Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé, rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Tato ustanovení jednacího řádu mohou býti změněna autonomním usnesením sněmovny:

§ 1, odst. 2, 3 a 4;

ustanovení § 4 o počtu místopředsedů, zapisovatelů a pořadatelů, jakož i skrutátorů;

§ 8 vyjímaje ustanovení a), b) a c);

§ 27, odst. 2; § 31; §§ 33, 34 a 35;

§ 40, odst. 1 a 2; §§ 43 a 44;

§ 45 vyjma odst. 6;

§§ 58 a 59;

§§ 64 a 67;

§ 68;

§ 69 vyjma odst. 1 a § 70.

(²) Návrhy na autonomní změnu těchto ustanovení neb doplnění řádu jednacího v mezích zákona projednávají se ve sněmovně jako osnovy zákonů.

Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

(¹) Poslanci jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací sněmovních.

(²) Pro každou schůzi plnou i výborovou vyloží se presenční listina, do níž se přítomní poslanci vlastnoručně zapíší.

(³) Onemocní-li poslanec, oznámí to předsedovi; trvá-li nemoc déle jednoho týdne, předloží lékařské vysvědčení.

(⁴) K písemné nebo telegrafické žádosti udělí předseda dovolenou do 7 dnů poslanci zaneprázdněnému nezbytnou nebo důležitou záležitostí. O dovolené delší rozhoduje sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním. O udělení nebo neudělení dovolené budiž poslanec ihned písemně uvědoměn. Dodatečná písemná omluva neúčasti se uzná a poslanci potvrdí, uvede-li poslanec zároveň překážky, jež mu zabránily vyžádati si potřebnou dovolenou a pošle-li omluvu, když překážky přestaly. O platnosti dodatečné omluvy rozhoduje předseda, šlo-li o neúčast na schůzích nepřesahující 7 dnů, sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním, šlo-li o neúčast delší. Předseda může žádati, aby důvody, jichž se poslanec dovolává, byly osvědčeny.

(⁵) Ustanovení odstavce prvého a čtvrtého se nevztahují na poslance, kteří jsou členy vlády.

(⁶) Poslanec obdrží jako úřední průkaz legitimaci opatřenou fotografií a podepsanou předsedou sněmovny.

(¹) Nezúčastní-li se člen výboru bez platné omluvy dvou za sebou jdoucích schůzí výboru, ale v různých dnech konaných, ztrácí mandát výborový a polovici platu podle zákona ze dne 23. října 1945, č. 106 Sb. mu příslušejícího pro měsíc nejblíže následující.

(²) Nezúčastní-li se poslanec bez platné omluvy čtyř plenárních schůzí za sebou jdoucích, ale v různé dny konaných, usnese se předsednictvo sněmovny, aby mu byla udělena písemná důtka. O tomto svém usnesení zpraví předsednictvo sněmovny písemně též předsednictvo klubu, kterého je poslanec členem. Nadto ztrácí poslanec nárok na celý plat podle zák. č. 106/1945 Sb. na jeden měsíc.

(³) Bylo-li zakročeno proti poslanci v témže roce třikráte podle odst. 2, přikáže předseda sněmovny věc výboru imunitnímu, aby podal sněmovně zprávu s návrhem. Výbor navrhne, aby poslanci byla udělena sněmovnou veřejná důtka. Výbor dále navrhne ztrátu nároků podle zák. č. 106/1945 Sb. nejvýše na 6 měsíců nejblíže následujících. O návrhu výboru rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.

(⁴) Ve všech případech budiž dána poslanci možnost, aby se v dané lhůtě vyjádřil.

(¹) Sněmovna schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce; jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolaná byvši presidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny (§ 28 úst. list.).

(²) Zasedání sněmovny se končí neb odročuje a sněmovna se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).

(³) Skončilo-li zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje sněmovna při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce sněmovní přerušují; tím veškeré věci, o nichž sněmovna již před tím konečného usnesení neučinila, přestávají býti předmětem jednání sněmovny. Po takovém přerušení prací sněmovních může se v novém zasedání táž sněmovna jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne sněmovna bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které sněmovna prohlásila permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání.

(⁴) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích sněmovny pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.

(⁵) Rozpuštěním sněmovny ukončují se všechny její práce až na činnost Stálého výboru podle článku 7, odst. 2 ústavního zák. č. 65/1946 Sb. a předsednictva sněmovny (§ 7, odst. 4 j. ř.). Nově zvolená sněmovna může se však usnésti k návrhu iniciativního výboru nebo vlády, aby se pokračovalo v projednávání návrhu zákona předloženého již rozpuštěné sněmovně.

(¹) Nově zvolená sněmovna ustaví se v plné schůzi do 6 týdnů po vyhlášení výsledků volby.

(²) Schůzi tu zahájí a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny, přijme slib poslanců (§ 5, odst. 1), dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá. Přitom příslušejí předsedajícímu všechna práva, která má předseda sněmovny při řízení plné schůze.

(³) Přijme-li předseda volbu, vykoná ve sněmovně do rukou předsedajícího slib (§ 6), ujme se předsednictví, přijme slib poslance, jenž až dosud schůzi řídil, dá provésti volbu pěti místopředsedů, deseti zapisovatelů a osmi pořadatelů, načež místopředsedové vykonají do rukou předsedových slib (§ 6).

(⁴) Sčítání hlasů provedou čtyři skrutátoři jmenovaní předsedajícím z poslanců.

(⁵) Všechny tyto volby platí na celé volební období, leč by nadpoloviční většina všech poslanců písemně žádala o nové volby; volby vykonají se pak v příští schůzi.

(⁶) Zvolení členové předsednictva podrží své funkce až do provedení nové volby.

(⁷) Kdyby během funkčního období sněmovny nastala nutnost voliti znovu celé předsednictvo a dosavadní předseda neb úřadující místopředseda neprovedl volbu do dvou týdnů, svolá nejstarší člen sněmovny nejpozději do dalších dvou týdnů sněmovnu k volbě nového předsednictva (odst. 2 a 3). Kdyby tak neučinil, sejde se sněmovna do dalších dvou týdnů k volbě nového předsednictva. Schůzi zahájí a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny.

(¹) Poslanci vykonají v prvé schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedajícího slib podle § 22 úst. list. tímto způsobem: Dříve než poslanec vstoupí do jednací síně, podepíše ve sněmovní kanceláři prohlášení obsahující tento slib, což mu kancelář sněmovní potvrdí na osvědčení, jímž se pak prokáže při vstupu do zasedací síně. Ve schůzi pak předsedající dá přečísti formuli slibu a poslanci na jeho vyzvání jednotlivě podáním ruky předsedajícímu a slovem: "Slibuji" slib složí (§ 49).

(²) Poslanci, kteří vstoupí do sněmovny později, vykonávají stejným způsobem slib do rukou předsedy sněmovny.

(³) Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 úst. list.), kterou prohlásí v prvé schůzi předsedající, jinak předseda sněmovny.

Předseda a místopředsedové slibují, že budou zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí" (§ 49).

(¹) Předseda s místopředsedy tvoří předsednictvo, jemuž přísluší vésti sněmovnu a spravovati věci jí se týkající.

(²) Své úkoly vykonává předsednictvo:

a) v plných schůzích,

b) předsedou neb úřadujícím místopředsedou.

(³) Orgány předsednictva jsou:

a) zapisovatelé,

b) pořadatelé,

c) kancelář sněmovní.

(⁴) Předseda a předsednictvo úřadují po skončení funkčního období sněmovního až do prvé schůze nově zvolené sněmovny.

(¹) Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy:

a) o závazném výkladu jednacího řádu;

b) o přikázání vládních návrhů příslušným výborům;

c) o důtce poslanci nedbalému (§ 2, odst. 2), o odvolání poslance vyloučeného (§ 52, odst. 1) nebo poslance, jemuž bylo odňato slovo (§ 50, odst. 3) a o vyloučení poslance (§ 52, odst. 2);

d) o organisaci kanceláře sněmovní (§ 13);

e) o době a pořadu jednání schůzí sněmovny, pokud jich sněmovna sama neurčila;

f) o pořadí, v jakém místopředsedové úřadují na místě předsedy (§ 10);

g) o pořadí, v jakém úřadují zapisovatelé (§ 11);

h) o výdajích v rámci rozpočtu sněmovního;

i) o rozdělení místností v sněmovní budově, o úpravě přístupu posluchačstva na galerii a o způsobu uveřejňování úředních zpráv o jednání sněmovny a výborů;

j) o tisku návrhů (§ 19);

k) o peticích (§ 68);

l) o zřízení sněmovní stráže (§ 9, odst. 5);

m) o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru;

n) o provedení předběžné rozpravy o vládních návrzích tiskem rozdaných nebo rozeslaných (§ 20, odst. 1).

(²) Předsednictvo je způsobilé se usnášeti za přítomnosti aspoň poloviny svých členů a usnáší se prostou většinou hlasů; předseda hlasuje spolu. Při rovnosti hlasů hlas jeho rozhoduje. Věci, které předseda uzná za neodkladné, předloží předsednictvu k usnesení písemnému mimo schůzi.

(¹) Předseda svolává plné schůze sněmovny (§ 40), řídí je, pečuje, aby zachován byl jednací řád a při schůzích pořádek (§§ 50 a násl.), dává slovo, stanoví a klade otázky při hlasování a prohlašuje jeho výsledek.

(²) Kdyby byl porušen pořádek ve schůzi, může schůzi přerušiti nebo skončiti; ruší-li schůzi posluchači, dá rušitele vyvésti. Je-li potřeba, dá vykliditi galerii nebo některou její část.

(³) Předseda ukončuje schůzi (§ 40).

(⁴) Předseda zastupuje sněmovnu na venek a podpisuje spolu s jedním zapisovatelem a generálním tajemníkem N. S. listiny dávané sněmovnou. Předsedovi je bezprostředně podřízena kancelář sněmovní.

(⁵) K výkonu úředních opatření, i v případech § 52 slouží předsedovi stráž, kterou opatří pro každé zasedání předsednictvo v dohodě s ministerstvem vnitra; tato stráž podléhá v této své činnosti jakožto sněmovní stráž výhradně předsedovi.

Místopředsedové zastupují předsedu se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí usneseném předsednictvem.

Zapisovatelé zjišťují účast poslanců v plné schůzi, dohlížejí na hlasování a konání voleb, sčítají hlasy, provádějí losování a výsledek ohlašují předsedovi; ověřují zápisy jednací, podpisují spolu listiny sněmovní a dohlížejí na výkon těsnopisecké a tiskové služby sněmovní. Úřadují v pořadí určeném předsednictvem.

Pořadatelé jsou povinni pečovati o pořádek v síni i v budově sněmovní podle směrnic předsednictva.

(¹) Sněmovní kancelář v čele s generálním tajemníkem N. S. a jeho náměstky je pomocným orgánem sněmovny a jejího předsednictva (§ 7, odst. 3). Je bezprostředně podřízena předsedovi sněmovny (§ 9, odst. 4). Kancelář obstarává příslušné úřední výkony pro sněmovnu a její předsednictvo, pořizuje zápisy, těsnopisecké záznamy a zprávy o jednání sněmovny a jejích výborů, uchovává a vede v patrnosti listiny sněmovní, připravuje vyřízení sněmovních (výborových i předsednických) usnesení, přijímá sněmovní podání (návrhy, zprávy výborové, dotazy, interpelace, odpovědi, petice), obstarává jich dodání a tisk, spravuje knihovnu a archiv, vede službu účetní, pokladní, hospodářskou a veškerou službu kancelářskou. Provádí opatření potřebná k sejití se sněmovny podle § 4, odst. 4, věta 2.

(²) Jinak platí o organisaci sněmovní kanceláře, o ustanovování jejích zaměstnanců a úpravě jejich služebního poměru přiměřeně ustanovení zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb. a organisační a služební řády vydané usnesením předsednictva.

(¹) K usnadnění výkonu mandátu a politické spolupráce poslanců a dále k usnadnění styku s předsednictvem sněmovny a orgány sněmovny sdružují se poslanci v poslanecké kluby. K vytvoření klubu je třeba nejméně pěti poslanců.

(²) Předsednictvo klubu oznámí předsednictvu sněmovny ustanovení klubu a jména členů předsednictva klubu; zároveň sdělí jméno tajemníka klubu a jeho zástupců.

(³) K úhradě nákladů poslaneckých klubů poskytují se státní příspěvky z rozpočtu sněmovny ve výši 15% úhrnné částky poslaneckých platů všech členů klubu.

Členem klubu je poslanec, který společně s předsedou klubu ohlásí předsednictvu sněmovny, že vstoupil do klubu. Poslanec přestává býti členem klubu, oznámil-li předsednictvu sněmovny a předsednictvu klubu, že z klubu vystupuje nebo oznámí-li předsednictvo klubu předsednictvu sněmovny, že poslance již nepovažuje za člena klubu.

(¹) Předseda klubu příp. místopředseda zastupují klub.

(²) Podepíše-li předseda klubu nebo místopředseda jej zastupující jménem klubu volební lístek při volbě podle § 60, má se za to, že podepsali všichni členové klubu.

(³) Předseda příp. místopředseda klubu mohou se dáti zastupovati, vyjma případu uvedeného ad (²), i tajemníkem klubu.

Předsednictvo sněmovny přibírá podle potřeby ke svým poradám předsedy klubů s hlasem poradním.

Sněmovna jedná:

1. o návrhu ústavy a zákonů s ústavou souvisících, předloženém ústavním výborem (§ 3 zák. č. 197/1945 Sb.);

2. o zprávách a podnětech presidenta republiky (§ 64, č. 6 úst. list.);

3. o návrzích a prohlášeních vlády;

4. o návrzích předsedy a poslanců;

5. o zprávách výborů a Stálého výboru Národního shromáždění podle čl. 7, odst. 2 úst. zák. č. 65/1946 Sb.;

6. o dotazích;

7. o peticích a

8. provádí volby jí příslušející.

(¹) Návrhy vládní, pak samostatné (iniciativní) návrhy poslanců, podané písemně ve sněmovní kanceláři a podepsané aspoň dvaceti jinými poslanci, se vytisknou a rozdají nebo rozešlou co nejdříve poslancům. Návrh musí obsahovati přesnou formulaci toho, na čem se má sněmovna usnésti, a musí míti náležitosti § 41, odst. 2 úst. list. Návrhy bez dostatečného počtu podpisů, nedostatečně formulované a bez náležitostí § 41, odst. 2 úst. list. nejsou předmětem jednání.

(²) Je-li návrhů tolik neb jsou-li tak rozsáhlé, že včasné rozmnožení jich tiskem působí značné obtíže, může předsednictvo - pokud nejde o návrhy zákonů - upustit od úplného jich vytištění a místo toho rozdati nebo rozeslati seznam těchto návrhů se stručným označením obsahu a s tím, že v úplné návrhy lze nahlédnouti v sněmovní kanceláři.

(¹) Předsednictvo sněmovny přikáže vládní návrh příslušnému výboru a uvědomí o tom poslance zároveň s rozdáním nebo rozesláním návrhu.

(²) Žádá-li o to některý výbor do rozdání zprávy výborové nebo navrhne-li některý poslanec ve schůzi, v níž byl návrh rozdán nebo v nejblíže příští schůzi po rozeslání návrhu, aby vládní návrh byl přikázán jinému výboru než předsednictvem určenému, rozhodne o tom sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.

(¹) K žádosti vlády podané zároveň s předložením návrhu nebo usnese-li se na tom předsednictvo, dá předseda předběžnou rozpravu o vládním návrhu tiskem rozdaném nebo rozeslaném na pořad některé z nejbližších pěti schůzí sněmovních, počítajíc ode dne rozdání nebo rozeslání návrhu. Usnese-li se předsednictvo na předběžné rozpravě až po přikázání návrhů výborům, přeruší se projednávání návrhů ve výborech až do skončení předběžné rozpravy.

(²) Předběžnou rozpravu zahájí člen vlády. V rozpravě může promluviti z každého klubu toliko jeden jeho člen a jeden řečník z poslanců mimo kluby. V předběžné rozpravě nejsou přípustny věcné návrhy.

Samostatné návrhy poslanců nutno podati písemně ve sněmovní kanceláři; když byly tiskem rozdány nebo rozeslány, přikáže je předseda výboru iniciativnímu. Byly-li pravoplatně iniciativním výborem nebo plnou schůzí zamítnuty, nemohou být znovu podány, dokud neuplynulo šest měsíců od zamítavého usnesení.

(¹) Vláda může své návrhy odvolati, dokud sněmovna nepřikročila k hlasování o návrhu.

(²) Samostatné návrhy poslanců mohou býti odvolány jen pokud nebyly ještě tiskem rozdány nebo rozeslány.