daňové komise, do nichž vysílají politické strany, zastoupené v Národním shromáždění, 8 členů a po jednom členu Revoluční odborové hnutí, Jednotný svaz českých zemědělců, Jednotný svaz slovenských "rolníků a ústřední svazy hospodářské samosprávy, které v obvodu působnosti kontrolní daňové komise vyvíjejí činnost.
(2) členy komise oznámí přednostovi příslušné berní správy příslušný krajský akční výbor Národní fronty.
(3) Cleném kontrolní daňové komise jest také přednosta berní správy, v jejímž obvodu jest kontrolní daňová komise zřízena, po případě jiný úředník této berní správy, kterého přednosta berní správy určí.
(4) Ministr financí může pro obvody okresních soudů a pro města (obce), které mají značný územní rozsah nebo zvlášť velký počet poplatníků, podle potřeby zříditi několik kontrolních daňových komisí.
(5) Obvody okresních soudů a města (obce), pro něž se zřizují kontrolní daňové komise, vyhlásí ministr financí v úředním listě.
12. § 22, odst. l zní:
(1) Kontrolním daňovým komisím přísluší:
a) přezkoušeti, zda všichni poplatníci, povinní k tomu podle tohoto zákona, podali přiznání k mimořádné jednorázové dávce podle části II a k mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku podle části
m;
b) spolupůsobiti při přezkoušení přiznání, podaných k těmto dávkám;
c) stanoviti základny pro vyměření mimořádné jednorázové dávky podle § 3, odst. l, písm. b) a c) a mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku na podkladě pomůcek. Nesouhlasí-li berní správa se stanoveným základem, může se odvolati z předpisu dávky k finančnímu úřadu II. stolice.
13. Dosavadní znění § 25 se označuje jako odstavec l a za tento odstavec se vkládá nový odstavec 2, který zní:
(2) Působnost kontrolních daňových komisí zanikne dnem 31. prosince 1949; po tomto dni přejde působnost kontrolních daňových komisí na berní správy.
14. § 26 zní:
(1) Pro trestání jednání a opomenutí příčících se ustanovením tohoto zákona platí obdobně trestní ustanovení zákona č. 134/1946 Sb. s odchylkami dále uvedenými.
(2) Kdo se dopustí činu trestného podle odstavce l ve věci mimořádné jednorázové dávky podle § 3, odst. l, písm. a), způsobem uvedeným
a) v § 71, odst. 2 zákona č. 134/1946 Sb., bude potrestán pokutou až do výše šestinásobku,
b) v § 71, odst. 5 zákona č. 134/1946 Sb., bude potrestán pokutou ve výši jednonásobku až desetinásobku,
c) v § 71, odst. 6 zákona č. 134/1946 Sb., bude potrestán pokutou až do výše trojnásobku,
d) v § 71, odst. 7 zákona č. 134/1946 Sb., bude potrestán pokutou až do výše jednonásobku,
e) v § 71, odst. 8 zákona č. 134/1946 Sb., bude potrestán pokutou až do výše pětinásobku
částky, o kterou byla zákonná dávka zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána, a v případě uvedeném pod písm. b) mimo to vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
(3) Byl-li čin trestný podle odstavce l spáchán osobou provozující živnost (podnik, svobodné povolání nebo povolání jemu podobné) způsobem uvedeným v § 71, odst. 2 nebo 5 zákona 6. 134/1946 Sb.. může finanční úřad II. stolice navrhnouti příslušnému úřadu, aby pachateli bylo odňato na čas nebo navždy živnostenské oprávnění ("oprávnění k výkonu povolání).
(4) Byla — li mimořádná jednorázová dávka podle části II nebo mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku podle části III zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána o částku přesahující 250. 000 Kčs, uloží se osobě povinné (odpovědné) vždy tresty podle ustanovení § 71, odst. 5 zákona č. 134/ 1946 Sb., v případech mimořádné jednorázové dávky podle § 3. odst. 1. písm. a) vždy tresty podle odstavce 2, písm. b).
(5) Uveřejnění trestního nálezu lze provésti i jiným způsobem než podle ustanovení § 71, odst. 4 zákona č. 134/1946 Sb.
