Ale mezi tou dobou a dneškem, páni poslanci a paní
poslankyně, leží jedna událost, která
mohla mít na provádění retribuce velmi
rozhodující vliv, když jsme to dělali
tak špatně. To jsou volby do ústavodárného
Národního shromáždění
a ustavení nové vlády - vlády Klementa
Gottwalda.
Paní a pánové, nevím, jestli komunistická
strana vyšla z voleb tak slabá, aby byla nemohla převzít
odpovědnost za ministerstvo spravedlnosti. My jsme netrvali
na tom, že toto ministerstvo máme dostat, a byli bychom
se spokojili s jiným ministerstvem, třeba i s ministerstvem
vnitra nebo národní obrany, nebo s ministerstvem
zemědělství. (Potlesk.) Když
jsme to dělali tak špatně, proč komunistická
strana nevzala odpovědnost za provádění
retribuce na sebe sama? To je po té stránce politické.
Čím více jsem mohl splnit slib, který
jsem dal také vojákům na dukelské
frontě, než tím, že jsem byl ochoten tuto
odpovědnost převzít?
Druhá stránka věci je stránka ryze
mravní, otázka svědomí. Paní
a pánové, o tom, zdali jsme to dělali dobře
nebo špatně a zdali jsme to dělali tak a v
tom duchu, abychom odkaz našeho společného
boje splnili, když tu odpovědnost nesu já,
může pro mne rozhodovat jenom moje svědomí
a ne svědomí kohokoliv jiného. (Potlesk.)
Já bych také nikomu neupřel, kdo by stál
na mém místě, aby měl právo
podle svého vlastního svědomí posuzovat,
co je spravedlivé a co není spravedlivé a
co je úměrné té vině a jaký
trest je úměrný a jaký nikoliv. Když
se zdůrazňovalo, že jsem takto mluvil před
lidmi, kteří jsou dnes namnoze mrtví, a mrtví
jsou proto, že splnili svoji vlasteneckou povinnost, cítil
jsem za nutné kol. Steinerovi a celé sněmovně
vyložit, jak se na to dívám a jak chápu
tuto odpovědnost. Právě proto, že jsem
jeho výtky nepodceňoval a že jsem jim nepřikládal
žádný jiný motiv nežli lidský.
Ale, paní a pánové, my nikdo nemáme
právo mluvit ke svým politickým sporům
a k nedorozuměním, která mezi námi
jsou, nebo i k různostem názorů jménem
mrtvých (Výborně! - Potlesk.) Jediným
měřítkem, zda plníme nebo neplníme
s mravního hlediska svou povinnost, nám může
být jen naše svědomí. Byl jsem velmi
povděčen včera panu posl. Vojtovi Benešovi
za jeho krásně lidský, vychovatelský
a abych tak řekl, skoro buditelský hlas, který
zde pozvedl. Sbližovalo mne s ním i to, že řekl,
nevím teď přesně, jak to pan poslanec
formuloval, ale smysl toho byl, že vždycky raději
by spáchal chybu nebo křivdu při trestání
z mírností než z ukrutnosti. Paní a
pánové, a tady je to, co nás asi někdy
dělí, že vycházíme z jiného
životního názoru, nebo jiného názoru
na svět. Mluvil jsem v sobotu k mládeži své
strany a řekl jsem tam v podstatě tutéž
myšlenku, kterou včera řekl pan posl. Vojta
Beneš. Říká se, že spravedlnost
je slepá. Já se na to dívám tak, že
spravedlnost není slepá, ale musí se chtít,
aby nebyla. Ale je ovšem nedokonalá, tak jako každé
lidské dílo. Její výkon může
být spojen se dvěma velmi lidskými přirozenými
vlastnostmi. Buď s citlivostí a milosrdenstvím,
anebo s pomstychtivostí. Cítil jsem, že musím
a mohu svoji odpovědnost srovnat se svým svědomím
nejen před souhlasem nebo nesouhlasem této sněmovny,
ale také před historií jenom tehdy, dopustíme-li
se za mé éry v ministerstvu spravedlnosti při
provádění retribuce chyby a po případě
i vědomé chyby jen ve spojitosti s milosrdenstvím,
nikdy s pomstychtivosti. (Hlučný potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
k poznámce panu posl. Tornovi.
