Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Účinnost dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen retribuční dekret), se obnovuje, při čemž se ustanovení hlavy II. retribučního dekretu mění a doplňují takto:

a) Konati hlavní přelíčení o činech trestných podle retribučního dekretu a rozhodovati o návrzích na obnovu řízení o takových činech přísluší výlučně mimořádnému lidovému soudu.

b) Mimořádný lidový soud soudí ve tříčlenných senátech, složených z předsedy, jímž je soudce z povolání, a ze dvou soudců z lidu; skončilo-li však předchozí řízení (§ 2) rozsudkem, soudí v senátech pětičlenných, složených z předsedy, jímž je soudce z povolání, a ze čtyř soudců z lidu.

c) Přednosty mimořádných lidových soudů, jejich náměstky a soudce z povolání ustanovuje ministr spravedlnosti ze soudců v činné službě. Soudce z lidu jmenuje ministr spravedlnosti ze seznamů sestavených okresními národními výbory.

d) Veřejné žalobce mimořádných lidových soudů jmenuje ministr spravedlnosti ze státních zástupců, ze soudců v činné službě nebo z osob zapsaných v seznamu obhájců.

e) O delegaci platí obdobně ustanovení § 62 tr. ř.; rozhodnutí zemského soudu o delegaci je konečné.

Řízení pro činy trestné podle retribučního dekretu lze na návrh veřejného žalobce zahájit nebo v něm pokračovat i bez podmínek a formálností obnovy, bylo-li před nabytím účinnosti tohoto zákona zastaveno nebo skončilo-li rozsudkem zprošťujícím anebo sice rozsudkem odsuzujícím, bylo-li však upuštěno od potrestání nebo byl-li trest snížen pod dolní hranici zákonné trestní sazby.

Na Slovensku obnovuje sa účinnosť nariadenia Slovenskej národnej rady zo dňa 15. mája 1945, č. 33 Sb. n. SNR vo znení predpisov ho meňacich a doplňujúcich, o potrestání fašistických zločincov, okupantov, zradcov a kolaborantov a o zriadení ľudového súdnictva (ďalej nariadenie o ľudovom súdnictve) s týmito zmenami a doplňkami:

a) Konať hlavné pojednavanie o činoch trestných podľa nariadenia o ľudovom súdnictve a rozhodovať o návrhoch na obnovu trestného konania prisluchá výlučne ľudovému súdu.

b) Ľudový súd súdí v trojčlenných senátoch, složených z predsedu, ktorý je sudca z povolania, a zo dvoch súdcov z ľudu.

c) Ak skončilo predcházajúce rozhodnutie rozsudkom, súdia v senátoch pätčlenných, složených z predsedu, ktorý je sudca z povolania, a zo čtyroch súdcov z ľudu.

d) Ľudové súdy sa zriaduju v sidlach krajských súdov; ich prednostov, námestníkov a súdcov z povolania ustanovuje na návrh povereníka spravodlivosti minister spravodlivosti zo súdcov v činnej službe. Súdcov z ľudu menuje povereník spravodlivosti zo soznamov, sostavených okresnými národnými výbormi (správnými komisiami).

e) Verejných obžalobcov ľudových súdov menuje minister spravodlivosti na návrh povereníka spravodlivosti zo štátných zástupcov, zo súdcov v činnej službe alebo z osob zapísaných v sozname advokátov.

f) O trestnom konaní platia ustanovenia Trestného poriadku (zák. č. XXXIII/1896) s tou odchýlkou, že sa proti rozhodnutia ľudových súdov nepripúšťa riadný opravný prostriedok.

Konanie pre činy trestné podľa nariadenia o ľudovom súdnictve možno na návrh verejného obžalobcu zaviesť alebo v ňom pokračovať bez podmienok a formálností obnovy, ak bolo nadobudnutím účinnosti tohto zákona trestné konanie odopreté podľa § 6, ods. 3, písm. a) vykonávacího nariadenia Sboru povereníkov Slovenskej národnej rady zo dňa 5. júna 1945, č. 55 Sb. n. SNR, k nariadeniu Slovenskej národnej rady č. 33/1945 Sb. n. SNR o potrestaní fašistických zločincov, okupantov, zradcov a kolaborantov a o zriadení ľudového súdnictva, alebo zastavené, alebo ak skončilo rozsudkom oslobodzujúcim alebo síce rozsudkom odsuzujúcim, ak bolo však upustené od potrestania alebo ak bol uložený neprimerane mierný trest pre mylne použitie § 6 nariadenia o ľudovom súdnictve, a u trestných činov podľa § 3 nariadenia o ľudovom súdnictve okrem toho aj v prípadech, ak uložený trest na slobode nepresahuje 5 rokov.

Trest smrti uložený ľudovým súdom vykoná sa do dvoch hodín po vyhlášeni rozsudku. Na výslovnú žiadosť odsúdeného može byť lehota predlžená o ďalšiu hodinu. Ak sa konalo konanie v neprítomnosti obžalovaného, vykoná sa trest smrti do 24 hodín po dopadnutí odsúdeného. Výkon trestu treba však na primeraný čas odložiť, ak to žiada verejný obžalobca z doležitého verejného záujmu.

Účinnost retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví se končí dnem 31. prosince 1948.

(1) Zrušují se:

a) ustanovení čl. III, § 2 zákona ze dne 18. prosince 1946, č. 245 Sb., jímž se mění a doplňují dekrety presidenta republiky o mimořádném lidovém soudnictví a prodlužuje jejich účinnost,

b) ustanovení §§ 1, 5, 6, odst. 1 a 3 nařízení Slovenské národní rady ze dne 19. prosince 1947, č. 88 Sb. n. SNR, kterým se upravuje trestní řízení pro trestné činy podle nařízení č. 33/1945 ve znění vyhlášky č. 58/1946 Sb. n. SNR o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, neskončené za jeho platnosti.

(2) Ustanovení §§ 2, 3, 4, 6, odst. 2 a § 7 nařízení uvedeného v odstavci 1, písm. b) platí však obdobně v řízení upraveném v čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra a národní obrany.

Jedním z programových bodů Gottwaldovy vlády bylo urychleně ukončiti očistu našeho národního a veřejného života od kolaborantů a zrádců a rychle potrestati provinivši se Němce a Maďary.

Řízení pro činy trestné podle retribučního dekretu nebylo dosud v četných případech přes opětovné prodloužení účinnosti dekretu č. 16 a 17/1945 Sb. skončeno, a to zejména z toho důvodu, že praxe nedbala mnohdy náležitě ustanovení § 25, odst. 1 retr. dekr., že pro retribuční řízení platí zásady řízení před soudy stannými.

Kromě toho došlo v některých případech z nepochopení intencí obou dekretů k zastavení řízení nebo k nadměrnému použití ustanovení § 16, odst. 2 retr. dekr. a zejména k jeho nesprávnému výkladu jako okolnosti polehčující, neboť ustanovení § 16 jest zcela výjimečné.

Účelem tohoto zákona jest jednak rychle skončiti (čl. I, § 1) případy vlekoucí se povětšině více než dva roky, jednak zjednati v křiklavějších a veřejnost pobuřujících případech možnost revise řízení, resp. výměry trestu.

Příslušnost mimořádných lidových soudů jest výlučná; přísluší jim tedy souditi o činech trestných podle retr. dekretu, zejména i v těch případech, kdy se trestní řízení toho času vede u řádných soudů (resp. dosud nebylo pravoplatně skončeno).

V případech, kde udání bylo odloženo (§ 90 tr. ř.), aniž bylo s určitou osobou jednáno jako s podezřelým resp. obviněným a kde vyhledávání neb vyšetřování bylo zastaveno (§§ 90, 112 tr. ř.), provede řízení tříčlenný senát (pružnější rozhodování ve tříčlenných senátech a možnost snazšího jich sestavení bude zajisté napomáhati rychlejšímu skončení věci těmto senátům přidělených).

Naproti tomu v ostatních revisi podléhajících případech (čl. I, § 2) t. j. zejména tam, kde dříve mimořádný lidový soud (Národní soud) neb soudy uvedené v §§ 25, odst. 2, 26, odst. 2, 31, odst. 4 retr. dekr. a nebo řádný soud zmíněný čl. III, § 2 zák. č. 245/1946 Sb., již vynesl rozsudek, budou fungovati mimořádné lidové soudy - neboť účinnost dekretu č. 17/1945 Sb., o národním soudu se neprodlužuje - v senátech pětičlenných jako dříve. Důvodem k ponechání pětičlenných senátů v těchto případech jest ohled na zásadu, aby sbor o menším počtu členů nerevidoval rozhodnutí sboru početnějšího.

O návrzích na obnovu řízení a v řízení obnoveném rozhodují mimořádné lidové soudy jen ve tříčlenných senátech.

Aby pak nedocházelo ku průtahům při znovuzřizování senátů mimořádných lidových soudů, bylo svěřeno ustanovování (jmenování) soudců a veřejných žalobců u mimořádných lidových soudů ministru spravedlnosti.

Ustanovením čl. I, písm. e) se vylučují pochybnosti o tom, zda je v řízení před mimořádnými lidovými soudy přípustná delegace. Za "důležitý důvod" ve smyslu § 62 tr. ř. bude nepochybně považovati i potřebu urychleného provedení řízení, jak se ostatně v judikatuře nejvyššího soudu přijímá. Účelům urychlení řízení bude sloužiti zejména i takové opatření, jímž se věc odejme přetíženému soudu a přikáže mimořádnému lidovému soudu, jenž je méně pracovně zatížen. Pro účely sledované osnovou se nepovažuje za nutné přikazovati věci z obvodu jednoho zemského soudu do druhého.

Činem trestným podle retribučního dekretu ve smyslu tohoto ustanovení jest rozuměti každé jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu některého činu trestného podle hlavy I. retribučního dekretu, i když snad byl skutek nesprávně právně kvalifikován.

Případy, jež chce zákon postihnouti tímto ustanovením, jsou (jak již shora naznačeno) tyto: 1. řízení bylo zastaveno po té, co s určitou osobou bylo jednáno jako s podezřelým, resp. obviněným (§§ 90, 112 tr. ř.), 2. řízení skončilo rozsudkem osvobozujícím (§ 259 tr. ř.), 3. řízení skončilo sice rozsudkem odsuzujícím, ale buď bylo upuštěno od potrestání (§ 16, odst. 2 retr. dekr.) nebo byl vyměřen trest pod dolní hranici zákonné trestní sazby uvedené v hlavě I retr. dekr., a to i cestou § 410 tr. ř.

Revisi budou podléhati též případy, kdy udání bylo veřejným žalobcem odloženo (§ 90 tr. ř.) nebo přípravné vyhledávání zastaveno (§ 90 tr. ř.), aniž s určitou osobou bylo jednáno jako s podezřelým, resp. obviněným (§ 363, č. 1 tr. ř.).

Také na Slovensku přes prodloužení nařízení o lidovém soudnictví nebylo v mnohých případech trestní řízení skončeno, a to zejména proto, poněvadž se nepokračovalo podle ustanovení o stanném řízení ale analogicky podle trestního řádu.

Kromě toho v mnohých případech lidové soudy nestíhaly pachatele nebo vynesly zprošťující rozsudky, či rozsudky mírné proto, že nepochopily dobře intenci ustanovení § 6 nařízení o lidovém soudnictví, které je jen ustanovením výjimečným.

Z uvedených důvodů se přizpůsobuje úprava řízení před lidovými soudy na Slovensku úpravě řízení na území mimo Slovenska.

Ježto nová úprava řízení pro činy trestné podle retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví jest v rozporu s ustanoveními citovanými v čl. III, § 2, odst. 1, bylo tato ustanovení zrušiti.

Provedení zákona si nevyžádá zvláštních nákladů.