(6) Trestnost činů uvedených v odstavci l též zaniká, jestliže vinník u příslušného vyměřovacího úřadu opraví nebo doplní své údaje nebo učiní dodatečně podání, jímž byl. podle zákona povinen a které opominul podati, a zároveň zaplatí, byla — li dávka zkrácena,
částku, o kterou byla dávka zkrácena, u pří-
(slušného berního úřadu. Musí tak ale učiniti
dříve, než byla u něho zahájena kontrola majetkových dávek podle § 75 zákona č. 134/1946
Sb. nebo obdobně kontrola dávek podle tohoto
zákona nebo dříve než bylo proti němu zahájeno trestní řízení podle tohoto zákona, podle
zákona č. 134/1946 Sb., podle zákona o přímých daních nebo podle zákona o dani z obratu.
(7) Trestnost činů uvedených v odstavci l zaniká dále, jestliže vinník do 60 dnů od počátku účinnosti tohoto ustanovení u příslušného vyměřovacího úřadu opraví nebo doplní své údaje nebo učiní dodatečně podání, jímž byl podle zákona povinen a které opominul podati, a zároveň zaplatí, byla-li dávka zkrácena, částku, o kterou byla dávka zkrácena, u příslušného berního úřadu.
(8) V trestním vyšetřování pro trestné činy podle tohoto zákona může finanční úřad II. stolice k zabránění úniku z dávkové povinnosti nebo při pokusu o takový únik na návrh berní správy zavésti vnucenou správu. Podrobnosti upraví ministr financí nařízením.
(9) V případech neupravených ani tímto zákonem ani zákonem č. 134/1946 Sb. platí obdobně trestní ustanovení zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 213, odst. 2 a § 219, odst. 2 a s odchylkami uvedenými v odstavcích 10 a 11.
(10) Shledá-li vyšetřující úřad, že podezření z trestného činu je odůvodněno a skutková podstata dostatečně objasněna, oznámí obviněnému celkový výsledek vyšetřování s poučením o oprávněni, příslušejícím mu obdobně podle § 215, odst. l, písm. e) zákona o přímých daních.
(11) Upuštění od trestního řízení (§ 205 zákona o přímých daních) pro trestné činy podle tohoto zákona lze povoliti jen se souhlasem ministra financí. Upuštění může býti učiněno závislým též na podmínce, že jméno osoby, které se upuštění povoluje, bude uveřejněno na její útraty spolu s výsledkem trestního řízení proti ní vedeného.
Čl: II.
(1) Poplatníci, kteří již podali přiznání k mimořádným dávkám podle zákona č. 185/ 1947 Sb., jsou povinni opraviti (doplniti) podané přiznání do 60 dnů po vvhlášení tohoto zákona a zaplatiti v téže lhůtě případný rozdíl na mimořádných dávkách, který vyplyne z opravy (doplnění) přiznání.
(2) Poplatníci, u nichž povinnost k mimořádným dávkám vznikne teprve podle tohoto
g
zákona, jsou povinni podati přiznání do 60 dnů po jeho vyhlášení a zaplatiti v téže lhůtě příslušnou dávku, kterou si sami vypočtou podle přiznání.
Čl. III.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení zákona č. 185/1947 Sb. s výjimkou ustanovení čl. I, č. 7 a 14, a čl. II, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Podle předběžného odhadu výdajů a příjmů fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy budou výdaje tohoto fondu činiti 8. 578. 7 milionů Kčs, naproti tomu příjmy jen 5. 650 milionů Kčs, takže se jeví pravděpodobný schodek 2. 928. 7 milionů Kčs. Z celkového příjmu 5. 650 milionů Kčs připadá na mimořádné dávky podle zákona č. 185/1947 Sb. 3. 000 milionů Kčs, na daň z předmětů zbytné potřeby 2. 500 milionů Kčs a na vrácené příplatky 150 milionů Kčs. Poněvadž není myslitelné, že by očekávaný schodek mohl býti uhrazen z rozpočtových prostředků, nezbývá než přikročiti k novelisaci zákona o mimořádných dávkách čís. 185/1947 Sb. tak, aby vyšším výnosem těchto dávek byl očekávaný schodek ne-li plně uhrazen, tedy alespoň podstatně snížen.
Aby tohoto účelu bylo dosaženo, navrhují se v osnově zejména tyto změny zákona č. 185/ 1947 Sb.
1. Zvýšení sazeb mimořádné jednorázové dávky podle § 3, odst. l, písm. b) (vlastní milionářské dávky) tak, aby odpovídaly sazbám, které byly původně navrženy, t. j. od 7 do 20% (§ 9, odst. 2).
2. Zavedení přirážky k mimořádné jednorázové dávce podle § 3, odst. l, písm. b) též pro právnické osoby, a to v téže výši, jako pro osoby svobodné, t. j. ve výši 30% dávky (§ 9, nový odst. 6).
3. Zrušení dávky prostých částek pro osoby, které nejsou pensijně pojištěny (§ 8, odst. 2 a § 17).
4. Zrušení ustanovení § 13, podle něhož část výnosu dávek měla býti odvedena Likvidačnímu fondu měnovému.
5. Zrušení ustanovení o úlevě v ocenění provozního majetku malých živností za současného zvýšení cen některých druhů majetku tak, aby tyto ceny odpovídaly skutečným cenám (§ 7, odst. 2).
6. Snížení počátečního stavu majetku o majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb. (§ 16, odst. 1).
7. Zostření trestních ustanovení, aby bylo účinněji čeleno daňovému úniku (§ 26).
Bude-li osnova schválena tak, jak jest navrhována, mohl by se zvýšiti výnos mimořádných dávek z původně odhadovaných 3. 000 mil. na cca 5. 700 mil. Kčs, takže očekávaný schodek fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem by mohl býti skoro plně kryt. Nutno ovšem počítati a tím, že plného výnosu bude dosaženo až po vyplacení náhrady za znárodněný majetek, poněvadž ve většině případů nebudou bývalí vlastníci znárodněného majetku, kteří jsou dávkami povinni s to tyto dávky v plné výši zaplatiti z ostatního svého majetku (neznárodněného). O jakou částku tu půjde, nedá se odhadnouti, poněvadž není přesně znám ani celkový počet podniků, které mají býti znárodněny, ani hodnota majetku, který má býti znárodněn. Není znám také u jednotlivých vlastníků poměr znárodněného majetku k ostatnímu majetku (neznárodněnému). Může však jíti o velmi značnou částku, vzhledem k tomu, že většina podniků, které se znárodňují, bude míti jistě hodnotu vyšší než 1, 060. 000 Kčs. Podotýká se, že mimořádné dávky patří do kategorie osobních daní, které podle znárodňovacích zákonů nepřecházejí jako závazky na národní podniky.
Zvláštní část. K Čl. I, č. 1.
Nové začni § 1 liší se od dosavadního znění jednak tím, že se, v něm nově formuluje účel,
jemuž mají dávky sloužiti, a to tak, aby byl ve shodě se zákonem ze dne 7. dubna 1948, č. 83 Sb. o zřízení fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy, jednak tím, že v něm chybí druhá část věty, t. j. slova "pokud výnos dávek neplyne do Likvidačního fondu měnového (§ 13)". Vypuštění těchto slov je odůvodněno tím, že podle nového znění § 13 má býti celého výnosu dávek použito ke zmírnění škoď způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy.
K čl. I, č. 2.
Podle dosavadního znění § 3, odst. l, písm. b) unikají mimořádné jednorázové dávce fysické a právnické osoby, jichž důchod, mzda nebo základ zvláštní daně výdělkové v kalendářním roce 1947 výjimečně klesl pod 50. 000 Kčs. Aby tomu bylo čeleno, nahrazují se slova "v kalendářním roce 1947" slovy "v některém z kalendářních let 1945 až 1947".
Zároveň se pod písm. c) nově stanoví, že osoby s majetkem přes 2, 000. 000 Kčs podléhají dávce bez ohledu na výši důchodu, mzdy nebo základu zvláštní daně výdělkové.
K čl. I, č. 3.
Podle dosavadní úpravy podléhaly mimořádné jednorázové dávce podle § 3, odst. l, písm. b) předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností K jakož i sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod. pouze tehdy, byly-li nabyty v době od 1. ledna 1939 do 15. listopadu 1945 nebo v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947.
Všechny ostatní majetkové předměty a práva, patřící k jinakému majetku a v § 8 zákona č. 134/1946 Sb. výslovně neuvedené, podléhaly mimořádné jednorázové dávce podle § 3, odst. l, písm. b) pouze tehdy, byly-li nabyty v době od 1. ledna 1939 do 15. listopadu 1945.
Není však důvodu, proč by neměly zmíněné majetkové předměty a práva podléhati dávce i tehdy, byly-li nabyty v době před 1. lednem . 1939 nebo v době po 15. listopadu 1945.
Navrhuje se proto nové znění % 5, podle něhož budou nyní podléhati mimořádné jednorázové dávce podle % 3, odst. l, písm. b) a c) shora uvedené majetkové předměty a práva bez ohledu na dobu, kdy byly nabyty, při čemž pro předměty a práva nabyté do 15. listopadu 1945 platí tytéž hranice jako pro přihlašovací povinnost pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku (§ 10 zák. č. 134/
1946 Sb. ). Pro předměty a práva nabyté po 15. listopadu 1945 se zvyšují tyto hranice se zřetelem na mezitím provedenou úpravu cenovou s 5. 000 Kčs na 10. 000 Kčs a s 25. 000 Kčs na 100. 000 Kčs.
K čl. I. č 4.
Majetkové předměty a práva, nabyté do 15. listopadu 1945 (31. prosince 1945), se oceňují pro účely mimořádné jednorázové dávky stejně jako pro dávku z majetku podle zákona č. 134/1946 Sb. Podle nového znění % 7, odst. 2 zvyšují se však tyto ceny u činžovních a rodinných domů, s výjimkou činžovních a rodinných domů patřících k výdělečnému majetku, o 15% vzhledem k tomu, že ceny podle oceňovacích směrnic pro dávku z majetku neodpovídají skutečným cenám. Navrhovaná přirážka odpovídá zvýšení násobku 13 na 15. Místo zvýšení násobku navrhuje se však procentní přirážka. Bude-li přirážka stanovena procentem, nebude třeba cenu nově vypočítávati, nýbrž k vypočtené již ceně připočte se prostě 15%. Přirážka v této výši je odůvodněna i v těch případech, kde. podle citovaných směrnic je rozhodná obecná cena, která se zjišťuje k rozhodnému dni konečnému, t. j. k 31. prosinci 1947. Vzhledem k trvajícímu zákazu zvyšování cen nemovitostí oproti roku 1939 zjišťuje se při stanovení obecné ceny k 31. prosinci 1947 vlastně cena předválečná, ačkoliv v případě prodeje jsou nemovitosti prodávány se souhlasem příslušných cenových úřadů zpravidla za ceny více méně vyšší.
Pro ukládací cenné papíry byly stanoveny zvláštní kursy vyhláškou ministra financí ze dne 23. srpna 1946, č. 1706 Ú. 1. I. Vzhledem k tomu, že se tehdy nevyplácely z těchto cenných papírů úroky, byly tyto kursy stanoveny dosti nízko. Nyní po obnovení úrokové služby je třeba tyto kursy přiměřeně zvýšiti.
Nové znění § 7, odst. 2 nemá již zvláštního ustanovení o oceňování provozního majetku t. zv. malých živností. Bude se tedy nyní provozní majetek malých živností oceňovati podle zásad platných pro oceňování výdělečného majetku vůbec.
K čl. I. č. 5.
Podle ustanovení § 61, odst. 3 zákona č. 134/ 1946 Sb. sníží se vyměřovací základ dávky z majetku fysických osob, které byly dne 15. listopadu 1945 československými státními občany nebo byly za ně považovány, nebo které v uvedený den bydlely v tuzemsku nebo tu pobývaly déle jednoho roku, o tyto částky:
150. 000 Kčs pro poplatníka,
150. 000 Kčs pro jeho manželku (manžela, družku),
50. 000 Kčs pro každého dalšího rodinného příslušníka.
Podle ustanovení § 61, odst. 4 téhož zákona sníží se vyměřovací základ dávky z majetku u zletilých poplatníků, kterým přísluší nárok na dávky prosté částky podle ustanovení § 61, odst. 3 a kteří neměli dne 15. listopadu 1945 nároku na veřejnoprávní pojištění nebo starobní důchod podle platných předpisů pro soukromé nebo veřejné zaměstnance anebo podle zvláštních smluv, za každý rok, o který jejich věk dne 15. listopadu 1945 přesahoval 30 let, o další částku 10. 000 Kčs, nejvýše však o částku 300. 000 Kčs.
