Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Nařízení ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z., o soudních poplatcích (dále jen "nařízení") a sazba k němu připojená (dále jen "sazba"), zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 38 Sb., zákon ze dne 16. července 1931, č. 120 Sb., a zákon ze dne 21. prosince 1935, č. 255 Sb., se mění a doplňují podle dalších ustanovení §§ 2 až 8.

Sazby pevných poplatků a jejich nejnižší a nejvyšší výměry, platné v den 29. září 1938, se zvyšují o 150% s výjimkami uvedenými v §§ 3 až 6.

(1) Poplatek 60 h se zvyšuje všude na 2 Kčs.

(2) Zvýšení poplatku z podání stanovené v poznámce 3 k saz. pol. 1 činí bez zřetele na hodnotu předmětu sporu 12 Kčs. V třetí větě poznámky 2 k saz. pol. 16 se vypouštějí slova: "s tou odchylkou, že zvýšení poplatku činí 5 Kč."

(3) Poplatek 5 Kčs stanovený v poznámkách 2 k saz. pol. 8, 15 a 24, v saz. pol. 16, písm. a) a v saz. pol. 17, písma a) se zvyšuje na 12 Kčs.

(4) Poplatek 20 Kčs stanovený v saz. pol. 29, písm. b) se zvyšuje na 60 Kčs.

(5) Poplatek 40 Kčs stanovený v saz. pol. 30, písm. c) se zvyšuje na 120 Kčs.

(6) Poplatky 15 Kčs stanovené v saz. pol. 31 se zvyšují na 40 Kčs.

Sazba stanovená v saz. pol. 6, písm. D, c) se nahrazuje touto sazbou:

Pevné poplatky stanovené v saz. pol. 6, písm. A a C, 26, 27, 29, písm. a) a 30, písm. a) se nezvyšují.

(1) Hodnota předmětu sporu 15.000 Kčs uvedená v saz. pol. 6, písm. A se zvyšuje na 30.000 Kčs.

(2) Nejvyšší výměry poplatků stanovené v saz. pol. 6, písm. B, D, b) a E, a), odst. 2 a v saz. pol. 7, písm. a), č. 2 se zvyšují z 200 Kčs na 400 Kčs, z 50 Kčs na 120 Kčs a ze 100 Kčs na 250 Kčs.

(3) Hodnoty stanovené v § 15 a § 17, odst. 2 nařízení ve znění čl. I, odst. 1 zákona č. 120/1931 Sb. se zvyšují z 300 Kčs na 500 Kčs, z 2.000 Kčs na 5.000 Kčs a z 10.000 Kčs na 20.000 Kčs.

(1) V § 13 nařízení se připojuje další odstavec tohoto znění:

"(4) Použije-li obchodník nebo živnostník obchodního dopisu, podmínečně od poplatku osvobozeného, jako důkazního prostředku v civilním sporu nebo v exekučním řízení, podléhá tento dopis poplatku podle povahy právního jednání osvědčeného v něm, avšak jen podle hodnoty předmětu sporu. Zapraviti poplatek je povinen ten, kdo dopisu použil, a to kolkovými známkami nalepenými na dopis. Přesahuje-li poplatek 300 Kčs, může býti zaplacen také přímo po vyměření; v tomto případě je poplatník povinen ohlásiti dopis před použitím bernímu (poplatkovému) úřadu k vyměření poplatku. Při nesplnění poplatkové nebo ohlašovací povinnosti se vyměří bez zavedení trestního řízení zkrácený poplatek čtyřnásobnou částkou."

(2) V § 14, odst. 5 nařízení se slova "a v § 13, odstavci 2" nahrazují slovy "a v § 13, odst. 2 a 4."

Ustanovení čl. I, odst. 31 zákona č. 120/1931 Sb. se zrušuje.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem spravedlnosti upravil a v jazyce českém ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil závazné znění

a) nařízení a sazby, jak vyplývá ze změn provedených zákony vydanými za účinnosti nařízení a tímto zákonem,

b) prováděcího předpisu k nařízení.

Zák. čl. XLIII/1914, o soudních poplatcích (dále jen "zákonný článek"), zákon č. 38/1922 Sb., zákon ze dne 17. března 1925, č. 60 Sb., o poplatcích v řízení před rozhodčím soudem plodinové bursy v Bratislavě, zákon č. 120/1931 Sb. a sazebník k němu připojený a zákon č. 255/1935 Sb. se mění a doplňují podle dalších ustanovení §§ 11 až 20.

Sazby pevných poplatků a jejich nejnižší a nejvyšší výměry, platné v den 29. září 1938, se zvyšují o 150% s výjimkami uvedenými v §§ 12 až 18.

(1) Poplatek 30 h se zvyšuje všude na 1 Kčs a 60 h na 2 Kčs.

(2) Poplatek 4 Kčs stanovený v čl. 2, písm. B, č. III, odst. 2 zákona č. 38/1922 Sb. se zvyšuje na 12 Kčs.

(3) Poplatky 15 Kčs stanovené v čl. 3, § 1 zákona č. 38/1922 Sb., ve znění čl. IV, č. 1, písm. A zákona č. 120/1931 Sb., se zvyšují na 40 Kčs.

(4) Poplatek 5 Kčs stanovený v § 2, odst. 3 zákona č. 60/1925 Sb., ve znění čl. III, č. 3 zákona č. 120/1931 Sb., se zvyšuje na 12 Kčs.

(1) Pevné poplatky stanovené v § 1, odst. 1, písm. a) zákona č. 60/1925 Sb., ve znění čl. lIl, č. 1, písm. a) zákona č. 120/1931 Sb. a § 2, odst. 7 zákona č. 255/1935 Sb., se nezvyšují; tam uvedená hodnota předmětu sporu 15.000 Kčs se zvyšuje na 30.000 Kčs.

(2) Nejvyšší výměra poplatku stanovená v § 1, odst. 1, písm. b) zákona č. 60/1925 Sb. se zvyšuje na 400 Kčs.

Sazba stanovená v § 11 zákonného článku se nahrazuje touto sazbou:

za každých dalších třebas jen započatých 1.000 Kčs vždy o 5 Kčs více, nejvýše však 400 Kčs."

(1) Pevné poplatky ze soudních rozhodnutí stanovené v § 12, odst. 1 a 2 a § 13, odst. 3 zákonného článku se zvyšují na 30 Kčs a poplatek stanovený v § 12, odst. 4 zákonného článku na 15 Kčs.

(2) Hodnota předmětu sporu uvedená v § 12, odst. 1, druhé větě zákonného článku se zvyšuje na 4.000 Kčs.

(1) Ustanovení § 14 zákonného článku se mění a zní:

"Z rozsudků první stolice, vyjímajíc ty, které jsou uvedeny v § 11, § 12, odst. 1 a § 13, odst. 3, je zapraviti podle hodnoty předmětu sporu nebo řízení

za každých dalších třebas jen započatých 1.000 Kčs až do 20.000 Kčs vždy o 15 Kčs více,

(2) Ustanovení § 15 zákonného článku se mění a zní:

"Poplatku stanovenému pro rozsudky soudů první stolice podléhají i rozsudky soudů odvolacích a dovolacích stolic, zvýšila-li se po vynesení rozsudku první stolice hodnota předmětu sporu nebo řízení (§ 35); do tohoto poplatku se započítá poplatek zaplacený z rozsudku první stolice."

Ustanovení § 16, odst. 2 zákonného článku se mění a zní:

"Z prvního povolení exekuce podle jiných listin, než těch, které jsou uvedeny pod č. 1, a z rozsudků ve sporu vylučovacím (§ 94 zák. čl. LX/1881) a o zrušení exekuce na nemovitosti (§ 168 zák. čl. LX/1881) jest zapraviti poplatek stanovený v § 11, z prvního povolení exekuce však nejvýše 120 Kčs.

Pevný poplatek z plné moci stanovený v § 29 zákonného článku se zvyšuje na 12 Kčs.

Hodnoty stanovené v § 34 zákonného článku se zvyšují z 1.000 Kčs na 5.000 Kčs a ze 2.500 Kčs na 20.000 Kčs.

(1) Zrušují se:

1.) čl. IV, č. 5 zákona č. 120/1931 Sb.;

2.) § 2, odst. 6 zákona č. 255/1935 Sb.;

3.) § 23 zákona ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb., o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů.

(2) V čl. II, písm. B, č. 6 zákona č. 120/ 1931 Sb. se vypouštějí slova: "a ze 4 Kč na 5 Kč, posléze uvedený poplatek však jen při hodnotě sporu přes 2.000 Kč."

(3) Ustanovení §§ 27, 28 a 30 zákona ze dne.27. ledna 1942, č. 14 Sl. z., o změně a doplnění některých právních předpisů o poplatcích, a čl. V zákona ze dne 28. října 1943, č. 138 Sl. z., o změně některých právních předpisů o poplatcích, pozbývají použivatelnosti.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem spravedlnosti a po slyšení pověřence financí upravil a v jazyce slovenském ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil závazné znění

a) zákonného článku, jak vyplývá ze změn provedených zákony vydanými za účinnosti zákonného článku a tímto zákonem,

b) prováděcího předpisu k zákonnému článku.

V § 1 zákona č. 255/1935 Sb. se vypouštějí slova: "až do další zákonné úpravy."

(1) Ověření podpisu strany nebo současné ověření několika podpisů stran na vkladních listinách podléhá poplatku. 8 Kčs, provádí-li je soud, a 2 Kčs, provádí-li je notář.

(2) Tím se doplňuje saz. pol. 17/66 popl. zákona a saz. pol. 11/45 a 24/65 popl. pravidel.

(3) Zákon ze dne 25. července 1871, č. 1 ř. z. z roku 1872, jímž se změňuje 66. tarifová položka zákona ze dne 13. prosince 1862, č. 89 ř. z., se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti 15. dne po vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Soudní poplatky jsou normovány v zemích České a Moravskoslezské nařízením č. 279/ 1915 ř. z., na Slovensku zák. čl. XLIII/1914. Tyto předpisy byly za prvé republiky změněny a doplněny zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 38 Sb., zákonem ze dne 16. července 1931, č. 120 Sb., a zákonem ze dne 21. prosince 1935, č. 255 Sb. Na Slovensku v době t. zv. Slovenského státu byly provedeny některé další změny a doplňky zákonem č. 14/1942 Sl. z a použivatelnost příslušných předpisů byla zachována ustanovením § 24, č. 2 zákona ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb., o sjednocení a úpravě některých poplatkových předpisů. V zemích České a Moravskoslezské platí tedy sazby poplatků upravené naposledy v r. 1935, na Slovensku zvýšené v r. 1942 o 50%, ačkoliv cenová hladina se od té doby značně zvýšila. Sazby pevných poplatků mimosoudních byly již přizpůsobeny této zvýšené cenové hladině zákonem č. 32./1946 Sb., který v § 1 je zvýšil přibližně na 2.5násobek sazeb platných v den 29. září 1938.

Jednotnou úpravu soudních poplatků nelze provésti před unifikací zákonů o soudních řízeních, k nimž se těsně přimykají ustanovení poplatková; ani pokus o to by nebyl účelný, poněvadž lze očekávati, že nyní již v dohledné době dojde k unifikaci zákonů o soudních řízeních.

Navrhovaná osnova proto především přizpůsobuje sazby pevných soudních poplatků zvýšené cenové hladině tak, že zvyšuje je zásadně na 2.5násobek sazeb platných v den 29. září 1938. Některé sazby se z důvodů sociálních ze zvýšení vyjímají a náhradou za to zvyšují se jiné sazby nad tuto hranici. V některých případech bylo vhodné přizpůsobiti se valorisaci, provedené zákonem č. 32/1946 Sb. u sazeb pevných poplatků mimosoudních.

Sazby procentních poplatků se v zemích České a Moravskoslezské zásadně nezvyšují. Nepřímo nastává zvýšení u některých procentních poplatků tím, že byly zvýšeny jejich maximální hranice. Zvýšení sazeb procentních poplatků ze soudních rozhodnutí na Slovensku přejímá se ze zákona č. 14/1942 Sl. z., čímž se má vyrovnati, pokud to jen lze, dosavadní rozdíl zatížení těchto soudních úkonů v zemích České a Moravskoslezské a na Slovensku.

Dále osnova odstraňuje podle možnosti disparity mezi zeměmi českými na jedné straně a Slovenskem na straně druhé, které vznikly v době nesvobody, a hledí unifikovati i další předpisy.

Konečně osnova odstraňuje pochybnosti o výši poplatku za ověření podpisů stran na tabulárních listinách a při té příležitosti zavádí tuto výhodnou sazbu i na Slovensku, což tam znamená snížení poplatku v těchto případech.

Sazby pevných soudních poplatků byly upraveny naposledy v roce 1935, většinou však již v roce 1931 a některé z nich nebyly od r. 1941 vůbec zvýšeny.

K odst. 1 a 2: Uvedená haléřová sazba odstraňuje se za účelem zjednodušení, stejně jako zvláštní sazba ediktálního poplatku při hodnotě předmětu sporu do 2.000 Kčs, která vznikla teprve v r. 1931, kdy byla sazba tohoto poplatku zvýšena toliko při hodnotě předmětu sporu přes 2.000 Kčs. K odst. 3: Sazby poplatků z listin a z podání a protokolů v nesporném řízení, pokud neplatí jiná sazba, přizpůsobují se sazbám poplatků z obdobných poplatkových předmětů mimosoudních.

K odst. 4 a 5: Poplatky ze žádostí o rozvod nebo rozluku manželství a z rozhodnutí o takovýchto žádostech zvyšují se větší měrou náhradou za to, že v § 5 se ze sociálních důvodů některé sazby ze zvýšení vyjímají.

Sazbu pevných poplatků z usnesení, kterými se povolují prozatímní opatření, bylo nutno zvlášť upraviti, aby byla zachována přiměřenost tohoto poplatku k procentnímu poplatku z rozhodnutí, jehož sazba zůstává nezměněna.

Pevné poplatky ze soudních rozhodnutí uvedených v saz. pol. 6, písm. A se nezvyšují, poněvadž při hodnotě předmětu sporu přes 30.000 Kčs přecházejí v poplatek procentní. Paušální poplatek za vrchnoporučenskou a opatrovnickou péči soudů (saz. pol. 26), paušální poplatek za péči o požívací podstaty soudně uschované a o substituční podstaty (saz. pol. 27), poplatek z podání o soudní povolení osvojiti dítě nebo o potvrzení osvojení dítěte a o soudní povolení žádosti za legitimaci nemanželského dítěte a poplatek z rozhodnutí o žádostech za povolení osvojiti dítě nebo za potvrzení osvojení dítěte se nezvyšují z důvodů sociálních.

K odst. 1: Placení poplatků ze soudních a rozhodčích rozhodnutí kolky se rozšiřuje až do hodnoty předmětu sporu do 30.000 Kčs, čímž se ušetří práce a obtíže při oznamování, vyměřování a vymáhání rozsudečného. Hranice 300 Kčs se shoduje s hranicí stanovenou v § 1 zákona č. 65/1933 Sb. pro povinné placení některých poplatků kolkovými známkami.

K odst. 2 a 3: Po stoupnutí cenové hladiny je nutno zvýšiti i nejvyšší výměry některých procentních poplatků z rozhodnutí a částky, které sluší při nedostatku jiného ocenění pokládati za hodnotu předmětu sporů náležejících do kompetence okresních a krajských soudů.

Tím se pro Čechy a Moravu přebírá věcný obsah ustanovení platných na Slovensku o zpoplatňování podmínečně poplatku prosté korespondence obchodníků a živnostníků při jejím soudním použití.

Zákonem č. 120/1931 Sb. byla stanovena zvláštní sazba poplatků ve věcech ochrany cti polovinou sazeb pro jiné soukromožalobní trestní řízení. Pro tuto zvláštní sazbu není důvodu a proto se odstraňuje. Nemajetným osobám se tím ochrana cti neztíží, neboť i v tomto řízení je na sociálně slabé pamatováno poplatkovým osvobozením z důvodu práva chudých.

Zmocnění k vyhlášení sazby soudních poplatků bylo také v zákonech č. 38/1922 Sb., č. 120/1931 Sb. a č. 255/1935 Sb. Vyhlášením nařízení č. 279/1915 ř. z. a prováděcího předpisu k němu opatří se závazné české znění těchto předpisů, jehož nedostatek je velmi pociťován.

Mají obdobná ustanovení pro Slovensko jako § 2 a § 3, odst. 1-3 a 6 pro země České.

K odst. 1: Také pevné poplatky z nálezů rozhodčího soudu plodinové bursy v Bratislavě se nezvyšují, poněvadž při hodnotě předmětu sporu přes 30.000 Kčs přecházejí v poplatek procentní. Placení poplatku z těchto nálezů kolkovými známkami se rozšiřuje až do hodnoty předmětu sporu 30.000 Kčs. (Odpovídá § 5 a § 6. odst. 1).

K odst. 2: Nejvyšší výměra poplatku stanovená pro některé nálezy tohoto soudu se zvyšuje rovněž z 200 Kčs na 400 Kčs (odpovídá.§ 6, odst. 2).

Sazba poplatků z rozhodnutí uvedených v § 11 zák. čl. XLIII/1914 se přizpůsobuje sazbě poplatků z obdobných rozhodnutí v zemích České a Moravskoslezské.

Rovněž zde přibližuje osnova slovenské sazby poplatků z některých soudních rozhodnutí k sazbám platným v zemích českých.

K odst. 1: Přejímá se zvýšení sazby procentních poplatků z rozhodnutí provedené v zákoně č. 14/1942 Sl. z. Má tím býti vyrovnán rozdíl mezi zeměmi českými a Slovenskem v zatížení sporů rozsudečným poplatkem.

K odst. 2: Přejímá se ustanovení § 28, odst. 2 zákona č. 14/194.2 Sl. z.

Změněná stylisace vyplývá ze znění sazby § 11 zák. čl. XLIlI/1914 v § 14 osnovy. Stanovením maximální sazby poplatku z prvního povolení exekuce sjednocují se sazby poplatku z tohoto rozhodnutí soudního.

Na Slovensku je i poplatek z plné moci v řízení mimosoudním upraven v zákoně o soudních poplatcích. V § 23 zákona č. 32/1946 Sb. byl však zvýšen na 12 Kčs poplatek z plné moci jen v soudním řízení na Slovensku. Tím vznikly pochybnosti, zda všeobecné zvýšení sazeb mimosoudních pevných poplatků v § 1, odst. 1 zákona č. 32/1946 Sb. platí i pro poplatek z plné moci v řízení mimosoudním. Tuto pochybnost osnova odstraňuje.

Odpovídá § 6, odst. 3.

K odst. 1, č. 1: Odpovídá § 8.

K odst. 1, č. 2 a k odst. 2: Sazba ediktálního poplatku byla zvýšena v § 12, odst. 2 změnou ustanovení, jímž tento poplatek byl zaveden. Je proto možno zrušiti pozdější ustanovení o tomto poplatku.

K odst. 1, č. 3: Je důsledkem § 18.

Vyhlášením zák. čl. XLIII/1914 a prováděcího předpisu k němu opatří se závazný slovenský text těchto předpisů.

Tím se odstraňují pochybnosti, které by mohly vzniknout o tom, zda snad další zákonnou úpravou, do které byl prodloužen zákon č. 120/1931 Sb., není tato osnova.

Sazba tohoto poplatku se zde uvádí jen proto, aby byly odstraněny pochybnosti o tom, zda poplatek za ověření podpisů na vkladních listinách soudem byl zvýšen zákonem č. 54/1925 Sb. Při tom se tato výhodná sazba zavádí i na Slovensku. Zvýšení příjmů státní pokladny z této osnovy vyplývající nelze přesně vyčísliti, poněvadž poplatky se vybírají z větší části kolkovými známkami; lze jej však odhadnouti asi na 15,000.000 Kčs.