Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dnem vyhlášení tohoto zákona se znárodňují zestátněním v rozsahu stanoveném v § 2 podniky pro šlechtění osiva a sadby:

1. Selecty, společnosti pro pěstování osiva a sádí, společnosti s r. o., Praha II., Dlážděná ul. 6;

2. Sativy, hospodářského a výrobního družstva pěstitelů zemáků v Havlíčkově Brodě, zapsaného společenstva s ručením obmezeným;

3. Elity, družstva pro ušlechtilá osiva a sádě, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, Brno, Rooseveltova 7;

4. Družstva hospodářských lihovarů, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, Praha II., Na Poříčí 28;

5. Centrozeliny, nákupního a prodejního svazu družstev zelinářských, bramborářských, zahradnických a ovocnářských, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, Praha II., V Jámě č. 1;

6. země České (bývalá schwarzenberská vrchní hospodářská správa, Postoloprty);

7. země Moravskoslezské (zemský ústav pro zušlechťování rostlin v Přerově a zemský výzkumný ústav travinářský, Rožnov pod Radhoštěm);

8. biskupských statků Nitra-hrad (šlechtitelská stanice Radošiná);

9. správy některých římsko-katolických statků Aňala při Nových Zámcích;

10. ing. E. Řeháka v Dětenicích (šlechtitelská stanice Dětenice u Jičína);

11. Juliany Sonnenfeldové a Margit Andríkové, Pudmerice, okres Modra (hospodářství "Terrasol").

(¹) Znárodnění podle § 1 se vztahuje na majetek subjektů v něm vyjmenovaných, pokud se ho v den vyhlášení tohoto zákona používá k provádění šlechtění osiva a sadby nebo k uvádění osiva a sadby uznaných odrůd do oběhu, a dále ve stejném rozsahu i na podniky jiných osob, pokud u nich subjektům vyjmenovaným v § 1 náleží více než polovina základního kapitálu, nebo pokud na ně mají rozhodující vliv.

(²) Majetkem podle odstavce 1 jest rozuměti i oprávnění vyplývající z uznání za šlechtitelský podnik (§ 1, odst. 2 zákona ze dne 2. července 1924, č. 165 Sb., o ochraně výroby rostlinné, v zemích České a Moravskoslezské ve znění vládního nařízení ze dne 6. dubna 1939, č. 113 Sb.), zejména právo označovati odrůdu osiva a sadby jménem, nebo označovati ji jako "původní", "uznané osivo", "uznaná sáď" nebo "do rejstříku zapsaná odrůda", jakož i právo uváděti do oběhu osivo a sadbu uznaných odrůd (§ 3, odst. 2 vládního nařízení ze dne 10. října 1940, č. 69 Sb. z roku 1941, o osivu a sadbě, a §§ 1 a 4 zákona ze dne 17. března 1921, č. 128 Sb., o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin), dále veškeré zásoby vyšlechtěného nebo dosud šlechtěného osiva a sadby, práva ze smluv o množení uznaných odrůd osiva a sadby, uzavřených s provozovateli množitelských podniků, a jiná dosud neuvedená práva, sloužící výhradně nebo převážně k provádění šlechtění, jakož i věci a práva získané na podkladě oprávnění vyplývajících z uznání za šlechtitelský podnik nebo jeho provozem, jako jsou na př. hotovosti stržené z prodeje povoleného nebo uznaného osiva a sadby, vkladní knížky, pohledávky, směnky, cenné papíry, práva z pachtovních nebo nájemních smluv, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, licence a pod., a to i když tyto věci nebo tato práva náleží někomu jinému než provozovateli šlechtitelského podniku.

(³) Ministr zemědělství, na Slovensku po slyšení pověřence zemědělství a pozemkové reformy, určí pro každý případ zvlášť, která práva podle odstavců 1 a 2 a které závazky (§ 4) přecházejí na stát; pro řízení o zjištění tohoto rozsahu práv a závazků neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(¹) Majetkové podstaty, jichž československý stát nabývá znárodněním podle §§ 1 a 2, začlení ministr zemědělství do podniku "Státní lesy a statky", který bude dále prováděti šlechtění a spravovati znárodněný majetek podle předpisů o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.

(²) Části majetkových podstat národních podniků vytvořených podle jiných předpisů, které slouží převážně šlechtění osiva a sadby, vyjme příslušný ministr v dohodě s ministry zemědělství a financí z majetkové podstaty těchto podniků a ministr zemědělství je začlení do podniku "Státní lesy a statky". Totéž platí přiměřeně o majetku zkonfiskovaném podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č.89 Sb. n. SNR, jakož i o majetku převzatém podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948. č. 44 Sb., a o majetku vykoupeném podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

(¹) Československý stát (správa státních lesů a statků) vstupuje dnem znárodnění v závazky, které náleží k majetkovým podstatám uvedených v §§ 1 a 2; nedá-li se zjistiti, které závazky náležejí k znárodněné majetkové podstatě, vstupuje československý stát (správa státních lesů a statků) v závazky v poměru obecných cen znárodněného majetku k majetku neznárodněnému s přihlédnutím k ustanovením § 5. Totéž platí, pokud jde o majetkové podstaty převedené z národního podniku podle § 3, odst. 2, věty prvé. Směrnice pro rozvržení a ocenění závazků vydá ministr zemědělství v dohodě se zúčastněným ministrem a s ministrem financí, a pokud jde o majetkové podstaty převedené z národního podniku podle § 3, odst. 2, věty prvé, příslušný ministr v dohodě s ministry zemědělství a financí.

(²) Za závazky podle odstavce 1 se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky dřívějšího provozovatele, a znárodněná majetková podstata ani československý stát (správa státních lesů a statků) za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1947, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku.

(³) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se československý stát (správa státních lesů a statků) domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne k žádosti jedné ze stran rozhodčí soud podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.

(¹) O náhradě za znárodněný majetek platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100. Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne ................... 1948, č. .... Sb. Pokud při znárodnění podle §§ 1 a 2 jde o majetek, který by jinak, kdyby nešlo o šlechtitelský podnik, podléhal řízení o převzetí podle zákona č. 142/1947 Sb. ve znění zákona č. 44/1948 Sb., po případě výkupu podle zákona č. 46/1948 Sb., stanoví se výše náhrady za takový majetek podle těchto zákonů.

(²) Podniky znárodněné podle tohoto zákona jsou v rámci podniku "Státní lesy a statky" vedeny jako samostatná bilanční jednotka, která podle plánu, na němž se dohodnou ministři zemědělství a financí, uhradí Fondu znárodněného hospodářství náklady spojené s úrokováním a umořováním náhradových dluhopisů za majetkové podstaty znárodněné podle tohoto zákona, po případě náklady spojené s jiným způsobem poskytnutí náhrady.

Začlenění znárodněného majetku (§§ 1 a 2) do podniku "Státní lesy a statky" vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě.

(¹) Na návrh ministerstva zemědělství zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv náležejících k znárodněné majetkové podstatě na československý stát s odvoláním se na tento zákon.

(²) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu práv znárodněného šlechtitelského podniku (§§ 1 a 2) na československý stát v úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha, živnostenský rejstřík a pod.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Šlechtění osiva a sadby je na území československého státu prováděno jednotlivými podniky na čistě obchodní basi. To umožňuje, že méně průbojní a finančně méně silní šlechtitelé nemohou své poměrně lepší odrůdy uplatniti a prodávati je v takovém rozsahu jako jejich silnější konkurenti. Není třeba zvláště uváděti, že tím trpí jak zemědělská výroba, tak i celkové hospodářství státu. Je proto nutno přikročiti k navrhované reformě a přizpůsobiti tím zároveň hospodářství Československé republiky, hospodářství téměř všech jiných vývozních států, jako je na př. Sovětský Svaz a USA, i některých dalších států, na př. Anglie a severských států, v nichž šlechtění osiva a sadby je věcí státní a nikoliv obchodní.

V republice Československé provádí šlechtění polnohospodářských odrůd osiva a sadby jednak stát v podniku "Státní lesy a statky", jednak podniky uvedené v § 1, vedle některých již znárodněných podniků nebo konfiskátů, o nichž jedná osnova v § 3, odst. 2. Znárodněním soukromopodnikatelských firem a sloučením šlechtění jimi prováděného se šlechtěním prováděným v podniku "Státní lesy a statky", s kterým budou sloučeny i šlechtitelské podniky již znárodněné nebo podniky zkonfiskované, dosáhne se shora uvedeného cíle plně a zajistí se též vypěstování dostatečného množství osiva a sadby nejlepších odrůd, kterých rostlinná výroba v různých krajích státu potřebuje. Dosáhne se tím i jednotnosti, pokud jde o pěstování stejných druhů obilnin a okopanin v jednotlivých krajích a obcích, což přinese značné výhody jak pro zpeněžování výrobků, tak i pro jejich průmyslové zpracování. To je také důvodem, proč osnova do znárodnění pojímá i šlechtitelské podniky zemí České a Moravskoslezské. Bude samozřejmě třeba, aby nové odrůdy osiva a sadby byly uznávány, resp. povolovány jen podniku "Státní lesy a statky". Soukromé šlechtění tím nebude vyloučeno; soukromí šlechtitelé ovšem nebudou moci výsledek své práce zhodnotiti obchodně přímo, nýbrž jen prostřednictvím podniku "Státní lesy a statky" za sjednaných podmínek.

Jednotlivá ustanovení osnovy jsou obdobou ustanovení pojatých do jiných předpisů o znárodnění některých podniků. Subjektům uvedeným v § 1 pod č. 6 a 7 bude poskytnuta náhrada jen podle první věty § 5, odst. 1, ježto zemědělská a lesní půda svazků územní samosprávy je vyňata zcela z ustanovení jak zákona č. 142/1947 Sb., tak i zákona č. 46/1948 Sb. Mezi závazky, které budou převzaty podle § 4, odst. 1 osnovy, patří i závazky ze služebních smluv; dotčené zaměstnance převezme československý stát (správa státních lesů a statků) do služeb podniku "Státní lesy a statky".

Vzhledem k tomu, že správa a způsob hospodaření v podniku "Státní lesy a statky" jsou upraveny příslušnými předpisy (zákon č. 404/1922 Sb. a vládní nařízení č. 206/1924 Sb.), není třeba tyto věci upravovati v osnově zvláště.

Provádění zákona nevyžádá si zvýšených nákladů ze státní pokladny.