Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Podnikové početnictví se jednotně organisuje podle zásad, které stanoví vláda nařízením. Při tom budiž dbáno, aby podnikové početnictví vyhovovalo potřebám hospodářského plánování, zvláštním potřebám jednotlivých hospodářských odvětví, jakož i potřebám daňovým.

(2) Podnikovým početnictvím podle tohoto zákona se rozumějí účetnictví, kalkulace, statistika a rozpočetnictví podniků všeho druhu.

(1) Podle pokynů Hospodářské rady vydává generální sekretariát Hospodářské rady - dále jen generální sekretariát - vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku po slyšení vrcholných hospodářských organisací a ústřední rady odborů, po případě jiných vrcholných útvarů, které budou určeny vládním nařízením, v rámci zásad, stanovených podle § 1, odst. 1, závazné směrnice pro podnikové početnictví.

(2) Generální sekretariát můře po slyšení organisací nebo útvarů, uvedených v odstavci 1, vydávati vysvětlivky k směrnicím. Podrobnosti o uveřejňování vysvětlivek stanoví vládní nařízení.

Generální sekretariát stanoví vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku, kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost zavésti jednotný způsob organisace v jednotlivých oborech podnikového početnictví (§ 1, odst. 2).

Pokud úřady nebo organisace nadřazené podnikům vydávají v rámci své působnosti předpisy nebo činí opatření ve věcech podnikového početnictví § 1, odst. 2), mohou tak činiti ode dne, kdy tento zákon nabývá účinnosti, jen v dohodě s generálním sekretariátem, a jde-li o podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření ve smyslu zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež povahou nemají plniti úkoly správní, také v dohodě s nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Jednání a opominutí, příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, trestají - pokud nejde o čin přísněji trestný - na návrh generálního sekretariátu okresní národní výbory jako přestupek pokutou do 100.000 Kčs, při čemž se pro případ nedobytnosti vyměří náhradní trest vězení podle míry zavinění do tří měsíců.

Úřady, jiné orgány veřejné správy a hospodářské organisace nebo jiné podobné útvary jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Použivatelnost ustanovení § 21 vládního nařízení ze dne 29. května 1941, č. 297 Sb., o záznamních povinnostech pro účely daňové a provozní, se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Plánované hospodářství předpokládá a vyžaduje nejen dokonalého vybudování orgánů věřených plánováním, nýbrž úplné a přesné evidence o celkovém hospodářském stavu vůbec a náležitého přehledu o stavu a činnosti podniků, které jsou zapojeny do plánovaného hospodářství. V tomto hospodářském systému jest nutno posuzovat podnik především s hlediska jeho funkce a účelnosti v rámci celku. Proto je třeba, aby byla po ruce data o stavu a činnosti všech podniků, která by poskytovala nejen dokonalou evidenci podnikových jevů, nýbrž i sloužila jako srovnávací měřítko. Opatření takových dat z podniků různého druhu bude uskutečněno teprve, provedou-li se v nich záznamy podle jednotně upravených zásad. Tato data a vůbec číselné údaje, týkající se stavů a pohybů množství i hodnot soustavně zjišťuje a pořádá podnikové početnictví. Ježto podnikové početnictví plní v plánovaném hospodářství funkce mimořádného významu, je třeba, aby právě pro tyto účely bylo jednotně organisováno.

Dosavadní nejednotná úprava podnikových záznamů by totiž značně ztěžovala nejen činnost orgánů pověřených hospodářským plánováním, nýbrž i orgánů revisních. U nás předpisuje povinnost zachycovati určité podnikové jevy dosud pouze všeobecný obchodní zákon, a to jen kupcům plného práva. Jde tu o známou povinnost vésti obchodní knihy, z nichž by bylo možno seznati obchody a stav jmění obchodníka Žádá se zde tudíž jen vedení účetních záznamů. Je to však předpis, který nevyhovuje zcela dnešním potřebám, zejména úkolům plánovacím, neboť jest zaměřen jednostranně, t. j. na ochranu zájmů věřitelských. Dalším a ještě závažnějším nedostatkem dnešního stavu jest, že není vůbec postaráno o účelnou organisaci účetních záznamů. Tento nedostatek jest zřejmý zejména, kdyby se měly srovnávati tyto záznamy z různých podniků. V některých podnicích určovala obsahovou náplň účetních zápisů náhoda nebo tradice, v jiných byla zase jejich organisace přizpůsobována různým účtovým osnovám. Zejména za okupace bylo u nás mnoho podniků přinuceno uspořádávati své účetnictví podle vzorů německých. To platí skoro výhradně o podnicích v pohraničním území. Konečně je dosti podniků, které přizpůsobily své účetnictví směrné účtové osnově, vypracované v roce 1944 Ústředním svazem průmyslu. Pokud jde o Slovensko, uplatnila se myšlenka organisace účetnictví podle účtových osnov za poměrně malého počtu podniků.

