Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 103 Sb., o zvláštních služebních přídavcích soudců z povolání a ostatních justičních zaměstnanců, vztahují se obdobně na justiční důstojníky z povolání a ostatní zaměstnance vojenských justičních úřadů.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 1946 a provede ho ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákonem ze dne 12. dubna 1946, č. 103 Sb., byly přiznány zvláštní služební přídavky jen občanským soudcům z povolání a ostatním zaměstnancům u občanských soudů, ačkoli důvody, pro něž se tak stalo, platí v nemenší míře také pro vojenské soudce z povolání a ostatní zaměstnance vojenských justičních úřadů.

Také vojenští soudci mají ústavou zaručené zvláštní postavení, zejména neodvislost vyslovenou v § 98 ústavní listiny, která i jim ukládá určitá omezení, jež jiná zaměstnání ve státní službě a to i ve vojenské službě nemají, zvláště v § 100 ústavní listiny vyslovený zákaz vedlejšího výdělečného zaměstnání.

Všeobecný poválečný vzrůst kriminality vyvolal také u vojenských justičních úřadů vzrůst agendy, a to v míře ještě značnější než u občanských soudů trestních, poněvadž vojenské trestní pravomoci podléhají mužské osoby v tom věku, v němž zločinnost bývá vždy největší. Tento nebývalý vzrůst agendy zdolávaly by obtížně vojenské justiční úřady i při normálním personálním vybavení; v přítomné době nedosahuje však počet důstojníků justiční služby vykonávajících službu u vojenských justičních úřadů, ani polovinu počtu systemisovaného v normální době mírové. U pomocného personálu vojenských justičních úřadů nejsou poměry o mnoho příznivější.

I při nedostatku důstojníků justiční služby byla však vojenská justiční správa v nynější mimořádné době nucena naznačit ještě některé justiční důstojníky jako soudce nebo žalobce u mimořádných lidových soudů a jako předsedy senátů očistných komisí pro veřejné zaměstnance.

Vojenská justiční správa není s to, aby odstranila citelný nedostatek důstojníků justiční služby, není-li vojenská justiční služba při své zvláštní povaze ani v nynější mimořádné době přiměřeně honorována, a tato skutečnost vyvolává dokonce útěk z vojenské justiční služby nejen do lépe honorovaných míst ve službách soukromých, ale i do jiných oborů veřejné správy. Nelze také přehlédnouti, že důstojníci justiční služby jsou v nynější době jedinými důstojníky I. služební třídy, kteří sami nesou výdaje na své vysokoškolské vzdělání. Nestudují vysokou školu na státní náklady, nedostávají peněžitou náhradu za výdaje spojené s vysokoškolským studiem a nemohou své vzdělání uplatnit v soukromé praksi. Proto přiznáním zvláštních služebních přídavků budou jen spravedlivě zhodnoceny mimořádné úkoly, které jsou v nynější době vojenské justici uloženy.

Při tom nelze přehlédnout, že pro přiznání zvláštních služebních přídavků důstojníkům justiční služby z povolání a ostatním zaměstnancům vojenských justičních úřadů není třeba opatřovati zvláštní úhradu. Neobsazením míst systemisovaných pro důstojníky justiční služby dosahuje se totiž ročně úspory v částce 3,180.000 Kčs, u důstojníků kancelářské soudní služby 1,134.000 Kčs a u rotmistrů a ostatních zaměstnanců vojenských justičních úřadů asi 3,000.000 Kčs. Takto vzniklé úspory proti předpokládaným osobním výdajům na vojenské justiční úřady převyšují tedy ročně částku 7,000.000 Kčs. Přiznání zvláštních služebních přídavků vojenskému justičnímu personálu vyžádá si ročně nákladu pouze 3,534.000 Kčs, který je úsporou právě uvedenou více než kryt. Poněvadž běžný rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1946 počítá s počty systemisovaných, budou výdaje touto osnovou způsobené kryty již v rámci letošního rozpočtu.