Čtvrtek 29. května 1947

(Začátek schůze v 13 hod. 10 min.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík, Tymeš, Komzala.

Zapisovatel dr Špánik, Štětka.

Člen vlády: ministr dr Drtina.

237 poslanců podle presenční listiny

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

55. schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na čtvrtek dne 29. května 1947 na 13. hod.

1. Prohlášení ministra spravedlnosti dr Drtiny podle § 64 jedn. řádu o činnosti a výsledcích retribučního soudnictví.

2. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 530) o nabývání a pozbývání československého státního občanství sňatkem (tisk 603).

3. Zpráva výborů živn.-obchodního a právního o vládním návrhu zákona (tisk 473), kterým se živnost foukače technického skla prohlašuje za řemeslnou (tisk 606).

4. Zpráva výboru právního a branného o vládním návrhu zákona (tisk 506) , kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 18. prosince 1936, č. 320 Sb., o změně správní působnosti vojenských útvarů (tisk 612).

5. Zpráva výborů bezpečnostního a právního o vládním návrhu zákona (tisk 498) o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic (tisk 613).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Vsetíně za souhlas s trest. stíháním posl. Klíchy (tisk 607).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu trestního v Brně, odd. II. za souhlas k trest. stíhání posl. Rozehnala (tisk 608).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Blovicích za souhlas k trest. stíhání posl. Broje (tisk 610).

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Trutnově o súhlas k trest. stíhaniu posl. Dečiho (tisk 611).

Podpredseda Komzala (zvoní): Zahajujem 55. schôdzu ústavodarného Národného shromaždenia.

Dovolenú podža § 2, ods. 4 rokov. poriadku dal som dodatočne pre včerajšiu schôdzu posl. Bruknerovi.

Ak nebude námietok, pristúpime k rokovaniu o druhom a nasledujúcich odstavcoch poriadku.

Sú nejaké námietky? (Neboly.)

Námietok niet. Pristúpime teda k rokovaniu o druhom odseku poriadku, ktorým je

2. Zpráva výboru právneho o vládnom návrhu zákona (tlač 530) o nadobúdaní a strácaní československého štátneho občianstva sobášom (tlač 603).

Zpravodajkyňou je pi posl. dr Horáková, dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Horáková: Pane předsedo, paní a pánové!

Právní výbor předkládá návrh zákona o nabývání a pozbývání československého státního občanství sňatkem (tisk 530). Předkládaný zákon uskutečňuje dlouhá léta uplatňovaný požadavek, aby byly změněny platné předpisy o automaticky nabývaném a pozbývaném státním občanství sňatkem.

Podle našeho práva cizinka, která se provdá za našeho příslušníka, stává se okamžikem sňatku příslušnicí našeho státu, a československá příslušnice naproti tomu, která uzavře sňatek s cizincem, ztrácí svoji příslušnost bez ohledu na to, zda nabude manželovy příslušnosti či nikoli. Proti tomuto automatickému účinku sňatku při nabývání a pozbývání státní příslušnosti postavily se už před dlouhými lety dvě námitky: jedna je vedena hlediskem bezpečnosti a zájmu republiky, druhou uplatňovaly ženy z důvodů sociálních a také proto, že platný předpis nerespektuje zásadu rovnoprávnosti. Konečně nesmí býti také opomenuty důležité důvody právní unifikace jak na poli národním, tak i mezinárodním, a také tyto důvody měly již před časem velmi významný vliv na mezinárodní úpravu této otázky.

