Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I volební období. 1. zasedání.
5.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne......................1948
o čestném prohlášení ve správním řízení.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) V řízení před národními výbory a jinými úřady nebo orgány veřejné správy (dále jen "úřady") může býti podle okolností připuštěno na návrh strany její čestné prohlášení k důkazu nebo osvědčení skutečností, které by jinak měly býti dokázány nebo osvědčeny veřejnou nebo soukromou listinou.
(2) čestné prohlášení je nepřípustné v případech, kde na zjištění určité skutečnosti je zvláštní zájem veřejný, zejména v řízení trestním, dále v případech, kde by v řízení, v němž vystupuje více stran, byla tím porušena procesní rovnost stran, jakož i tehdy, jde-li o provedení zápisu do veřejných knih na podkladě listiny uvedené v odstavci 1. Příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední úřad může vydati směrnicemi bližší pokyny o tom, kdy čestné prohlášení není přípustné. Týkají-li se tyto směrnice řízení před národními výbory, mohou býti vydány vždy jen se souhlasem ministerstva vnitra. Směrnice se uveřejní v Úředním listě.
§ 2.
(1) čestné prohlášení musí obsahovati ujištění strany na její čest, že obsah prohlášení
odpovídá skutečnosti a že si je vědoma trestních následků nepravdivého čestného prohlášení.
(2) čestné prohlášení činí strana buď ústně nebo písemně.
-(3) Ústní prohlášení lze učiniti buď u úřadu, který provádí řízení, nebo u místního národního výboru místa bydliště nebo pobytu strany, v cizině u československého zastupitelského úřadu. O ústním čestném prohlášení buď sepsán zápis. Sepsání tohoto zápisu je osvobozeno od dávky za úřední úkony ve věcech správních, od obecního poplatku za úřední úkon, po případě od poplatku za úřední úkony zastupitelských úřadů československé republiky.
(4) Pravost podpisu (znamení ruky) na písemném čestném prohlášení musí býti ověřena národním výborem, soudem nebo veřejným notářem a v cizině československým zastupitelským úřadem.
(6) Strana musí být před sepsáním zápisu o čestném prohlášení nebo před ověřením podpisu na čestném prohlášení poučena orgánem, který zápis sepisuje nebo podpis ověřuje, o trestních následcích nepravdivých údajů v prohlášení. V zápisu nebo v ověřovací doložce budiž potvrzeno, že se tak stalo.
§ 3.
(1) Úřad ocení průkaznost čestného prohlášení podle volné úvahy.
(2) Rozhodnutí, jímž se připouští čestné prohlášení, může býti z úřední moci zrušeno, a to i v řízení odvolacím, dokud není řízení skončeno. Proti tomu, jakož i proti rozhodnutí, jímž se čestné prohlášení nepřipouští, není opravného prostředku.
§ 4.
Kdo učiní v čestném prohlášení z nedbalosti nepravdivé údaje, bude potrestán — nejde-li o čin přísněji trestný — soudem pro přestupek vězením do tří měsíců. Kdo však učiní v čestném prohlášení nepravdivé údaje úmyslně, bude potrestán — nejde-li o čin přísněji trestný — pro zločin žalářem od šesti měsíců do jednoho roku.
§ 5.
Bylo-li proti straně zahájeno soudní řízení pro čin trestný podle § 4, může úřad rozhodnutí nebo opatření vydanému na podkladě tohoto čestného prohlášení strany odníti účinnost až do pravomocného skončení trestního řízení. Skončilo-li soudní řízení pravomocným
odsouzením strany, zruší úřad své rozhodnutí nebo opatření učiněné na podkladě čestného prohlášení, které obsahovalo nepravdivé údaje.
§ 6.
Tento zákon nabývá účinnosti 15. dne po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
V řízení před úřady a orgány veřejné správy, zejména před národními výbory, musejí strany předkládati nejrůznější listinné doklady k průkazu svých osobních dat, svého stavu a pod. nebo k průkazu skutečností odůvodňujících jejich nároky.
Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/1028 Sb. ), jednak tam, kde této zábrany není, obava ze zneužití, ježto se nedostává přímých a účinných sankcí proti osobám, které by neváhaly zneužíti této důvěry.
Tento stav vede k prohlubování nedůvěry
mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo
orgánem veřejné správy na straně druhé.
Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke
zjednodušení veřejné správy.
Osnova snaží se odpomoci těmto nedostatkům. Zjednodušuje styk mezi občanem a orgány veřejné správy a přispívá k prohloubení vzájemné důvěry v duchu lidové demokracie, která Jednak klade zvýšené požadavky na mravní kvalitu a smysl pro odpovědnost každého jednotlivce, jednak požaduje, aby orgány veřejné správy využily mravních hodnot našeho lidu k rychlejšímu a jednoduššímu úřadování.
Osnova má platnost celostátní a dotýká se všech oborů veřejné správy. Forma zákona je nutná proto, že
1. trestní sankce osnovy na nesprávné údaje v čestném prohlášení jsou toho druhu, že je nelze normovati vládním nařízením,
2. zákon má platiti pro řízení před všemi úřady a orgány veřejné správy; toto řízení je v některých případech upraveno zákonem.
3. osnova má platiti i na Slovensku, kde není použivatelné vládní nařízení č. 150/1944 Sb. o řízení před národními výbory; prostou novelisací vládního nařízení č. 8/1928 Sb. nedal by se tento nedostatek odstraniti.
V podrobnostech podotýká se k jednotlivým ustanovením osnovy toto:
K § 1:
úřady nebo orgány veřejné správy jsou v odstavci l míněny úřady a orgány všech oborů veřejné správy ve všech stupních, čestné prohlášení může býti připuštěno podle okolností případu. Je věcí úřadu neb orgánu, aby rozhodl, zda čestné prohlášení má býti připuštěno. Okolností vylučující čestné prohlášení bude na př. okolnost, že jednající strana byla již potrestána pro křivé svědectví, křivou přísahu nebo pro nepravdivé údaje podle toho zákona..
V odstavci 2 se výslovně uvádějí případy, kdy je čestné prohlášení nepřípustné, a dává se příslušným ministerstvům a ústředním úřadům zmocnění k vydání bližších pokynů v tomto směru.
K § 2:
Forma čestného prohlášení se volí co nejjednodušší. Vzhledem k tomu, že osnova stanoví přísné sankce na nepravdivé čestné prohlášení, bylo do odstavce 5 vloženo výslovné ustanovení, že strana musí být upozorněna na trestní následky nepravdivého čestného prohlášení.
Písemné čestné prohlášení osoby, mající podati průkaz o praktickém zaměstnání, znělo by na př. asi takto:
"Ujišťuji na svou čest, že jsem byl v době
od .....do.......zaměstnán jako
.....v závodě.........v.....................
Doklad o tomto zaměstnání jsem ztratil.....
................ (za jakých okolností).
Jsem si vědom trestních následků, které by měla v zápětí nesprávnost tohoto mého čestného prohlášení.
V.............dne..............
Podpis
Před ověřením podpisu byla strana poučena o trestních následcích nepravdivých údajů v tomto prohlášení (§ 5 zák. č. /1948 Sb. ).
Pravost podpisu strany se ověřuje.
V....... dne -....
Místní národní výbor
v .....
(razítko, podpis)".
K § 3:
Průkaznost čestného prohlášení ocení úřad podle volné úvahy (srovnej na př. § 48, odst. 2 vl. nař. č. 8/1928 Sb. ).
§ 3, odst. 2 umožňuje, aby rozhodnutí o připuštění důkazu čestným prohlášením mohlo býti během řízení zrušeno, ukáže-li se toho potřeba. Poněvadž rozhodnutí o připuštění nebo nepřipuštění čestného prohlášení má mezitímní povahu, nepřipouští se proti němu opravný prostředek.
K § 4:
Přísné trestní sankce § 4 mají zabrániti tomu, aby instituce čestného prohlášení nebylo zneužíváno.
K § 5:
Ustanovení tohoto paragrafu mají odčiniti následky, které mělo nepravdivé čestné prohlášení strany na správnost rozhodnutí veřejných úřadů nebo orgánů.
Provedením osnovy nevzejdou státní pokladně žádné výdaje.
V Praze dne 22. června 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr vnitra; Nosek v. r.
Státní tiskárna v Praze — 3872-48.