Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1948.

5. zasedání.

1199.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ......................... 1948

o berních úlevách při uspořádání poměrů v peněžnictví a při některých převodech majetku na národní podniky.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl I.

Úlevy při uspořádání poměrů v peněžnictví.

§ 1.

(1) Převody majetkových práv a závazků peněžního ústavu (hlavního nebo pobočného), který zanikne sloučením nebo likvidací na příkaz ministerstva financí nebo s jeho souhlasem daným ve veřejném zájmu, na jiný peněžní ústav jsou osvobozeny od poplatků z právních listin, poplatku nemovitostního a od daně z obchodu cennými papíry.

(2) Knihovní zápisy převodu práv, váznoucích ve prospěch ústavu zanikajícího, na ústav přejímací při převodu osvobozeném podle odstavce 1 jsou osvobozeny od poplatku vkladního. Podání o takové zápisy jsou rovněž osvobozena od poplatků.

§ 2.

Listiny o uznání dluhů, které vznikly z úvěrů poskytnutých zanikajícím peněžním ústavem, jsou podrobeny pouze pevnému kolkovému poplatku za 12 Kčs, pokud se vydávají jen k uskutečnění převodů majetku uvedených v § 1 a neobsahují osvědčení o zřízení zástavního práva.

§ 3.

Převedou-li se při převodu majetku peněžního ústavu zanikajícího sloučením nebo likvidací práva a závazky pensijního nebo podpůrného fondu nebo jiného zaopatřovacího zařízení, které byly samostatnými právnickými osobami a sloužily účelům sociálního zaopatření zaměstnanců zanikajícího ústavu, na nového nositele pojištění nebo zaopatření, jsou právní jednání, listiny a knihovní zápisy potřebné k provedení takového převodu majetkových práv a závazků osvobozeny od poplatků.

§ 4.

a) Zruší-li nebo změní-li se úřední výrok, jímž nebo podle něhož byl proveden v době od 30. září 1938 do 4. května 1945 převod nebo přechod majetkových práv a závazků peněžního ústavu (hlavního nebo pobočného), který zanikl, anebo

b) prohlásí-li ministerstvo financí, že se převod nebo přechod majetkových práv a závazků zaniklého peněžního ústavu stal pod tlakem nepřátelské okupace nebo národního, politického nebo rasového útisku, a převedou-li se táž majetková práva a závazky na jiný peněžní ústav ať trvající nebo nově zřízený, platí ustanovení §§ 1 až 3 přiměřeně také při těchto převodech.

§ 5.

Ministerstvo financí nebo podle jeho směrnic úřad jím zmocněný může na žádost povoliti osvobození od poplatků nebo snížení poplatků z právních jednání, písemností a úředních úkonů, pokud souvisí s úpravou poměrů v peněžnictví prováděnou ve veřejném zájmu, i když nejsou splněny podmínky podle předchozích ustanovení.

Oddíl II.

Úlevy pro převody majetku na národní podniky.

§ 6.

(1) Převede-li stát na národní podnik po jeho zřízení další majetek, jsou právní listiny a knihovní zápisy potřebné k provedení takového převodu, pokud jim nepřísluší osvobození již podle jiných předpisů, osvobozeny od poplatků. To platí též pro převody částí majetkové podstaty národního podniku na jiný národní podnik (začlenění) provedené při sloučení, dělení nebo zrušení národních podniků.

(2) Dodatečné zdanění reserv podle § 80, odst. 1 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nenastane, splyne-li více národních podniků v národní podnik jeden (fuse), začlení-li se celá majetková podstata jednoho nebo několika národních podniků do jiného národního podniku nebo zanikne-li národní podnik rozdělením majetkové postaty ve dva nebo více nových národních podniků anebo jejím začleněním do dvou nebo více jiných národních podniků. Předpokladem těchto úlev je, že se převody majetkových podstat uskuteční nejvýše v posledních bilančních hodnotách zanikajícího národního podniku. Ustanovení § 80, odst. 2, věty druhé zákona o přímých daních platí i pro tyto případy.