Podle dosavadního znění § 8, odst. 2 odečítaly se od vyměřovacího základu mimořádné jednorázové dávky u poplatníků, kteří překročili dne 31. prosince 1947 50 let, částky uvedené v § 61, odst. 4 zákona č. 134/1946 Sb., nikoli však částky uvedené v § 61, odst. 3 téhož zákona.
Podle nově navrhovaného znění § 8, odst. 2 nebudou ani částky uvedené v § 61, odst. 4 zákona č. 134/1946 Sb. odčitatelný.
K čl. I, č. 6.
§ 9 se mění takto:
V odstavci l se za slovo "vyměřené" vkládá slovo "(sražené)", ježto vznikaly pochybnosti, zda lze 20% přirážku (recte dávku) vybírati i k dani důchodové, jež byla ze služebních požitků v první polovici roku 1947 srážena a kde k vyměřeni daně již nedojde vzhledem k zavedení daně ze" mzdy. Zároveň se nahrazuje všude slovo "přirážka" slovem "dávka".
V odstavci 2 se nově upravuje sazebník mimořádné jednorázové dávky vyměřované z majetku. Nový sazebník je podstatně jednodušší než dosavadní. Sazby nejsou již odstupňovány podle výše důchodu, nýbrž jen podle výše majetku. Případné tvrdostí, ke kterým v důsledku toho snad dojde, budou odstraněny na podkladě ustanovení § 28.
Odstavec 3 vznikl z druhé věty dosavadního odstavce 2, písm. a). Při tom se snižuje hranice majetku, 'rozhodná pro přiznání srážky na děti, ze 2 000. 000 Kčs na 1, 500. 000 Kčs.
Odstavce 4 a 5 vznikly rozdělením dosavadního odstavce 3.
V odstavci 6 se zavádí také pro právnické osoby, podrobené mimořádné jednorázové dávce, přirážka k dávce, a to v téže výši jako pro osoby svobodné, t. j. v maximální výši 30%.. Bez této přirážky platily by právnické
osoby méně než osoby fysické, ač zásadně by měly platiti spíše více vzhledem k tomu, že u právnických osob nemůže býti nikdy majetek výsledkem osobní práce, na což nutno vzíti zřetel i při ukládání dávek postihujících majetek.
Odstavec 7 obsahuje ustanovení, které má zabrániti tvrdostem vznikajícím při přechodu do vyšší stupnice sazební. Odstavec 8 je dosavadní odstavec 5.
K ČI. I, č. 7.
Zrušení odstavce 3 je odůvodněno tím, že nelze ukládati Likvidačnímu fondu měnovému ručení za ztráty z úvěrů, které poskytnou peněžní ústavy poplatníkům na zaplacení mimořádné jednorázové dávky, když podle nového znění § l resp. § 13 nemá výnos mimořádné jednorázové dávky plynouti ani částečně do Likvidačního fondu měnového.
K čl. I, č. 8.
Podle dosavadního znění § 13 mělo býti použito výnosu mimořádné jednorázové dávky až do výše důchodu poplatníků ve prospěch úhrady na mimořádné příplatky zemědělcům, zbytek měl pak býti odveden do Likvidačního fondu měnového. Toto ustanovení se nahrazuje z důvodů uvedených ve všeobecné části důvodové zprávy novým zněním, podle něhož bude výnosu dávky použito výlučně ke zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy.
K Čl. I, č. 9.
Podle nového znění § 16, odst. l budou platiti ustanovení částí I a II obdobně nejen pro zjištění, nýbrž i pro ocenění počátečního majetku. Ustanovení § 7, odst. 2 v novém znění bude tedy platiti i pro ocenění počátečního majetku.
K ustanovení druhé věty § 16, odst. l se poznamenává:
Vnikly pochybnosti, zda majetkové dávky podle, zákona Č. 134/ 1946 Sb. mají býti odečítány jako dluh od počátečního stavu majetku. Podle § 13, odst. l zákona č. 134/1946 Sb., který platí-obdobně i pro mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku, jsou neperiodické dávky odčitatelný jako dluh tehdy, vznikl-li nárok státu na ně nejpozději v rozhodný den. Podle toho by byly majetkové dávky podle zákona č. 13471946 Sb. odčitatelný jako dluh od počátečního stavu majetku, rozhodného pro mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku, v tom případě, kdyby se dalo tvrditi, že nárok státu na rfě-