Mnoho drobných rolníků vyslovuje přání stát se specialisty v určitém úseku zemědělské výroby a volený kolektiv dává záruku dobré soudružské spolupráce v zemědělském podnikání v rámci celé obce. Zvyšuje se zde krmivová základna novými osevovými plány, zařazováním jetelotravních směsí, zúrodňováním půdy, dále odborným ošetřením porostů, včasnou sklizní hospodárně provedenou pomocí strojů, a zemědělci mají další možnost seznamovat se s posledními výzkumy v kursech a také soukromou četbou a myslím, že můžeme dnes říci, že všechno znamená podmínky pro uskutečnění a úspěšné zvládnutí úkolů zemědělství.

Velký význam má zde plánované hospodářství, které dává rolníkům jistotu odbytu veškerých živočišných výrobků i pevných, nekolísavých cen, které znamenají spravedlivé ohodnocení zemědělské práce, znamenají úspěšné hospodaření v JZD a možnost dalšího investování a radostný život na našich vesnicích. Myslím, že uvedená fakta znamenají, že hospodařit po staru, tak jak tomu bylo před 5 lety, znamená hospodařit z podstaty a dobrovolně se zříkat výhod, které dnešní doba dává, a hlavně počítat s tím, že příští generace za takovéto názory některým rolníkům, kteří se ještě dnes bojí novot, vděčna v budoucnosti nebude. Bylo by správné, kdyby se do uskutečňování tohoto zákona v největším měřítku zapojily naše ženy a mládež tak, jak jsme to viděli v Sovětském svazu.

Sovětský kolchozník anebo zootechnička dokázali, že lze měnit podle zásad nejmodernější zootechniky, nejlepších poznatků sovětské zemědělské vědy a učení Mičurinova živočicha nebo rostliny rychleji než dosud v tom směru, který je pro člověka žádoucí. Dřívější naši praktikové tvrdili, že vlastnosti zvířete lze měnit jen dědičnými vlastnostmi, t. zv. geny. Proto velký důraz byl kladen jenom na plemeníka, který měl být zázračným zvířetem k zušlechťování našich chovů. Sovětská věda však dokázala a přesvědčila, že nejen dědičnými vlastnostmi, ale i prostředím, t. j. ustájením, krmením, péčí o matku, mládě a zdraví lze rychle zvyšovat užitkovost, a to nejen v jednotlivých stájích, obcích nebo okresích, ale na velkých územích, prostě kdekoliv. Tak na př. na Karavajevském sovchozu a kostromských kolchozech lze spatřit veliké úspěchy kolmogorského dobytka, kdysi málo výkonného, který byl prošlechtěn na užitkovost, se kterou se nemohou pochlubit v žádné jiné zemi. Krávy tohoto plemene v normálních klimatických podmínkách mají roční dojivost 7.000 až 10.000 kg mléka a kráva Poslušnica z tohoto plemene dala dokonce za 300 dnů výdoje 12.700 kg mléka. Kráva Nitka dala během svého života celkem 72.240 kg mléka.

V sovětských sovchozech se věnuje velká péče matce, která se před otelením odvádí do zvláštní místnosti, zvlášť hygienicky čisté, pečlivě desinfikované. I v průběhu porodu se věnuje matce pečlivé ošetření. Odchov telat se děje t. zv. studenou methodou ve snížených teplotách při hojném pohybu, aby se dostatečně vyvinul organismus mladého zvířete a zvyšovala chuť k přijímání potravy. Odstav se děje napájením a takto odchované mládě má všechny předpoklady dosáhnout v dospělosti vysoké užitkovosti, která se stává dědičnou.

Sám jsem se přesvědčil, s jak velkým zájmem se naši rolníci seznamují s těmito novými poznatky sovětské vědy, a myslím, že bude nutné, abychom jim umožnili co možná nejvíc tohoto studia, jak je to v samém Sovětském svazu. Myslím, že mnoho členů JZD, kdysi bezvýznamných drobných a středních rolníků, proslaví se dosaženými výsledky v našich chovech, a to nejen v okresním, ale i v celostátním měřítku.

Skutečnost, že provádění zákona přechází na národní výbory, dává nám jistotu, že budou v praxi odstraněny závady, které se nám dnes vyskytují. Rovněž tak částka 250 milionů Kčs, se kterou je počítáno ve státním rozpočtu, umožňuje uskutečňování tohoto zákona ve prospěch drobných a středních rolníků se vší pečlivostí.

Zákon jasně vyslovuje zásady týkající se zdokonalení živočišné výroby a bude nutno v prováděcím nařízení a vyhláškami v Úředním listě některé zásady vyjádřené zákonem konkretisovat. Tak na př. předpisy o výkonnostních zkouškách a podmínky pro zápis klisen do krajských plemenných knih, o podmínkách pro výběr plemeníků užívaných k inseminaci, pro držení, ošetřování a organisaci provádění umělého osemeňování s ošetřovatelským řádem pro plemeníky. Bude třeba určit chovné oblasti jednotlivých plemen hospodářských zvířat, podrobně rozvést předpisy o veterinární činnosti a o pravidelných zdravotních prohlídkách, dále opatření, která musí být učiněna rolníky na ochranu ohroženého zdraví zvířat, jakož i k zábraně nakažlivých nemocí, a také zemědělci budou muset vyjít vstříc našim veterinářům při uskutečňování těchto opatření. Veterinární činnost přísluší státu a zakazuje se vykonávat soukromou praxi. Tím se odstraňuje bídný život veterinářů a strach o živobytí jejich rodin. Mluvil jsem s několika veterináři, kteří tato opatření vítají, protože jsou si vědomi zabezpečení své další existence. Rozmístěním veterinářů tak, aby byla léčebná péče umožněna všude, i na vzdálených a zapadlých místech, je podle tohoto zákona možno dřívější závady napravit a léčebnou péči poskytovat všude. Pro zvládnutí veterinární činnosti a péče o zdraví zvířat bude rozšířena tato péče o obvodní veterinární pracovníky a v místě místního národního výboru bude veterinární pomocník.

Při této příležitosti vzpomínám tisíců rolníků, trestaných za poskytnutí pomoci sousedovi při porodu, nadýmání dobytka nebo při kolice koní, a každá tato pomoc vlastně byla podle dřívějších zákonů trestným činem, po němž následoval peněžitý trest a někdy i trest na svobodě. Tito zemědělci, kteří mají zálibu i zkušenosti, najdou nyní začlenění jako místní veterinární pomocníci, budou odměňováni za svou práci a dalším školením rozšíříme jejich vědomosti, aby mohli ještě lépe konat služby ve prospěch našeho zemědělství a JZD. Myslím, že tímto opatřením budeme v budoucnosti s to čelit různým epidemiím, které ubližovaly našim rolníkům a celému našemu hospodářství, ať šlo o slintavku, kulhavku, červenku prasat, puchýřivost, zmetání, mor nebo řadu jiných nemocí, a že bude lze včas a účinně zabránit jejich šíření a zachránit tím velké majetky státu i našemu zemědělství.

Provádění zákona si vyžádá nákladů ze státní pokladny. Náklad na zjišťování užitkovosti hospodářských zvířat a na jejich plemenitbu si vyžádá částky 518,420.000 Kčs, náklad na veterinární činnost podle nové úpravy 505,256.000 Kčs, tedy celkem 1.023,676.000 Kčs.

Nový zákon opatřuje příjmy ve výši cca 783,037.600 Kčs ročně. Rozdíl mezi výdaji a příjmy činí tudíž 240,638.400 Kčs. Ve směrném čísle státního rozpočtu na r. 1951 se počítá s výdaji na nové úkoly, stanovené tímto zákonem, a proto je uvedený schodek plně kryt.

Aukční trhy, které byly kdysi místem, jež umožňovalo obohacování jednotlivců, budou mít nyní nové poslání: budou to přehlídky chovatelských úspěchů určitých oblastí a při těchto příležitostech se stanou školou pro ostatní zemědělce a budou mít za úkol další rozvíjení plemenné hodnoty hospodářského zvířectva a zlepšování a prohlubování činnosti JZD. V pozdější době bude lze rozšířit působnost zákona i na drůbež nebo i na jiné hospodářské zvířectvo. Tento zákon umožní rolníkům vstřícné plánování, to znamená, že si budou moci stanovit daleko vyšší výrobní úkoly, než stanoví náš 5LP.

Naše zemědělství jde od r. 1945 novou cestou. Bylo zde již mnoho vykonáno ve prospěch rolníků. JZD již ukazují správnou cestu zemědělského podnikání a pan president republiky Kl. Gottwald říká našim rolníkům: Rychleji a směleji vpřed k socialismu! To znamená zvýšit hektarové výnosy na polích, zvýšit přírůstky masa i dojivost, usnadňovat si práci pomocí strojů, dokonaleji plánovat organisaci práce a tím rozšiřovat bohatší a radostnější život na naší vesnici.

Tento zákon je důležitým činitelem, který pomůže zvelebit naše zemědělství a zabezpečit výživu našeho lidu. Bude však třeba, paní a pánové, připravit podmínky pro jeho realisování, a to jak pokud se týče veterinární činnosti, tak i pokud jde o opatření na státních statcích, v JZD nebo u národních výborů, aby zákon mohl splnit své poslání. Dále bude třeba dobře obeznámit zemědělskou veřejnost se zněním zákona a vychovat množství rolníků-odborníků, kteří se stanou nepostradatelnými pomocníky ve zdokonalování živočišné výroby.

Zemědělský výbor projednal osnovu zákona dne 15. prosince 1950 a doporučuje vám, paní a pánové, její přijetí ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo zpravodajcovi k druhému slúčenému bodu, t. j. k zpráve výboru zemedelského o vládnom návrhu zákona o zdokonalení rastlinnej výroby, posl. Borůvkovi.

Zpravodaj posl. Borůvka: Paní a pánové!

Včera jsme přijali zákon na ochranu míru. V poměrně krátkém znění nám ukládá střežit a chránit mír. Nemusel být obsáhlý, není toho ani třeba. To proto, že celá řada již dříve přijatých zákonů pamatuje na opatření, která zajišťují výstavbu našeho státu, naše hospodaření, a která chrání všechny poctivé pracující občany a tím upevňují a zajišťují světový mír. A právě i projednávaný zákon o zdokonalení rostlinné výroby je dalším důležitým článkem a nedílnou součástí zákona na ochranu míru. Více a levněji vyrobit, aby naše vlast byla silná, aby stále stoupal blahobyt a životní úroveň všech, kteří se o to poctivou prací zasloužili.

Název jedné z mnoha brožur a tiskovin, které nás obeznamují se způsoby práce sovětských kolchozníků a sovchozníků, výstižně nazval tyto pracovníky "mistry velkých sklizní". Sovětská agrobiologie a agrotechnika, které uplatňují i v praxi učení velikého Mičurina podle zásady: Od přírody milosti nečekej, od ní si všechno musíš vzít, dosahují úspěchů, před kterými stojí v údivu zemědělští pracovníci celého světa. Vyprávěli o nich účastníci dvou rolnických delegací, které loni na podzim a letos v létě navštívily Sovětský svaz. Vyprávěli o skutečných zázracích dosažených výnosů ve výrobě rostlinné i živočišné.

Soudr. Josef Moník, rolník z Jasenné u Jaroměře, nadšeně hovoří o rozmluvě s akademikem Olšanským, pracovníkem výzkumného institutu pro rostlinnou výrobu v Oděse, který vypěstoval pšenici s výnosem 80 až 100 q po 1 ha a jehož kolektiv pracovníků dal slib soudr. Stalinovi, že během příštích pěti let uvede tuto odrůdu nové pšenice na lány kolchozů a sovchozů v nastávající, příští etapě už komunistické společnosti v sovětské zemi.

Jsou známy výsledky docílené podle týchž zásad vypěstováním nového druhu cukrovky s výnosem až 1.700 q po 1 ha a dojivosti 10.000-15.000 litrů mléka ročně. To všechno ukazuje na správnost nové theorie akademika Lysenka, že výnosy půdy a užitkovost zvířat jsou bez mezí a hranic a že člověk může svým zásahem a svou vůlí donutit každou rostlinu a každého živočicha, aby rostl a vyvíjel se tak, jak je člověku potřebné a prospěšné. Člověk může a má, když je toho potřebí, k odstranění nedostatků a škodlivého sucha přetvořit přírodu. Mohutný stalinský plán přeměny přírody je toho dějinným dokladem: obrátit toky řek, turkmenským kanálem vytvořit, skutečně stvořit na milionech hektarů písku karakumské pouště kvetoucí zahrady a ráj na zemi. Tyto a tisíce jiných objevů a vítězství zemědělské vědy a techniky rozbily už na padrť kapitalistickou theorii o t. zv. "zákonu o ubývajícím výnosu půdy", theorii pavědy morganovců, mendelistů a veismanistů, kteří v rozporu s logikou a se zákony přírody hlásali, že organismus je násilně rozdělován na dvě podstaty, a to na dědičnou hmotu a na tělo. Dědičná hmota byla prohlášena za nezávislou na těle a podmínkách jeho života a zároveň za činitele, který řídí utváření živého těla. Tato dědičná hmota, která je obsažena v nějakých pomyslných genech, byla prohlášena mendelisty a morganisty za nesmrtelnou, svou podstatou absolutně nezávislou na podmínkách života. A proto prý není možné měnit vlohy a vlastnosti zvířat a rostlin, protože dědičné vlastnosti ukryté uvnitř buňky jsou mimo dosah rozumu a vůle lidí. Postavili svoji theorii na trpném postoji člověka, na odevzdání se do vůle moci vyšší s jedním závěrem, že na světě jsou určité věci stálé a neměnné a jejich změna zásahem člověka je nemožná anebo je těžkým prohřešením vědy, neboť i ona má prý respektovati věci posvátné, neměnné a nedotknutelné.

Není obtížné poznat, že tato theorie je charakteristickou pro měšťácké smýšlení imperialistického období. Aplikace její na současný vývoj lidské společnosti ukazuje její záměrnost, směřující k ochraně a udržení k zániku odsouzeného kapitalistického řádu. Páni byli, páni být musí, stejně tak chudoba a chudí, to změnit prý nelze a není v moci člověka. Stejně i války, co lidstvo lidstvem jest, byly a jejich vznik prý je také podle této theorie mimo dosah vůle a vlivu lidí na změnu či jejich odstranění. Tyto t. zv. zákony a theorie jsou v nesmiřitelném rozporu s marx-leninským světovým názorem, s thesí určitě a jasně formulovanou soudruhem Stalinem: Nejsou na světě věci nepoznané, nýbrž jsou jen věci ještě nepoznané, které budou odhaleny a poznány silami vědy a praxe.

A proto tím větší význam a důležitost mají pro nás nezištně poskytované zkušenosti sovětské zemědělské vědy a praxe. Soudruh Slánský na zasedání Ústředního výboru KSČ 23. února o tom řekl: "Máme však jednu velkou výhodu. Máme tu zkušenosti Sovětského svazu, jeho slavné VKS (b), která nám ukázala cestu, jak tento úkol řešit, jak pomoci malým a středním rolníkům, aby se zbavili staleté dřiny, bídy a závislosti na vesnických vykořisťovatelích, jak přivést zemědělství k pokroku a rozkvětu".

300 našich rolníků, kteří nedávno jako zemědělská delegace navštívili Sovětský svaz, se přesvědčilo, že sovětské zemědělství se skutečně touto cestou vyvinulo v nejpokrokovější a v nejmechanisovanější zemědělství světa. I u nás, sice ještě nesmělými, ale proto tím významnějšími prvními kroky se dáváme na cestu za vzorem sovětských zemědělských výzkumníků a praktických pracovníků. Na celostátní konferenci úderníků a zlepšovatelů našich čs. státních statků, konané 7. a 8. listopadu letošního roku v Praze, se mohli pracovníci v hospodářství čs. státních statků už pochlubit prvními výsledky dosažených výnosů rostlinné produkce při uplatňování zásad mičurinské agrobiologie.

Tak Václav Hrubeš z hospodářství Bezno vypěstoval a sklidil se členy své čety na ploše 5 ha celkem 237,5 q pšenice v Ratbořské Máji a docílil tak průměrného výnosu 47,5 q pšenice na 1 ha. Dále Štefan Škodovák, hospodářství Mostné, sklidil 310,5 q pšenice z plochy 6,59 ha s průměrným výnosem 47 q na 1 ha. Helena Mišenčiková z hospodářství Lužice na výměře 6¹/₄ ha dosáhla průměrného výnosu 44,20 q ječmene. V pěstování cukrovky sklidil Štefan Zlatinský na hospodářství Vlkanov se svou četou ze 2 ha 1.262 q cukrovky. Tím dosáhl průměrného výnosu 631 q na 1 ha.

I u brambor docílil Antonín Hatlák z hospodářství v Radňovicích rekordního výnosu 413 q z 1 ha.

V diskusi na zmíněné konferenci kladli tito první průkopníci vyšších sklizní největší důraz na jakostní, čisté šlechtěné osivo a sadbu. Proto i dnes projednávaný zákon klade na prvém místě důraz na zajištění výroby šlechtěného osiva, semen, sadby, stromů a keřů.

Dosavadní zákonná ustanovení o pěstování šlechtěných osiv byla dostupná jen statkářům a velkostatkářům. Vždyť i předepsaná nejmenší plocha výměry představovala téměř polovinu a někdy i více orné půdy, kterou průměrně obdělávali naši drobní rolníci. Prostřednictvím JZD se dnes zapojují a zúčastňují se pěstování šlechtěných osiv a sádí v největším počtu i drobní a střední rolníci. Bude to zárukou jak vyšších sklizní, tak i možnosti lepší ceny a lepšího zpeněžení kvalitního osiva a sadby, což dříve šlo tak dobře k duhu statkářům a velkostatkářům. Proto stanoví zákon, že šlechtění osiva a sadby budou prováděti zásadně čs. státní statky a JZD.

K zajištění tohoto odpovědného úkolu je třeba co nejužší spolupráce lidové správy a všech složek Národní fronty. Zejména naše místní národní výbory, které po nedávné reorganisaci mají být jedním z hlavních pomocníků přestavby a budování socialistické zemědělské velkovýroby, mají v zákoně uloženu péči o zajišťování a kontrolu výroby šlechtěného osiva a sadby. Dále Jednotný svaz českých zemědělců má zde bohaté a nejvýš potřebné pole působnosti spolu s Ústředím pro hospodaření zemědělskými výrobky, které zase prostřednictvím hospodářských družstev skladištních vedle výkupu má především zajišťovat výrobu a starat se o stále vyšší a stále stoupající výnosy půdy. Kvalitní šlechtěné osivo, nové odrůdy, možno vyrobiti, ale největší péči nutno věnovat přípravě půdy. Půda je zde rozhodujícím činitelem. Využití geonomických podmínek, zkušeností sovětské agrotechniky, travopolní systém pro změnu a vytvoření hrudkovité struktury půdy, nové způsoby hnojení a ošetřování kultur, využití strojů, techniky a vědy nelze však s úspěchem použíti na rozdrobených měřicích a korcích.

Stále platí slova soudr. Slánského z téhož zasedání ÚV KSČ 24. února 1950: "V našem zemědělství převládá dosud malovýroba, neboť 7¹/₂ mil. ha veškeré zemědělské půdy je rozděleno na 1,400.000 zemědělských usedlostí a je rozdrobeno na 33 mil. parcel o průměrné velikosti 24 arů. Na těchto 33 milionech parcel nelze využít vymožeností vědy a nové techniky, nelze soustavně stupňovat výrobnost zemědělské práce, která zůstává daleko pozadu za výrobností práce v průmyslu. Jdeme proto cestou postupného sdružování drobných rolnických hospodářství v kolektivní družstevní velkovýrobu, neboť jedině velkovýroba společenského typu, jak praví soudruh Stalin, může plně využít vymožeností vědy a nové techniky a popohnat mílovými kroky vývoj našeho zemědělství." - Tolik s. Slánský.