Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 16. května 1946, č. 121 Sb., o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu, se doplňuje takto:

Za dosavadní ustanovení § 4, které se označuje jako odstavec 1, se vsunuje nový odstavec 2 tohoto znění:

(²) Ministr sociální péče může však v případě naléhavé potřeby se souhlasem vlády vyhláškou v Úředním listě povinnost hlášení podle § 3 rozšířiti i na osoby, na něž by se jinak vztahovalo ustanovení odstavce 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1946 a pozbude jí dnem 31. prosince 1947 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Při provádění odsunu Němců nastal zvláště v zemědělství kritický nedostatek stálých pracovních sil. Zákon ze dne 16. května 1946, č. 121 Sb., o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu, sice tuto situaci předvídal, při jeho provádění se však ukázalo, že zdolání náhlé potřeby pracovních sil vadí skutečnost, že jeho § 3 z povinnosti hlášení vyjímá příliš široký okruh osob, zejména mládeže, zatím co se pracovní povinnost (§ 2) vztahuje na všechny muže od 15 do 55 roků věku a ženy od 15 do 45 roků.

Jeví se proto nutnost doplniti § 4 druhým odstavcem navrženého znění, který tvoří podklad pro to, aby všechny tyto osoby mohly býti evidenčně zachyceny.

Poněvadž již bylo třeba učiniti opatření, aby se přidělily pracovní síly pro zemědělství nevyhnutelně potřebné, navrhuje se počátek účinnosti zákona od 1. srpna 1946.