Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru výživy.

Ministr Majer: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Na dotaz pana posl. St. Nováka ve věci neobdělaných ploch v r. 1947, pokud jde o věc výživy, odpovídám takto:

Na tento dotaz odpovědět přísluší především panu ministru zemědělství, poněvadž do jeho kompetence patří zemědělská výroba. Podle toho, kolik zůstalo neobděláno, dá se potom zjistit úbytek na sklizni obilnin, okopanin a olejnin. Jako ministr výživy mohu pouze prohlásit, že ovšem každá neobdělaná plocha zemědělské půdy má samozřejmě nepříznivý vliv na dodávky potravin.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Děkuji. Žádám pana posl. Cíglera, aby přečetl dotaz na ministra vnitřního obchodu ve věci reorganisace distribuce.

Posl. Cígler: Slavná sněmovno!

Pan ministr vnitřního obchodu prohlásil po převzetí resortu ministerstva vnitřního obchodu, že je nutno provésti reorganisaci naší distribuce. Provedení reorganisace distribuce je nutné a je všeobecně uznáváno. Zaměstnanci v distribuci a obchodníci jsou však zneklidněni pověstmi o připravovaných nejrůznějších opatřeních, jejichž důsledky by je existenčně poškodily. Panu ministru tato situace je jistě známa. (Předsednictví převzal místopředseda Hladký.)

Táži se pana ministra, zda je ochoten sděliti stručně sněmovně, jaká opatření v distrubuci připravuje a kdy tato opatření hodlá provést.

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo k odpovědi panu ministru vnitřního obchodu.

Ministr dr Čepička: Paní a pánové!

Úprava naší rozdělovací sítě byla provedena vyhláškou č. 22 z letošního roku, a to na základě rozhodnutí vlády. V této vyhlášce je pamatováno na to, aby zaměstnanci z velkoobchodů přednostně dostali zaměstnání v rozdělovnách tak, aby nebyli existenčně poškozeni. Vzhledem k tomu, že zásobování maloobchodníků bude rovnoměrné a pravidelné, bude také jejich postavení proti minulosti zlepšeno. Ale také ti velkoobchodníci, kteří se neprovinili proti předpisům obhospodařování zboží, mají možnost za určitých podmínek prodávati v malém.

Místopředseda Hladký: Děkuji panu ministrovi.

Žádám paní posl. Žáčkovou-Batkovou, aby přečetla svůj dotaz na ministra vnitřního obchodu ve věci upravení distribuce potřeb pro novorozeňata a pro děti.

Posl. Žáčková-Batková: Slavná sněmovno, pane předsedo, paní a pánové!

V posledních měsících množí se stížnosti nastávajících matek na absolutní nedostatek potřeb pro novorozeňata, ať jde o plenkovinu, sypkovinu, povlakovinu či stávkové zboží.

Hospodářská skupina čs. textilního průmyslu hlásila, že všechny potřeby pro novorozeňata jsou normálně vyráběny a že je vinou nesprávné distribuce, že se do rukou oprávněných spotřebitelů nedostávají. Staly se i případy, že plenkovina byla prodávána jako záclonovina, takže s trhu zmizela. Je bezpodmínečně nutné, aby ministerstvo vnitřního obchodu určilo v rámci operativních plánů výrobu potřeb pro novorozeňata v takovém rozsahu, aby nejméně 150.000 nastávajících matek bylo jednak zásobeno potřebami pro první novorozeně, anebo mohlo doplniti výbavu pro druhorozeně. Tyto vyrobené potřeby nechť jsou zachyceny přesnou kontrolou a dodány ve městech do obchodu s potřebami pro dětské výbavy, na venkově pak obchodům, oprávněným k prodeji textilního zboží. Jména všech těchto obchodů nechť jsou zveřejněna tak, aby každá nastávající matka nemusela týdny shánět potřeby pro novorozeně a mohla jít nakoupit do obchodů předem jí označených.

Táži se pana ministra, zda jest ochoten výše uvedené důvody pro úpravu distribuce potřeb pro novorozeňata uznati a provésti příslušná opatření za tím účelem, aby se nastávajícím matkám obstarání výbavy pro novorozeňata ulehčilo.

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru vnitřního obchodu.

Ministr dr Čepička: Pane předsedo, paní a pánové!

Na poradě konané v květnu r. 1947 byl přijat návrh ministerstva zdravotnictví na kompletaci 50.000 vzorných kojeneckých výbaviček, které měly být dány do prodeje do konce r. 1947. Pro technické potíže ve výrobě nemohl však průmysl včas dodati veškeré součástky, potřebné k sestavení výbaviček, které podle návrhu ministerstva zdravotnictví měly být zapečetěny do jednotlivých krabic a opatřeny nálepkou, přesnou konsignací součástek výbaviček. Sestavování si vyžádalo neobyčejně dlouhé cesty a tím značné množství vyrobených částí nemohlo být dáno do oběhu. Ministerstvo vnitřního obchodu navrhlo proto na poradě konané dne 10. listopadu 1947, aby bylo od kompletování výbaviček upuštěno a aby textilie byly s urychlením oddisponovány na maloobchod podle ustanovení vyhlášky 1107 ze dne 4. listopadu 1947. Tento návrh však nebyl přijat pro odpor zástupce ministerstva zdravotnictví, který prohlásil, že nyní po odstranění technických překážek lze předpokládati, že celá akce bude skončena do konce r. 1948. Prozatím bylo uvolněno 8.000 kompletních výbaviček, které byly rozděleny do okresů s nejvyšší kojeneckou úmrtností. Při sestavování plánů minimální výroby tkalcoven bavlny, lnu, hedvábí a vlny pro tuzemskou potřebu na rok 1948 bylo do výroby předepsáno množství přízí a tkanin, postačující k sestavení 200.000 kusů kojeneckých výbaviček. Toto zboží bude pouze z menší části kompletováno a prostřednictvím oblastních rozděloven bude dáno do prodeje speciálním maloobchodním prodejnám. Plánovanou výrobou textilií pro 200.000 kojenců bude zaručeno, že trh bude lépe zásoben a že bude kryta v tomto směru potřeba textilií.

Místopředseda Hladký: Děkuji panu ministrovi.

Žádám pana posl. Blaško, aby přečetl svůj dotaz na ministra dopravy ve věci zhuštění autobusových linek nejvýchodnějšího okresu Československé republiky-Sobrance.

Posl. Blaško: Slávna snemovňa, panie a páni! Okres Sobrance je najvýchodnejším okresom Československej republiky a bezprostredne susedí s bratským SSSR. Je rýdze slovenský, má 52 obcí a 30.000 duší. V tomto roku doteraz odovzdal na verejné zásobovanie cca 260 vagónov obilia. Nemá ale ani 1 metra železnice. Okrem meštianskych škôl nemá vyššej školy a študujúca mládež pre nedostatok dopravných spojov nemôže využiť v potrebnej miere svojich študijných schopností. Toto územie pretínala fronta, bolo veľmi ťažko poškodené vojnovými udalosťami, pre partizánčenie Nemci vypálili niekoľko obcí.

Tomuto neblahému stavu by sa najlepšie pomohlo výstavbou železnice z Michaloviec cez Sobrance do veľkých Kapušian a do toho času obce okresu právom sa domáhajú zlepšenia autobusových spojov, resp. zhustenia líniek, vybudovania garáží pre autobusy, čakární na križovatkách.

Pýtam sa pána ministra:

1. či zamýšľa ešte v tomto roku otvoriť ďalšie autobusové linky v okrese Sobrance k stávajúcim dvom;

2. ako hodlá v budúcnosti riešiť dopravný problém sobraneckého okresu?

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru dopravy.

Minister dr Pietor: Slávna snemovňa!

Železničná správa nemôže v blízkej budúcnosti sledovať otázku výstavby železničnej trate z Michaloviec cez Sobrance do Veľkých Kapušian. Ako náhrada za toto železničné spojenie boly preto zaradené do dvojročného plánu okresu Sobrance na rok 1948 nové automobilové trate, ktoré budú zriadené v tomto poradí: Sobrance-Bežovce, Michalovce-Vinná-Kusín-Nemecká Poruba, Michalovce-Sobrance-Petrovce, Michalovce-Sobrance-Podhoroď-Ruský Hrabovec, Sobrance-Gajdoš-Blatné Remety-Komárovce, Sobrance-Remetské Hámry.

Domnievam sa, že týmto opatrením bude dopravná potreba okresu Sobrance uspokojivo krytá.

Místopředseda Hladký: Děkuji panu ministrovi.

Žádám pana posl. Hatinu, aby přečetl svůj dotaz na pana ministra dopravy ve věci stavby dílen československých státních drah v Českých Velenicích.

Posl. Hatina: Slavná sněmovno!

Podle § 65 jedn. řádu ÚNS činím na pana ministra dopravy tento dotaz:

V Českých Velenicích byly velké státní dílny, o jejichž trvalém provozu se již v prvé republice hovořilo, že jsou nerentabilní a že jsou s hlediska státního nevhodně umístěny. V době války byly tyto dílny skoro totálně zničeny. Značná část železničních zaměstnanců v těchto dílnách zaměstnaných a také i značná část našeho obyvatelstva a zejména z kruhů hospodářských se domnívala, že tyto dílny tak nevhodně umístěné nebudou již obnovovány. Dověděl jsem se, vážený pane ministře, že v Českých Velenicích se zničené dílny znovu budují, a to ještě ve větším rozsahu a se značně velkým nákladem. Železničářským kruhům, které tuto situaci dobře znají je nevysvětlitelno, proč se zase v Českých Velenicích mají tyto dílny obnovit. S hlediska úspornosti se nám zdá, máme-li na mysli jenom dopravu materiálu často přes celé naše státní uzemí, že tato stavba bude příliš nákladná a že nebude pro provoz československých státních drah náležitě využita.

Táži se pana ministra, zda je mu tato věc známa a kdo dal ke stavbě těchto dílen souhlas.

Místopředseda Hladký: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz p. ministrovi dopravy.

Ministr dr Pietor: Slávna snemovňa!

Pre zachovanie dielní v Českých Veleniciach rozhodlo sa Ministerstvo dopravy predovšetkým z toho dôvodu, že po skončení vojny bolo nutné využiť každé zariadenie, ktoré by bolo spôsobilé k tomu, aby v najkratšej dobe mohly byť prevedené opravy vozidiel všetkého druhu, ako to vtedy vyžadovala okamžitá potreba železničnej prevádzky. V druhom rade považovalo Ministerstvo dopravy za vhodné rešpektovať tiež prianie miestneho obyvateľstva, ktoré prostredníctvom svojich parlamentných zástupcov rôznych politických strán poukazovalo na chudobný kraj Vitorazska bez jediného priemyslu, ktorý by doznal ďalšiu vážnu pohromu v tom prípade, keby maly byť zrušené i železničné dielne v Českých Veleniciach. Takéto opatrenie znamenalo by takrečeno vyľudnenie miestneho obyvateľstva, lebo z dielní by odišlo viac než 600 zamestnancov i s rodinami.

Keď Ministerstvo dopravy uvážilo jak okamžitú potrebu opravených vozidiel prevádzky schopných, tak i národohospodárske nepriaznivé pomery tohto kraja, rozhodlo sa obnoviť poškodené stavby dielní v Českých Veleniciach, zvlášť keď bolo zistené, že poškodené pôvodné staré objekty nevyhovovaly pre svoje technické nedostatky ani pred válkou potrebám železničnej prevádzky, zatiaľ čo ostatné moderné zariadenia, ako lokomotívka, sústružeň, kováreň a pod., boly tak málo porušené, že neprerušily vôbec prácu, takže mohly výdatne hneď po prevrate pomôcť pri rýchlych opravách lokomotív, ktorých bol vtedy veľký nedostatok. Z toho dôvodu, aby bolo umožnené tiež rýchlejšie prevedenie opráv, najmä štvornápravových vozňov, a tým v značnej miere odbremenené dielne v Bubnoch, v ktorých oprava týchto vozňov veľmi viazla pre nevyhovujúce technické pomery, boly pôvodné staré, poškodene dielne pre opravu vozňov v Českých Veleniciach nahradené stavbou jednoduchej haly na opravu vozňov všetkého druhu. Železničné dielne v Českých Veleniciach majú pre podnik ČSD značne dôležitý význam, lebo okrem dielní v Kolíne sú jediné, v ktorých možno prevádzať opravy moderných dlhých lokomotív, a okrem dielní v Bubnoch tiež opravy osobných štvornápravových vozňov. V prípade, že by železničné dielne v Českých Veleniciach boly zrušené, musela by železničná správa uvažovať o výstavbe nových dielní na inom mieste. Nie je možné zaprieť tú skutočnosť. že stavba nových dielní, ktorá by si vyžiadala nákladu asi 400-500 mil. Kčs, by ešte dnes nebola uskutočnená, naproti tomu je možné konštatovať, že znovuzriadenie dielní v Českých Veleniciach blížiace sa už k ukončeniu a ktoré si vyžiadalo dosial, nákladu asi 70 mil. Kčs, je s finančného hľadiska veľmi výhodné, i keď azda konečná čiastka sa ešte o niečo zvýši. Doterajšia výkonnosť železničných dielní v Českých Veleniciach, ktorá stále stúpa, najlepšie ukazuje, že tieto dielne veľmi intenzívne prispely a zaslúžily sa o urýchlenú obnovu vozového parku ČSD, lebo už v r. 1945 tieto dielne opravily 38 lokomotív, 423 vozňov, v r. 1946 137 lokomotív, 387 osobných a 1.407 nákladných vozňov, v r. 1947 dokonca 158 lokomotív, 1.218 osobných a 1.809 nákladných vozňov.

Domnievam sa, že postup, ku ktorému sa železničná správa rozhodla, pokiaľ ide o zachovanie železničných dielní v Českých Veleniciach, bol s hľadiska záujmu a zodpovednosti železničného podniku správny a že i pán kolega a celé slávne shromaždenie budú mať po mojich vývodoch v tom smere rovnakú mienku.

Místopředseda Hladký: Žádám pí posl. Kleinerovou, aby přečetla svůj dotaz na p. ministra soc. péče ve věci domova pro přestárlé v Českém Dubu.

Posl. Kleinerová: Vážená sněmovno!

V Českém Dubu byl zřízen domov pro přestárlé, spravovaný repatriačním odborem ministerstva sociální péče. V tomto domově jsou ubytovány osoby přestárlé, příslušníci jejich rodin, ženské osoby invalidní z druhé světové války atd. Je tam však umístěna též mládež.

S tímto opatřením nelze souhlasit. Soužití dětí s osobami přestárlými je nutno ze zásadních důvodů odmítnout. Děti nemají růst společně s takovými osobami, protože ztrácejí představu o tom, že je nutno v životě se snažit a bojovat, a domnívají se, že stejně dobře bude postaráno také o ně a že proto není třeba, aby se nějak namáhaly. Různé vady a nedostatky dospělých osob svádějí pak, i když třeba jenom bezděčně, děti k napodobování.

Táži se tedy pana ministra, zda je ochoten tyto důvody uznat a zařídit, aby domov pro děti byl vybudován na jiném místě.

Místopředseda Hladký: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz p. ministrovi soc. péče.

Ministr dr Nejedlý: Vážená sněmovno!

V Českém Dubu je v adaptované budově zámku Domov pro přestěhovalce, ve kterém jsou umístěni přestárlí přestěhovalci, uprchlíci, repatrianti a reemigranti, kteří nejsou výdělečné práce schopní, kteří nemají nikoho, kdo by byl povinen a schopen o ně pečovat, a u nichž nebyla zjištěna domovská obec nebo jejichž domovská obec je tak malá a chudá, že jim přiměřenou péči poskytnout nemůže.

Nejsou tam umístěni příslušníci jejich rodin ani ženské osoby invalidní z druhé světové války.

Mládež tam ministerstvo soc. péče nikdy neumisťovalo a nadále nehodlá umisťovat. Upozorňuji ovšem, že v téže obci Českém Dubu, na místě vzdáleném od Domova pro přestěhovalce asi 7 min. cesty, je jiné zařízení ministerstva soc. péče, Dětský domov. Tento Dětský domov jest umístěn v budově speciálně pro tento účel před válkou vystavěné a plně vyhovující. Toto zařízení však není žádným doplňkem nebo odbočkou Domova pro přestěhovalce, nýbrž samostatným zařízením obecné péče o mládež, spravovaným odborem C II ministerstva soc. péče, pověřeným péčí o mládež. Domov pro přestěhovalce je v péči odboru A V ministerstva soc. péče, do jehož působnosti patří věci reemigrace a repatriace.