Zájmy bezpečnosti státu stavějí se proti automatickému nabývání státního občanství sňatkem, neboť získává-li cizinka příslušnost automaticky, je zde vyloučen jakýkoliv zásah úředních činitelů státu, jehož se stává příslušnicí. Tím i cizinka našemu státu nežádoucí dostává naše státní občanství a všechna práva s tím spojená, aniž by se příslušné orgány státní tomu mohly bránit. Toho se také mnohdy zneužívalo a ze spekulace uzavírala mnohá cizinka t. zv. manželství na oko, jehož účelem bylo, aby obešla automatickým nabytím státního občanství sňatkem řízení o nabývání státní příslušnosti, které by jinak musela absolvovati a v němž by byla možná nedosáhla úspěchu. A tak se do našeho státního svazku dostávaly i některé osoby, kterým by jinak naše státní občanství bylo odepřeno. To v době zvýšeného nebezpečí může se státi ohrožením bezpečnosti státu. Poměry, které se vytvořily nyní po válce, ještě zesílily potřebu úpravy tohoto paragrafu, zejména naše snaha po očistě našeho státu od Maďarů a Němců a naše snaha po zabezpečení národního státu.

Podle § 1 navrhovaného zákona nabude cizinka, která si bere za muže našeho státního příslušníka, československého občanství jen tehdy, když její žádosti podané před sňatkem nebo do tří měsíců po sňatku ministerstvo vnitra vyhoví a přidělí jí československou státní příslušnost. Tímto opatřením má stát možnost vyloučiti živly nežádoucí a při tom se také plně vyhovuje vůli stran, aby ve státním občanství byla zachovávána jednota rodiny, pokud půjde o případy nezávadně.

Druhý důvod, který při tvoření zákona byl rozhodný, byla skutečnost, že československé ženy, které se rozhodly pro sňatek s cizím příslušníkem, byly zbavovány své příslušnosti, i když to nechtěly. To bylo pro ně jednak těžkým důsledkem mravním, ale mnohdy i velikou újmou hmotnou. Tyto skutečnosti se objevily zejména po prvé světové válce. Nejenom u nás, ale i v jiných státech bylo mnoho žen, které se provdaly za příslušníky cizích vojsk nebo za zajatce. Tyto ženy sňatkem pozbyly své dosavadní příslušnosti a v mnohých případech nenabyly příslušnosti manželovy. Tím se zařadily do vrstvy občanů bez příslušnosti, což znamenalo řadu těžkých nevýhod. U nás na příklad, kde se k výkonu většiny povolání vyžaduje státní občanství, tyto naše příslušnice okamžikem sňatku s cizincem pozbyly také možnost vykonávati své povolání jako veřejné úřednice, živnostnice, lékařky ats. A toto povolání bývalo často jedinou anebo převážnou existenční základnou rodiny, zejména tehdy, vzaly-li si cizince v zemi dostatečně materiálně ještě nezakotvené. A proto tyto ženy žily mnohé raději neoddány a nemohly vytvořiti správnou základnu rodiny. Proto ženské mezinárodni organisace i naše československé ženské organisace postavily jako jeden ze svých požadavků nárok na novou úpravu příslušnosti vdané ženy, a to mezinárodním způsobem.

V r. 1930 konala se v Haagu první kodifikační konference mezinárodního práva, která měla tuto věc upravit. V rámci celého světového řízení byla opravdu uzákoněna mezinárodní smlouva, která obsahovala stejné zásady, jako obsahuje předkládaný zákon. Tato smlouva byla také podepsána Československou republikou, bohužel nebyla však ratifikována příslušným počtem států a nevešla proto v platnost. U nás však ženy usilovaly o novou úpravu dále. Bylo to nutné také proto, že u nás nebylo právní unifikace mezi předpisy slovenskými a předpisy v českých zemích. T. zv. Lex Winter, který byl vypracován ministerstvem unifikací ještě za první republiky, tento problém řešil a byl krokem k uskutečnění požadavku žen. Okupace přerušila jednání a nyní předkládáme sněmovně vládní návrh zákona, který splňuje z veliké části dlouho žádané požadavky, neřeší však otázky všechny. Připojené dvě resoluce, na kterých se právní výbor usnesl, upozorňují na to, co je ještě nutno vyřešit v zákoně, který bude souhrnně upravovat otázku nabývání a pozbývání a všechny jiné okolnosti týkající se našeho státního občanství.

Právní výbor projednal vládní návrh zákona ve své schůzi dne 13. května t. r. a usnesl se doporučit jej sněmovně v nezměněném znění. Zároveň se usnesl doporučit ke schválení dvě připojené resoluce. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): K tomuto bodu je prihlásená pí posl. Turková. Zahájim preto rozpravu a udežujem jej slovo.

Posl. Turková: Slávna snemovňa!

Vládny návrh zákona o nadobúdaní a strácaní československého štátneho občianstva sobášom je jasným dôkazom, že sa v našej Československej republike v plnej miere uplatňujú zásady zrovnoprávnenia žien s mužmi nielen formálne, ale aj vo skutočnosti. A tak sa plnia úlohy nášho žudovo-demokratického poriadku. Týmto zákonom sa uskutočňuje to dávne prianie žien, aby žena tým, že uzavrie sobáš s občanom inej štátnej príslušnosti, nemusela, keď nechce, zriecť sa štátneho občianstva svojej vlasti, ako tomu bolo doteraz, že uzavretím sňatku s cudzincom automaticky stratila svoju štátnu príslušnosť a musela takto sledovať svojho manžela.

Týmto zákonom je vykonaný vežký prielom na ceste k pokroku. Aká vežká je to vec, keď naša občianka, ktorá sobášom nadobudla štátnej príslušnosti svojho manžela, môže požiadať o ponechanie svojho dosavadného štátneho občianstva!

Túto skutočnosť naše československé ženy prijmú iste s vežkou vďakou, pretože týmto faktom sa dokumentuje skutočne dôsledné chápanie demokratickej rovnoprávnosti každého občana bez rozdielu, či je to muž, alebo je to žena.

Nemôže sa stať, že československá občianka vydatá za cudzinca ostane raz shodou okolností vo svete opustená, ale akým bude pre ňu povzbudením skutočnosť, že nájde oporu u našich úradov a môže sa kedykožvek vrátiť do svojej vlasti.

Tento zákon, jeho prvý paragraf má tiež ďalekosiahly význam pre bezpečnosť našej Československej republiky. Podža neho nemôže sa stať, aby príslušníčka iného štátu sobášom s československým štátnym príslušníkom automaticky nadobudla československej štátnej príslušnosti. Môže sa tak stať len vtedy, keď jej žiadosti o priznanie štátneho občianstva Ministerstvo vnútra vyhovie a dá na to súhlas.

źudová demokracia zrovnoprávnila ženu jak hospodársky, tak politicky, a týmto zákonom sa zrovnoprávňuje aj štátoprávne. Žena nebude viac už len ako pasívny prívesok svojho manžela, ale sama si môže rozhodnúť o tom, kde chce ako štátna príslušníčka patriť.

Týmto zákonom sa zabráni tej vežkej strate našich občaniek, dobrých vlasteniek tým, že uzavrely sňatok s cudzincami. Logickým pokračovaním tohto zákona by bolo, a iste že sa nájde aj na to spôsob, aby aj deti takýchto manželstiev boly pre Československo ako občania zachránené.

Súhlasíme a sme nadšení týmto zákonom a budeme zaň v nezmenenej forme hlasovať. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu pi zpravodajkyni posl. dr Horákovej.

Zpravodajka posl. dr Horáková: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 7 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podža zprávy výborovej. (Námietok nebolo.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 7 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podža zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podža zprávy výborovej v čítaní prvom.

Z usnesenia predsedníctva podža § 54, ods. 1 rokov. poriadku vykonáme ihneď druhé čítanie.

Ad 2. Druhé čítanie osnovy zákona o nadobúdaní a strácaní československého štátneho občianstva sobášom (tlač 603).

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajka posl. dr Horáková: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Kto v druhom čítaní súhlasí s osnovou zákona tak, ako ju ústavodarné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona tiež v čítaní druhom.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP