Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby bylo zabezpečeno nerušené plnění úkolů stanovených dvouletým hospodářským plánem podle zákona ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, poskytuje se trestní ochrana způsobem uvedeným v dalších ustanoveních.

(1) Kdo se dopustí jednání nebo opominutí ohrožujícího uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku v úmyslu, aby je zmařil nebo ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let; bylo-li však tím v některém podstatném úseku uskutečnění tohoto plánu zmařeno nebo ztíženo, bude potrestán těžkým žalářem od pěti do deseti let.

(2) Byl-li čin uvedený v odstavci 1 spáchán ze zištnosti, budiž vedle trestu na svobodě uložen peněžitý trest od 1.000 Kčs do 1 milionu Kčs.

(3) Odsuzuje-li soud pachatele pro zločin uvedený v odstavci 1, může zároveň vysloviti vedle trestu na svobodě i ztrátu volebního práva a v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 také ztrátu úřadu.

(1) Kdo se dopustí jednání nebo opominutí ohrožujícího uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku, ač ví, že je tím může zmařiti nebo ztížiti, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

(2) Pokus přečinu uvedeného v odstavci 1 je i na Slovensku trestný.

Kdo se dopustí jednání nebo opominutí, které se příčí opatřením učiněným k provedení § 15, odst. 1 nebo ustanovením nařízení vydaných podle § 16, odst. 1 nebo 3 zák. č. 192/ 1946 Sb., bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od 100 Kčs do 100.000 Kčs.

Činem trestným podle §§ 3 nebo 4 není stávka.

Věci, jimiž byl trestný čin spáchán, které jím byly získány, nebo které jsou zřejmě určeny ke spáchání trestného činu, jakož i neoprávněně získaný výdělek nebo jiný prospěch, mohou býti v rozsudku prohlášeny za propadlé ve prospěch státní pokladny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Význam, jaký má splnění dvouletého hospodářského plánu pro obnovu a výstavbu hospodářství v republice Československé a tím i pro zvýšení životní úrovně lidu, vyžaduje, aby ti, kdo svým jednáním uskutečnění tohoto plánu chtějí mařiti, byli přísně potrestáni.

Podle § 2, odst. 1 má býti trestné jakékoliv úmyslné jednání nebo opominutí, které objektivně ohrožuje uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku, bylo-li předsevzato v úmyslu, aby uskutečnění tohoto plánu nebo jeho podstatného úseku bylo zmařeno nebo ztíženo. Nastal-li skutečně zamýšlený škodlivý výsledek, je čin přísněji trestný. Aby byl pachatel postižen právě v těch svých zločinných sklonech, z nichž snad jeho zločin vyplynul, má býti podle § 2, odst. 2 vedle trestu na svobodě uložen peněžitý trest, byl-li tento čin spáchán ze zištnosti.

Ustanovením § 3 mají býti postižena jednání nebo opominutí ohrožující uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku, jednal-li pachatel s vědomím možnosti přivoditi tento škodlivý výsledek.

Vzhledem k mnohotvárnosti hospodářského života nelze předem odhadnouti a vypočísti všechny druhy činnosti nebo aspoň typické činnosti, které by mohly býti prostředkem ke spáchání činů trestných podle § 2 nebo § 3. Jednáním, které by mohlo ohrožovati uskutečnění dvouletého hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku, může býti právě tak úmyslně chybné provedení plánování určitého hospodářského úseku osobou k tomu povolanou, jako hromadění zásob surovin, tovarů a polotovarů nebo prostředků sloužících k výrobě či distribuci podle hospodářského plánu. Mohou jím býti i krádeže v podniku, který plní dílčí úkol dvouletého plánu, jsou-li takového rozsahu, že ohrožují splnění dílčího úkolu. K této činnosti musí ovšem přistoupiti ještě úmysl zmařiti nebo ztížiti uskutečnění hospodářského plánu nebo jeho podstatného úseku, nebo aspoň vědomí, že takový výsledek může z jednání nastati, aby čin bylo možno kvalifikovati jako zločin podle § 2 nebo přečin podle § 3.

Jednání a opominutí, která se příčí povinnostem uloženým opatřeními nebo nařízeními vydanými k provedení zákona č. 192/1946 Sb., se trestají jako přestupky soudem.

Podobně jako § 5 zákona ze dne 18. července 1946, č. 165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou, stanoví § 5 osnovy, že stávka není činem trestným podle § 3 nebo § 4, tedy jen, jde-li o přečin nebo o přestupek. Naproti tomu v případě, že stávka by byla prostředkem, jímž pachatel chtěl zmařiti nebo ztížiti uskutečnění dvouletého hospodářského plánu, nepovažuje se za vhodné přiznati jí beztrestnost.

Aby věci, která je zřejmě určena ke spáchání trestného činu, nebo které již ke spáchání trestného činu bylo použito, nemohlo býti ke spáchání trestného činu použito nebo znovu použito, připouští se v § 6 její propadnutí. Stejně se může vysloviti i propadnutí trestným činem neoprávněně získaného výdělku nebo jiného prospěchu, neboť obecnému právnímu cítění by se příčilo, aby pachateli byl ponechán prospěch trestným činem získaný.