Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustanovení § 25, odst. 1, druhé věty
zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb.,
o úpravě některých právních
poměrů důstojníků a rotmistrů
z povolání a o převzetí některých
osob do československé branné moci, ve znění
zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 60 Sb. se mění
a zní takto:
"Rozhodnutí o povolání do činné
služby (o ponechání v činné službě,
o převzetí do československé branné
moci) mohou býti podle něho učiněna
nejpozději do dne 1. října 1948; po tomto
dni lze v těchto věcech činiti nové
rozhodnutí jen v případech obnovy řízení,
jakož i tam, kde nejvyšší správní
soud rozhodnutí ministra národní obrany zruší."
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 13. dubna 1948; provedou jej všichni členové
vlády.
Očistné řízení podle zákona
č. 72/1946 Sb. ve znění zákona č.
60/1947 Sb. bude v zákonné lhůtě,
t. j. do 13. dubna 1948 v podstatě skončeno. Pouze
u odvolací komise u ministerstva národní
obrany zbude asi 200 neskončených případů.
K vyřízení těchto případů
postačí prodloužiti lhůtu, stanovenou
v § 25 cit. zákona, do 1. října 1948.
Při provádění cit. zákona se
však ukázalo, že v některých případech
nutno časové omezení, stanovené v
§ 25 zákona, vůbec zrušiti. Jsou to případy,
kdy třeba provésti nové řízení
a vydat nové rozhodnutí podle jiných zákonných
předpisů.
Jsou to zejména tyto případy:
a) Obnova řízení. Vládní nařízení
č. 8/1928 Sb. se sice nevztahuje na řízení
ve věcech služebního poměru státních
zaměstnanců, přesto ministr národní
obrany musí mít možnost, aby mohl změniti
neb zrušiti své rozhodnutí v případech,
kdy podmínky obnovy podle vl. nař. č. 8/1928
Sb. jsou splněny. Proto v těchto případech
postupovalo ministerstvo národní obrany podle zásad
cit. vládního nařízení a obdobně
bude postupovati i v budoucnosti.
b) Zrušení rozhodnutí ministra národní
obrany nejvyšším správním soudem.
I takové případy se vyskytly v poslední
době.
Uvedené skutečnosti, odůvodňující
zavedení nového řízení a vydání
nového rozhodnutí mohou se ovšem vyskytovati
i po lhůtě, stanovené v § 25 cit. zákona.
V těchto případech by ministr národní
obrany již vůbec rozhodnouti nemohl. Na př.
nejvyšší správní soud zruší
v roce 1949 rozhodnutí ministra národní obrany,
podle kterého důstojník nebyl povolán
do činné služby. Bude třeba rozhodnouti
znovu. Podle nynějšího znění
§ 25 by takové rozhodnutí bylo vůbec
vyloučeno. Proto se navrhuje, aby časové
omezení, stanovené v § 25 bylo v uvedených
případech zrušeno. Provedení tohoto
zákona si nevyžádá finančního
nákladu.