Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 1. zasedání.

10.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.......................................... 1948,

jímž se mění o doplňuje zákon o některých opatřeních ve stavebnictví souvisejících s dvouletým hospodářským plánem.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, se mění a doplňuje takto:

1. V § l, odst. 3 se slovo "telekomunikační" nahrazuje slovy: "telekomunikačních vedení".

2. V § 2, odst. 3 se připojuje tato věta: "Ministr techniky může nařízením oprávnění podle prvé věty zcela nebo zčásti přenést na zemské národní výbory, na exposituru moravskoslezského zemského národního výboru v Ostravě a na ústřední národní výbor hlavního města Prahy a může vydat potřebné pokyny pro povolování, výjimek podle prvé věty. "

3. Ustanovení § 3, odst. 1, písm. a) zní:

,, a) vyvlastňovat pozemky pro pozemní stavby (§8) a udělovat povolení k rozdělení nebo přeměně pozemků na staveniště nebo stavební povolení lze jen uvnitř stavebního obvodu obce; ".

4. V § 3, odst. l, písm. b) se za slovy "lze připustiti stavby" vkládají slova: "a vyvlastňovat potřebné stavební pozemky".

5. V § 3, odst. 2, větě druhé se za slovy "snadno prodloužiti" vkládají slova: "při malé spotřebě vázaných stavebnin"..

6. § 3 se doplňuje odstavcem 6, který zní: "(6) Okresní národní výbor, na Slovensku

Státní stavební úřad, zašle výměr a určení stavebního obvodu s kopií plánu podle odstavce 4 zemskému národnímu výboru, na Slovensku pověřenectvu techniky; shledá-li tento úřad, že stavební obvod byl určen v rozporu se zásadami stanovenými v odstavci 2 nebo 3, může do 15 dnů po dojití výměru rozsah obvodu z úřední moci omezit nebo jeho určení vůbec zrušit. Výměr o tom musí být v uvedené lhůtě doručen okresnímu národnímu výboru, na Slovensku státnímu stavebnímu úřadu, a je konečný. "

7. V § 5, odst. 4 se připojuje tato věta: "Jde-li o obec v obvodu působnosti plánovací komise pro hlavní město'Prahu a okolí s výjimkou území hlavního města Prahy, je zemský národní výbor v Praze povinen patřiti si předem posudek této plánovací komise. "

8. V § 7, odst. l, větě prvé se slova "podle § 2, odst. l" narazují slovy:,. podle § 2, odst. 3".

9. V § 7, odst. 2 se vypouštějí slova "nebo byl-li pro ni určen stavební obvod (stavební obvody), " a připojuje se druhá věta, která zní: "Při pozemních stavbách třeba dbáti také toho, aby vzrostlé sady zůstaly zachovány. "

10. V § 13, odst. l se v první větě vypouštějí slova "do 31. srpna 1948" a v druhé větě se na konci slova "uvedených lhůt" nahrazují slovy: "uvedené lhůty".

11. Ustanovení § 15 zní:

"(1) Aby se usnadnilo splnění úkolů podle dvouletého plánu (zejména úsporou stavebnin a nákladů na stavby), může ministr techniky nařízením:

a) vydávat závazné pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb,

b) zastavit nebo omezit vydávání stavebních povolení pro stavby nezařazené do úkolů dvouletého plánu,

c) zastavit nebo omezit provádění stavebních prací nezařazených do úkolů dvouletého plánů, a to po případě jen na určitou dobu, a stanovit potřebná zabezpečovací opatření a opatření, aby stavebnin určených pro pokračování v těchto stavebních pracích bylo použito pro stavby podle dvouletého plánu,

d) učinit v dohodě se zúčastněnými ministry opatření pro soupis stavebnin, instalačních hmot a předmětů, jakož i pomocných hmot, pro kontrolu soupisu a pro použití těchto

stavebnin, hmot a předmětů pro stavby podle dvouletého plánu,

e) stanovit v dohodě se zúčastněnými ministry typy pozemních staveb (pro různé druhy a účely) a jejich součástí a prohlásit je za závazné a

f) prohlásit v dohodě se zúčastněnými ministry za závazné normy pro pozemní stavby a místní plánování vydané Československou normalisační společností nebo Elektrotechnickým svazem československým.

(2) Nařízení vydané podle odstavce l může stanovit odchylky od ustanovení dosavadních stavebních řádů nebo statutů, musí však, jde-li o opatření podle odstavce l, písm. a), e) a f), dbát náležité bezpečnosti nosných konstrukcí, odolnosti užitých staviv proti ohni a u obytných staveb též základních podmínek zdravého bydlení. "

12. V § 17, odst. l se připojuje na konci tato věta: "Je-li okresní národní výbor stavebním úřadem, prvé stolice, nutno žádosti a hlášení podle stavebních řádů podat u něho; předběžné řízení u obce podle § 6 vládního nařízení ze dne 21. března 1942, č. 109 Sb., o změně stavebních, řádů (1. stavební novela), se neprovádí. "

13. V § 20, písm. a) se slova "zemského národního výboru" nahrazují slovy: "plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí. "

14. Ustanovení § 20, písm. b) zní: "ministerstvo techniky je v případech uvedených v § 3, odst. 6 a § 5, odst. 4 příslušné na místě zemského národního výboru; ".

15. V § 20 se dosavadní písm. c) označuje jako písm. d) a jako písm. c) se zařazuje toto nové ustanovení:

,, c) neplatí ustanovení § 5, odst. 2 o tom, že námitky s hlediska obrany státu lze podat u zemského národního výboru; ".

čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr techniky v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Z dosavadních zkušeností při provádění zákona č. 42/1947 Sb. vyplynula potřeba některých změn a úprav tohoto zákona, aby mohl lépe vyhovět svému účelu, t. j. usnadnit a zajistit splnění úkolů podle dvouletého plánu ve stavebnictví.

V jednotlivostech třeba uvésti:

K čl. I. č. 1:

Oprava je požadována ministerstvem pošt, protože nynější znění, vzniklé při projednávání zákona v Národním shromáždění, bývá v praxi vykládáno tak, že vyloučení se vztahuje i na budovy souvisící s telekomunikačním zařízením,

a poštovní správa potom nemá možnost opatřit si staveniště pro tyto budovy.

K č. 2:

Aby se umožnila účelná decentralisace při povolování výjimek podle § 2, odst. 3, bylo toto ustanovení doplněno druhou větou.

K č. 3 a 4:

Protože se vyskytl názor, že lze vyvlastňovat pozemky pro pozemní stavby také mimo stavební obvod, bylo ustanovení § 3, odst. l, písm. a) výslovné doplněno tak, aby bylo jasné, že lze vyvlastňovat zásadně jen ve stavebním obvodu. Z této zásady je pak dána výjimka jen u staveb povolených pro účely uvedené v témže ustanovení pod písm. b).

K č. 5:

Zásada hospodárnosti, směrodatná pro určení stavebního obvodu, se zdůrazňuje nově vloženými slovy "při malé spotřebě vázaných stavebnin".

K č. 6:

Stavební obvody určují okresní národní výbory, které pro přetížení jinou odbornou agendou a často i pro nedostatek urbanisticky kvalifikovaného personálu nemohou věnovat tomuto úkolu náležitou péči; závady se však mimo to vyskytují také u měst statutárních. Tak dochází k určování stavebních obvodů na místech, kde bude třeba dodatečně s velikým nákladem a spotřebou hmot zřizovat ulice, vodovod, kanalisaci a pod., a naproti tomu zůstávají nevyužita stavební místa, u nichž jsou tato veřejná zařízení již zavedena (zejména v četných stavebních-mezerách). Proto je v zájmu jak účelného postupu zastavování, tak i hospodárnosti, aby nadřízený úřad měl možnost zasáhnout tam, kde by těchto zásad nebylo dbáno. Při tom navržený způsob zásahu je zvolen tak, aby zdržení bylo co nejmenší.

K č. 7:

Ježto vl. nař. č. 36/1948 Sb. byla reaktivována činnost plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí jako samostatného orgánu jmenovaného podle § 3 vl. nař. č. 48/1940 Sb., byl v. osnově vzat k této změně zřetel, a to takovým způsobem, aby nebyly ohroženy již začaté práce pro splnění dvouletého plánu ve stavebnictví pro zbytek tohoto roku. V důsledku toho se nemění v osnově dosavadní kompetence. Plánovací komise se pak začleňuje do řízení o schvalování upravovacího náčrtu podáním obligatorniho posudku.

Obvodem působnosti plánovací komise se rozumí pražský plánovací prostor vymezený § 2 vládního nařízení ze dne 25. ledna 1940, č. 48 Sb., o zřízení plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí, § 1 vládního nařízení ze dne 29. února 1940, č. 98 Sb. a § l vládního nařízení ze dne 1. dubna 1942, č. 112 Sb., kterými se působnost plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí rozšiřuje na další obce. Z takto vymezeného prostoru se vylučuje území hlavního města Prahy, pro které platí zvláštní ustanovení § 20.

K č. 8:

Je účelné, aby postupní povinnost a tím i přípustnost vyvlastnění byla přiznávána také pro stavby výjimečně povolené podle § 2, odst. 3, u nichž půjde vždy o stavby zcela nutné. Naproti tomu není třeba stanovit postupní povinnost též pro stavby z místních zdrojů a tím je stavět na roven stavbám zařazeným do dvouletého plánu.

Kč. 9:

Vypuštěná slova, jsou v určitém rozporu s ustanovením § 3, podle něhož je předepsáno, aby stavební obvod byl určen pro každou obec, v níž budou prováděny pozemní stavby. Ve  vládním návrhu zákona tato slova nebyla obsažena.

Ochrana vzrostlých sadů je odůvodněná zkušenostmi, že takové sady jsou často zabírány pro zastavění zbytečně, ačkoli je dostatek jiné stejně vhodné půdy. Ochrany je třeba také vzhledem k § 3, odst. 2 zákona č. 192/1946 Sb., podle něhož má být zvýšen počet ovocných stromů o 15%.

K č. 10:

Prodloužením lhůty do 31. prosince 1948 též pro započetí se stavbami se umožní splnění stavebních úkolu dvouletého plánu i po uplynutí původně stanovené lhůty k 31. srpnu 1948.

K č 11:

Zkušenosti ukázaly, že velikou brzdou rozvoje stavebnictví podle dvouletého plánu jsou stavby z místních zdrojů, které odčerpávají potřebné stavebniny a pracovní síly. Tím se stalo, že stavby z místních zdrojů časově předstihly stavby zařazené do dvouletého plánu. Podle nového znění § 15, odst. l, písm. b) a c) bude dán právní podklad pro vyloučení nebo aspoň podstatné omezení staveb z místních zdrojů tak, aby více nebyly překážkou splnění úkolů dvouletého plánu ve stavebnictví, a pro omezení menších stavebních úprav a zejména oprav na dobu mimo hlavní stavební sezónu. Ustanovení písmene d) poskytuje možnost zjištění zásob

stavebnin a pod. a po případě jejich použití pro stavby podle dvouletého plánu; směřuje zejména proti nadměrným zásobám. Zrychlení a zlevnění staveb lze dosáhnout vedle normalisace také stanovením několika vhodných typů pro různé druhy staveb, po případě pro jejich součásti. Proto je třeba, aby zmocnění ministra techniky bylo příslušně rozšířeno.

Rovněž možnost odchylek od dosavadních stavebních řádů a statutů nutno rozšířit tak, aby odchylky nebyly omezeny jen na pokyny a směrnice, ale mohly vzniknout i např. prohlášením některých norem za závazné a aby se neomezovaly jen na obytné stavby. Jako příklad možno uvést normu ČSN 1152-1944 Tovární komíny, která se odchyluje od zastaralých předpisů stavebního řádu a jejíž použití znamená značnou úsporu stavebnin při stejné bezpečnosti.

K č. 12:

Zde se vylučuje předběžné stavební řízení u obce, které bylo zavedeno v § 6 vlád. nař. č. 109/1942 Sb. a které se podle zpráv zemského národního výboru v Praze plně neosvědčilo, nýbrž znamená často zbytečné zdržení. Zároveň bylo třeba změnit předpisy o místě podání (§ 5 téhož nař. ).

K č. 13—15:

Nové ustanovení § 3, odst. 6 bylo nutno přizpůsobit pro hlavní město Prahu.

Vzhledem k obnovení činnosti plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí bylo nutno změniti ustanovení § 20, písm. a) a týž paragraf doplniti novým ustanovením písmene c).

Navrženým zákonem vzniknou státu pro rok 1948 výdaje v částce asi 6, 500. 000 Kčs. Tohoto nákladu si vyžádá provedení ustanovení § 15, odst. l, písm. a) a e), podle něhož ministr techniky je zmocněn, aby vydával závazné pokyny a směrnice pro provádění pozemních staveb a stanovil typy pozemních staveb a jejich součástí. Toto zmocnění se opírá o usnesení vlády z 13. dubna 1948, ve znění dohodnutém dne 19. dubna 1948, jímž se ukládá ministru techniky:

a) aby vypracoval ve spolupráci s ministry soc. péče, zdravotnictví, vnitřního obchodu, informací, národní obrany, průmyslu, výživy a zemědělství typové plány bytů, veřejných, průmyslových a zemědělských staveb v dostatečném výběru s použitím normalisovaných stavebních prvků a normalisovaného vnitřního

zařízení, doložené rozpočty, potřebou hmot a výrobků vnitřního zařízení, prováděcími plány a podrobnými výkresy všech normalisovaných staveb, a to u staveb bytových do 1. srpna 1948 a u staveb veřejných, průmyslových a země dělských do 1. listopadu 1948 a

b) provedl ve spolupráci s ministrem průmyslu do 1. ledna 1949 normalisaci skládacího šalování a lešení z oceli.

Úhrada potřebného nákladu na uvedené výdaje bude opatřena v rámci kap. 18 rozpočtu ministerstva techniky.

V Praze dne 22. června 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr techniky: Ing. dr. Šlechta v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 3385-48