Posl. Torn: Vzdávám se slova.
Předseda: Pan poslanec se vzdává slova.
Uděluj i slovo panu posl. Sedlákovi.
Posl. Sedlák: Vzdávám se slova.
Předseda: Pan poslanec se rovněž vzdává
slova.
Sděluji, že pan ministr spravedlnosti odpoví,
jak prohlásil, v některé z příštích
schůzí na dotazy a přání zde
projevená.
Přerušuji prozatím projednávání
tohoto odstavce pořadu. Přistoupíme k projednávání
druhého odstavce pořadu, jímž jest
2. Společná zpráva výborů
živn.-obchodního a rozpočtového o vládním
návrhu zákona (tisk 475), kterým se zrušují
poplatky z obchodních a živnostenských
knih a z knih notářských (tisk 620).
Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl.
Křepela. Dávám mu slovo. (Nebyl
přítomen.)
Za pana posl. Křepelu uděluj i slovo panu posl.
Dědovi.
Zpravodaj posl. Děd: Pane předsedo, vážená
sněmovno!
Živnostensko-obchodní výbor pojednal ve své
schůzi, konané 13. května, o vládním
návrhu zákona, kterým se zrušují
poplatky z obchodních a živnostenských knih
a knih notářských. Je to tisk 475. Důvodová
zpráva, připojená k návrhu, dostatečně
osvětluje potřebu, která vedla vládu
k podání tohoto návrhu zákona. Nepovažuji
proto za potřebné šíře odůvodňovati
schválení předložené osnovy zákona.
Jen chci připojiti, že tento zákon bude znamenati
podstatné zjednodušení a ulehčení
v poplatkovém řízení a bude hlavně
v kruzích hospodářských přijat
s plným uspokojením.
Živnostensko-obchodní výbor přijal tento
vládní návrh beze změny a doporučuji
vám jeho schválení. (Předsednictví
převzal místopředseda dr. Ševčík.)
Podpredseda dr. Ševčík (zvoní):
Zpravodajcom za výbor rozpočtový je pán
posl. dr. Neuman. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Neuman: Slavná sněmovno!
Jménem rozpočtového výboru připojuji
se ke zprávě výboru živnostensko-obchodního.
Dovoluji si jenom upozornit, že újma způsobená
na státních příjmech osnovou, která
se vám předkládá k schválení,
bude činit přibližně 10 mil. Kčs.
Jménem rozpočtového výboru navrhuji
schválení této osnovy.
Podpredseda dr. Ševčík (zvoní):
Ku slovu je prihlásený p. posl. Krajčír.
Dávam mu slovo.
Posl. Krajčír: Paní a pánové!
Vítáme předložený vládní
návrh zákona, kterým se ruší
poplatky z obchodních a živnostenských
knih a knih notářských, protože je to
krok zjednodušující zejména povinnosti
našich obchodníků a živnostníků.
Poplatky z některých obchodních písemností
byly zrušeny již za války, loňského
roku přijatý zákon v podstatě obnovil
právní předpisy, platné před
okupací. Další nové normy, přijaté
po osvobození, vytvořily zákonný podklad
jednak pro vypracování jednotné organisace
podnikového početnictví, jednak pro zrušení
povinného vázání knih a číslování
listů, umožňující používání
moderních způsobů účetnických
v organisaci podniků, jakož i řeší
jasně způsob volného uvážení
průkaznosti obchodních knih před soudem.
Rozšíření nových moderních
systémů v účetnictví by pak
bylo opět spojeno s obtížemi při zpoplatnění,
a proto finanční správa tuto poplatkovou
povinnost nyní definitivně navrhuje zrušiti,
i když tím státní pokladně vznikne
určitý příjmový úbytek,
odhadnutý v důvodové zprávě
k předložené osnově.
Osnova, kterou projednáváme, poskytuje však
také příležitost, abychom se zabývali
i jinými otázkami a postavením našich
drobných obchodníků a živnostníků
a abychom se dotkli alespoň v hlavních rysech jejich
vyhlídek do budoucnosti. Lidově demokratický
režim, představující semknutí
všech tvořivých sil národa, musí
vidět, jakou úlohu v jeho budovatelském díle
mohou plnit živnostníci, a musí jim také
za to zajišťovat jejich životní zájmy.
A naši živnostníci, kteří chápou
velikost současné doby a uvědomují
si význam ohromného společenského
přerodu, musejí být po všechny časy
vděčni, že rozhodující politikové
vyjádřili jak v košickém, tak i v budovatelském
programu správné zásady vládní
politiky vůči drobnému podnikání.
Již košický vládní program, připravovaný
a v zásadách diskutovaný ještě
v Moskvě, obsahoval jako jeden ze základních
principů podporu solidního soukromého podnikání,
a budovatelský program, přednesený před
necelým rokem předsedou vlády Klementem Gottwaldem,
pak přislíbil jasně ochranu soukromému
podnikání drobnému a střednímu
a rovněž zabezpečení majetku z této
práce poctivě nabytého.
Budovatelský program Gottwaldovy vlády vytkl také
úkoly, na jejichž uskutečnění
v zájmu drobných živnostníků
a jejich rodin jsme spolupracovali nebo budeme ještě
spolupracovat. Uvádím tu zejména přebudování
hospodářské samosprávy, zjednodušení
a zlevnění distribuce, dokončení měnové
reformy, novou organisaci peněžnictví, daňovou
reformu a rozvoj zahraničního obchodu; takovou cenovou
a mzdovou politiku, která bude přinášet
zvýšení životní úrovně
všech vrstev, takovou sociální a kulturní
politiku, jejichž výsledky budou blahodárné
pro celý národ.
Gottwaldova vláda brzo dovrší rok své
práce, a tu také živnostníci si mohou
konfrontovat program a činy, mohou si odpovědět,
zda tato vláda plní, k čemu se zavázala,
a zda to plní k jejich prospěchu. Ten, kdo bude
poctivě zkoumat, může odpovědět
jen kladně.
Jací jsou naši živnostníci? Není
pochyby, že drobní řemeslníci a obchodníci
jsou poctiví lidé, kteří se živí
svou prací a slouží nejširším
vrstvám národa. Milují svou republiku a přejí
si, aby její rozvoj byl všestranně zabezpečen.
Mají ovšem své existenční zájmy
a starosti a mají otázky, na které chtějí
slyšet odpověď. Důvěřují
své vládě, což je trnem v oku některým
reakčním pochybným "přátelům"
živnostníků. Ti se snaží na jejich
existenční otázky dávat falešné
odpovědi, mást je, štvát, svádět
s cesty a získávat je pro podporu svých zpátečnických
zájmů.
Víme dobře, že tenká vrstva zpátečnických
sil, která by ráda dobyla zpět ztracených
posic politických i hospodářských
a usiluje proto o rozvrat současných poměrů,
není k uskutečnění svých záměrů
dost silná a proto chce z pevné Národní
fronty vylomit některou pracující vrstvu,
zviklat ji, rozrušit a rozleptat pochybnostmi a pak ji hnát
pro své vlastní zájmy proti ostatnímu
národu.
Naše reakce při pokusech ulovit nějakou hromadnou
sílu pro své cíle spekuluje zhusta s domnělou
konservativností živnostníků, domnívá
se, že je může strašit dnes komunismem tak,
jako je před lety strašila pouhým slovem socialismus.
Agenti této reakce rozsévají proto mezi živnostníky
zápornou kritiku lidově demokratických zřízení,
útočí na politické a hospodářské
základy života v osvobozené republice, na národní
výbory, na znárodnění klíčových
hospodářských posic, snaží se
otřást důvěrou v poměry ve
svobodné demokratické republice. Těmto reakčním
silám dělá agenty několik mušketýrů,
vyšlých většinou z někdejší
Najmanovy fialové živnostensko-středostavovské
strany. - Strašlivá zkouška, jíž
národ prošel, je ničemu nenaučila, ze
své staré politické výchovy si přinesli
jen zdivočelý radikalism a plané a záporné
kritisování. Na tyto prostředky chtějí
nachytat nějaké stoupence, aby svým novým
chlebodárcům dokázali, že za mandát
jim také někoho přivedli. Naskytne se ještě
příležitost zevrubněji ukázat
tyto žoldnéře ustupující a zoufale
se bránící reakce, živnostníci,
přesvědčeni jasnými dokumenty, uvidí,
jací jsou ti, kteří přisluhují
zpátečníkům, jen aby za každou
cenu byli nějakými vůdci, aby si udrželi
mandáty nebo aby v jednom či dvou případech
ulovili třeba nějaké to křeslo - aby
pak živnostníky svou reakční politikou
zaprodali a zavedli do záhuby.
Mám v ruce zprávu o projevu jednoho člena
tohoto ústavodárného Národního
shromáždění, prosloveném asi
před měsícem v Ostravě. Pan poslanec
- bylo by škoda dělat mu uváděním
jména zbytečnou reklamu - tam útočil
na Národní frontu a socialistické strany,
vykládal hrstce přítomných živnostníků,
že u nás vládne komunismus a socialismus a
poslanci jeho strany v parlamentě dělají
jen kývací panáky - což je věru
zajímavé přiznání. V zahraničně
politické exkursi, narážeje na rozvrstvení
politických sil, prohlásil, že náš
lid tíhne z 60% srdcem k západu a jen ze 40 % k
východu; stejně pozoruhodné bylo i jeho mínění
o československo-polské smlouvě. Prohlásil,
že jeho strana věnovala všechnu iniciativu, aby
se zmařilo co nejvíce návrhů, podle
nichž měli živnostníci přispět
ke konsolidaci republiky, vystupovala pro záchranu jednotkových
a velkých obchodních domů a věnovala
svou přízeň lidem, obviněným
pro kolaborování s Němci.
Posuzuje hospodaření vlády, mínil
pan poslanec, že nejlepším ministrem ve vládě
je panáček Hála, který si nevzal
z rozpočtu ani halíř na subvence, zato velmi
brzy zkrachují ministři průmyslu a financí,
znárodněné podniky dohospodaří,
finance státu stojí před bankrotem, zachránci
se stanou osvědčení továrníci
i velkoobchodníci. Pan poslanec svůj srdnatý
projev vyvrcholil útokem na družstva a prohlášením,
že dvouletku děláme pro lenochy a nikoli pro
živnostníky.
Může našemu živnostníku stačit
taková odpověď na jeho základní
otázky? Rozhodně nemůže. Je mu třeba
odpovědi poctivé, jasné, respektující
právě tu skutečnost, že náš
živnostník je člověk poctivý,
dobrý vlastenec, milující svůj lid
a svou zemi. Pro takovou odpověď obrátili jsme
se my komunisté k našemu předsedovi vlády
Gottwaldovi, k ministru financí dr. J. Dolanskému,
k ministru vnitřního obchodu Zmrhalovi a
k ministru sociální péče prof. dr.
Zdeňku Nejedlému.
Našim živnostníkům nastává
dnes jasno v zásadních otázkách. Daňová
reforma jim podle slov ministra dr. Dolanského přinese
především nové, spravedlivější
zhodnocení jejich práce. Už vládní
program rozdělil přímé daně
do tří skupin: příjmu z práce,
příjmu z podniku a příjmu z bezpracných
důchodů. Tím, že daň živnostenská
je zařazena do kategorie daní pracovních,
se dostane živnostníkům hlavní výhody
celé nové úpravy. Jejich příjem
bude hodnocen jako výsledek práce, kdežto dosud
byl hodnocen jako výnos výdělečné
činnosti bez zřetele k tomu, zda podkladem této
činnosti byla vynaložená práce či
vynaložený kapitál. A tak se také stávalo,
že berní spravedlnost měla přísnou
tvář k tomu, kdo byl živ ze své práce,
a měla všechny úlevy pro velkokapitalistické
žraloky, tyjící z práce jiných.
Je proto jasné, že teď už nezůstane
při několika korunách, které ušetří
živnostník podle právě projednávaného
zákona na kolkování knih, ale dojde i k spravedlivějšímu
rozvržení daňového břemene a
tím k citelné úlevě drobným
živnostníkům. Ale nejen to, náš
živnostník bude mít daň jednu, daň
jednoduše konstruovanou, bude schopen si své věci
vésti sám, a zjednodušením finanční
správy budou vytvořeny předpoklady k tomu,
aby se svým finančním úřadem
měl jasné účty bez diferencí
a nedůvěry.
Vedle spravedlivého hodnocení své společensky
užitečné práce zajímá
se dnes náš živnostník o zabezpečení
v nemoci a stáří, jakož i o zabezpečení
svých dětí. Podle prohlášení
ministra prof. dr. Nejedlého je osnova o nemocenském
pojištění hotova, na osnově o pojištění
pensijním se usilovně pracuje tak, aby mohla být
na podzim předložena k projednání. Podle
slov předsedy vlády Gottwalda však pravděpodobně
bude dříve uskutečněno pojištění
starobní, neboť mluví pro to některé
vážné důvody. Jsem přesvědčen
- pravil předseda vlády - že během dvouletky
uskutečníme národní pojištění
obojí. Gottwaldovo slovo je vždy už znamením
činu. Naši živnostníci právě
tak jako zemědělci se mohou právem radovat,
že jejich život bude postaven na novou sociální
základnu, že dojde k jejich sociálnímu
vyrovnání s ostatními vrstvami. Jeden ze
starých živnostníků mi řekl,
že se mu ani věřit nechce, že se to všechno
uskuteční. Tolikrát se dříve
slibovalo a tentokrát se o tom skutečně jedná
a není prý ani před volbami. Nemůžeme
se zestárlým živnostníkům divit,
že jsou opatrní. Byli tolikrát zklamáni.
Přesvědčíme je, že tentokráte
se nezklamou, tím spíše ne, že národní
pojištění chce pamatovat už teď na
přestárlé, vdovy a sirotky.
Také příplatky na děti, vyplácené
dosud osobám nemocensky pojištěným,
budou vypláceny také živnostníkům
i zemědělcům, jakmile bude pro ně
zavedeno nemocenské pojištění. Tak vedle
úlev při zdaňování pracovního
důchodu dostane se rodinám živnostníků
dalších přímých výhod
jako ostatním pracujícím vrstvám národa.
Naši živnostníci volají již delší
dobu po demokratisaci a přebudování hospodářské
samosprávy a po řádných demokratických
volbách. Z popudu ministra Zmrhala vláda
urychlila připomínkové řízení
příslušných osnov, které se právě
končí. Vidíme ovšem stále zřetelněji,
jak záměrně se i zde kalí voda, jak
se členstvu hospodářských organisací
předstírají nesprávné skutečnosti.
Zatím co my si přejeme, aby především
v zájmu drobného členstva byly hospodářské
svazy co nejvíce soustředěny do velkých
celků a tudíž také měly náležitý
vliv a aby při tom v odborných svazech jednotlivé
obory samy si řídily své věci a nezávisle,
přicházejí jiní, kteří
využívají nebo ustupují před
odborným patriotismem nebo i sobectvím některých
oborů a podporují rozdrobení budoucí
organisace co nejvíce. Hrají tu ovšem roli
i kompetenční zájmy některých
ministerstev, takže kdyby bylo po jejich přání,
nebudeme mít ústřední svazy ani 3,
ani 5, ale nejméně 6, 7, nebo dokonce 8. Členstvo
se také straší tím, že komorní
organisace má nahradit gremia a společenstva. Ani
to ovšem není pravda. Jde jedině o to, aby
funkcionáři gremií a společenstev
vstoupili také současně jako řádně
zvolení představitelé řemesla, obchodu
i průmyslu do komor a tam spolurozhodovali o společných
otázkách hospodářských. Funkcionářsky
by tím byla odstraněna nezdravá dvojkolejnost.
Při tom je ovšem možno podrobit diskusi otázku,
jaký a kde má být výkonný aparát
hospodářské samosprávy, ale i tuto
otázku možno diskutovat s rozvahou a klidně.
Náš veliký učitel a zakladatel státu
nás učil, že rozčilení není
program. A také tady vidíme, jak právě
rozčilování jako své hlavní
zbraně používají někdejší
fašistické a polofašistické živly,
aby ve službách reakce ulovily pro sebe, co se dá.