Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově, se mění a doplňuje takto:

1. V § 1, odst. 1 se poslední věta nahrazuje tímto ustanovením:

"Obnova se provádí:

a) novostavbou, přestavbou nebo podstatnou opravou nebo změnou;

b) přístavbou, je-li to v souhlase s platným a vyhovujícím upravovacím plánem, anebo, není-li takového plánu, je-li to odůvodněno důležitým veřejným zájmem, zejména též účelností a hospodárností stavby nebo požadavkem dobrého vzhledu;

c) jinou stavební činností jen, děje-li se tak zároveň s přestavbou nebo podstatnou opravou nebo změnou nebo přístavbou poškozeného objektu nebo - jde-li o činnost samostatnou - odstraňuje-li se jí škoda větší 250.000 Kčs, u zemědělských usedlostí a rodinných domků a domů obecně prospěšných stavebních družstev větší 50.000 Kčs;

d) přestavbou nebo podstatnou opravou nebo změnou nebo přístavbou objektu, který nebyl poškozen v souvislosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací a který náleží vlastníku, jehož jiný objekt byl takto poškozen nebo zničen a nemá býti obnoven na svém původním místě, ale jen za předpokladu, že i v tomto případě budou získány potřebné bytové nebo hospodářské jednotky."

2. Ustanovení § 2, odst. 2, prvé věty zní takto:

"Zemské komise - na Slovensku okresní komise - se zpravidla skládají ze čtyř členů, a to ze tří odborníků technických a jednoho právního; počet jejich členů může však býti snížen až na dva, při čemž jeden z členů musí býti vždy právník."

3. V § 3, odst. 1, prvá věta, se vsunují před slovo "zmocněnce" slova "podle možnosti".

4. V § 3, odst. 3, se na konci prvé věty škrtá tečka a připojují slova "a zemského národního výboru - na Slovensku státního stavebního úřadu"; v druhé větě nahrazují se slova "zemského národního výboru" slovy "okresního národního výboru", ve třetí větě slova "zemský národní výbor" slovy "okresní národní výbor" a ve čtvrté větě slova "zemského národního výboru" slovy "okresního národního výboru".

5. V § 3 se vsunuje za odstavec 4 nový odstavec 5 tohoto znění:

"(⁵) Není-li ustanoven zmocněnec pro obnovu, vykonává jeho činnost okresní národní výbor, na Slovensku státní stavební úřad."

6. § 4, odst. 1 zní takto:

"(¹) Zemský národní výbor - na Slovensku státní plánovací a statistický úřad - rozhodne podle směrnic a pokynů (§ 1, odst. 2) a vyhlásí v Úředním listě, na Slovensku v Úředním věstníku, pro které obce platí ustanovení tohoto zákona."

7. V § 4, odst. 2, § 5, odst. 1 a § 7, odst. 1, písm. a) se škrtá čárka za číslicí "1" a vypouštějí slova "písm. a)".

8. V § 5, odst. 1, větě prvé se vypouští slovo "bezodkladně".

9. V § 5 se vsunuje za odstavec 3 nový odstavec 4 tohoto znění:

"(⁴) S odstraněním ssutin a trosek podle odstavců 2 a 3 může se sečkati až do doby, kdy bude započato s prováděním obnovy dotčeného objektu, neohrožuje-li dosavadní stav veřejnou bezpečnost a nevzniká-li z něho zdravotní závada."

Dosavadní odstavec 4 se označí jako 5.

10. V § 7, odst. 1, písm. d) se vsunují na konci tyto věty:

"Ministerstvo techniky v dohodě s ministerstvem financí, na Slovensku prostřednictvím příslušných pověřenectev, může poskytovati obcím ze státních prostředků podporu na provedení těchto přípravných prací, pokud nemohou náklady s nimi spojené uhraditi ze svých prostředků."

11. V § 7, odst. 2 se na konci prvé věty nahrazuje tečka středníkem a vsunuje toto ustanovení: "jde-li o obnovu celé obce, která má převážně zemědělský ráz, jest přizvati zástupce ministerstva zemědělství, na Slovensku též pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy."

12. § 7 se doplňuje dvěma dalšími odstavci (šestým a sedmým) tohoto znění:

"(⁶) Tam, kde toho vyžaduje naléhavá potřeba, může býti za předpokladu, že strany nečiní námitek a není jiných překážek, zejména po stránce regulační, buď na žádost strany nebo z úřední moci provedeno zkrácené řízení, které spočívá v tom, že zemská (okresní) komise pro obnovu provede bez předchozího jednání podle odstavce 1 hned místní ohledání podle odstavce 2.

(⁷) Má-li býti výjimečně obnova zničených objektů provedena novostavbami v obvodu jiné obce, buďtež řízení podle odstavců 2 a 3 pro obě dotčené obce spojena."

13. V § 8, odst. 1 se na konci připojuje tato věta:

"Výměr může se vztahovati buď na celou obec nebo na některé její části, nebo jen na některé objekty v obci (dílčí výměr)."

14. Ustanovení § 8, odst. 4 zní takto:

"(⁴) Pro posouzení, které průmyslové závody nebo jejich objekty je nutno obnoviti (§ 1, odst. 1), je závazné rozhodnutí nebo opatření ministra průmyslu, vydané na Slovensku prostřednictvím pověřence průmyslu a obchodu, u závodů průmyslu výživy po dohodě s ministrem výživy, učiněné na Slovensku též po vyjádření pověřence výživy. Soupis těchto objektů v příslušné obci pořídí místní národní výbor a zašle jej ministerstvu průmyslu k posouzení. Rozhodnutí zašle pak ministerstvo průmyslu (na Slovensku prostřednictvím pověřenectva průmyslu a obchodu) přímo příslušné zemské (okresní) komisi pro obnovu. Teprve podle tohoto rozhodnutí lze pojmouti takovéto závody nebo jejich objekty do výměru."

15. V § 8, odst. 5 se vypouští citace "[§ 4, odst. 1, písm. b)]".

16. V § 10, odst. 1 se vsunuje jako druhá věta toto ustanovení:

"Ten, kdo žádá o vyvlastnění, je oprávněn podati zároveň žádost o utvoření nebo změnu stavenišť."

17. V § 11, odst. 2 se vypouští slovo "může" a na místo slova "rozhodnouti" se vkládají tato slova: "zprostiti vlastníka povinnosti k obnově a může rozhodnouti".

18. V § 14, odst. 1, úvodní větě se citace "§§ 8 a 9" nahrazuje citací "§§ 8, 9 a 13".

19. V § 14, odst. 1 se vsunuje jako bod 1 toto ustanovení: "1. Je-li řízení o rozdělení nebo přeměně pozemků na staveniště nebo o sdělení stavební čáry nebo o stavebním povolení již zcela připraveno (zvláště jsou-li předloženy příslušné plány a nemají-li sousedé námitek proti projednání, zejména je-li prokázán jejich souhlas se žádostí), může zemská (okresní) komise při svém místním šetření provésti také komisionální jednání podle stavebních předpisů a rozhodnouti o žádosti na místě stavebního úřadu samostatným výměrem, proti němuž se mohou strany odvolati k zemskému národnímu výboru, na Slovensku k pověřenectvu techniky. Povolení podle stavebních předpisů lze vydati až zároveň s výměrem o obnově."

Dosavadní bod 1 se označuje jako 1a.

20. V § 14, odst. 2 se před dosavadní znění vsunuje tato nová první věta:

"Pokyny o způsobu provádění staveb (§ 13, odst. 3) se mohou, pokud jde o stavbu obytných budov, odchýlit od předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů a od ustanovení předchozího odstavce, musí však dbáti náležité bezpečnosti nosných konstrukcí, tepelné a zvukové nepropustnosti, jakož i odolnosti proti ohni užitých staviv a zejména základních podmínek zdravého bydlení. Byty musí býti budovány dokonale suché, vzdušné, náležitě prosvětlené a musí býti vybaveny přiměřeným, technickému pokroku odpovídajícím náležitě větratelným příslušenstvím."

21. V § 16, odst. 1 nahrazují se slova "předpisy plánovacími a stavebními" slovy "předpisy stavebními a po případě s upravovacím plánem."

22. V § 16, odst. 2 se vypouštějí slova "plánovacími a".

23. V § 16 se vsunuje za odstavec 2 nový odstavec 3 tohoto znění:

"(³) Na obnovu stavebních objektů průmyslových, provedenou mimo řízení podle části I, může býti poskytnuta podpora podle předchozích odstavců 1 a 2, bude-li opatřeno rozhodnutí podle § 8, odst. 4."

Dosavadní odstavec 3 se označí jako 4.

24. Za § 18 se vkládá § 18 a tohoto znění:

(¹) Týká-li se podpora majetku, zkonfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (na Slovensku podle nařízení ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR), nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, lze podporu poskytnouti přídělci majetku nebo se svolením příslušného fondu národnímu správci, po případě obecně prospěšnému bytovému sdružení vytvořenému z takových osob.

(²) Dokud se určitá osoba nestane knihovním vlastníkem zkonfiskovaného majetku, postihují povinnosti uložené v § 24 osobu, které byla poskytnuta podpora.

(³) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i o majetku, který podle § 2, odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb. nepodléhá konfiskaci, pokud tento majetek nebyl dosud vrácen původním majitelům podle § 4, odst. 1 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Podporu lze v těchto případech poskytnouti původním majitelům, pokud jsou držiteli dosud nevráceného majetku."

25. V § 19, odst. 1 se vsunují za slova "financí a vnitra" slova "a u staveb obytných též v dohodě s ministerstvem techniky".

26. V § 20, odst. 4 se připojuje na konci tato věta:

"Náhrada (záloha) válečné škody, nebo jiný příspěvek, podpora a pod., poskytnuté na obnovu objektu, o němž bylo výměrem o obnově rozhodnuto, že bude obnoven [§ 8, odst. 3, písm. a)], smí býti vyplaceny jen podle směrnic ministerstva, v jehož oboru náhrada (záloha), jiný příspěvek, podpora a pod. byly přiznány."

27. V § 22, odst. 1 se vsunují za slova "financí a vnitra" slova "a u staveb obytných též v dohodě s ministerstvem techniky".

28. V § 22, odst. 3 se na konci třetí věty nahrazuje tečka středníkem a vsunuje toto ustanovení: "při tom nutno k tomuto důchodu domácnosti přičísti čisté služební požitky hlavy rodiny a v případech, kde celkový důchod poplatníka a příslušníků jeho rodiny včetně jejich čistých služebních požitků přesahuje částku 100.000 Kčs, též čisté služební požitky příslušníků rodiny."

29. V § 22 se v odstavci 9 slova "v poměru vyplaceného státního příspěvku k hodnotám (v pozemku, v zachované části objektu, v penězích a pod.), kterými se vlastník zúčastnil na obnově" nahrazují slovy "v poměru provedeného zvětšení objektu k původnímu jeho rozsahu před poškozením; spoluvlastnický podíl státu nesmí však nikdy býti větší, než jaký vyplývá z poměru vyplaceného státního příspěvku k hodnotám (v pozemku, v zachované části objektu, v penězích a pod.), kterými se vlastník zúčastnil na obnově. Objekt jest obnoven v podstatně větším rozsahu, činí-li zvětšení jednu čtvrtinu, u zemědělských usedlostí jednu polovinu jeho rozsahu před poškozením (zničením)."

30. V § 23, odst. 1 se v prvé větě slova "zemské komisi" nahrazují slovy "okresnímu národnímu výboru", v třetí větě se slova "stavebního úřadu" nahrazují slovy "okresního národního výboru, na Slovensku u státního stavebního úřadu" a na konci odstavce se připojuje tato nová věta: "Okresní národní výbor (státní stavební úřad) žádost přezkouší a předloží s odůvodněným návrhem příslušnému ministerstvu, na Slovensku příslušnému pověřenectvu."

31. Za § 25 se vkládá § 25a tohoto znění:

Nemůže-li stavebník zaplatiti výlohy spojené s pořízením stavebních plánů a rozpočtů ani z vlastních prostředků ani z náhrady (zálohy) válečných škod nebo z jiného příspěvku nebo podpory, může mu okresní národní výbor, na Slovensku státní stavební úřad, přiznati ze státních prostředků potřebnou bezúročnou zálohu podle směrnic, které vydá ministerstvo techniky v dohodě s ministerstvem financí a s nejvyšším účetním kontrolním úřadem, pokud jde o Slovensko též po slyšení příslušných pověřenectev. Záloha se uhradí v přednostním pořadí ze zápůjčky zaručené podle ustanovení §§ 19 až 21. Neposkytne-li se státní záruka, jest stavebník povinen zálohu vrátiti."

32. Za § 29 se vkládá § 29a tohoto znění:

"Opatření nutných zařízení komunikačních a zdravotních.

Obnovují-li se celé obce, jejich čtvrti nebo ulice nebo, provádí-li se obnova objektů na nových plochách, jest obec povinna nejpozději při provádění obnovy vybudovati nejnutnější příjezdní komunikace a rozšířiti v potřebné míře kanalisační a vodovodní zařízení. Pokud se obcím podle platných předpisů poskytuje příspěvek na vybudování takových zařízení, budiž tento příspěvek poskytnut v přednostním pořadí obcím, které provádějí tuto výstavbu ke splnění povinnosti podle předchozí věty."

Pokud je to nutno v zájmu včasného splnění úkolů stanovených zákonem ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, může zemský národní výbor zmocniti stavební úřad, aby v obcích, kde dosud nebylo provedeno řízení podle § 7, odst. 2 a 3 zákona č. 86/1946 Sb., provedl toto řízení a jeho jménem vydal zvláštní dílčí výměr o obnově (§ 8) pokud jde o objekty, jichž obnova jest součástí úkolů dvouletého hospodářského plánu a má býti provedena jinou stavební činností, než novostavbou, a pokud provedení obnovy nepředpokládá změnu upravovacího plánu.

Kde zákon č. 86/1946 Sb. užívá slov "ministerstvo dopravy (veřejná správa technická)", nahrazují se tato slova slovy "ministerstvo techniky", kde užívá slov "ministerstvo ochrany práce a sociální péče", nahrazují se tato slova slovy "ministerstvo sociální péče" a kde užívá slov "povereníctvo dopravy a verejných prác", nahrazují se tato slova slovy "pověřenectvo techniky".

Ministr techniky se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejnil úplné znění zákona č. 86/1946 Sb., jak vyplývá ze změn, provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři techniky, sociální péče, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Při provádění zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově se ukázalo, že jest v zájmu urychleného a řádného provedení stavební obnovy, aby tento zákon byl v některých směrech doplněn, po případě aby některá jeho ustanovení byla změněna. Ministerstvo techniky proto, přihlížejíc k vlastním zkušenostem, nabytým při dosavadním provádění zákona, a k došlým námětům se strany činitelů na obnově zúčastněných, vypracovalo návrh novelisace zmíněného zákona. Doplňky, po případě změny, o něž jde, možno zařaditi přibližně do čtyř skupin. První skupinu tvoří doplňky zákona, obsahující úpravu otázek, jimiž se zákon dosud nezabýval (čl. I, č. 10, 24, 26, 31, 32), v druhé skupině jde o rozšíření pojmu stavební obnovy podle zákona (čl. I, č. 1), do třetí skupiny pak možno zařaditi ustanovení směřující k zjednodušení řízení (čl. 1, č. 2, 3, 4, 5, 12, 13, 19, 30 a čl. II) a konečně čtvrtou skupinu tvoří změny mající za účel odstraniti některé pochybnosti, k nimž dosavadní text zavdával podnět (čl. I, č. 14, 16, 18, 20, 23, 25, 27, 28, 30).

K jednotlivým ustanovením se podotýká:

Definice pojmu "stavební obnova", obsažená v § 1, odst. 1 zákona, nezahrnuje všechny případy, jež by se doporučovalo zahrnouti pod účinnost zákona.

a) Tak podle dosavadního znění tohoto ustanovení rozumí se obnovou u objektů zničených v souvislosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací jen náhrada těchto objektů novými stavbami. Ukázalo se však účelným a hospodárným, provésti tuto obnovu i nástavbou, tedy podle terminologie stavebního práva buď podstatnou změnou nebo přístavbou, objektů válečnými událostmi nedotčených; z povahy věci vyplývá, že je to možno jen v tom případě, náležejí-li oba objekty témuž vlastníku.

b) Z téhož ustanovení plyne, že pod pojem obnovy podle tohoto zákona spadá jen odstraňování škod, jež se děje novostavbou, přestavbou, přístavbou nebo podstatnou opravou nebo změnou, tedy činnostmi, jež vyžadují stavebního povolení. Nespadá sem tedy odstraňování t. zv. škod lehkých (kde nejsou poškozeny hlavní části nosných zdí, konstrukce stropů a krovů). Poněvadž však i tu může jíti o značný náklad, jenž nemůže býti kryt zálohou na náhradu válečných škod a jenž po případě může daleko převyšovati náklad na odstranění menšího porušení nosné zdi nebo konstrukce krovu, jež pod zákon spadá, doporučuje se zahrnouti i odstranění těchto lehkých škod do pojmu stavební obnovy, ovšem jenom v tom případě, jde-li o škody větší. Je ovšem samozřejmo, že musí zde býti dán předpoklad § 1, odst. 1 zákona, totiž že odstranění lehkých škod je nutné k tomu, aby objekt se stal uživatelným.

V souvislosti s tím jest třeba vyjasniti i otázku, zda možno odstranění t. zv. lehkých škod na objektu zahrnouti vždy do obnovy v případech, kdy se provádí na dotčeném objektu odstranění těžkých škod.

c) Dále se v některých případech ukázalo hospodárným a účelným, provésti obnovu objektů zničených v souvislosti s válečnými událostmi nebo s okupací tím, že by se uvedly do řádného stavu objekty válečnými událostmi nebo válečnou okupací sice nedotčené, ale schátralé z jiných důvodů (nedostatečným udržováním, věkem, atd.), jež však je třeba uchovati, na př. z důvodů ochrany památek atd. (případ Chebu).

Při provádění zákona se zjistilo, že důvod, pro který bylo do zákona pojato ustanovení, že na Slovensku může býti počet členů zemských komisí snížen až na dva členy, totiž nedostatek vhodných odborníků pro obsazení potřebného počtu těchto komisí, platí i na ostatním území republiky. Navrhuje se tedy úpravu platnou dosud na Slovensku rozšířiti na celé státní území.

Ustanovení zmocněnce pro obnovu naráží často na nedostatek vhodných osob, po případě na nedostatek ochoty, převzíti tuto funkci. Jeví se proto účelným, připustiti v zákoně možnost, aby od ustanovení zmocněnce bylo upuštěno. Zároveň však je nutno stanoviti, kdo v tomto případě bude vykonávati činnost zmocněnce. Nejvhodnějším řešením se jeví, aby v takových případech obstarával tuto agendu okresní národní výbor, samozřejmě prostřednictvím příslušného technického oddělení.

Důvody účelnosti a zjednodušení mluví pro to, aby bezprostřední dozor nad činností zmocněnce byl svěřen okresnímu národnímu výboru na místě zemského národního výboru.

Ustanovení, že zemský národní výbor - na Slovensku státní plánovací a statistický úřad - rozhodne, která z obcí má vyhovující upravovací plán, se ukázalo nepraktickým a proto se vypouští.

Z řad odborníků byl vysloven názor, že by odstraňování ssutin a trosek (bourání), jež provádí obec podle § 5, odst. 3, mohlo býti prováděno levněji, kdyby bylo spojeno se současným prováděním novostavby nebo rekonstrukce. Tomu brání dosavadní znění zákona, jenž požaduje bezodkladné odstranění ssutin a trosek. Navrhovaná změna umožňuje, aby odstranění ssutin a trosek bylo provedeno až při novostavbě nebo rekonstrukci tam, kde z odkladu nevzniká žádné nebezpečí a lze očekávati zlevnění.

Provedení řízení podle § 7 je často zdržováno, ba i znemožňováno tím, že obec nemá dostatečných prostředků pro pořízení předběžných regulačních náčrtů. Navrhované ustanovení odstraňuje tedy tyto závady. Na výdaje s tím spojené jest již pamatováno v návrhu státního rozpočtu na rok 1947, a to v kap. 18, tit. 7, § 2, pol. 302 (upravovací plány).

K místnímu ohledání podle § 7, odst. 2 zákona mají býti podle potřeby přizváni odborníci. V případě, že jde o obnovu celé zničené obce, která má převážně zemědělský ráz, je třeba dáti ministerstvu zemědělství možnost, aby, uzná-li to za nutné, vyslalo k řízení svého odborníka pro výstavbu venkovských obcí. Řízení nemá tím ovšem býti nikterak zdržováno, poněvadž neúčast zástupce ministerstva zemědělství nebrání tomu, aby řízení bylo provedeno a výměr vydán.

Podle nabytých zkušeností může řízení podle § 7, odst. 1 zákona v některých případech odpadnouti, čímž se celé řízení značně urychlí. Aby bylo vyhověno požadavku, aby řízení bylo zjednodušeno, připouští se všeobecně možnost provésti takové zkrácené řízení; přijde v úvahu zejména tam, kde naléhavá potřeba vyžaduje urychleného provedení obnovy určitého objektu. Proto se dává i straně možnost iniciativně vyvolati zavedení takového řízení.

Nutno počítati i s tím, že bude účelno obnoviti zničené stavební objekty případně i v obvodu jiné obce (zejména při nutném přesídlení celé obce, na př. z důvodu poddolování a pod.). Navrhovaný nový odstavec 7 vylučuje pochybnost o tom, zda se tak může státi, a stanoví, že v tomto případě musí řízení podle § 7 býti provedeno současně, poněvadž oba výměry, jež bude třeba vydati (pro každou obec zvláštní výměr), musí spočívati na tomtéž podkladě.

Toto ustanovení má umožniti, aby tam, kde nejsou ještě dány potřebné předpoklady pro vydání celkového výměru o obnově, nebyla tím zdržována obnova oněch částí obce nebo i oněch jednotlivých stavebních objektů, o kterých výměr může již býti vydán.

Ne ve všech případech je zničen celý průmyslový závod, nejčastější jsou případy zničení jen některých objektů těchto závodů. Proto jest v zákoně na tyto případy pamatovati.

Dosud bylo jen ve směrnicích k zákonu o stavební obnově konstatováno, že v případech potravinářského průmyslu je třeba dohody ministerstva průmyslu s ministerstvem výživy. Je třeba upraviti tento případ přímo v zákoně.

Citace dekretu č. 109/1945 Sb. o řízení výroby se vypouští z toho důvodu, aby bylo jasné, že ministerstvu průmyslu náleží rozhodnouti ve smyslu § 8, odst. 4 tohoto zákona o všech průmyslových stavbách.

Ministerstvo průmyslu potřebuje zjistiti v jednotlivých obcích, které průmyslové závody nebo jejich objekty byly válečnými událostmi poškozeny. Podklad pro to dává druhá věta navrhovaného znění odstavce 4.

Pokud se řízení o utvoření a změně stavenišť neprovádí na podkladě návrhu nového plánu na vytvoření stavenišť podle § 9, odst. 1 zák., může podle stavebních předpisů žádati o změnu nebo rozdělení pozemku na staveniště jen vlastník dotčeného pozemku. Poněvadž tento nebude v daném případě míti zájmu na zahájení řízení, jest třeba přiznati osobě, které byla uložena povinnost obnoviti zničený objekt na jiné ploše, právo podati tuto žádost zároveň se žádostí o vyvlastnění této plochy.

Z dosavadního textu § 11, odst. 2 nebylo zcela jasno, může-li býti vlastník poškozeného objektu zproštěn povinnosti k obnově vyslovené výměrem o obnově. Navrhovaná změna má vnésti jasno do této otázky.

§ 13 a pokyny, jež byly vydány podle jeho odstavce 3, obsahují důležité požadavky v příčině technického provedení a vybavení staveb, jež nelze předepisovati podle stavebního řádu. Je proto třeba, aby v § 14 byl mezi odchylkami od stavebních předpisů uveden i § 13.

Toto ustanovení má vyhověti často vyslovovanému požadavku, aby bylo zjednodušeno a urychleno řízení o obnově. Děje se tak tím, že se na zemskou komisi přenáší působnost stavebního úřadu. Je samozřejmým, že zemská komise může vydati takové rozhodnutí jen na základě řízení provedeného podle předpisů stavebních a na základě všech dokladů potřebných pro toto řízení. Ustanovení tohoto bude ovšem možno použíti jen tehdy, budou-li zemské komisi dodány všechny podklady, předepsané pro příslušné řízení podle stavebních předpisů, včas tak, aby mohla toto řízení provésti současně s řízením podle § 7, odst. 2 zákona.

V § 14, odst. 1, č. 6 až 15 jsou uvedeny některé odchylky od dosud platných předpisů, jež jsou přípustné při stavbách prováděných podle zákona o stavební obnově. Podle § 13, odst. 3 může ministerstvo techniky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vydati podrobnější pokyny o způsobu provádění staveb a ukázalo se nutným, aby v těchto pokynech byly podle okolností případů povoleny ještě další odchylky od platných stavebních předpisů, jež jsou mnohdy již zastaralé a nevyhovují dnešní potřebě. Navrhované doplnění § 14, odst. 2 vytvoří právní podklad pro takový postup.

Navrhovanou změnou odstraňuje se nejasnost pojmu "plánovací předpisy".

Podle zjištění zemských komisí pro obnovu je častým zjevem, že vlastníci poškozených nebo zničených objektů započali se stavbou před vydáním zákona o stavební obnově, a to na původním místě, a že stavba takto zcela neb zčásti již provedená není v souhlase s upravovacím plánem, který byl vzat za podklad výměru o obnově. Odstraniti již provedenou stavbu by nebylo hospodárné a náklady této stavby ani jejího odstranění by nebylo možno pojmouti do nákladů na obnovu provedenou pak v souhlase s tímto plánem. Poněvadž však o stavbě nelze říci, že je ve shodě s platnými předpisy plánovacími, pokud by se jimi mínil i upravovací plán vzatý za podklad výměru o obnově, nebylo by za dosavadního právního stavu možno poskytnouti na tuto stavbu podporu podle části II. zákona. Bylo by však nespravedlivé, aby těm, kdo přikročili sami k obnově, byla podpora odmítnuta proto, že stavba není v souladu s úpravou, která jim v době započetí stavby nebyla známa.

Jest pamatovati na případy, kdy podniky obnovily snad své závody v nesouladu s celostátním hospodářským plánem. Nebylo by hospodárné a účelné na takové stavby udělovati ještě podporu.

Státní podpora podle části II. zákona se poskytuje knihovnímu vlastníku zničeného objektu. Zákon o zaknihování majetku zkonfiskovaného podle dekretu č. 12/1945 Sb. (na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR) a dekretu č. 108/1945 Sb. nebyl dosud vydán a potrvá jistou dobu, než bude lze provésti zaknihování všech přídělců. Nutno proto učiniti opatření, aby státní podporu na stavební obnovu bylo možno poskytnouti již dříve. Totéž ustanovení bylo pojato i do osnovy zákona o státní podpoře na bytovou výstavbu. Vzhledem k tomu, že stejná situace jest i u majetku, který na území býv. německých vojenských cvičišť nebyl dosud navrácen původním majitelům, jest obdobně postupovati i u tohoto majetku.

Ministerstvo techniky je ustanovením § 1, odst. 2 zákona o stavební obnově pověřeno jednotným řízením obnovy a dozorem na její provádění v tom směru, aby byla provedena hospodárně, účelně a rychle a aby původní stav byl vždy co nejvíce zlepšen v jednotlivostech i v celku. Tento dozor je povahy výlučně technické a lze jej nejúčinněji prováděti při poskytování podpor podle části II. zákona. Aby byly vyloučeny případné pochybnosti, že ministerstvo techniky je oprávněno vykonávati tento dozor i u příležitosti rozhodování o státní podpoře v případech, kdy toto rozhodování přísluší ministerstvu sociální péče, přiznává se tu výslovně ministerstvu techniky součinnost při tomto rozhodování.

Nově vsunované ustanovení má zaručiti, aby přiznaných náhrad, podpor a příspěvků bylo skutečně použito pro účely obnovy. To se děje tím, že se ministerstvu, v jehož oboru náhrada (záloha), jiný příspěvek, podpora a pod. byly přiznány, dává možnost, aby zařídilo přímý poukaz jich buď na úhradu nákladů na obnovu nebo k splacení zaručené zápůjčky.

Viz odůvodnění k čl. I, č. 25.

§ 22, odst. 3, věta třetí definovala pojem "důchod" ve smyslu ustanovení odstavce 2, písm. b) jako důchod zdaněný daní důchodovou. Později vydaný zákon č. 202/1946 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, stanovil však v čl. 1, že se, počínajíc berním rokem 1947, do důchodu domácnosti nevčítají služební požitky poplatníka a příslušníků jeho rodiny. Tím by při provádění § 22, odst. 2 č. 1, písm. b) zákona o stavební obnově ve spojení s odst. 3, věta třetí téhož paragrafu požívaly osoby, mající služební příjmy, neodůvodněné výhody proti ostatním. Aby tato různost byla odstraněna, nutno doplniti definici pojmu důchod tak, aby měl v obou případech stejný obsah.

Dosavadnímu znění tohoto ustanovení je vytýkáno, že vnáší velikou nejasnost do právní situace vlastníků objektů, které se obnovují ve větším než původním rozsahu. V tom směru zejména pojem "v podstatě větším rozsahu" je pokládán za velmi neurčitý. Kromě toho použití tohoto ustanovení, podle něhož je v takovém případě pro výši vlastnického podílu státu směrodatným jedině poměr státního příspěvku na stavbu k tomu, co na ni ze svého přispěl vlastník, by mělo za následek, že by s vlastníky takových obnovených objektů bylo zacházeno hůře, než s vlastníky objektů obnovovaných v rozsahu nezvětšeném, jimž se zachovává celé vlastnictví k objektu přes to, že stát uhradí příspěvky třeba téměř celý stavební náklad. Nově navrhované znění odstraňuje tyto výtky.

Těžiště činnosti zemských komisí spočívá podle § 2 zákona v řízení podle části I. zákona a tato jejich působnost se ukončí vydáním výměrů o obnově. § 23, odst. 1 tím, že stanovil, aby žádosti o udělení státní podpory podle části II. zákona byly podávány zemské komisi, přiznal zemským komisím jistou působnost i v řízení o těchto žádostech. Stalo se tak za předpokladu, že technické přezkoušení podaných žádostí o státní podporu budou prováděti zemské národní výbory. V zájmu urychlení celého řízení a z důvodů úsporných doporučuje se však, aby toto technické přezkoušení žádostí prováděly okresní národní výbory, podobně jako je tomu při státní podpoře na bytovou výstavbu. Při této úpravě není součinnost zemských komisí pro obnovu již více odůvodněna.

Provádění stavební obnovy jest velmi zdržováno tím, že vlastníci postižených stavebních objektů nemají prostředků na krytí výloh spojených s přípravnými pracemi, jež nutno provésti před tím, než může býti podána žádost o státní podporu. Jde tu hlavně o opatření stavebních plánů nutných k provedení stavebního řízení, které je předpokladem podání žádostí o podporu. Odpomoc byla v některých velkých obcích zjednána tím, že obec si opatřila potřebné částky zápůjčkou u místních peněžních ústavů, za kteroužto zápůjčku ministerstvo financí převzalo podle finančního zákona státní záruku. Obec pak poskytovala jednotlivcům potřebné zálohy. Osnova řeší tuto otázku jednodušším způsobem, totiž že záloha bude poskytována přímo ze státních prostředků okresními národními výbory. Tím odpadne jedna z hlavních překážek brzkého rozvinutí stavební činnosti v rámci stavební obnovy.

Vybudování potřebných nových komunikací a rozšíření kanalisačního a vodovodního zařízení v případech, když se provádí obnova celých území, nebo když se objekty obnovují na nových plochách, nespadá pod pojem obnovy, pod kterým možno zahrnouti jen opětné vybudování takových zařízení zničených válečnými událostmi. Přes to je nutno vybudovati taková zařízení ve sledu odpovídajícím potřebě, to jest alespoň současně s provedením obnovy, a to již z důvodů finančně-hospodářských, aby nedošlo k zbytečným nákladům a případně k mrhání materiálem a pracovními silami, zvláště tím, že by stavebníci byli nuceni k drahým investicím provisorním. Vybudování těchto zařízení je stejně již povinností obce, takže jde tu jen o stanovení doby, kdy má obec tuto povinnost splniti. Pokud na tyto stavby nebylo pamatováno v operativních plánech dvouletého hospodářského plánu, bude nutno tyto v tomto směru přizpůsobiti.

Z 125.000 bytů, jež mají býti opatřeny podle dvouletého hospodářského plánu, má býti 100.000 bytů opatřeno stavební obnovou podle zákona č. 86/1946 Sb. a z toho 70.000 bytů rekonstrukcí poškozených bytových jednotek. Operativní plány, dodané okresním národním výborům, určují, kolik z těchto bytů má býti opatřeno v jednotlivých okresech; okresní národní výbory pak provedou rozdělení na obce. Je nutno, aby ohledně těch stavebních objektů, jichž obnovou mají býti tyto bytové jednotky získány, bylo příslušné řízení podle § 7 zákona o stavební obnově provedeno co nejdříve a vydán výměr o obnově. Pokud při obnově těchto objektů nepřichází v úvahu širší hledisko zlepšení výstavby obce a kde možno obnovu provésti v rámci platného upravovacího plánu, doporučuje se vyloučiti tyto případy z celkové obnovy obce a delegovati k provedení řízení a vydání rozhodnutí o obnově okresní národní výbory. Tohoto opatření ovšem není třeba, pokud jde o obce, v nichž bylo již provedeno řízení podle § 7, odst. 2 a 3 zákona, poněvadž tam může zemský národní výbor na základě tohoto řízení vydati sám případně zvláštní dílčí výměr o obnově spadající do úkolů dvouletého plánu. Poněvadž provádění obnovy jest v rukou zemských národních výborů, je nutno jim ponechati i rozhodnutí o tom, kde má býti takto postupováno, aby do celé akce nebyl vnesen zmatek. Navrhovaného předpisu bude ovšem nutno použíti i na obnovu jiných objektů, než bytových, pokud budou dány předpoklady v něm stanovené.

Při novelisaci zákona nutno též přizpůsobiti jeho text skutečnosti, že bylo zřízeno ministerstvo techniky a změněn název ministerstva sociální péče.