Pro rok 1947 byla ve dvouletém hospodářském plánu předepsána k osevu lnu plocha 23.754 ha. Podle registrovaných pěstitelských smluv byl však v roce 1947 pěstován len pouze na 11 850 ha. Pro rok 1948 je plánováno osetí 28.000 ha lnem; z toho v Čechách a na Moravě 18.000 ha.

Lnářský průmysl dožaduje se, aby pro další pětiletí bylo počítáno s osevní plochou 30.000 ha.

Příčina, proč jsme nedosáhli stanovené plochy je různá a tkví především v tom, že v pohraničních oblastech jsou noví osídlenci, kteří nejsou obeznámeni s pěstováním lnu, jindy zase chyběl dostatek řádného osiva, jehož opatření nemohlo býti provedeno z domácích prostředků. Rovněž tak nedostatek pracovních sil a nedostatek dobrých výkonných trhacích strojů vedl ke zmenšení osevní plochy i u těch pěstitelů, kteří po řadu let len pěstovali. Rovněž tak zřizováním máčíren lnu a spolupráce lnářského průmyslu při rosení lnu, která je nepatrná, je jedním z důvodů, proč se nedosáhlo stanovené osevní plochy. Cena lnu, která neodpovídá cenám ostatních zemědělských plodin vzhledem k zvýšeným výrobním nákladům i velké potřebě pracovních sil, je také jednou z příčin zmenšené osevní plochy.

Má-li býti docíleno splnění osevní plochy, je po našem názoru třeba zvýšiti cenu obchodního lnářského semene a cenu síťového semene. Rovněž tak k podpoře rozšíření plochy je třeba vyrovnati se se ztrátami, způsobenými pěstitelům suchem. Též je nutno bráti v úvahu skutečnost, že pěstitelé lnu jsou dále poškozováni katastrofálním průběhem rosení lnu. Naprostý nedostatek vláhy, prudké sluneční záření způsobily v četných případech zprahnutí při rosení rozloženého lnu, takže podle prohlášení tíren lnu nedorosila se vlákna a jsou chlupatá a nevykazují dostatečnou pevnost. Tato skutečnost má za následek, že při přijímání je len zařazován do nižší třídy a tím v poměru k jiným letům jsou zemědělci citelně poškozováni.

Poněvadž podle zpráv, které docházejí z ciziny, zvýšila Anglie, Francie, Belgie osevní plochy lnu až o 50 % a rovněž tak Polsko chce rozšířiti osevní plochy, je proto nutné podle vyjádření našich odborníků z lnářského průmyslu věnovati velkou péči vlastní domácí produkci a podniknouti pro zvelebení našeho lnářství velkorysou akci.

V důsledku shora uvedených důvodů, táží se podepsaní poslanci pana ministra zemědělství:

1. Zda je ochoten svolati poradu odborníků, kteří by se otázkami rozšíření pěstování lnu zabývali a snažili se výsledek této porady uplatniti v široké míře mezi zemědělci,

2. hodlá-li učiniti opatření, aby cena lnářského semene a stonků byla zvýšena a zemědělcům nahrazeny škody, které vznikly při pěstování lnu letošním suchem,

3. může-li podati zprávu o tom, jaký je stav lnářského výzkumnictví a bude-li dostatečně vybaven lnářský výzkumný ústav odborníky a prostředky, aby tak mohl zejména navázat na pokusy, které byly konány již před válkou a během okupace,

4. jak má býti v budoucnu vybaven lnářský výzkumný ústav v Temonici a co bylo provedeno k zajištění pokračování výzkumu, který tam během okupace pro naše území byl prováděn a lze-li zachováním této stanice docíliti spolupráce lnářského průmyslu a zemědělství a tím zajistiti náležitý zemědělský pokrok dokonalejším výzkumem. Nutnost urychleného provedení všech opatření, která vedou k zajištění produkce lnu, vyžaduje rychlého vyřešení celého případu a odůvodňuje naléhavost interpelace.