§ 7.

Právní jednání, listiny a knihovní zápisy o bezplatných převodech majetku mezi jednotlivými národními podniky, pokud se o hodnotu tohoto majetku zároveň snižuje a zvyšuje kmenové jmění těchto podniků navzájem, jsou osvobozeny od poplatků.

§ 8.

Převede-li se na národní podnik veškerý majetek nebo část majetku podniku, patřícího právnické osobě, jejíž kapitálovými účastníky se staly výhradně národní podniky při svém zřízení, jsou právní jednání, listiny a knihovní zápisy o takovém převodu, pokud jim nepřísluší osvobození již podle jiných předpisů, osvobozeny od poplatků; nabude-li národní podnik nadpoloviční účasti na podniku právnické osoby později za účelem svého dobudování, přizná se mu pro uvedené převody osobní osvobození od poplatků.

Oddíl III.

Ustanovení společná a závěrečná.

§ 9.

Převede-li se jmění způsobem uvedeným v oddílu I nebo II tohoto zákona, platí nabyvatel poplatkový ekvivalent z takového jmění ode dne, k němuž bylo dotyčné jmění převedeno, je -li tento den prvním dnem kalendářního čtvrtletí, jinak od prvního dne kalendářního čtvrtletí nejblíže následujícího.

§ 10.

Opětný zápis téhož práva v pozemkové knize pro dříve oprávněnou osobu (vlastníka nebo věřitele) jest osvobozen od poplatku vkladního, i když se neprovádí v soudním řízení sporném nebo exekučním.

§ 11.

Při převodech nemovitostí, na něž se vztahují ustanovení oddílu I nebo II, se nepředpisuje a nevybírá obecní dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§ 12.

(1) Dodávky (po případě vlastní spotřeba) při majetkových převodech osvobozených podle ustanovení oddílu I nebo II jsou osvobozeny od daně z obratu. Ustanovení § 11, odst. 5, první věty a § 11, odst. 6 zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu, zůstávají však nedotčena.

(2) Ministerstvo financí nebo podle jeho směrnic úřad jím zmocněný může v případech, na něž se vztahuje ustanovení § 5, povoliti na žádost též osvobození od daně z obratu nebo snížení této daně.

§ 13.

(1) Osvobození od poplatků podle tohoto zákona se vztahuje také na právní jednání, písemnosti a úřední úkony, u nichž vznikla poplatková povinnost před účinností tohoto zákona v zemích České a Moravskoslezské po 15. březnu 1946, na Slovensku po 31. prosinci 1944. Zaplacené poplatky z podání se však nevracejí.

(2) Osvobození od daně z obratu (§ 12, odst. 1) se vztahuje též na dodávky (a vlastní spotřebu), u nichž daňová povinnost vznikla před účinností tohoto zákona v zemích České a Moravskoslezské po 28. únoru 1946, na Slovensku po 31. prosinci 1944.

(3) Ministerstvo financí nebo podle jeho směrnic úřad jím zmocněný může přiznati úlevy uvedené v odstavci 1 nebo 2 na žádost v odůvodněných případech také tehdy, vznikla-li poplatková nebo daňová povinnost před dny tam uvedenými.

(4) Ustanovení § 6, odst. 2 platí též pro případy nastalé před účinností tohoto zákona.

§ 14.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1953; provede jej ministr financí, a to pokud jde o obecní dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí v dohodě s ministrem vnitra.

Důvodová zpráva.

Podle návrhu se poskytují berní úlevy pro dvě skupiny převodů majetku a to

I. pro převody majetku při uspořádání poměrů v peněžnictví,

II. pro dodatečné převody majetku na národní podniky nebo pro "souvztažné" převody mezi jednotlivými národními podniky.

Převody majetku, pro které se poskytují úlevy, se uskutečňují vesměs ve veřejném zájmu. Proto je třeba pro takové převody přiznati berní úlevy. Ježto bez úředního příkazu nebo podnětu by k poplatným převodům téměř nedošlo, nepočítá se ve státním rozpočtu s příjmy z takových převodů. Vzhledem k tomu jest újma způsobená státní pokladně ve skutečnosti malá.

K oddílu 1.

K účelu zjednodušení poměrů v peněžnictví se slučují některé peněžní ústavy, zejména drobné ústavy lidového peněžnictví, nebo jejich pobočky s jinými ústavy nebo se zřizují nové peněžní ústavy lidové na místě ústavů zaniklých v době poroby a posléze se upravují některé poválečné poměry v peněžnictví.

V § 1

se poskytují úlevy pro převody majetku, které se uskutečňují jednak při sloučení peněžních ústavů bez rozdílu, jde-li o sloučení ústavu celého nebo pobočky s ústavem jiným, jednak při jejich likvidaci, pokud se práva nebo závazky zanikajícího ústavu převádějí na jiný peněžní ústav. Podmínkou úlev jest provádění slučování nebo likvidace na příkaz ministerstva financí nebo s jeho souhlasem uděleným ve veřejném zájmu. Osvobození se vztahuje na právní jednání o převodů nemovitostí na jiný peněžní ústav, právní listiny o převodu movitostí nebo o postupu pohledávek a jejich zajištění, převod nebo postup cenných papírů a knihovní zápisy o převodu zástavních práv vesměs na peněžní ústav.

§ 2.

obsahuje ustanovení doplňující úlevy podle § 1 a umožňující peněžnímu ústavu, který přejímá pohledávku ústavu slučovaného nebo likvidujícího, aby mohl zjistiti a osvědčiti správný stav dluhu vzniklého v rámci úvěru povoleného ústavem zanikajícím, pokud toho bude třeba, listinou podrobenou pouze pevnému kolku 12 Kčs z archu bez dalšího citelného zatížení poplatkem podle stup. II.

V § 3

se poskytují úlevy pro převody práv a závazků pensijních a podpůrných fondů nebo podobných zařízení, která byla zřízena při slučovaném nebo likvidujícím peněžním ústavu odděleně od jeho jmění jako samostatný spolek, nadace nebo podobné zařízení s vlastními stanovami a při slučování nebo při likvidaci ústavu se sloučí zpravidla s podobným fondem nebo zařízením zřízeným pro zaměstnance přejímajícího ústavu. Úlevy jsou odůvodněny tím více, že jde o zařízení určené k sociálnímu zaopatření zaměstnanců. Zaplacením poplatku z mimořádného převodu majetku by se zmenšovaly nebo odnímaly prostředky věnované účelu, který sociální zařízení sleduje. Převod majetku fondu je účelný proto, že zanikl důvod pro jeho další samostatné trvání jen pro část zaměstnanců ústavu převzavšího tyto zaměstnance.

V § 4

se upravují úlevy poskytnuté pro převody majetku bývalých českých ústavů, které zanikly v době poroby, ale nebudou obnoveny, nýbrž jejich majetek se převádí na příkaz správního úřadu nebo s úředním souhlasem buď na ústav v určitém místě již trvající nebo nově zřizovaný. Zrušuje-li se úřední opatření z doby poroby, kterým bylo nařízeno sloučení nebo likvidace určitého peněžního ústavu, jest sice původní převod majetku zaniklého ústavu neplatný, ale k restituci nedojde proto, že bývalý český ústav, jenž by měl nárok na restituci, již zanikl. Proto nelze použíti osvobození podle § 14, věty prvé zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, a je nutno poskytnouti pro uvedené převody potřebné úlevy jako při nově nařízeném sloučení nebo likvidaci.

Úlevy podle ustanovení § 4 bude lze přiznati také pro převody majetku na peněžní ústavy, byl-li týž majetek v době poroby převeden na jiný ústav nebo jinou osobu sice bez formálního úředního příkazu, ale pod nepřátelským nátlakem, i když nebude provedeno řízení nebo nebudou splněny některé podmínky neplatnosti podle § 1 zákona č. 128/1946 Sb. Podmínkou úlev v těchto případech je prohlášení ministerstva financí o neplatnosti převodu dotyčného jmění v době poroby.

K § 5.

Ministerstvu financí se uděluje zmocnění přiznati na žádost úlevy pro právní jednání, písemnosti nebo úřední úkony, jež se vyskytnou při provádění jednotlivých opatření v peněžnictví ve veřejném zájmu i tehdy, nebudou-li splněny podmínky pro úlevy platné ze zákona podle §§ 1 až 4. V § 5 se jednak dovoluje rozšířiti úlevy na jiná právní jednání, písemnosti a úřední úkony než vyjmenovaná v § 1 až 4, vyskytnou-li se při převodech majetku uvedených v §§ 1 až 4 (rozšíření osvobozených předmětů), jednak se umožňuje poskytnouti úlevy pro právní jednání, písemnosti a úřední úkony při jiných úpravách poměrů v peněžnictví mimo převody uvedené v §§ 1 až 4 (rozšíření na jiné případy). Na Slovensku bude úřadem zmocněným poskytovati úlevy pověřenectvo financí.

Podle zmocnění bude lze poskytnouti úlevy na př. pro uspořádání majetkoprávních poměrů u spořitelen a okresních hospodářských záložen v pohraničním území, které sice právně trvají, ale jejich majetek nebo jeho části byly zkonfiskovány; ústavy převezmou jednotlivé části majetku od Fondu národní obnovy za náhradu. V rámci zmocnění bude možno rozsah úlev přizpůsobiti způsobu vzájemného vypořádání mezi ústavy a Fondem, zejména bude-li prováděno správním aktem nebo soukromoprávním jednáním. Ve všech případech lze přiznati úlevy na žádost jen tehdy, jde-li o úpravu poměrů v peněžnictví prováděnou ve veřejném zájmu.

K oddílu II.

Po vytvoření národních podniků podle dekretů presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, a č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank, se jeví účelným někdy rozmnožiti kmenové jmění některého národního podniku o další majetkové součásti z majetku některého podniku ve znárodněných odvětvích (znárodněného, státního nebo zkonfiskovaného), anebo provésti určitá přeskupení majetku mezi jednotlivými národními podniky. Opatření, kterými se takové převody majetku provádějí, vesměs směřují k dobudování nebo zdokonalení organisace národních podniků s hlediska majetkového i výrobního a proto jest odůvodněno poskytnouti pro uvedené převody majetku berní úlevy. Podobně je tomu také při nařízeném sloučení dvou nebo několika národních podniků v jeden národní podnik.

K § 6.

Převádí-li ministerstvo průmyslu nebo výživy na národní podnik dodatečně jmění některého jiného podniku (národního, státního nebo zkonfiskovaného) úředním opatřením (na př. vyhláškou v Úředním listě) nepodléhá takový převod převodnímu poplatku, ježto nejde o soukromoprávní jednání ve smyslu § 1 popl. zák. Ze zápisu práva vlastnického k nemovitostem takto nabytým do pozemkových knih by byl národní podnik zásadně povinen zapraviti 2% poplatek vkladní. Ježto takovým dodatečným zápisem se v podstatě doplňuje určení kmenového jmění národního podniku, je žádoucí, aby vkladní poplatek byl prominut. Totéž ustanovení platí také při sloučení bank - národních podniků; jinak lze použíti při slučování bank též ustanovení § 5.

Při nutnosti sloučení národních podniků všeho druhu bez rozdílu a při začlenění jejich majetkových podstat do jiných národních podniků není důvodu, aby likvidační přebytky zanikajících národních podniků byly podrobovány zvláštní dani výdělkové, zatím co se subjektům jmenovaným v § 80, odst. 2 zák. o př. d. v takových případech z likvidačních přebytků daň nevyměřuje. Terminologie § 6, odst. 2 byla přizpůsobena znárodňovacím normám. Stejně jako při fusi jest i při začlenění majetkových podstat do národních podniků předpokladem daňové úlevy, aby veškerá práva a závazky zanikajícího (sloučeného, začleněného) subjektu daňového přešla universální sukcessí bez provedení likvidace na subjekt přejímající. Při splnění těchto předpokladů zaručuje ustanovení § 6, odst. 2 národním podnikům všeho druhu stejné daňové nakládání jako podnikům soukromým, a to vzhledem k ustanovení § 13, odst. 4 i pro dobu minulou, takže platí i pro sloučení bank - národních podniků. Upuštění od zdanění likvidačních přebytků při zrušení národního podniku jeho rozdělením jest opatřením úplně novým a navrhuje se proto, že také zde zůstanou nezdaněné reservy v majetku přejímajících národních podniků a nemohou uniknouti případnému dodatečnému zdanění.

