Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Tento zákon se vztahuje na provedení knihovního pořádku stran majetku konfiskovaného podle 1. dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa,

2. nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a

3. dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(²) Majetkem konfiskovaným se rozumí v tomto zákoně i majetek, na který se vztahuje nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR podle svého § 25.

(³) Pokud není ustanoveno něco jiného, platí ustanovení tohoto zákona o konfiskovaném majetku také o zemědělském majetku, který drobný zemědělec odevzdal podle § 2, odst. 1, písm. b) dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými nebo jinými slovanskými zemědělci, na Slovensku podle § 7, odst. 2 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, jakož i o jiném nemovitém majetku, který dosavadní vlastník poskytl pro účely vnitřního osídlení nebo pozemkových úprav souvisících s osídlením.

(¹) Přiděleným zemědělským majetkem se v tomto zákoně rozumí zemědělský majetek přidělený podle dekretu č. 12/1945 Sb. nebo podle dekretu č. 28/1945 Sb. anebo podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, dále nemovitý majetek přidělený podle dekretu č. 108/1945 Sb. nebo podle zákona ze dne ............. 1947, č. Sb., o některých zásadách při rozdělení nepřátelského majetku zkonfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(²) Pokud není ustanoveno něco jiného, platí ustanovení tohoto zákona o přiděleném majetku také o nemovitém majetku konfiskovaném, který si ponechá nebo převezme stát, anebo který jinak než přídělem (odstavec 1) přejde na nového nabyvatele.

(¹) Navrhovati provedení knihovního pořádku přísluší:

1. u zemědělského majetku konfiskovaného podle dekretu č. 12/1945 Sb. Národnímu pozemkovému fondu při ministerstvu zemědělství v Praze;

2. u zemědělského majetku konfiskovaného podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy;

3. u majetku uvedeného v § 18 dekretu č. 108/1945 Sb. ministerstvu zdravotnictví;

4. u ostatního konfiskovaného majetku Fondům národní obnovy v Praze a v Bratislavě, každému v jeho obvodu.

(²) Pokud se dále ustanovuje o fondu, rozumějí se tím, není-li stanoveno něco jiného, orgány příslušně podle odstavce 1.

(¹) V jednoduchých případech, zejména nemění-li se držebnostní hranice, může fond ponechati nabyvateli přiděleného majetku, aby si o provedení knihovního pořádku zažádal sám.

(²) Podobně přenechá se obstarání knihovního pořádku

1. ředitelstvím státních drah, jde-li o majetek, který má býti zapsán do vložky železniční knihy;

2. národním podnikům, jde-li o majetek, který jim připadne. Národní podniky mohou pak užíti ustanovení § 17 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, nebo § 14 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského.

(¹) Propadlo-li konfiskaci podle ustanovení uvedených v § 1, odst. 1 a 2 celé knihovní těleso (všechna knihovní tělesa zapsaná v téže vložce) nebo spoluvlastnický podíl na knihovním tělese (§ 32), vyznačí soud na návrh fondu konfiskaci stručně v příslušné vložce. Navrhovatel ani jiní účastníci se o tom nezpravují.

(²) Parcely zapsané ve vložce, v které byla podle odstavce 1 vyznačena konfiskace knihovního tělesa, mohou býti zapsány do jiné vložky, aniž se odpíší z vložky dosavadní.

(³) Jakmile budou parcely ve vložce dosud zapsané všechny zapsány do vložek jiných, vložka se zruší, jsou-li na listu břemen všechny závady už vymazány; jinak se uzavře jen list statkové podstaty a list vlastnictví.

(⁴) Fond může kdykoliv navrhnouti, aby vyznačení podle odstavce 1 bylo zase odstraněno.

(⁵) Nesprávné vyznačení konfiskace není na újmu osobám oprávněným podle knihovních zápisů.

(⁶) Pro účely vypořádání závazků spojených s konfiskovaným majetkem zůstává rozhodný knihovní stav před vyznačením konfiskace.

(¹) Ustanovení § 5, odst. 1 až 5 platí přiměřeně o vložkách týkajících se nemovitostí, které byly všechny odevzdány pro účely uvedené v § 1, odst. 3.

(²) Knihovní stav před vyznačením podle odstavce 1 je rozhodný pro vypořádání závazků váznoucích na nemovitostech zapsaných v příslušné vložce podle § 30.

(¹) Parcely majetku konfiskovaného podle ustanovení uvedených v § 1, odst. 1 a 2 zapisují se do jiných vložek bez závad, které na nich dosud váznou, ačli fond nenavrhne jinak.

(²) Parcely majetku odevzdaného pro účely uvedené v § 1, odst. 3 mohou býti zapsány do jiných vložek bez závad, bylo-li zahájeno řízení k vypořádání závazků váznoucích na tomto majetku podle § 30, anebo za podmínek dotčených v § 31.

(¹) Nejsou-li proti tomu zvláštní důvody, utvoří se z majetku přiděleného v katastrálním území téže osobě jediné knihovní těleso a zřídí se pro ně nová vložka.

(²) Železniční pozemky se zapíší vždy do dosavadní vložky železniční knihy.

Zapisuje-li se vlastnické právo k přidělenému majetku v dosavadní vložce, v které váznou závady, jež přídělce nepřejímá, vyznačí se, že tyto závady nepostihují přidělený majetek.

(¹) O provedení knihovního pořádku ve vložkách téhož katastrálního území lze žádati jedinou žádostí, i když nejsou podmínky pro hromadění knihovních žádostí.

(²) O provedení knihovního pořádku stran veškerého majetku, jednak zemědělského, jednak jinakého, konfiskovaného v témž katastrálním území, buď žádáno jedinou žádostí. Knihovní pořádek stran konfiskovaného majetku zemědělského i jinakého buď co možná prováděn zároveň.

(¹) Vkladnými listinami jsou vedle přídělových listin fondu, a pokud jde o zemědělský majetek konfiskovaný podle dekretu č. 12/1945 Sb., přídělových listin ministerstva zemědělství také prohlášení fondu o přechodu konfiskovaného majetku na jiného nabyvatele.

(²) Co se týká majetku uvedeného v § 1, odst. 3, je vkladnou listinou také protokol sepsaný u fondu a podepsaný vlastníkem nebo jeho řádně zmocněným zástupcem.

(³) Ustanovení § 16 dekretu č. 108/1945 Sb. zůstává tímto zákonem nedotčeno.

(¹) Při provádění knihovního pořádku u konfiskovaného majetku zemědělského mohou býti parcely prozatímně děleny a jejich hranice měněny (opraveny) na podkladě polohopisných nástinů, vyhotovených podle grafických přídělových plánů a schválených ministerstvem zemědělství, na Slovensku skrze pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Použivatelnost této výhody končí dnem, který určí všeobecně nebo pro jednotlivé soudní okresy ministr spravedlnosti vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení.

(²) Polohopisné nástiny se vyhotoví zpravidla pro celá katastrální území na otiscích nebo snímcích katastrální mapy nebo její zmenšeniny v měřítku 1 : 5.000, pokud lze v nich změny zřetelně vyznačiti. V katastrálních územích, v nichž je předmětů měření málo a na různých místech spolu nesouvisících, mohou býti polohopisné nástiny vyhotoveny jen pro tyto změny.

(³) Prozatímní očíslování změněných nebo nově vzniklých parcel nebo nové očíslování parcel, navržené tím, kdo polohopisný nástin vyhotovil, přezkouší katastrální měřický úřad a opatří nástin stvrzovací doložkou (§ 80 katastrálního zákona).

(⁴) K žádosti za provedení knihovního pořádku předloží fond dvojmo srovnávací sestavení, v němž se uvedou potřebné údaje o konfiskovaném a přiděleném majetku podle dosavadního a nového stavu, a jde-li při tom o rozdělení parcel nebo změnu (opravu) dosavadních hranic, též polohopisný nástin dvojmo, a to pro soud a pro katastrální měřický úřad.

(⁵) Na Slovensku v katastrálních územích, které dosud nemají nové pozemkové knihy, mají polohopisné nástiny a srovnávací sestavení vykazovat kromě stavu pozemkového katastru i stav podle staré pozemkové knihy.

(⁶) Podrobnosti pro vyhotovení srovnávacího sestavení a polohopisného nástinu stanoví ministerstvo spravedlnosti výnosem, vydaným v dohodě s ministerstvy financí a zemědělství.

(¹) Polohopisné nástiny a srovnávací sestavení (§ 12, odst. 4 a 5) se projednávají jako geometrické (polohopisné) plány s tím rozdílem, že znázornění hranic a výměra změněných nebo nově vzniklých parcel ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru jsou prozatímní.

(²) V katastrální mapě a v mapě veřejných knih se změny vyznačí tužkou, v příruční katastrální mapě pak předepsaným způsobem.

(³) V nových knihovních vložkách se při zápisu změny na listu statkové podstaty (v zemích České a Moravskoslezské v prvním oddělení tohoto listu) vyznačí tato prozatímnost tím, že se příslušné parcelní číslo uvede v závorkách. Tato poznámka se vymaže na návrh katastrálního měřického úřadu po zápisu změny v operátech pozemkového katastru (§ 14).

(⁴) V písemném operátu pozemkového katastru se tyto změny pro značný jejich rozsah zaznamenávají místo "Záznamem změn" (§ 87 katastrálního zákona) způsobem obdobným jako zápis změn, s tím rozdílem, že se u parcel dělených nebo ve svých hranicích změněných (opravených) vyznačí tato prozatímnost v příslušných pozemnostních arších a v parcelním protokole u každé takové parcely v poznámkovém sloupci značkou "proz." (razítkem červené barvy). Tato poznámka se vymaže po zápisu změny v operátech pozemkového katastru (§ 14).

(¹) V katastrálních územích, v nichž byly přidělené majetky utvořeny zpravidla slučováním pozemků v rámci původních nezměněných držebnostních hranic, vyšetří řádně změny, po případě zaměří dělené nebo v svých hranicích změněně (opravené) parcely (§ 13, odst. 4) místně příslušný katastrální měřický úřad v rámci rozvrhů polních prací pro vedení pozemkového katastru a zařídí provedení změn v pozemkovém katastru zápisem; nato oznámí knihovnímu soudu změny a označení změněných nebo nově vzniklých parcel definitivními čísly (na Slovensku i výměry parcel). Měřické výdaje za zaměření změn držebnostních hranic vzniklých přídělem hradí fond.

(²) Pro řádné zaknihování změn v katastrálních územích, v nichž při tvoření přidělených majetků bylo slučování pozemků spojováno s úpravou držebnostních hranic a dělením pozemků v rámci dosavadních držebnostních hranic, předloží fond v době stanovené ministrem spravedlnosti knihovnímu soudu řádné geometrické (polohopisné) plány vyhotovené v mezích vlastního oprávnění nebo na jeho náklad úředně oprávněnými civilními geometry a vyhovující ustanovením katastrálního zákona a předpisům podle něho vydaným. Soud dohlíží z úřední povinnosti, aby stanovená doba byla dodržena. Nedodrží-li fond stanovenou lhůtu, může katastrální měřický úřad na dožádání soudu provésti zaměření nastalých změn za úhradu hotových výdajů spojených s prováděním polních měřických prací včetně výpočtů souřadnic bodů, potřebných pro zobrazovací práce.

(³) V obvodech, v nichž při tvoření přidělených majetků byla provedena úprava pozemků podle zásad scelovacích, provede po ukončení těchto prací katastrální měřický úřad, do jehož obvodu působnosti příslušné katastrální území náleží, obnovení (na Slovensku také založení a reambulaci) pozemkového katastru; k úhradě peněžního nákladu přispěje fond přiměřenou částkou. Knihovní pořádek v těchto katastrálních územích se provede po vyhotovení katastrálního operátu a vyhlášení jeho platnosti (§ 29, odst. 3 katastrálního zákona).

(⁴) Na Slovensku vykoná šetření, po případě zaměření změn podle odstavce 2 místně příslušný katastrální měřický úřad vlastními zaměstnanci nebo zadá provedení měřických prací civilním inženýrům zeměměřickým. Pořadí prací určí knihovní soud po dohodě s katastrálním měřickým úřadem. Pro úhradu výdajů finanční správě fondem platí ustanoveni odstavců 1 až 3 obdobně.

(⁵) Podrobnosti stanoví ministerstvo financí výnosem, vydaným v dohodě s ministerstvy spravedlnosti a zemědělství.

Ustanovení §§ 12 až 14 platí přiměřeně, jde-li o provedení knihovního pořádku na konfiskovaném majetku nezemědělském.

(¹) Má-li knihovní žádost vady, pro které jí nelze vyhověti, vrátí ji soud - mimo případy § 4 - k opravě nebo k doplnění. Usnesení o tom se v knize nepoznamená.

(²) Usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, lze sepsati a vyhotoviti v zkrácené formě.

(³) O vyřízení žádosti, která se nedotýká majetku uvedeného v § 1, odst. 3, zpraví se jen navrhovatel, nový vlastník, katastrální měřický úřad a berní úřad, v případech § 4 také fond. Zpravení ostatních účastníků může být nahrazeno vyvěšením usnesení na soudní desce po dobu třiceti dnů; dnem doručení těmto účastníkům je po zákonu poslední den této doby.

Týká-li se knihovní žádost nemovitostí dosud zapsaných v zemských deskách, lze jí vyhověti, jen potvrdí-li příslušný krajský soud, že s hlediska zemských desk nejsou proti tomu námitky. Není-li žádost takovým potvrzením opatřena, zašle ji soud knihovní, nemá-li jiné vady (§ 16, odst. 1), soudu desk zemských a ten, má-li námitky, vrátí ji navrhovateli a vyrozumí soud knihovní.

Převádějí-li se do nových vložek zápisy provedené v dosavadních vložkách v jiném než českém nebo slovenském jazyku, přepíší se jen česky nebo slovensky.

(¹) Musí-li se při provádění knihovního pořádku založit nové vložky pro převážnou část nemovitostí katastrálního území, mohou býti vložky, které zůstanou nedotčeny, přepsány do nových svazků pozemkové knihy. Ustanovení § 18 platí i tu.

(²) Je-li toho třeba pro přehlednost a snazší použitelnost pozemkové knihy, mohou býti dosavadní vložky, které zůstanou prováděním knihovního pořádku nedotčeny, jakož i nové vložky přečíslovány.

Má-li se při provádění knihovního pořádku pozemková kniha doplnit zápisem nemovitosti, která jako veřejný statek dosud nebyla zapsána v žádné pozemkové knize, platí pro řízení tyto úlevy:

1. Šetření o držebnostních a jinakých poměrech se nekoná.

2. Návrh nové knihovní vložky nebo jinakých knihovních zápisů vyloží se u soudu s výzvou, aby námitky proti správnosti a úplnosti připravených zápisů byly ohlášeny v stanovené lhůtě u soudu; lhůta tato nesmí být kratší než čtrnáct dní. Výzva se vyhlásí také v obci, v které leží nemovitost, a podle uvážení soudu také v obcích sousedních.

3. Byly-li podány námitky zřejmě bezdůvodné, odmítne je soud. Proti tomu není opravný prostředek, ale právo, o které se námitky opíraly, lze uplatnit žalobou do tří měsíců od účinnosti knihovních zápisů (č. 4). K projednání jiných námitek se určí rok, a nepodaří-li se odklidit námitky dohodou, rozhodne soud, která ze stran má nastoupit pořad práva a v jaké lhůtě.

4. Zemský soud může den, od kterého mají mít připravené zápisy účinky zápisů knihovních, určiti také tehdy, když ještě nebyly všechny námitky pravomocně vyřízeny.

5. Upravovací řízení se nekoná. S námitkami pravomocně nevyřízenými se však nakládá jako s odpory v tomto řízení opověděnými (§§ 15 a násl. zákona ze dne 25. července 1871, č. 96 ř. z., o řízení, které se má zahájiti pro upravení pozemkových anebo horních knih, jestliže se zakládají, doplňují, obnovují nebo mění).

(¹) nemovitosti veřejného statku, hraničící jen na majetek konfiskovaný, lze připsati do vložky pozemkové nebo železniční knihy bez předchozího řízení k doplnění pozemkové knihy, potvrdí-li dosavadní vlastník veřejného statku se schválením nadřízeného úřadu nebo orgánu, a nelze-li zjistit, v čím vlastnictví veřejný statek byl, místní národní výbor se schválením okresního národního výboru, že proti zápisu veřejného statku do pozemkové knihy nejsou námitky. Toto potvrzení (schválení) může býti vyznačeno přímo na polohopisném nástinu (§ 12).

(²) Osobám, které by v řízení k doplnění pozemkové knihy byly bývaly mohly s úspěchem proti navrhovaným zápisům podati námitky, zůstává nárok na přiměřenou náhradu škody vůči subjektu, jehož orgán vydal potvrzení podle odstavce 1. Nárok je uplatniti nejpozději do roka po provedení knihovního pořádku. O náhradě rozhodne okresní soud, příslušný podle polohy nemovitosti, v nesporném řízení.

(¹) Je-li v katastrálním území převážná část nemovitostí přidělena většímu počtu přídělců, pro které se musí zřizovat nové vložky, a je-li obava, že měřické práce (§ 12) potřebné pro provedení knihovního pořádku nebudou provedeny v dohledné době, může fond na základě přídělově listiny, vytýkající stručně předmět přídělu, žádati, aby bylo vloženo vlastnické právo k přidělenému majetku ve vložce, která se za tím účelem předběžně zřídí.

(²) Jinak se v předběžné vložce zapíše na list statkové podstaty jen označení přídělu v nadpisu listu A (v zemích České a Moravskoslezské v nadpisu jeho prvního oddělení), a to zpravidla popisným číslem přidělené usedlosti, obytného stavení nebo podobně, na listu břemen (C) jen obmezení vlastnického práva, plynoucí ze zákona (§§ 23, 24).

(³) Ostatní zápisy se provedou, až když fond navrhne, aby vložka byla na listu A a po případě i C vyplněna podle konečného rozhodnutí o přiděleném majetku. Provedením zápisů na listu A je zřízení vložky dovršeno a vložka pozbývá své předběžné povahy.

(¹) Přidělený majetek, pokud není ve vlastnictví státu, zemí, okresů, obcí nebo národních podniků, nebo pokud nebyl poskytnut za majetek přenechaný pro veřejné účely, lze zciziti mezi živými, reálně děliti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti jen se souhlasem fondu; právní jednání, ke kterým nebyl dán potřebný souhlas, jsou neplatná. Toto obmezení postihuje i právní nástupce nabyvatele přiděleného majetku.

(²) Obmezení podle odstavce 1 neplatí:

1. jde-li o převod vlastnického práva mezi manžely, anebo s rodičů na děti a jejich manžely a vlastnického práva nabývá jedna osoba anebo nerozvedení manželé;

2. jde-li o pronájem, ledaže se pronajímá celá přidělená budova.

(³) Zcizí-li se přidělený majetek podle odstavce 1 do pěti let ode dne, kdy bylo do veřejné knihy pro nabyvatele vloženo vlastnické právo, je zcizitel povinen odvésti fondu pro účely, kterým má sloužit výtěžek konfiskace, rozdíl mezi cenou zcizovací a nabývací, snížený o částku, na kterou fond ocení dosud trvající zlepšení majetku.

(⁴) Vláda může nařízením stanoviti další výjimky z obmezení podle odstavce 1 a může i mimo případy upravené přídělovými nařízeními podle § 6, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. určiti dobu, po které obmezení vlastnického práva k přidělenému majetku pomíjejí.

(⁵) Ustanovení předchozích odstavců nastupují na místo ustanovení § 8 dekretu č. 12/1945 Sb., § 5, odst. 2, věty 3 a 4 dekretu č. 28/1945 Sb., § 22 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR a § 13 dekretu č. 108/1945 Sb.

(¹) Nabyvatel přiděleného majetku je povinen podle rozhodnutí fondu přenechati majetek státu, zemi, okresu nebo obci pro veřejné účely, pro které by mohl být majetek vyvlastněn, a to za náhradu stanovenou na základě přídělové (přejímací) ceny se zřetelem na stav majetku v době přenechání; stejně se určí náhrada za přidělený majetek, dojde-li jinak k jeho vyvlastnění.

(²) Ustanovení předchozího odstavce nelze užít, uplynula-li ode dne, kdy bylo pro nabyvatele vloženo do veřejné knihy vlastnické právo, doba delší než pět let.

Fond, a pokud jde o zemědělský majetek konfiskovaný podle dekretu č. 12/1945 Sb., ministerstvo zemědělství může nabyvateli přiděleného majetku uložiti další podmínky, kterých je zapotřebí, aby bylo zajištěno, že přiděleného majetku bude užíváno k účelu, ke kterému byl přidělen.

Obmezení podle §§ 23 a 24, a nejde-li o zápis podle § 22, také obmezení podle § 25 vloží se na návrh fondu do pozemkové knihy zpravidla zároveň s vkladem vlastnického práva k přidělenému majetku.

Vkládají-li se s vlastnickým právem pro nabyvatele zároveň zástavní práva pro několik pohledávek, k jichž zřízení fond dal souhlas a jejichž pořad zároveň určil, řídí se pořad zápisů tímto určením a výměna pořadu se zapíše podle rozhodnutí fondu a návrhu o tom učiněného; přivolení ustupujícího věřitele a vlastníka nemovitosti se v tom případě nevyžaduje pro knihovní zápis.