Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky a závody, které způsobem mechanickým nebo chemickým vyrábějí nebo rozmnožují tiskoviny a tiskopisy, jakož i písmolijny, a to se všemi závody pomocnými a příbuznými. Znárodňují se zejména:

1. tiskárny a grafické závody vybavené rotačním strojem jakéhokoliv druhu;

2. tiskárny a grafické závody vybavené nejméně třemi stroji sázecími a licími (monotypy);

3. grafické podniky (závody) vybavené nejméně dvěma offsetovými nebo hlubotiskovými stroji;

4. všechny písmolijny;

5. všechny ostatní polygrafické podniky, pokud již nejsou znárodněny podle jiných právních předpisů o znárodnění nebo podle takových předpisů ze znárodnění vyňaty, jestliže počet zaměstnanců a osob v podniku činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 50 osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, činných nebo zaměstnaných v podniku, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.

(²) Ustanovení odstavce 1 se mimo majetek státu a národních podniků nevztahuje také na podniky (závody), které ministr informací v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, vyloučí ze znárodnění a jejich vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby byly trvale zastaveny, protože se vláda usnesla, že jejich provozování není ve veřejném zájmu.

(³) Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě, které podniky (závody) byly znárodněny podle tohoto zákona.

(¹) Osoby, které jsou povinny prozatím vésti správu znárodněného majetku (§ 11), podají ministerstvu informací hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr informací v Úředním listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem informací. Hlášení má býti podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k hlášení své vyjádření.

(²) Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle § 1 i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek za dobu do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány.

Splní-li se podmínky pro znárodnění majetku podle § 1 po dni 1. ledna 1948, znárodňuje se takový majetek dnem, který určí ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, a vyhlásí podle § 1, odst. 3; lhůta k podání hlášení podle § 2, odst. 1 počíná v těchto případech dnem, kdy se splní podmínky pro znárodnění; jinak platí ustanovení § 2 přiměřeně.

Právo zakládati nové podniky a je provozovati bez ohledu na jejich rozsah v odvětví znárodněném podle § 1, odst. 1 je vyhrazeno státu.

(¹) Znárodněním nabývá stát vlastnictví znárodněného majetku.

(²) Znárodnění se týká

a) nemovitostí, budov, zařízení,

b) příslušenství podniku (závodu) počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence, živnostenské oprávnění, známky, vzorky a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,

c) jiných movitostí a práv, než která jsou příslušenstvím podniku.

(³) Majetku, uvedeného v odstavci 2, písm. a) až c), se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li určen provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného podniku.

(⁴) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců 2 a 3:

a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo provozovateli znárodněného podniku,

b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku.

(⁵) Ustanovení odstavců 1 až 4 nevztahují se na vydavatelské, nakladatelské a knihkupecké podniky politických stran zastoupených v Národním shromáždění, jednotné odborové organisace a celostátních zájmových organisací.

(⁶) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina základního kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.

(⁷) Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, může vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu znárodněného nebo národního podniku a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména aby do lhůty současně mu stanovené zřídil ve prospěch znárodněného nebo národního podniku služebnost nebo užívací právo.

(⁸) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 4 a 6 rozhoduje ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení).

(¹) Národní podnik (§§ 10 a 11), do kterého se začleňuje majetková podstata znárodněného podniku, vstupuje v den jejího převzetí v závazky znárodněného podniku. Do závazků, podle nichž má majetková podstata nebo provozní zařízení znárodněného podniku přejíti po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu, nevstupuje národní podnik, do kterého byla tato podstata nebo zařízení začleněno. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka a majetková podstata znárodněného podniku ani národní podnik, do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním listě. Začlení-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, zároveň s opatřením podle § 10, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik. Ministr informací dále určí v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, do kterých závazků patřících k jiným než znárodněným majetkovým podstatám, začleněným podle § 10, národní podnik vstupuje; za závazky patřící k podniku nebo závodu, který náleží státu, se nepokládají povinnosti, které vyplývají z poskytnutí prostředků státem, pokud přesahují bilanční hodnotu jiného než investičního majetku.

(²) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a podobně, může se národní podnik domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud, zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.

(³) Za závazky znárodněného podniku ani jiných začleněných majetkových podstat (§ 10) stát neručí, ani když dojde k úpravě závazků podle § 7.

(¹) Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata ke dni převzetí předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého podniku nebo předlužené podstaty ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto podniku nebo k této podstatě, a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku.

(²) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě stanovené soudem přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.

(³) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:

a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z podstaty znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;

b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;

c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)], nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), které nejsou kryty způsobem tam uvedeným;

d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí.

(⁴) Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava závazků podle odstavce 3 působí toliko proti národnímu podniku.

(⁵) Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na právo na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.

(¹) Národní podnik může odporovati právním jednáním, které vykonal vlastník majetku znárodněného podle tohoto zákona po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění nebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.

(²) Odporovati lze do dvou let ode dne uveřejnění vyhlášky, kterou se o znárodněném majetku činí opatření podle § 10. Jinak platí přiměřeně ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.

(³) Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahovala ustanovení tohoto zákona, nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná jen, schválí-li je ministerstvo informací.

(¹) Pokud není stanoveno jinak, přísluší za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada; platí o ni ustanovení §§ 7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne .......... 1948, č. ...... Sb. (dále jen "dekret").

(²) Náhrada se neposkytuje za majetek znárodněný podle oddílu I., který ke dni znárodnění vlastnicky náležel nebo náleží osobám fysickým, jež byly nebo budou pravoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný do dne znárodnění:

a) po 5. květnu 1945 podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. na ochranu republiky, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo

b) podle § 43 dekretu, nebo

c) podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, nebo

d) podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, nebo

e) podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou.

(³) O použití cenných papírů, odpovídajících hodnotě znárodněného majetku, za který se neposkytuje náhrada osobám uvedeným v odst. 2, platí přiměřeně ustanovení § 5, odst. 2, č. 2 zákona ze dne ......... č. ....... Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.

(¹) Z majetkových podstat znárodněných podniků, z majetkových podstat nabytých státem konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků a závodů, které náleží státu, z jiného majetku státního jakož i z prostředků Fondu znárodněného hospodářství zřídí ministr informací v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, národní podnik, nebo je začlení do národního podniku.

(²) Ministr informací může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení příslušných pověřenců vyjmouti z národních podniků jednotlivé majetkové kusy a práva, nepotřebuje-li jich národní podnik nezbytně ke svému provozu, a přenechati je v dohodě s věcně příslušným ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení, které tomuto ministru přísluší zřizovati.

(³) Opatření podle odstavce 1 lze učiniti, jde-li o majetkovou podstatu konfiskovanou podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, jakož i pokud jde o majetkové podstaty, spravované podle § 16 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, po slyšení předsedy osidlovacího úřadu.

(⁴) Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v odstavci 3. určí ministerstvo informací v dohodě s osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, na Slovensku též po slyšení příslušného pověřence, přiměřeně podle předpisů platných pro příděl konfiskovaného majetku.

(⁵) Zřízení národního podniku se vyhlásí v Úředním listě.

(¹) O prozatímní správě a vedení záležitostí znárodněných podniků, jakož i o právním postavení a organisaci národních podniků, o osvobození od daní a dávek, o úhradě za konfiskované majetkové podstaty, platí obdobně ustanovení §§ 13, 15 až 38, 40 až 42 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění některých průmyslových podniků ve znění zákona ze dne .............. 1948, č. .... Sb., s tím, že tam, kde podle jmenovaného dekretu vyvíjí působnost ministr průmyslu, po případě pověřenec pro průmysl a obchod, přísluší tato působnost v oboru působnosti podle tohoto zákona ministru informací, po případě věcně příslušným pověřencům.

(²) Vláda může nařízením upraviti organisaci národních podniků polygrafických odchylně od právních předpisů uvedených v odstavci 1.

Vláda může v zájmu nerušené vydavatelské a nakladatelské činnosti politických stran, zastoupených v Národním shromáždění, jednotné odborové organisace nebo celostátních zájmových organisací upraviti organisaci podniků a závodů znárodněných podle tohoto zákona, jakož i podstat, nabytých státem konfiskací nebo jiným způsobem, jiného majetku státního nebo majetku opatřeného z prostředků Fondu znárodněného hospodářství, i v jiné formě než je stanoveno v §§ 10 a 11, pokud tím nebude dotčeno vlastnické právo státu k znárodněnému majetku. Podrobnosti může vláda upraviti nařízením.

(¹) Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniku podléhajícího znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů korun; v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(²) Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do pěti milionů korun a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(³) Tresty na penězích připadají státu.

(¹) Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 13 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

(²) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci a činiti návrhy.

(³) Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž co o odvolání proti výroku o trestu.

(⁴) Tresty na penězích se dobývají na osobě, již bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.

(¹) Při odsouzení pro zločin podle § 13, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 13, odst. 2 k trestu na svobodě nebo k trestu na penězích přesahujícímu jeden milion korun uveřejní se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem (trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

(²) Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k zemskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.

Přestupky podle tohoto zákona se promlčují ve třech letech.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr informací v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Navrhovaná osnova zákona o znárodnění polygrafického průmyslu je nezbytným doplňkem ostatních zákonných norem o znárodnění průmyslových podniků a jiných hospodářsky důležitých odvětví. Bylo-li vůdčí myšlenkou těchto norem rozšířiti lidově demokratické prvky a zásady do oblasti života hospodářského, jest úkolem navrhované osnovy přenésti tyto prvky a zásady také do oblasti života kulturního. Znárodnění polygrafického průmyslu stává se tak důležitým opatřením nejen na poli hospodářském, ale i na poli kulturně politickém. Znárodněním větších tiskáren a grafických závodů bude možno vytvořit všechny předpoklady k tomu, aby také literatura byla zpřístupněna nejširším vrstvám národa. Závisí to především od ceny knihy. Dokonalou organisací národních podniků, racionalisací výroby, zvláště pak vyřazením soukromopodnikatelského zisku bude možno podstatně snížit dnešní ceny knihy. To ovšem bude vyžadovat vhodnou koncentraci výroby. Při dnešním stavu roztříštěnosti není dobře možno tento průmysl plánovat, namnoze nelze provádět ani nejnutnější investice. Důsledek toho je, že zařízení většiny podniků je dnes zastaralé a přímo v desolátním stavu. Znárodnění větších podniků bude znamenat pro polygrafický průmysl novou cestu technického vývoje a růstu.

Rozsah znárodnění je vymezen v navrhované osnově v zásadě shodně s dekretem presidenta republiky č. 100/45 Sb. ve znění zákona jej doplňujícího. Některé odchylky, které v navrhované osnově bylo nutno připustit, jsou odůvodněny jednak zvláštní povahou znárodněného odvětví, jednak i zvláštními úkoly, které budou očekávat tento znárodněný sektor.

V § 1, odst. 1 osnovy vyjmenovány jsou nejprve všeobecně pojmové znaky podniku, které mají být podle tohoto zákona znárodněny. V rozsahu takto vymezeném těžko lze stanovit pro všechny podniky jednotnou hranici rozhodnou pro znárodnění. Počet zaměstnanců byl by v tomto případě kriteriem nedostačujícím a zcela nepřesným, neboť hospodářský a zvláště kulturně politický význam tiskáren a grafických závodů nelze charakterisovat počtem pracovních sil. Ale i jiné závažné důvody mluví proti tomu, aby měřítkem pro posouzení významu tiskárny nebo grafického závodu byl počet pracovních sil. Různost vybavení tiskáren a grafických závodů při stejné kapacitě podstatně ovlivňuje potřebu zaměstnanců. Mimo to nedostatek odborníků v polygrafickém oboru, který zvláště v posledních letech je velmi citelný, nedává četným tiskárnám a grafickým závodům možnost, aby plně využily své strojové kapacity. Z těchto důvodů volí osnova jako hlavní kriterium pro znárodnění polygrafických podniků kapacitu strojního vybavení (§ 1, odst. 1, sob. 1, 2, 3).

Písmolijny se znárodňují bez ohledu na počet zaměstnanců. Mluví pro to velmi závažné důvody. Za války, kdy olovo a antimon byl hledaným kovem, odebrali okupanti našim tiskárnám značná kvanta písma a písmových kovů. Mimo to v tiskárnách v pohraničí jsou sazárny vybaveny většinou ještě německým písmem (frakturou). Dnešní potřeba písma pro naše tiskárny je velká, zatím co výroba je zcela nedostačující.

Dvě až tři samostatné písmolijny, které tu dnes máme, nestačí ani zdaleka krýti potřebu. Ostatní tak zvané licí jednotky, roztroušené po několika tiskárnách, jsou za současného stavu využity jen částečně. Uvedené skutečnosti přesvědčují o tom, že je nezbytně třeba provésti koncentraci písmolijen. Vzhledem ke klíčovému postavení této výroby je dále nutno znárodnit celou výrobu, bez ohledu na počet zaměstnanců. Také licí jednotky roztroušené v jednotlivých tiskárnách mohou býti plně využity teprve tehdy, až budou přemístěny do jediného národního podniku, kde budou nepřetržitě v provozu.

Znárodnění se týká také všech podniků (závodů) odvětví znárodněného podle tohoto zákona, pokud jsou ve vlastnictví nebo správě politických stran NF, jednotné odborové organisace a celostátních zájmových organisací. Při tom však osnova přísně diferencuje pokud jde o tyto organisace, což je patrno zejména z ustanovení § 5, odst. 5. Aby byla umožněna vydavatelská a nakladatelská činnost těchto organisací, vylučují se ex lege vydavatelské, nakladatelské a knihkupecké podniky politických stran NF, jednotné odborové organisace a celostátních zájmových organisací.

Ze znárodnění se vyjímají podniky, které jako zbytečné mají býti likvidovány. Znárodnění se rovněž nedotýká majetkových podstat, které již jsou ve vlastnictví státu, bez ohledu na to, zda uvedené majetkové podstaty jsou spravovány jako "státní podniky" (státní tiskárna) neb fondem státem spravovaným (Státní nakladatelství).

Zakládati nové podniky v odvětví znárodněném podle tohoto zákona vyhrazeno je napříště jedině státu.

Ustanovení o závazcích upravuje se shodně s ustanoveními dekretu č. 100/45 Sb. ve znění novely. Také otázka náhrady není v zákoně zvláště upravena, s ohledem na podrobné předpisy dekretu č. 100/45 Sb. ve znění novely.

Organisace národních podniků polygrafických zásadně se přizpůsobuje zvolené již organisaci při podnicích průmyslových s výjimkou ustanovení § 12 a § 11, odst. 2. I když se cítí potřeba upraviti organisaci národních podniků polygrafických zcela individuálně, a to s přihlédnutím na speciální jejich potřeby a úkoly, osnova záměrně neřeší tento problém s ohledem na ustanovení § 12. Při tom vláda se však zmocňuje (§ 11, odst. 2), aby vedle řešení problému prvého (§ 12) nařízením upravila předpisy o organisaci národních podniků polygrafických, a to s přihlédnutím na zvláštní povahu a úkoly tohoto znárodněného odvětví. Vláda tak učiní na návrh ministra informací.

Navrhovaná osnova neřeší také v podrobnostech otázku, jakým způsobem měl by se upraviti poměr politických stran NF, jednotné odborové organisace a celostátních zájmových organisací vůči znárodněným tiskárnám. Také v tomto směru dává se zmocnění vládě, aby v zájmu nerušené vydavatelské a nakladatelské činnosti politických stran NF, jednotné odborové organisace a celostátních zájmových organisací učinila vhodná opatření. Ministru informací přísluší, aby dal v tomto směru vládě příslušné návrhy. Vlastnické právo státu ke znárodněným majetkovým podstatám je v zákoně zaručeno a nemůže být dotčeno jakýmkoliv opatřením, které by vláda na základě daného zmocnění učinila.

Smyslem § 10, odst. 3 a 4 je zajistit osidlovacímu úřadu a FNO potřebnou ingerenci při rozhodování o konfiskovaných majetkových podstatách. Slovům "přiměřeně podle předpisů platných pro příděl konfiskovaného majetku" (§ 10, odst. 4 i. f.) je rozumět tak, že obdobně bude použito ustanovení §§ 6 a 7 vlád. nařízení č. 106/47.

Statistický přehled polygrafického průmyslu podle stavu ke konci r. 1947.

V provozu je celkem 1.054 podniků včetně státních tiskáren.

Z toho je šetřeno 768 podniků, ve kterých pracuje 21.887 zaměstnanců.

Celková hodnota ročního odbytu:

2.900,413.162 Kčs.

K tomu by bylo připočísti 286 podniků, které nejsou šetřeny.

Rozdělení podniků:

a) podle druhu výroby:

b) podle velikosti závodu se zřetelem na počet zaměstnanců (vyjma státní tiskárny a podniky pod nár. správou):

c) grafické závody pod nár. správou:

d) státní tiskárny:

statistika zachycuje toliko 4 podniky, které jsou šetřeny. Zbývajících 13 podniků není šetřeno a proto nelze je statisticky postihnout.

Podle navrhované osnovy se znárodňuje:

Situace po znárodnění:

a) znárodněný sektor:

b) soukromý sektor:

Situační zpráva sub a) a sub b) nezahrnuje zbývajících 286 podniků, které nejsou šetřeny. V tomto počtu je zahrnuto asi 11 konfiskátů, které ex lege spadají do skupiny podniků znárodněných. Zbytek, t. j. 275 závodů, jsou vesměs podniky malé, u kterých nebudou pravděpodobně dány podmínky pro znárodnění.