Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Úkoly péče o mládež podle tohoto zákona provádějí okresní a zemské národní výbory, na Slovensku okresní národní výbory a pověřenectvo sociální péče, zvláštními komisemi.

(2) Tyto komise se zřídí s názvem

"okresní péče o mládež" v sídle každého okresního soudu pro jeho obvod,

"zemská péče o mládež" v sídle každého zemského národního výboru pro jeho obvod, na Slovensku "slovenská péče o mládež" v sídle sboru pověřenců.

(3) Vláda se zmocňuje, aby stanovila nařízením

a) odchylnou úpravu v organisaci komisí uvedených v odstavci 2 podle místní potřeby,

b) rozvrh působnosti mezi orgány péče o mládež uvedené v odstavci 1,

c) organisaci péče o mládež při místních národních výborech.

(1) Členy komisí "okresní péče o mládež" zvolí okresní národní výbor podle platných organisačních předpisů ze svých členů, z odborníků a z dobrovolných pracovníků v oboru péče o mládež. Mocí svého úřadu jsou členy těchto komisí přednosta okresního soudu, okresní lékař a okresní školní inspektor, kteří jsou oprávněni určiti si zástupce.

(2) Členy komise "zemská péče o mládež" zvolí zemský národní výbor podle platných organisačních předpisů ze svých členů, z odborníků a z dobrovolných pracovníků v oboru péče o mládež. Na Slovensku jmenuje předsedu komise a její členy sbor pověřenců na návrh pověřence sociální péče.

(3) V sídlech komisí podle § 1 se zřizují pro jejich potřebu úřadovny okresních a zemských národních výborů, na Slovensku úřadovny okresních národních výborů a pověřenectva sociální péče.

(4) Bližší předpisy o organisaci a působnosti komisí uvedených v § 1 stanoví vláda nařízením.

(1) Náklady na výkon péče o mládež hradí stát, pokud jejich úhrada není zabezpečena jinak.

(2) Dary, odkazy, dědictví a jiná věnování pro účely péče o mládež, pokud nejsou určeny pro určitý ústav nebo určité zařízení, plynou do zvláštního účelového jmění, které spravuje a kterým nakládá ministerstvo sociální péče, po případě orgány jím pověřené. Toto účelové jmění se povede účetně zvláště v patrnosti v rámci jednotného hospodářství příslušného orgánu podle směrnic, jež stanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvy vnitra a financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

(1) Odborní zaměstnanci, přidělení úřadovnám podle § 2, odstavce 3 k výkonu péče o mládež, tvoří samostatný osobní stav.

(2) Ústředním úřadem, příslušným v osobních věcech zaměstnanců uvedených v odstavci 1, je ministerstvo sociální péče.

(3) Osobním úřadem zaměstnanců uvedených v odstavci 1 je příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo sociální péče.

(4) Zaměstnanci spolků, jmenovaných v § 5, odstavec 1, mohou býti přijati v rámci platných předpisů o přijímání nových sil do služeb státních. Takto přijatí zaměstnanci budou zpravidla zařaděni do příslušných kategorií státních zaměstnanců. Zařadění těchto zaměstnanců provede ministerstvo sociální péče podle platných předpisů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, na Slovensku též na návrh příslušných pověřenectev.

(5) Zaměstnanci ústavů a zařízení spolků, jmenovaných v § 5, odstavec 1, mohou býti přijati v rámci platných předpisů o přijímání nových sil do služeb obcí, okresů, po případě země. Takto přijatí zaměstnanci budou zpravidla zařaděni podle platných předpisů do příslušných kategorií zaměstnanců obcí, okresů, po případě zemí.

(1) Spolky "Okresní péče o mládež",,.Zemské ústředí péče o mládež v Praze", "Česká zemská péče o mládež v Brně",..Zemská ústředna péče o mládež v Opavě", "Slovenské ústředí péče o mládež v Bratislavě",,.Svaz péče o mládež v Brně", "Zemská prázdninová a ozdravná péče v Brně", "Zemská prázdninová a ozdravná péče v Moravské Ostravě" a "Ústředí prázdninové a ozdravné péče v Praze" se zrušují dnem, který stanoví vláda a její předseda vyhlásí tento den ve Sbírce zákonů a nařízení. Po vyhlášení tohoto zákona mohou tyto spolky činiti opatření, přesahující rámec běžné správy, jen v případech nezbytně nutných a to po předchozím souhlasu ministerstva sociální péče, nebo orgánu, který toto ministerstvo zmocní k udělení souhlasu.

(2) Ústavy a zařízení spolků uvedených v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví

a) obcí, nepřesahuje-li jejich okruh činnosti obvod obce,

b) okresů, nepřesahuje-li jejich okruh činnosti obvod okresu,

c) zemí, nepřesahuje-li okruh jejich činnosti země, které jsou povinny je dále provozovati.

(3) Na Slovensku přecházejí ústavy a zařízení uvedené v odstavci 2, písm. c) do vlastnictví státu; spravuje je slovenská péče o mládež.

(4) Ostatní majetek spolků uvedených v odstavci 1 přechází na stát a použije se ho pro účely péče o mládež. Tím nejsou dotčena platná ustanovení o vrchním řízení a dozoru ministerstva zdravotnictví ve věcech ústavů léčebných a ošetřovacích.

(5) Všechny korporace, spolky a sdružení jakkoliv zúčastněné na péči o mládež jsou povinny vyvíjeti činnost v oboru péče o mládež podle směrnic, které vydá ministerstvo sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a pokud jde o péči zdravotní ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem sociální péče a ostatními zúčastněnými ministerstvy.

(1) Při úřadě předsednictva vlády se zřizuje stálá "koordinační komise pro péči o mládež".

V této komisi jsou zastoupeny úřad předsednictva vlády, ministerstva sociální péče, vnitra, zdravotnictví, školství a osvěty, informací a spravedlnosti a příslušná pověřenectva. Podle povahy předmětu jednání lze do této komise přizvati i zástupce jiných ústředních úřadů. Do působnosti této komise náleží zejména starati se o jednotné provádění péče o mládež.

(2) Při ministerstvu sociální péče zřizuje se poradní sbor pro péči o mládež složený z lékařů, sociálních pracovníků, pedagogů a jiných odborníků v oboru péče o mládež. Jeho členy jmenuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry, pokud jde o slovenské členy na návrh pověřence sociální péče, který se dohodne se zúčastněnými pověřenci. Členství v tomto sboru je čestné.

(1) Komise jmenované v § 1 jsou povolány i k úkolům, kterými podle dosud platných právních předpisů v oboru péče o mládež mohou býti pověřeny spolky uvedené v § 5, odstavci 1; pověření, která již byla podle těchto právních předpisů uvedeným spolkům skutečně udělena, přecházejí na komise, jmenované v § 1.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, zůstávají nedotčeny dosavadní právní předpisy upravující péči o mládež.

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Péče o mládež prošla již od svých počátků několika vývojovými obdobími, jejichž fáze, které bylo možno měřiti zprvu desítkami let, se v poslední době vyvíjely mnohem rychleji, díky jednak většímu pochopení pro důležitost těchto úkolů, jednak pod tlakem ostatních reforem, s nimiž se vzájemně dotýkají a prolínají. Tak od prvotního almužnictví dochází se k užším pojmům chudinství a péči sirotčí. Tu se již po roce 1904 setkáváme se snahou o vytvoření pomocných orgánů (okresní komise pro péči o mládež), z nichž dalším vývojem vznikají spolkové útvary Okresní a Zemské péče o mládež. Jejich agenda se rozrůstá úměrně s pokrokem sociálních reforem a nových názorů na úkoly péče o mládež, neúměrně však s jejich spolkovým charakterem a skutečností, že rozsáhlé úkoly jim svěřené plní tu pracovníci dobrovolní. Jakmile síť Okresních péčí o mládež ve všech soudních okresech byla úplná a jejich spolupráce s veřejnou správou uspokojivá, bylo s nimi počítáno stále v širším okruhu pracovním a byly jim postupně svěřovány úkoly, které by jinak musil svými orgány obstarávati sám stát.

Velmi širokou součinností s orgány státu pověřil tak zákonodárce Okresní a Zemské péče o mládež při provádění zákona o dozoru na děti v cizí péči a děti nemanželské (zákon č. 256/1921 a vl. nař. č. 29/1930 Sb.), zákona o trestním soudnictví nad mládeží (zákon č. 48/1931 a vl. nař. 195/1931 Sb.) a zákona o hromadném poručenství (zákon č. 7/1946 Sb.). K tomu přistupuje ještě rozsáhlá spolupráce, pramenící z administrativní, zákonnými normami dosud neupravené činnosti centrálních úřadů, které se pravidelně obracejí při jejím provádění na jmenované své polooficiální pomocné orgány a svěřují jim převážnou většinu těchto úkolů. Tímto způsobem je do značné míry vyrovnána i nedostatečnost zastaralých předpisů chudinských, které vázány na právo domovské a konstruované za jiných předpokladů, než pro novodobou živou fluktuaci obyvatelstva, dnešní názory na míru nedostatečného sociálního zabezpečení a příkrý rozdíl finančních možností velkých i malých obcí, jsou zcela neúnosné.

Dosavadní téměř kuriosní stav, za něhož veřejná správa pro provádění i nejdůležitějších úkolů v péči o mládež nemá jiné opory, než dobrovolnou spolupráci útvarů spolkových, je neudržitelný. Avšak i v kruzích pracovníků Okresních a Zemských péčí o mládež, pracovníků, kteří ochotně na sebe brali dobrovolnou a čestnou povinnost práce v dalších a dalších nových úsecích péče o mládež, panuje jednotný názor, že dnešní rozsah i intensita provádění všech těchto úkolů převyšuje jejich síly, a sami se jednomyslně,přimlouvají za zveřejnění orgánů, péči o mládež provádějících.

Tato osnova není prvním pokusem a vyřešení problémů péče o mládež, nýbrž již koncem roku 1936 došlo v ministerstvu sociální péče k vypracování osnovy zákona o veřejné péči o mládež. Tato osnova si vytkla za úkol nejen unifikovati rozdílnou formu péče o mládež v zemích českých a na Slovensku, ale i zajistiti zákonný podklad pro všechny úseky péče o mládež, prováděné dosud cestou administrativní a konečně postarati se též o řádné výkonné orgány pro tuto působnost. Rozsáhlost těchto úkolů, které si ona osnova vytkla, obtíže vzniklé z dalšího ponechání polooficiálních organisací (Okresních a Zemských péčí o mládež) ve formě spolkové a téměř nezvládnutelné připomínkové řízení, které návrh vyvolal, měly za následek, že ona osnova uvázla na mrtvém bodě. Proto je nyní problém řešen etapově, při čemž první etapou je předložená osnova a druhou etapou má býti zákon o veřejné péči o mládež, který by dokončil kodifikaci celého souboru problémů péče o mládež. Z uvedeného je rovněž patrno, proč se v nově navržené osnově setrvává výhradně na zřízení orgánů péče o mládež a nestanoví se současně též jejich úkoly a rozsah působnosti.

Při jednotnosti v názoru, že zveřejnění je nutné, je však důležitá jeho forma. Byly proto pečlivě uváženy návrhy z kruhů na péči o mládež interesovaných i všechny možnosti a požadavky, které se stanoviska ministerstva sociální péče přicházely v úvahu. Třeba tu uvésti, že zvláštní pozornost byla věnována alternativě počítající s vybudováním okresních a zemských úřadů ochrany práce a sociální péče. K vytvoření těchto instančních stupňů v oboru provádění sociální politiky a sociální péče dojde jistě v brzké budoucnosti, jako k nutné složce veřejné správy. Je třeba podati vysvětlení k event. námitce, proč této příležitosti nebylo použito pro položení základu k jejich vybudování, když zatím již nabyl účinnosti jejich druhý významný prvek - úřady ochrany práce (vládní nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb.), s nímž by mohly úřady péče o mládež tvořiti dobrý základ pro celkovou konstrukci úřadů I. a II. stolice pro úkoly obstarávané v III. stolici ministerstva sociální péče.

Důvody jsou tyto: Úřady ochrany práce nemají zatím vybudovánu úplnou síť úřadoven ve všech okresech politických, nýbrž jejich působnost vztahuje se většinou na oblasti krajové a v místech naléhavé potřeby je nedostatku odpomáháno zřizováním poboček v jednotlivých okresech politických. K vybudování jednotné sítě úřadoven ve všech okresech politických dojde patrně teprve během několika let. Ostatní odbory ministerstva sociální péče nejsou v organisaci své působnosti směrem dolů ještě tak daleko, aby již nyní mohlo býti rozhodnuto o rozsahu správního aparátu. Naproti tomu organisace v péči o mládež jest již prakticky vyzkoušena a jejím základním předpokladem.jest podmínka, aby správní orgány byly objektům své působnosti (mládeži) co nejblíže, tedy v okresech soudních. Dalším důvodem, proč úřady péče o mládež mají býti zřízeny ve všech soudních okresech je okolnost, že dosavadní Okresní péče o mládež jsou v nejužší spolupráci s poručenskými soudy. Jsou pomocným zařízením okresních soudů při provádění úkolů hromadného poručenství, ochrany dětí v cizí péči, při trestním soudnictví nad mládeží atd. Poněvadž pak zveřejnění těchto orgánů nelze odkládati až do doby možné jednotné úpravy, byla pro ně navržena zatím úprava samostatná, a to takové formy, že by ji bylo možno kdykoliv v budoucnu bez obtíží včleniti do organisace všeobecné. Navrhované úřady péče o mládež mohly by se v budoucnu státi pobočkami jednotných úřadů ochrany práce a sociální péče I. stolice, vybudovaných pro oblast okresů politických.

Rovněž byl uplatňován názor, že péče o mládež je jedním z úkolů, které přísluší obstarávati okresním a zemským národním výborům a že ji chystaná osnova z jejich kompetence odnímá. Péče o mládež je dosud obstarávána, až na úsek veřejné péče o děti opuštěné na Slovensku, pouze dobrovolnými institucemi spolkového charakteru a nelze proto mluviti o tom, že by tento obor činnosti byl odnímán působnosti národních výborů. Vládní program přijatý na první schůzi vlády v Košicích praví sice, že všechny veřejné záležitosti budou spravovány národními výbory, avšak přímo z jeho dikce je patrno, že je tu míněn výkon veřejné správy, která se vkládá do rukou lidu. V tomto případě nejde o správu ve vlastním slova smyslu, nýbrž o péči, která nad prvky správními naprosto převažuje. Ve vládním programu se však též výslovně praví, že "v popředí sociální péče bude státi vydatná péče o matku a dítě", jakož i že "na širokou základnu bude postavena péče o naši dorůstající generaci". Takovouto základnou měly býti právě navrhované úřady, jako zvláštní aparát, který by byl oproštěn od různorodé běžné agendy správní a mohl se svému významnému poslání plně věnovati. Nebyla rovněž odůvodněna obava, že by se tyto úřady vymkly součinnosti a přímé kontrole lidu a že by neměly žádoucího kontaktu s nejširšími vrstvami národa. V osnově bylo totiž výslovně stanoveno, že úřady péče o mládež zřídí správní výbory, které se ustaví z řad zástupců okresního (zemského) národního výboru, z odborníků a dobrovolných pracovníků v péči o mládež. Vedle toho bylo počítáno s nejširší spoluprací občanstva při obstarávání jednotlivých úkolů péče o mládež. Šlo tudíž ve skutečnosti o orgány, stojící přímo k disposici národním výborům. Proti této původní konstrukci byly v meziministerském připomínkovém řízení a v následujících na to jednáních vládních činitelů na osnově interesovaných vzneseny námitky a vysloveny návrhy, aby organisace péče o mládež byla ještě úžeji zapojena do rámce okresních a zemských národních výborů. Ustupujíc těmto požadavkům vypracovalo ministerstvo sociální péče nový návrh osnovy, která organisaci péče o mládež řeší zřízením zvláštních komisí okresních a zemských národní výborů. V obvodu okresních národních výborů je ovšem počítáno se zvláštní komisí pro každý okres soudní, z důvodů uvedených již výše.

Pokud jde o náklady na provádění péče o mládež, byly dosud kryty jednak příspěvky, které poskytovaly Zemským a Okresním péčím o mládež činitelé veřejní, jednak prostředky, které tyto spolky získaly jinak (viz přílohu důvodové zprávy). Bylo tedy možno značnou část nákladů krýti z prostředků, pramenících z veřejné dobročinnosti, z darů, odkazů, různých věnování a pod. Je nežádoucí - již s hlediska ulehčení státní pokladně - vylučovati do budoucnosti možnost získání těchto prostředků, které ve formě zvláštního účelového jmění mohou vydatně přispěti ke krytí rozpočtové potřeby. Zmíněné akty veřejné dobročinnosti, projevující se tímto ušlechtilým způsobem, mají však v sobě i důležitý prvek mravní a etický a nutno si ceniti i jejich výchovného vlivu na ostatní spoluobčany. O prostředky takto získané se dále zmenší rozdíl ve výši nákladů uvedený v příloze.

Osnova je projednávána za účasti příslušných činitelů slovenských, takže nová organisace může míti účinnost celostátní. To má velký význam pro jednotnost postupu ve věcech zásadních i praktického provádění jednotlivých úseků péče. Třeba si však připomenouti, že na Slovensku nedochází tímto zákonným opatřením k prvnímu kroku ve zveřejnění péče o mládež, nýbrž že tam již od počátku republi.ky (resp. již od r. 1903 - zák. čl. VIII a XXI/1901 a vládní nařízení I /Vc-1903) fungují státní dětské domovy, které se starají o všechny děti do 15 let, prohlášené poručenským soudem za "opuštěné". Slovensko má již tedy v tomto směru výhodu vžité formy veřejné péče o mládež a dlouholetou pracovní tradici.

Pro dokončení kodifikace celého souboru problémů péče o mládež (zákon o veřejné péči o mládež, zákon o mládeži mravně ohrožené) je zřízení orgánů péče o mládež nutným předpokladem a nezbytnou základnou, o niž se budou moci další zákonná ustanovení opříti a jež zaručí, že ustanovení ta nezůstanou na papíře, nýbrž že je bude skutečně možno prakticky prováděti. Nezůstanou pak též pouhým heslem výroky a přesvědčení, že řádná péče o mládež je přednostním úkolem našeho státu, obzvláště nyní po okupaci, která právě v řadách naší mládeže natropila škody nejcitelnější.

Zřízení komisí "okresní péče o mládež" pro obvod každého soudního okresu a "zemská péče o mládež" pro obvod každé země jest vlastně jen kodifikací stavu, který dnes již prakticky existuje. V každém soudním okresu a pro každou zemi funguje spolek "Okresní péče o mládež", pokud se týče "Zemská péče o mládež". Zřizování komise "okresní péče o mládež" pro obvod celého okresu politického nejeví se účelným vzhledem k rozsáhlosti obvodů těchto správních jednotek. Naopak malá rozlehlost soudních okresů dává možnost bezprostředního úředního styku, v péči o mládež nezbytného. Odchylné úpravy od normálního umístění komisí "okresní péče o mládež" do sídel a obvodů okresních soudů bude třeba jednak při organisaci péče o mládež v hlavním městě Praze, kde je nutno přihlédnouti k odchylné potřebě a charakteru péče o mládež v lidnatém městě, jednak v dalších velkých městech. Dále pro případy, že by některý ze soudních okresů dosáhl takové lidnatosti, že by jediná komise nemohla úkoly péče o mládež zvládnouti, anebo pro případ, kde komunikační a dopravní nedostatky brání hladkému a rychlému styku s úřadem. Mimo to bude třeba odchylné úpravy také na Slovensku, kde se působnost některých okresních soudů vztahuje na území více správních okresů, nebo jejich částí. Zvláštní úprava ohledně zřízení komise "slovenská péče o mládež" na Slovensku jest odůvodněna skutečností, že na Slovensku není zemského národního výboru.

Textace tohoto ustanovení jest formulována se zřetelem na znění prozatímního organisačního řádu zemských a okresních národních výborů ze dne 18. ledna 1946, č. B-2000-21/1145-II/2 (Úřední list I z 29. ledna 1946, č. 299). Tento prozatímní organisační řád má v §§ 13 a 29 ustanovení o komisích při zemských a okresních národních výborech. V odst. 1 cit. paragrafů mluví se o komisích, které mohou národní výbory zříditi pro obor jednotlivých referátů podle potřeby. V odstavci 2 citovaných paragrafů mluví se naproti tomu o komisích, jichž zřízení je předepsáno zvláštními předpisy. O takovouto zvláštní komisi jde v tomto případě. Komise ta bude míti zvláštní působnost, odlišnou od ostatních komisí národních výborů, je proto třeba vybaviti ji členy zvlášť kvalifikovanými, aby byla schopna samostatné práce, předepsané jí zvláštními předpisy. Rovněž zde bylo však nutno přihlédnouti ke zvláštní úpravě pro Slovensko při zřízení komise "zemská péče o mládež", jak bylo již uvedeno ve vysvětlivce k § 1.

Zřízení zvláštních úřadoven okresního národního výboru pro výkon péče o mládež bylo diktováno skutečností, že tyto komise budou z velké části mimo sídlo okresního národního výboru, t. j. v sídlech okresních soudů, jež se nekryjí se sídly okresních národních výborů, nýbrž je svým počtem značně převyšují. Dále přichází v úvahu důležitá okolnost, že nejde o výkon správy ve vlastním smyslu, nýbrž o výkon péče, jejíž orgány musí býti objektům své působnosti co nejblíže.

K odst. 1: Ustanovení tohoto odstavce je rázu přechodného a definitivní úprava úhrady nákladů spojených s výkonem péče o mládež bude řešena zákonem o veřejné péči o mládež. Je jisto, že veřejná správa bere tu na sebe úkoly značného finančního dosahu, ale i zde bylo doposud nutno dosavadním spolkům poskytovati velmi značné subvence, aby byly s to plniti všechny úkoly péče o mládež, které jsou podle dnešního nazírání na tento úsek sociální péče nezbytné.

K odst. 2: Tvořením zvláštního účelového jmění má se zajistiti, aby ani v budoucnu nedošlo ke ztrátě příjmových zdrojů plynoucích z veřejné dobročinnosti. Státní pokladna bude při tom ušetřena výdajů, které by šly k její tíži.

Nutnost zřízení zvláštního osobního stavu pro odborné zaměstnance jest odůvodněna tím, že jde o síly, jež kromě normálního vzdělání školního a úřední prakse musí býti odborně vzdělány pro speciální účely péče o mládež. Je žádoucno uchovati tyto odborné síly pro jejich vlastní poslání a nedopustiti ztráty z jejich malého počtu rozptýlením ve všeobecném osobním stavu a používáním jich v jiných úsecích veřejné správy.

K odst. 1: Ustanovení toto jest změnou toliko formální. Spolkové útvary, provádějící doposud péči o mládež zanikají a na jejich místě vznikají orgány veřejné, které budou pokračovati v dosavadní činnosti jmenovaných spolků, avšak za lepších možností a na pevné veřejnoprávní základně. Dosavadním spolkům se dostává jistoty, že jejich majetek bude sloužiti úkolům, pro něž byl věnován, opatřen a určen.

K odst. 4: Tato osnova se netýká zdravotních poraden, jejichž právní poměry upravuje osnova zákona o poradenské zdravotní péči. Z ustanovení § 5, odstavec 4 plyne, že zrušenými spolky (§ 5, odstavec 1) provozované porodnice, útulky pro rodičky, kojenecké ústavy a ozdravovny, pokud mají povahu ústavů léčebných a ošetřovacích, podléhají vrchnímu řízení a dozoru ministerstva zdravotnictví.

K odst. 5: Toto ustanovení má za úkol zabezpečiti jednotnost provádění péče o mládež.

K odst. 1: Při provádění péče o mládež vyskytnou se úkoly, jichž řádné řešení a provádění bude se kromě ministerstva sociální péče a pověřenectva sociální péče dotýkati též jiných resortů. Stálá koordinační komise má zabezpečiti, aby tyto úkoly byly řešeny jednotně, úsporně, účelně a v plné dohodě všech zúčastněných ústředních úřadů.

K odst. 2: Zřízení poradního sboru pro péči o mládež při ministerstvu sociální péče skýtá možnost, aby při řešení jednotlivých důležitých problémů v péči o mládež, plánování další účelné práce a přípravě nových zákonných norem bylo možno použíti znalostí a zkušeností odborníků a předních pracovníků v péči o mládež.

Není třeba zvláštního odůvodnění.

V roce 1937 činila vydání Okresních a Zemských péčí o mládež v zemích Českých (vydání osobní, věcná a na udržování ústavů a zařízení) okrouhle částku Kčs 43,000.000.-. Ta byla kryta z prostředků vlastních 70% a subvencemi veřejných činitelů 30 %.

V roce 1944 činila tato vydání Kčs 172,000.000.-. Byla kryta z vlastních prostředků 55^1/2 % a subvencemi veřejných činitelů 44^1/2 %. Vtom nejsou zahrnuty výdaje na Okresní péče o mládež v pohraničí a ve Slezsku, od státu tehdy odtržené.

Na rok 1947 jeví se úhrnný rozpočet s přihlédnutím k rozšířené působnosti na celou oblast zemí českých, k novým úkolům a k dnešní cenové hladině, okrouhle takto:

Úhrada:

Potřeba se týká vydržování úřadoven, poraden, všeobecné a ústavní péče; úhrada z vlastní činnosti zahrnuje v sobě: prameny veřejné dobročinnosti, příspěvky rodičů a příbuzných, nositelů nemocenského pojištění, sirotčí důchody, chudinské podpory, alimenty, různé příjmy a účetní náhrady.

Po provedeném zestátnění lze očekávati zvýšení osobních výdajů asi o ¹/₁₀ dosavadního stavu v důsledku převedení zaměstnanců do veřejných služeb a snížení úhrady z vlastní činnosti asi o ¹/₄ dosavadního stavu v důsledku určitého zmenšení pramenů veřejné dobročinnosti. Ostatní položky při stejném pracovním programu nedoznají podstatné změny. Jeví se tudíž rozpočtová rozvaha po zestátnění takto:

Potřeba:

Úhrada:

Schodek:

Na Slovensku je poměr výdajů krytých vlastními prostředky a příspěvky veřejných činitelů jiný, neboť jest tam již převážná část péče o mládež prováděna státem přímo (zák. čl. VIII a XXI z r. 1901), takže rozdíl, o nějž by výdaje veřejných činitelů stouply, by činil jen menší zlomek rozdílu, než s jakým je počítáno v zemích českých.

Poněvadž však osnova ustanovením § 3, odstavec 2 dává možnost i nadále, aby výdaje na péči o mládež mohly býti kryty též z pramenů veřejné dobročinnosti (účelové jmění), sníží se schodek vyplývající z výše uvedené rozvahy o výnos tohoto účelového jmění, jehož výši nelze ovšem předem odhadnouti.

Zkušenosti získané při některých veřejných akcích poslední doby, při nichž bylo apelováno na pochopení nejširších kruhů občanstva, byly velmi uspokojivé, i když se na občanstvo obracely nikoliv jen dobrovolné instituce, nýbrž i národní výbory, nebo jiné veřejné orgány (pomoc východnímu Slovensku, pomocná akce pro Slezsko, akce získání hostitelských rodin pro děti slovenské a pod.), možno proto očekávati, že rozdíl nákladů, připadající při nové úpravě v organisaci péče o mládež na veřejné činitele, bude prostředky plynoucími do účelového jmění podstatně snížen.

Na podporu činnosti korporací, spolků a sdružení, jimž bude povoleno podle § 5, odst. 3 osnovy vyvíjeti činnost v péči o mládež, jakož i na různá jiná sociální opatření v péči o mládež mimo rámec úkolů určených osnovou (na př. subvencování spolků, zabývajících se péčí o mládež vedle státní péče, podporování ústavů pro mládež normální, nebo tělesně a duševně vadnou, které nebudou postátněny, rekreační akce, prováděná mimo státní péči, ale pod jejím dozorem různými svazky a sdruženími, vzájemná výměna mládeže k rekreačnímu pobytu s přátelskými státy a pod.) dlužno počítati s roční potřebou Kčs 105,000.000.-. Tím dosahuje celková potřeba na všeobecnou péči o mládež v roce 1947 úhrnné částky 539,000.000 Kčs.