K § 7.

Z důvodu hospodářské účelnosti se jeví u některých náhradních podniků po jejich zřízení vhodným provésti některé převody jednotlivých částí majetku jednoho národního podniku na podnik druhý. Tyto převody (zv. "souvztažné") se dějí bezplatně právním jednáním mezi národními podniky, jež schvaluje jejich ústřední orgán. (Srov. § 17, odst. 5 a § 35, č. 8 vl. nař. z 15. ledna 1946, č. 6 Sb., kterým se vydává Statut národních podniků průmyslových, a § 35, odst. 5 a § 53, č. 8 vl. nař. z 9. dubna 1946, č. 77 Sb., kterým se vydává Statut národních podniků potravinářských). Osvobození se vztahuje výhradně na převody majetkových práv, která jsou součástí kmenového jmění jednoho národního podniku, na druhý národní podnik, jestliže se při takovém převodu "souvztažně", t. j. bez jakéhokoliv protiplnění kmenové jmění podniku převádějícího snižuje a kmenové jmění podniku nabývajícího zvyšuje o hodnotu převáděného majetku. Tyto převody se provádějí k zlepšení rozdělení výrobních prostředků a proto jest vhodné je umožniti poskytnutím berních úlev.

K § 8.

Některé národní podniky obdržely při svém zřízení z majetkové podstaty znárodněných podniků větší část nebo všecky akcie některé akciové společnosti (nebo podíly na společnosti s ručením omezením). Nedošlo-li hned z různých důvodů k likvidaci takové společnosti a nevplynul-li její majetek přímo do majetku národního podniku při jejich zřízení, bude lze provésti dodatečně likvidaci a převod majetku dosavadní společnosti na národní podnik s úlevami podle ustanovení § 8; v podstatě jde při takových převodech o dokončení znárodnění. Získá-li národní podnik kapitálovou účast na podniku jiné právnické osoby později (na př. koupí), poskytne se mu při převodu jmění z takového podniku (po jeho likvidaci) osobní osvobození od poplatků.

K oddílu III.

K § 9.

Promíjí-li se poplatek z převodu nemovitostí, přechází zásadně ekvivalentní povinnost z dosavadního vlastníka převáděného nemovitého jmění na nabyvatele, který jest povinen platiti tuto dávku podle příslušných předpisů pro něho platných. Tato povinnost počíná od začátku čtvrtletí a to převádí-li se jmění k prvému dni čtvrtletí, od začátku tohoto čtvrtletí, avšak převádí-li se jmění k některému jinému dni po začátku čtvrtletí, až od začátku následujícího čtvrtletí. Toto stanovení začátku ekvivalentní povinnosti jest účelné z důvodu zjednodušení účtování předpisů i plateb.

K § 10.

Podle saz. pol. 102/45 D cc) popl. zák. jsou osvobozeny od poplatku opětovné zápisy práv ve prospěch téže osoby toliko za soudního řízení sporného nebo při exekuci. Tato podmínka brání poskytnutí osvobození pro opětovné zápisy práv ve prospěch dříve oprávněné osoby, provede-li se takový zápis mimo řízení sporné nebo exekuční. Rozšíření osvobození i na jiné zápisy je odůvodněno zejména proto, že se takto mohou odstraniti zápisy provedené v době poroby buď pod nepřátelským nátlakem nebo z důvodu mimořádných poměrů a obnoviti tak zápisy předchozí.

Zapisuje-li se v pozemkové knize věcné právo znovu na osobu dříve oprávněnou, jest tento zápis osvobozen od poplatku vkladního podle platných předpisů jen provádí-li se podle výsledku soudního řízení sporného nebo při exekuci (kromě obnovení zápisu po uplynutí stanovené doby; saz. pol. 102/45 D písm. cc) popl. zák.). Aby bylo možno provésti zpětný knihovní zápis na původního vlastníka nebo věřitele bez poplatku vkladního i tehdy, dojde-li k němu při provádění opatření, kterými se upravují majetkoprávní poměry peněžních ústavů nebo jiných osob nejenom v řízení sporném nebo exekučním, rozšiřuje se poplatkové osvobození i na takové zpětné knihovní zápisy.

K § 12.

Důvody, předeslané již v této zprávě (úvodní věta, §§ 1, 3, 4, 7 a 8), vztahují se stejnou měrou i na úlevy navrhované pro obor daně z obratu. Vlastní spotřebou ve smyslu zákona o dani z obratu se rozumí bezplatné vzetí předmětů z podniku pro nevýdělečné upotřebení (§ 1, odst. 1, č. 2 zák. č. 31/1946 Sb.).

K § 13.

Při slučování peněžních ústavů, prováděném k zjednodušení poměrů v peněžnictví, při sloučení některých soukromých pojišťoven a při některých převodech stavů pojištění byly poskytovány úlevy v celé republice Československé podle vlád. nař. ze dne 24. června 1937, č. 139 Sb., jehož účinnost stanovená původně do 31. prosince 1939 byla prodloužena pro území země České a Moravskoslezské (bez pohraničního území dočasně odloučeného) vládním nařízením ze dne 21. prosince 1939, č. 11/1940 Sb., ze dne 19. prosince 1940, č. 33/1941 Sb., ze dne 10. dubna 1943, č. 116 Sb. a skončila dnem 31. prosince 1944. Pro totéž území bylo pak vydáno vlád. nař. ze dne 9. prosince 1944, č. 276 Sb., o dalších daňových, poplatkových a dávkových osvobozeních při zjednodušení poměrů v peněžnictví, jehož použivatelnost zanikla pro obor poplatků dnem 15. března 1946 (§ 1 zák. ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb., o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů), pro obor daně z obratu dnem 28. února 1946 (§ 33, odst. 1 zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu).

Na území Slovenska byly poskytnuty úlevy finanční při úpravě některých poměrů peněžních ústavů a soukromých pojišťoven nařízením s mocí zákona ze dne 1. února 1943, č. 11 Sl. z., jehož účinnost byla prodloužena téhož roku nařízením s mocí zákona ze dne 22. prosince 1943, č. 172 Sl. z., do 31. prosince 1944.

Se zřetelem k tomu, že v provádění některých opatření při slučování peněžních ústavů se pokračovalo i po zániku účinnosti nebo použivatelnosti výše uvedených předpisů a účinnost tohoto zákona se stanoví zásadně ode dne vyhlášení, poskytují se úlevy také pro převody majetku uskutečněné v uvedeném mezidobí. Pokud by bylo třeba přiznati úlevy podle tohoto zákona v některých případech i pro dobu dřívější, může tak učiniti ministerstvo financí nebo úřad jím zmocněný na žádost, budou-li pro to mimořádné důvody. Tak tomu bude na př. u právních listin, které byly sepsány sice v době použivatelnosti výše zmíněných předpisů, ale nebyly osvobozeny ze zákona a o jejich osvobození podle zmocnění nebylo do dne zániku použivatelnosti rozhodnuto (srovnej § 4 vl. nař. č. 276/1944 Sb.). Na Slovensku bude úřadem zmocněným poskytovati zmíněné úlevy pro minulou dobu pověřenectvo financí.

V Praze dne 20. dubna 1948.

Předseda vlády:

Klement Gottwald v. r.

Ministr financí:

Dr. Dolanský v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP