Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Účelem podpory podle tohoto zákona je umožniti výstavbu bytů podle § 4, písm. a) zákona ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, pokud nebudou opatřeny podle zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební osnově.

(2) Podporu lze poskytnouti jen na obytné stavby, pojaté do stavebního programu bytové výstavby v rámci dvouletého hospodářského plánu.

(3) V případech hodných zvláštního zřetele lze poskytnouti podporu i na obytné stavby, prováděné mimo stavební program uvedený v odstavci 2, avšak jen za podmínek stanovených v § 6, odst. 3 zákona č. 192/1946 Sb.

(1) Podpora může býti poskytnuta

1. na novostavby nebo úplné přestavby domů s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona o přímých daních a prováděcího nařízení k němu vydaného, a to

a) rodinných domků podle § 4,

b) nájemních domů podle § 5,

c) svobodáren a nocleháren podle § 7;

2. na nástavby a přístavby nebo částečné přestavby, zřídí-li se jimi malé byty podle obdoby § 136, odst. 3 zákona o přímých daních;

3. na úpravy celých budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obytným, zřídí-li se jimi malé byty podle obdoby § 136, odst. 3 zákona o přímých daních;

4. na stavby (úpravy) obytných domů zničených nebo poškozených živelní pohromou;

5. na stavbu budov, obsahujících nezbytná příslušenství skupinového zastavění, jde-li o nová sídliště.

(2) Na stavby uvedené v odstavci 1, č. 1 a 5 lze také poskytnouti podporu, jsou-li zřízeny podle práva stavby.

Stavby a úpravy, které mají býti předmětem podpory, buďtež prováděny podle novodobých zásad stavitelství, podle požadavků stavební a bytové hygieny a jen způsobem trvalým (nikoli nouzovým). Budiž dbáno toho, aby stavby ani po stránce architektonické ani svými rozměry a tvarem neporušovaly ráz nebo účelný a ladný vzhled místa nebo krajiny anebo okolí historických nebo uměleckých památek. Stavby a úpravy buďtež vybaveny tak, jak to dovolují technické vymoženosti a jejich pokrok. Nebude-li pro nedostatek potřebných hmot zatím možno plně vyhověti tomuto požadavku, budiž stavba nebo úprava připravena a provedena tak, aby chybějící zřízení bylo lze později snadno doplniti.

Rodinný domek je dům o jednom nebo dvou bytech, z nichž v jednom bydlí vlastník nebo, je-li vlastníkem obecně prospěšné bytové sdružení, nájemník, s nímž sdružení sjednalo o domku podmíněnou trhovou smlouvu (čekatel). Výjimečně může rodinný domek obsahovati i třetí byt, lze-li jej zříditi nepatrným nákladem využitím přirozeného svahu staveniště.

Nájemním domem se rozumí dům o jednom nebo více bytech, u něhož není splněna podmínka § 4.

S podporou na stavbu (úpravu) rodinného domku může býti poskytnuta podpora také na stavbu (úpravu) nutných budov (místností) hospodářských, je-li dům určen pro malého zemědělce, nebo na stavbu (úpravu) malé provozovny, je-li dům určen pro malého živnostníka.

(1) Svobodárny a noclehárny jsou domy, vyhovující podmínkám odstavců 2 a 3 prováděcího nařízení k § 136, odst. 2 zákona o přímých daních.

(2) Ve svobodárnách a noclehárnách musí býti osoby různého pohlaví ubytovány v odděleních úplně od sebe odloučených.

Podpora záleží

1. ve státní záruce za hypotekární (komunální) zápůjčku, poskytnutou na úhradu stavebního nákladu;

2. ve státním příspěvku na úhradu výdajů s domem spojených.

Podporu lze poskytnouti

1. obcím a okresům na stavby a úpravy uvedené v § 2, odst. 1 s výjimkou domků určených k převodu do vlastnictví fysických osob (§ 4);

2. obecně prospěšným bytovým sdružením na stavby a úpravy uvedené v § 2, odst. 1;

3. zaměstnavatelům na stavby a úpravy uvedené v § 2, odst. 1, č. 1 až 3 a 5, zřizují-li se jimi byty pro vlastní zaměstnance a nejsou-li určeny k převodu do vlastnictví fysických osob (§ 4);

4. fysickým osobám na stavby a úpravy uvedené v § 2, odst. 1, č. 1, písm. a) a č. 4.

Státní záruka může býti převzata za hypotekární zápůjčku v takové výši, aby tato zápůjčka dohromady s nezaručenou hypotékární zápůjčkou jí knihovně předcházející činila nejvýše

1. 100% stavebního nákladu v případech uvedených v § 9, č. 1;

2. 95% stavebního nákladu v případech uvedených v § 9, č. 2;

3. 80% stavebního nákladu v případech uvedených v § 9, č. 3 a 4.

(1) Do stavebního nákladu, z něhož se podle § 10 vyměřuje zaručená zápůjčka, lze započítati

1. náklad na stavební pozemek, ale jen jde-li o novostavby uvedené v § 2, odst. 1, č. 1 a 5;

2. náklad na stavbu (úpravu);

3. výdaje spojené s opatřením úvěru.

(2) Zbytek stavebního nákladu, který nebude uhrazen podle ustanovení § 10 zaručenou a knihovním pořadím předcházející nezaručenou zápůjčkou, je stavebník povinen uhraditi vlastními prostředky.

(1) Státní záruka záleží v tom, že se stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, zaručí věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zápůjčky s příslušenstvím, jak je stanoveno v dlužním úpise, bera na sebe závazek, že

1. zaplatí nedostávající se částku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a náklady spojené s vymáháním, nesplní-li dlužník, ač byl doporučeným dopisem upomenut, povinností uložených mu dlužním úpisem;

2. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do zaplacení a náklady spojené s vymáháním, bude-li na dům uvalena vnucená správa a nestačí-li její výnos k úhradě závazků převzatých podle dlužního úpisu;

3. zaplatí zaručenou zápůjčku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a s jinými vedlejšími platy nebo tu její část s příslušenstvím, která vyjde na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání, bude-li dům prodán nucenou dražbou a nevydraží-li ho věřitel zaručené zápůjčky, leč by byl poskytl i předcházející nezaručenou zápůjčku.

(2) Závazek státu podle odstavce 1, č. 1 vznikne uplynutím 30. dne počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil ministerstvu sociální péče dlužníkovo prodlení.

(3) Zaručené zápůjčky mají sirotčí jistotu.

(1) Státní záruku lze převzíti jen tenkráte,

1. je-li zápůjčka umořitelná pravidelnými ročními splátkami (anuitami) nejvýše o 1% vyššími nad úrok z počáteční jistiny a

2. zaváže-li se věřitel, že

a) uvědomí ministerstvo sociální péče o tom,

aa) že dlužník nedostál povinnostem, uloženým mu dlužním úpisem, ač byl upomenut;

bb) že zamýšlí postoupiti zaručenou zápůjčku nebo její část;

cc) že dlužník vypověděl nebo splatil zaručenou zápůjčku nebo její část;

b) neposkytne nové zápůjčky v mezích nevymazaného zástavního práva za splacenou část zaručené zápůjčky;

c) nevypoví zápůjčku bez svolení ministerstva sociální péče, nebo že ji na výzvu ministerstva vypoví nebo bude podle dlužního úpisu žádati za její splacení bez výpovědi a bude ji soudně vymáhati;

d) požádá na výzvu ministerstva sociální péče za hotové zaplacení zaručené zápůjčky, dojde-li k nucené dražbě.

(2) Zaručená zápůjčka musí býti na domě zajištěna zástavním právem, a to zpravidla v druhém knihovním pořadí, a musí býti při ní poznamenána státní záruka. Výjimečně, ale jen jde-li o komunální zápůjčku, lze od tohoto zajištění upustiti.

Zaručená zápůjčka se vyplácí podle postupu stavby (úpravy) jako stavební úvěr. Správnost výkazu o postupu stavby (úpravy) potvrdí příslušný stavební úřad. Zaručenou zápůjčku lze takto vyplatiti až do výše 90%; zbytek smí věřitel vyplatiti teprve po určení konečné výše zápůjčky (§ 22, odst. 2) na poukaz ministerstva sociální péče.

Zaplatí-li stát z důvodu záruky zaručenou zápůjčku, jest uspokojený věřitel povinen vydati ministerstvu sociální péče všechny právní pomůcky a zajišťovací prostředky, které má, a kvitanci o zaplacení zaručené zápůjčky, opatřenou jeho ověřeným podpisem, podle níž se vloží do pozemkové knihy převod zástavního práva s věřitele na stát.

Státní záruka může býti převzata za zápůjčky do úhrnné výše 5 miliard Kčs.

(1) Státní příspěvek záleží v tom, že stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, přispívá na úhradu ročních výdajů s domem spojených (§ 18) částkou, o kterou jsou tyto výdaje vyšší než dosažitelný roční výnos domu (§ 19).

(2) Státní příspěvek, vyměřený podle odstavce 1, se snižuje.

1. u fysických osob o částku, o kterou důchod vlastníka domu přesahuje 120.000 Kčs;

2. u jiných osob výdělečně činných o částku, o kterou výtěžek přesahuje částku potřebnou jednak k 2.5% zúročení kapitálu uloženého v podniku, jednak k poskytnutí podílu na čistém zisku závodní radě podle § 24, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách.

(3) Důchodem podle odstavce 2, č. 1 se rozumí důchod domácnosti podle § 5 zákona o přímých daních, zdaněný důchodovou daní na berní rok, předcházející kalendářnímu roku, na který se poskytuje příspěvek, jakož i služební požitky příslušníků této domácnosti, a to jak zdaněné důchodovou daní, vybíranou srážkou nebo vyměřovanou podle zákona ze dne 25. října 1946, č. 202 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, samostatně, tak osvobozené od daně podle uvedeného zákona. Při zjišťování důchodu se přihlíží k § 15, č. 1, písm. d) zákona o přímých daních.

(4) Výtěžkem podle odstavce 2, č. 2 je ryzí výtěžek, zdaněný všeobecnou nebo zvláštní daní výdělkovou na berní rok uvedený v odstavci 3; u osob podléhajících zvláštní dani výdělkové, se odečítá od zdaněného ryzího výtěžku zvláštní daň výdělková, započtená do základu daně. Kapitálem uloženým v podniku se rozumí ukládací kapitál podle § 83, odst. 10 zákona o přímých daních.

(5) Podklady potřebné podle odstavců 2 až 4 oznámí finanční úřady, jež jsou povinny spolupůsobiti. § 18.

Ročními výdaji s domem spojenými jsou zejména:

1. roční splátky (úrok, úmor a jiné vedlejší platy) ze zápůjček, poskytnutých na stavbu (úpravu) domu;

2. daně s přirážkami a jiné veřejnoprávní platy z nemovitosti, pokud je podle zákona povinen je hraditi vlastník;

3. udržovací a správní výdaje;

4. 4% úmor vlastních prostředků, nejde-li o rodinný domek (§ 4);

5. stavební plat, byla-li stavba zřízena podle práva stavby;

6. jde-li o obecně prospěšná bytová sdružení, též příděly předepsaným fondům, zpravidla v celkové roční výši 0.75% stavebního nákladu;

7. jiné výdaje, pokud byly řádně prokázány.

Dosažitelným ročním výnosem domu se rozumí nájemné (nájemní hodnota), stanovené podle platných cenových předpisů.

(1) Státní příspěvek se poskytuje, pokud dosažitelný roční výnos domu (§ 19) nestačí na úhradu ročních výdajů s domem spojených (§ 18).

(2) Státní příspěvek se sníží nebo zastaví, lze-li vhodnými opatřeními snížiti roční výdaje s domem spojené (§ 18).