Úterý 14. října 1947

(Začátek schůze ve 14 hod. 32 min.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík, Tymeš.

Zapisovatelé dr Špánik, Štětka.

216 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; zástupci gen. tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

75. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na úterý dne 14. října 1947 na 14. hod.

1. Zpráva výborov zahraničného, právneho a rozpočtového o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 696) o mierovej smluve medzi Mocnosťami spojenými a sdruženými a Maďarskom (tlač 832).

2. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 827) o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Italií, Maďarskem a Rumunskem (tisk 831).

3. Zpráva výboru právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 735) o novém sňatku žen, jejichž manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné (tisk 817).

4. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 806) o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody pro obor přímých daní (tisk 818).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. lidového soudu v Ružomberku za souhlas s trest. stíháním posl. Daxnera (tisk 821).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu odd. X. v Olomouci za souhlas s trest. stíháním posl. Zuzaňáka (tisk 822).

Předseda (zvoní): Zahajuji 75. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. inž. dr Sochorcovi, na dnešní a zítřejší schůze posl. dr Bellušovi, dr Štefánikovi, dr Bunžovi, Pleslovi, na tento týden posl. inž. dr Bendovi.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborov zahraničného, právneho a rozpočtového o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 696) o mierovej smluve medzi Mocnosťami spojenými a sdruženými a Maďarskem (tlač 832).

Zpravodajem za výbor zahraniční je za p. posl. dr Hodžu p. posl. dr Špánik, jemuž uděluji slovo.

Zpravodajca posl. dr Špánik: Pán predseda, slávna snemovňa!

Zahraničný výbor prerokoval predložený vládny návrh ústavného zákona o mierovej smluve medzi Mocnosťami spojenými a sdruženými a Maďarskom a bez zmien ho jednomyseľne schválil a doporučuje ho ústavodarnému Národnému shromaždeniu k schváleniu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Doležel. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Doležel: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Dne 10. února 1947 byly v Paříži podepsány mírové smlouvy s bývalými satelity Osy, mezi nimi i mírová smlouva s Maďarskem, na níž Československá republika byla nejvíce a přímo interesována. Jak známo, uplatnila republika Československá mírové požadavky k mírové smlouvě s Maďarskem již v memorandu, předloženém Radě zahraničních ministrů v květnu r. 1946 a později znovu ve formě připomínek k návrhu mírové smlouvy na pařížské konferenci. Československo domáhalo se svou delegací splnění pěti hlavních věcí: 1. Vyslovení naprosté anulity vídeňské arbitráže, 2. úpravy hranic u Bratislavy, 3. zákazu revisionistické propagandy, 4. uznání národního státu Čechů a Slováků odsunem maďarského obyvatelstva z Československa a 5. společně s Jugoslavií vydání předmětů kulturního majetku, který v době od r. 1848 až do r. 1919 v důsledku maďarské nadvlády přešel do držení maďarského státu nebo do držení maďarských veřejných institucí.

Těmto požadavkům Československa bylo vyhověno až na návrh na odsun 200.000 Maďarů z Československa. I když delegace, které se postavily proti tomuto návrhu, uznaly naše právo na národní stát a zástupcové všech velmocí jasně vyslovili zásadu, že po zkušenostech z druhé světové války nelze už otázku národnostních skupin řešit přiznáním menšinových práv, přece jen jsme se musili spokojiti s tím, že mírovou smlouvou bylo Maďarsku toliko uloženo, aby zahájilo s Československem jednání o vyřešení problému maďarského obyvatelstva, které nebude přesídleno podle úmluvy o výměně obyvatelstva ze dne 27. února 1946. A teprve nedosáhne-li se dohody o této otázce do 6 měsíců po účinnosti mírové smlouvy, bude Československo oprávněno požádati Radu zahraničních ministrů o konečné vyřešení tohoto problému.

Naproti tomu se nám podařilo domoci se menší změny hranic československo-maďarských, které proti stavu z počátku r. 1938 se mění potud, že Maďarsko postupuje Československu 3 obce, a to Horvátjárfalu (Jarovce), Oroszvár (Rusovce) a Dunacsún (Čunovo) na pravém břehu Dunaje při Bratislavě. Jde o území, jehož hlavní město Slovenska nezbytně potřebuje pro svůj hospodářský rozvoj.

V ostatních směrech obsahuje mírová smlouva s Maďarskem obdobná ustanovení jako ostatní mírové smlouvy s bývalými satelity Osy, které již byly schváleny v poslední schůzi ústavodárného Národního shromáždění. (Předsednictví převzal místopředseda Tymeš.)

Mírová smlouva s Maďarskem byla již ratifikována Svazem sovětských socialistických republik, Spojenými státy americkými i Velkou Britannií a jejich ratifikační listiny byly složeny v Moskvě dne 15. září t. r. Tím mírová smlouva s Maďarskem nabyla mezinárodní účinnosti. Československá republika bude mírovou smlouvu ratifikovati neprodleně, jakmile ústavodárné Národní shromáždění projeví souhlas s touto smlouvou v předepsané formě. Poněvadž mírovou smlouvou s Maďarskem získává republika Československá od Maďarska předmostí u Bratislavy a mění se jí tedy státní území, je třeba, aby Národní shromáždění dalo podle § 64, odst. 1, bod 1 úst. listiny souhlas ke smlouvě ústavním zákonem.

Právní výbor projednal ve své schůzi dne 8. října 1947 vládní návrh ústavního zákona o mírové smlouvě mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Maďarskem, kterým ústavodárné Národní shromáždění souhlasí s touto smlouvou a přiznává změně státního území a státních hranic podle této smlouvy vnitrostátní účinnost ode dne mezinárodní státní účinnosti. Právní výbor schválil beze změny a jednomyslně vládní návrh tohoto ústavního zákona a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění jeho schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je za p. posl. dr Zibrína p. posl. Levkanič. Dávám mu. slovo.

Zpravodajca posl. Levkanič: Rozpočtový výbor prerokoval ve schôdzi dňa 8. októbra 1947 predložený vládny návrh ústavného zákona (tlač 696) a schválil jednomyseľne znenie vládneho návrhu ústavného zákona beze zmeny.

Místopředseda Tymeš (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava se nekoná.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. dr Špánik: Nie sú.

Zpravodaj posl. Doležel: Není změn.

Zpravodajca posl. Levkanič: Nie.

Místopředseda Tymeš: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Nebude-li námitek, budeme hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle § 33 ústavní listiny a § 54, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech poslanců, dám sečísti hlasy.

Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů, a to: p. posl. dr Špánik v 1. a 2. úseku, p. posl. Štětka v 3. a 4. úseku, p. posl. Bolen v 5. a 6. úseku, p. posl. dr Bartuška v 7. úseku a na presidiální tribuně.

Pan posl. dr Bartuška s p. gen. tajemníkem Národního shromáždění zjistí výsledek hlasování.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s celou osnovou ústavního zákona, to je s jejími 3 paragrafy, dále s nadpisem zákona a s úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů.)

Žádám o přečtení výsledku hlasování.

Gen. tajemník NS dr Madar: Pro osnovu vyslovilo se 183 hlasů.

Místopředseda Tymeš: Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu ústavního zákona ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou z nynějšího počtu všech poslanců.

Osnova zákona přijata je jako zákon ústavní.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

řistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 827) o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Italií, Maďarskem a Rumunskem (tisk 831).

Zpravodajem je p. posl. Doležel, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Doležel: Paní a pánové!

Zítřejšího dne, t. j. 15. října 1947, má býti bratislavské předmostí získané mírovou smlouvou s Maďarskem obsazeno a převzato Československou republikou. Je proto účelné, aby již tímto dnem bylo předmostí začleněno do naší organisace veřejné i soudní správy a aby na ně byl rozšířen československý právní řád. Přesné vytyčení nových státních hranic má provésti na místě samém smíšená hraniční komise československo-maďarská, která má svoje hraniční práce ukončiti do dvou měsíců.

I pro jiná opatření k provedení mírové smlouvy s Maďarskem jsou stanoveny poměrně krátké lhůty. Tak podle čl. 11 mírové smlouvy má Československo do jednoho roku doručiti maďarské vládě seznam předmětů tvořících kulturní dědictví Československa, jejichž vrácení máme právo požadovati

Podle čl. 24 má naše vláda odevzdati maďarské vládě do 6 měsíců žádosti o vrácení majetku, který byl odvlečen do Maďarska.

Podle čl. 26 mají býti do jednoho roku podány maďarským úřadům žádosti o obnovení všech práv a zájmů našeho státu a jeho příslušníků v Maďarsku podle stavu z 1. září 1939.

Podle čl. 27 musí být uplatněny u maďarských úřadů do 6 měsíců nároky na vrácení nebo odškodnění majetku zabaveného našim příslušníkům po 1. září 1939 i z důvodů rasových. Všechny tyto lhůty počaly běžeti ode dne 15. září 1947, kdy si velmoci uložily v Moskvě ratifikační listiny a kdy smlouva mírová nabyla mezinárodní účinnosti. Obdobná ustanovení mají ostatní mírové smlouvy s bývalými satelity Osy.

Aby bylo možno všechny nároky příslušející našim příslušníkům včas uplatniti vůči Maďarsku a ostatním satelitům Osy, bude třeba poříditi urychleně pokud možno přesné jejich soupisy. Je proto třeba zmocniti vládu, aby provedla tyto soupisy a všechna ostatní opatření s tím souvisící. Tento cíl sleduje vládní návrh zákona o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, ltalii, Maďarskem a Rumunskem. Také tento vládní návrh projednal právní výbor ve své schůzi dne 8. října 1947, schválil jej jednomyslně beze změny a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění jeho schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Doležel: Nejsou.

Místopředseda Tymeš: Přistoupíme k hlasování. Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výboru právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 735) o novém sňatku žen, jejichž manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné (tisk 817).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP