Předseda dr John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr Polanský, dr Procházka, Richter, Valo, V. David, Mjartan.

Zapisovatelé Čáp, dr Jelínek, Synková.

Členové vlády: úřadující náměstek předsedy vlády Zápotocký a náměstkové předsedy vlády Široký a Laušman; ministři dr Čepička, dr Dolanský, Ďuriš, Erban, Fierlinger, dr Gregor, inž. Jankovcová, Kopecký, Krajčír, dr Nejedlý, dr Neuman, Nosek, Petr, Plojhar, arm. gen. Svoboda, dr inž. Šlechta, dr Šrobár; státní tajemník dr Ševčík.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

296 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: náměstek gen. tajemníka NS dr Ramajzl.

2. Slib presidenta republiky (§ 75 ústavy).

(Pražští pozaunéři přednesli Dobiášovu slavnostní znělku.)

Předseda dr John (zvoní): Zahajuji 5. schůzi Národního shromáždění.

Národní shromáždění bylo svoláno podle § 72 ústavy, aby vykonalo volbu nového presidenta republiky, ježto president dr Edvard Beneš se listem ze dne 7. června 1948, sděleným Národnímu shromáždění ve schůzi dne 10. června 1948, vzdal své funkce.

Volba presidenta republiky koná se podle § 67 a násl. ústavy a podle zákona ze dne 14. června 1948, č. 152 Sb., o volbě presidenta republiky.

Paní a pánové!

V třicátém roce Československé republiky schází se v této starobylé síni pražského Hradu po druhé letos Národní shromáždění, tentokrát, aby zvolilo nového presidenta republiky a nového hospodáře, který podle zásad naší lidově demokratické ústavy, odhlasované zde 9. května, má vést a dovést náš lid a náš stát přes lidovou demokracii k šťastné socialistické budoucnosti. Devátý květen a dnešek splývají takto pro nás nejen svou časovou blízkostí, ale především svou vnitřní a věcnou souvislostí v historicky jednolitý celek, kterým v pásu našich dějin jasně a výrazně je a bude oddělena epocha minulosti, již právě uzavíráme, od socialisující a socialistické epochy naší budoucnosti, jež se nyní bezpečně a jistě rozevírá před naším lidem a před naším státem.

Máme tedy zvolit presidenta této zemi, tomuto lidu a této době, presidenta, který by v sobě spojoval všechny nejdůležitější a nejlepší vlastnosti a znaky této země, tohoto lidu a této doby.

Byli jsme šťastni, když boj našeho lidu za národní a státní osvobození Čechů a Slováků našel své vyjádření v Tomáši G. Masarykovi, vůdci naší protihabsburské revoluce, který svým pronikavým a bystrým pohledem viděl často až daleko za meze doby, jemu životem vyměřené. President Osvoboditel žije s nimi takto dále, prožívá námi až k oněm cílům, jež jsou nám i dnes s ním společné, až k cílům věčného míru mezi národy, opravdové rovnosti všech lidí a pravé, nefalšované, nezneužívané a nevykořisťované demokracie, postavené především také na hospodářském osvobození každého člověka.

Byli jsme šťastni, když boj našeho lidu za udržení národní a státní samostatnosti střežil potom dále věrný a důsledný následovník Masarykův, dr Edvard Beneš. Všichni jsme dobře cítili, jak potřebujeme jeho vedení v době, kdy bylo nutné náš mladý stát chránit proti nacistickému běsnění, jak tento lid a tato země ho potřebují, aby šel s námi a v čele nás až ke konečnému rozbití fašismu a nacismu spojenými demokratickými silami celého světa a především bezmeznou obětavostí a heroickým bojem Sovětského svazu, aby šel s námi k novému našemu národnímu a státnímu osvobození a potom až ke kladení základů pro nové, lidově demokratické řády Československé republiky.

Před sto lety se zachvěla Evropa mohutnou revoluční vlnou a pracující lid po prvé promluvil k celému světu komunistickým manifestem proti vykořisťování člověka člověkem, proti bezpráví, bídě a ubohosti milionů, pro skutečnou rovnost všech lidí a pro právo na štěstí pro všechny lidi.

Před 30 lety dělnická třída Československa v osvobozené republice a opřena o velkou revoluci ruského pracujícího lidu nastoupila také u nás svou cestu k těmto cílům a svůj boj o ně: proti reakčním silám v této zemi, proti reakčním silám Evropy a proti reakčním silám celého světa. A právě proto jsme byli poznamenáni stejně jako pracující lid téměř na celém světě. Nezaměstnanost a potom válka, bída a potom krev. Krev na bojištích, krev v koncentrácích a krev ve vězeních.

To není dávno, to všechno bylo jenom před třemi lety. Ano, před třemi lety jsme znovu obnovili svůj stát nejenom proto, abychom my Češi a Slováci mohli žít národně a státně svobodní, ale současně také proto, abychom osvobodili sami sebe a před sebou, před sobectvím a bezohledným kořistnictvím mnohých z nás tak, abychom neměli už nikdy nezaměstnanost a bídu, neměli nespravedlivé vykořisťování a pak abychom nakonec neměli zase krev a válku. To byl cíl, ke kterému šikovala dělnická třída všechen náš pracující lid a všechny síly našeho národa, cíl, ke kterému jsme chtěli dojít pokojnou cestou dorozumění a dohody. Cíl, který znamenal, aby tato krásná, překrásná země byla také zemí šťastnou.

Snad bylo dobře, že muselo dojít k únorovému střetnutí našeho pracujícího lidu s reakcí, jež ve svém nenávistném sobectví byla znovu ochotna štěstí této země, štěstí všeho jejího lidu obětovat pro vlastní egoistický a malý prospěch. Únor je závěrečným bojem o lidově demokratickou republiku Československou, jež má vyústit a vyústí v socialistickém státě. Dělnická třída svým vítězstvím v něm nejen že znovu prokázala svou uvědomělost a nadšenou bojovnost, ale současně svou jednotou vytvořila předpoklady pro jednotu všech pracujících a všeho českého a slovenského lidu, jež je tak nutná a potřebná k vytvoření socialistického státu u nás.

Únor, nová ústava, volba presidenta republiky. Předěl dvou etap historie Čechů a Slováků. Každá z nich potřebovala své muže v čele státu. Pro dobu, jež je před námi, máme zvolit jménem všeho našeho lidu, jménem celé Československé republiky tohoto muže. Pro tuto zemi, pro tento lid a pro tuto dobu. A proto muže, který by v sobě spojil všechny nejdůležitější a nejlepší znaky této země, tohoto lidu a této doby.

Dělníka, který v čele dělnické třídy a s ní zvítězil, dělníka, který v čele dělnické třídy a s ní sjednotil všechen pracující lid Československa ve městech i na vesnicích a který spojil Čechy a Slováky navždy v jediném státě. Dělníka, který v čele všech pracujících našeho státu vybuduje spravedlivou socialistickou republiku Československou.

Socialistického presidenta socialistické republice! (Dlouho trvající hlučný potlesk.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

Jak bylo zjištěno z presenční listiny, je v dnešní schůzi až dosud přítomno 296 členů Národního shromáždění. Je tedy přítomna nadpoloviční většina poslanců, jak vyžaduje § 68, odst. 2 ústavy a § 2 zákona o volbě presidenta republiky.

Podle § 3 zmíněného zákona o volbě presidenta republiky koná se volba ve veřejné schůzi bez rozpravy.

Podle § 5 zmíněného zákona může před první volbou skupina nejméně 100 poslanců navrhnouti společného kandidáta na úřad presidenta republiky. Je-li podán jen jeden takový návrh, vykoná se první volba zdvižením ruky nebo povstáním. Jinak se při volbě presidenta republiky hlasuje lístky.

Byl mi podán návrh poslanců Hodinové-Spurné, Komzaly, dr Polanského, dr Vlad. Procházky, Richtra, Valo, Václava Davida, Mjartana, Slánského, dr Bartušky, dr Beráka, dr Chytila, Koktána, dr Jelínka, Jury, Poláka, Hejzlara, Smrkovského, Žiaka a druhů podle § 5, odst. 1 zákona o volbě presidenta republiky, aby presidentem republiky byl zvolen předseda vlády republiky Československé Klement Gottwald. (Bouřlivý potlesk.)

Konstatuji, že byl podán jen tento jeden návrh podle citovaného ustanovení zákona o volbě presidenta republiky. Podle zákona vykoná se tedy první volba zdvižením ruky nebo povstáním.

Dám volbu provést zdvižením ruky; přitom dám sčítati hlasy. Hlasy budou sčítati pp. zapisovatelé s úředníky sněmovní kanceláře, a to: v 1. úseku p. posl. dr Jelínek, v 2. úseku pí posl. Synková, na presidiální tribuně a u členů vlády p. posl. Čáp.

Po sečtení hlasů zjistí pp. zapisovatelé s náměstkem gen. tajemníka Národního shromáždění celkový výsledek hlasování, rozhodný podle § 68, odst. 2 ústavy a § 4 zákona o volbě presidenta republiky.

Žádám pp. zapisovatele, aby se s určenými úředníky sněmovní kanceláře připravili ke sčítání hlasů. (Děje se.)

Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem poslanců Hodinové-Spurné, Komzaly, dr Polanského, dr Vladimíra Procházky, Richtra, Valo, Václava Davida, Mjartana, Slánského, dr Bartušky, dr Beráka, dr Chytila, Koktána, dr Jelínka, Jury, Poláka, Hejzlara, Smrkovského, Žiaka a druhů, podepsaný 281 poslanci, aby presidentem republiky byl zvolen předseda vlády republiky Československé, posl. Klement Gottwald, nechť zvedne ruku a ponechá ji zdviženu, pokud budou sčítány hlasy! (Děje se.)

Prosím o sečtení hlasů. (Děje se.)

Pro návrh vyslovilo se podle zjištění pp. zapisovatelů a náměstka gen. tajemníka NS 296 poslanců. (Bouřlivý dlouho trvající potlesk. Shromáždění povstává a provolává: "Ať žije president Gottwald!")

Tento počet převyšuje třípětinovou většinu při volbě přítomných, která činí 179 hlasů.

Je tedy presidentem republiky zvolen jednomyslně, všemi přítomnými poslanci posl. Klement Gottwald.

O vykonané volbě uvědomuji úřadujícího náměstka předsedy vlády a zvláštním listem, tuto volbu osvědčujícím, zvoleného presidenta republiky s požádáním, aby se dostavil před Národní shromáždění, aby vykonal slib, jak to předpisuje § 75 ústavy.

Do příchodu zvoleného presidenta republiky přeruším schůzi. Prosím však paní a pány poslance Národního shromáždění, aby neopouštěli v této době svá místa.

Přerušuji schůzi na 15 minut.

(Schůze přerušena v 11 hod. 27 minut. V 11 hod. 40 min. vchází do zasedací síně nově zvolený president republiky Klement Gottwald, uváděn náměstkem gen. tajemníka NS dr Ramajzlem a provázen úřadujícím náměstkem předsedy vlády Zápotockým, šéfem protokolu velvyslancem dr Skalickým, kancléřem Smutným a vedoucím úředníkem předsednictva vlády inž. Reimanem. - Členové Národního shromáždění, diplomatický sbor a obecenstvo povstávají a vítají presidenta bouřlivým potleskem a voláním: "Ať žije president Gottwald!" President republiky zaujal své místo na presidiální tribuně. - Schůze opět zahájena v 11 hod. 42 min.)

Předseda dr John (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění.

Přistoupíme k druhé části pořadu, jíž jest

Pane presidente republiky! (Shromáždění povstává.)

Národní shromáždění, jež je přímým zástupcem a mluvčím všeho českého a slovenského lidu, zvolilo Vás jednomyslně presidentem Československé republiky.

Vyjadřujeme tak především svou vděčnost za to, že jako první bojovník dělnické třídy, jako syn rolníka provedl jste všechen náš pracující lid měst i venkova šťastně, úspěšně a vítězně těžkým údobím boje o obnovení našeho státu, k jeho nové a plnější svobodě, a současně že jste oba naše národy a náš lid sjednotil v době, kdy si celý protisocialistický a protilidový svět přál, abychom se stali bratrovražedným bojištěm.

Převádíte nás do šťastnější epochy našeho státního i osobního života, vedete nás prozíravě, moudře a lidsky citlivě tímto časem, který je ještě zmítán tolika nebezpečími, Vámi je poznamenána tato doba, Vaší silnou a tvůrčí osobností, a Vy jste pravým výrazem všech našich příštích dní, jimiž dále půjdeme důsledně a věrně až k šťastné socialistické budoucnosti.

Jste presidentem této země, tohoto lidu a této doby. Jste mužem, kterého tato země, tento lid a tato doba nezbytně potřebuje.

Děkujeme Vám a důvěřujeme Vám. Náš lid vložil osud své země do Vašich rukou. Osud pracujícího a bojujícího lidu Československa do rukou prvního dělníka a prvního vojáka za spravedlivé a socialistické Československo.

Máme Vás rádi, pane presidente.

Zdravím Vás jménem Národního shromáždění i jménem všeho československého lidu, z něhož toto shromáždění vzešlo, jako nejvyšší hlavu našeho státu, přeji Vám a Vaší práci mnoho zdaru a plného úspěchu a slibuji Vám jménem Národního shromáždění plnou podporu a věrnost.

Ať žije na věky naše drahá a krásná Československá republika! Ať žije president republiky Klement Gottwald! (President Gottwald podává předsedovi ruku. - Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.)

Žádám Vás, abyste - maje pravici položenu na ústavu Československé republiky - pronesl slova slibu, předepsaná v § 75 ústavy, a tím potvrdil, že přejímáte povinnosti, uložené volbou a slibem.

President republiky Kl. Gottwald (položiv pravou ruku na ústavní listinu):

Slibuji na svou čest a svědomí, že budu konat své povinnosti v duchu lidově demokratického zřízení podle vůle lidu a v zájmu lidu, dbát blaha republiky a šetřit ústavních a jiných zákonů. (Bouřlivý potlesk. - Shromáždění zpívá státní hymnu, hranou pražskými pozaunéry.)

Předseda dr John: Pane presidente republiky!

Složil jste slib, předepsaný ústavou, a my volení zástupci lidu ho jménem lidu a pro náš lid přijímáme. Jste presidentem všech Čechů a všech Slováků. Věříme a víme, že pod Vaším vedením půjdeme dál ve svornosti a v jednotě k spokojenému a radostnému životu, který si všichni přejeme.