Z toho vyplývá, že jednotná úprava podnikových záznamů je naléhavě nutná, jestliže záleží na tom aby veškerý číselný materiál o podnikových jevech, získávaný z různých podniků, byl navzájem srovnatelný a to pokud možno bez zbytečných předchozích úprav. Splnění tohoto základního požadavku se uskuteční stanovením jednotných zásad a směrnic, podle kterých by se zjišťoval a zaznamenávaly veškeré jevy hospodářské činnosti podniků.

Účetnictví jest sice nesporně důležitým pramenem pro poznávání a sledování podnikových jevů, avšak nikoliv jediným. Právě pro potřeby hospodářského plánování je nutné doplniti je ještě dalšími druhy číselných údajů, které v podniku poskytují kalkulace, statistika a rozpočetnictví. Teprve takto ucelené podnikové početnictví se stává důležitou složkou podnikové organisace.

Zmíněné další početnické obory jsou sice dnes v některých podnicích ve větším nebo menším rozsahu již zavedeny, avšak i u nich lze zjistiti stejnou nejednotnost a neuspořádanost, jako to bylo výše uvedeno při účetnictví. Protože je však třeba, aby i tyto účetnické obory byly využity pro uskutečnění plánovaného hospodářství, jeví se po stránce organisační nezbytným upraviti je také jednotně.

Bylo by však mylné domnívat se, že jednotná organisace podnikového početnictví je snad prováděna jen pro úřední potřeby. Úspěšné vyřešení této otázky bude míti dalekosáhlý význam i pro provoz samotných podniků, poněvadž teprve tím budou mnohých z nich vytvořeny předpoklady, jež jejich správám umožní cestu k racionelnímu vedení jak po stránce administrativní, tak i technické. Řádně organisované podnikové početnictví konečně vyvolá i u zaměstnanců podniku zvýšení zájmu a přispěje k tomu, aby si byli také vědomi své zodpovědnosti. Zejména v znárodněném sektoru je vhodno na to poukázati se zřetelem na spoluúčast zaměstnanců ve správě podniků.

Jednotně organisované početnictví dovolí dále, aby se kdykoliv přizpůsobovalo daným potřebám podnikovým rozšířením nebo zúžením, aniž by se při tom musely podnikati, jako často dosud, nákladné a ne zřídka komplikované reorganisace.

Hospodářská rada uznala nezbytnost jednotného organisování podnikových záznamů a na její návrh usnesla se vláda dne 22. února 1946, že se generálnímu sekretariátu Hospodářské rady ukládá, aby za součinnosti příslušných komisí vypracoval vládní návrh zákona o jednotné organisaci podnikového početnictví, který by obsahoval zmocnění pro vydání zásad jednotně organisovaného podnikového početnictví formou vládního nařízení. Vládní návrh tohoto zákona byl na podkladě usnesení Hospodářské rady a vlády generálním sekretariátem za součinnosti odborných komisí vskutku vypracován.

K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí:

Změny v hospodářském životě a zejména nutnost rychlého přizpůsobení se vývoj i k plánovanému hospodářství vyžadují, aby zásady pro jednotnou organisaci podnikového početnictví byly pokud možno pružné. Proto osnova ustanovuje, že podnikové početnictví bude jednotně organisováno podle zásad, které stanoví vláda formou vládního nařízení. Ustanovení 1, odst. 1 obsahuje tedy jednak všeobecnou normu stanovící jednotnou organisaci podnikového početnictví a jednak zmocnění k vydávání zásad formou vládního nařízení. Zásady stanoví všeobecná hlediska jednotné organisace podnikového početnictví, která budou společná a závazná pro všechna odvětví hospodářského života. Při tom se počítá s tím, že zásady pro jednotlivé obory početnické, uvedené v odst. 2, mohou býti vydávány i postupně.

Při stylisaci předpisů o jednotné organisaci podnikového početnictví musí se uplatniti zásada racionalisace kancelářské práce, zejména v účtárnách. Proto je ustanoveno, že podnikové početnictví musí býti tak upraveno, aby poskytovalo nejen podklady pro uskutečnění a revisi plánu, nýbrž aby i vyhovovalo zvláštním potřebám jednotlivých odvětví hospodářských (na př. v peněžnictví, v pojišťovnictví a pod.) a zároveň i potřebám daňovým.

V tomto odstavci není podávána definice podnikového početnictví, nýbrž se pouze uvádí, které obory jest zahrnovati pod podnikové početnictví, jichž se předložená osnova týká. Osnovou, pokud se týče zamýšlenou zákonnou úpravou a příslušnými předpisy, vydanými na jejím podkladě, mají býti obory uvedené v odst. 2 učleněny v jednotný a organický celek. Při tom se má státi účetnictví základnou celého podnikového početnictví. Nejúžeji se k účetnictví pojí kalkulace. Podniková statistika vypomáhá a doplňuje podnikové záznamy tam, kde účetnictví je málo pružné nebo komplikované a nemůže tudíž v důsledku své systematiky některé jevy zachytiti buď vůbec nebo v krátké době a hospodárně. Poslední obor, podnikové rozpočetnictví, jehož hlavním úkolem jest sestavení předpokladů a srovnávání stavů předpokládaných se skutečnými, při své výstavbě zachovává stálý vztah k účetnictví a ke statistice. Každý z těchto oborů početnických má dopomoci vlastní metodou k získání potřebných číselných podkladů určitého druhu.

Uplatňování zásad jednotné organisace podnikového početnictví v jednotlivých složkách hospodářského života si vynutí zpravidla vydání závazných směrnic, ve kterých bude přihlédnuto k zvláštnostem těchto jednotlivých odvětví (na př. průmyslu, obchodu, peněžnictví a pod.). Při tvoření těchto směrnic bude velmi záležeti na tom, aby se co nejvíce přihlíželo k potřebám praxe a ke skutečným poměrům jednotlivých odvětví hospodářského života. Proto se svěřuje příprava těchto směrnic vrcholným hospodářským organisacím, případně jiným vrcholným útvarům, které budou určeny v nařízení, jímž budou stanoveny zásady jednotné organisace podnikového početnictví. Jest však žádoucí aby při tvoření směrnic bylo dbáno všeobecných zásad (podle § 1, odst. 1). Proto jejich vydávání se má uskutečniti podle pokynů Hospodářské rady. Uskutečnění myšlenky hospodářského plánování a usnadnění revise plánu proto vyžaduje ovšem, aby úprava a řešení všech těchto otázek byly soustředěny na jediném místě. Proto osnova svěřuje vydávání směrnic generálnímu sekretariátu Hospodářské rady, který podle § 5, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě, koná šetření, souvisící s přípravou hospodářského plánu, a reviduje jeho provádění. Generální sekretariát uplatňuje také podle uvedeného ustanovení racionalisační zásady v hospodářství. Tím se tudíž přiznává generálnímu sekretariátu Hospodářské rady speciální zmocnění k vydávání takových směrnic. Nemůže býti sporu o tom, že organisace podnikového početnictví spadá do oboru podnikové racionalisace. Toto speciální zmocnění generálního sekretariátu má dále oporu v generálním zmocnění podle § 5, odst. 2 dekretu č. 63/1945 Sb., neboť činnost, pokud se týče působnost generálního sekretariátu podle § 5, odst. 2 dekretu, vykonává tento na základě tohoto zákonného zmocnění, nikoli jako sekretariát ve vlastním smyslu, skrze nějž vykonává Hospodářská rada svoji působnost (§ 5, odst. 1 dekretu č. 6/1945 Sb.).

To plyne také z genese ustanovení § 5, odst. 2. Pro kontrolní a racionalisační činnost měl být původně zřízen Státní úřad revisní jako technický orgán Hospodářské rady. Jedině proto, aby se nevytvářel další nový úřad, nebyla osnova dekretu presidenta republiky o zřízení Státního úřadu revisního schválena a činnost, kterou měl tento úřad podle dekretu vykonávati, byla přikázána ustanovením § 5, odst. 2 generálnímu sekretariátu. V této své činnosti podle § 5, odst. 2 je generální sekretariát vlastně technickým orgánem Hospodářské rady a není překážek, aby mu bylo zákonem uloženo vydávati směrnice, jako je tomu u NÚC.

Poněvadž generální sekretariát jest výlučným orgánem příslušným pro kontrolu plánu, je nezbytně nutno aby měl dostatek ingerence na úpravu zápisů a evidenci podnikových jevů tak, aby svůj úkol mohl co nejlépe vykonávati.

V navrhované osnově zákona i důvodové zprávě se mluví o vrcholných hospodářských organisacích, příp. o jiných vrcholných útvarech. Myslí se jimi buď dnešní Ústřední svazy (po případě jim přičleněné hospodářské skupiny) nebo jiné vrcholné útvary, jako na př. Pojišťovací rada a pod. Poněvadž tato otázka organisace hospodářského života není dosud definitivně vyřešena, používá se v předloženém návrhu těchto všeobecných názvů. Děje se tak zejména z toho důvodu, aby se tím zbytečně nezdržovalo připomínkové řízení.

Organisační příčiny a zejména zřetel k potřebám plánovacím si někdy vyžádají, aby byly případně vydány ke směrnicím ještě vysvětlivky, které by obsahovaly podrobnější ustanovení, jakým způsobem se má v konkrétních případech při zjišťování a sledování podnikových jevů postupovati. I zde bude velmi záležeti na tom, aby jejich obsah odpovídal nejen směrnicím vydaným podle § 2, odst. 1, nýbrž i úkolům a potřebám plánovaného hospodářství. Proto se svěřuje i vydání takových vysvětlivek generálnímu sekretariátu Hospodářské rady. Záleží totiž také velmi na tom, aby v budoucnu se důsledně používalo jednotného odborného názvosloví, a aby se tak odstranil zmatek, který byl často způsobován jen tím, že zde nebylo místa, které by střežilo koordinaci norem v jednotlivých oborech podnikového početnictví. Pokud jde o způsobilost generálního sekretariátu k této činnosti odkazuje se na odůvodnění v § 2, odst. 1.

Zavedení jednotné organisace podnikového početnictví jest opatření, které vyžaduje důkladných pří;prav v podnicích jak po stránce věcné, tak osobní. Nelze. proto počítati s tím, že by nová úprava mohla platiti ihned v celém rozsahu pro všechny podniky. Lze spíše očekávati, že směrnice, případně vysvětlivky budou povinně zaváděny postupně a že se budou nejdříve vztahovati na podniky velké a rozšiřovati podle stadia příprav na podniky menšího rozsahu: Podle stavu věcí určí generální sekretariát Hospodářské rady jednak počátek závaznosti a jednak měřítko velikosti neb jiné znaky těch podniků, pro něž mají platiti směrnice, případně vysvětlivky. Pro praktické zavádění nové organisace podnikového početnictví bude nutno pečovati zejména na obchodních učilištích o dokonalou přípravu a školení jejich absolventů pro tyto úkoly.

Za řízeného hospodářství stává se poměrně často, že úřady neb podnikům nadřaděné organisace zasahují do podnikové administrativy tím, že od podniků žádají vedení určitých záznamů, vyplňování různých dotazníků, statistik a pod. Zejména z poslední doby je dosti příkladů, že podniková administrativa jest podobnými akcemi velmi zatěžována a že je tím správní aparát podniků odváděn od vlastních úkolů, souvisících s řízením podniků. Bylo na to častěji poukazováno i v odborném tisku. K zdolání těchto úkolů v podnicích musel být zvyšován počet administrativních zaměstnanců, což se zase projevilo nepříznivě v položce nákladů dotčených podniků. Pro zvýšení hospodárnosti a kancelářské racionalisace v podnicích je žádoucí, aby opatření takového druhu byla koordinována z jednoho místa a aby příslušné akce byly podnikány podle určitého časového rozvrhu. Mnohá taková opatření svědčí o tom, že by se dala daleko hospodárněji uskutečniti, kdyby se o nich předem vědělo, na př. tím, že by se pořídilo více exemplářů při jejich sestavování nebo že by se stávající záznamy pro takový účel rozšířily neb doplnily. Je nepochybné, že by to vedlo i ke značné úspoře podnikové režie. Generální sekretariát Hospodářské rady, kterému přísluší podle § 5, odst. 2, dekretu č. 63/1945 Sb., aby uplatňoval také racionalisační zásady v hospodářství, sleduje snahu, přispěti ke zlepšení poměrů také v tomto směru. Proto se v § 4 stanoví, že úřady a podnikům nadřaděné organisace mohou vydávati a činiti opatření ve věcech podnikového početnictví jen v dohodě s ním. Třeba také zvláště zdůrazniti, že i nejednotnost názvosloví velmi často ztěžuje, splnění požadovaných povinností.

Jednání a opominutí proti ustanovením tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných se stihají jako návrhové delikty. Osnova dává generálnímu sekretariátu právo činiti návrhy okresním národním výborům. Toto opatření jest účelným, neboť bude tím zaručeno, že návrhy budou řízeny z jednoho místa a že generální sekretariát bude míti v každém jednotlivém případě možnost posouditi závažnost provinění.

Kdyby návrhy na potrestání vycházely od různých úřadů nebo orgánů, nebylo by jednotnosti v trestní represi; některé úřady by stihaly i nejmenší provinění, jiné by i závažné přestoupení předpisů promíjely. Přiznáním návrhového práva generálnímu sekretariátu umožní se v této otázce jednotný a spravedlivý postup. Jest přirozené, že návrhy na potrestání mohou směřovati i proti osobám nebo orgánům, které na základě všeobecných nebo specielních ustanovení jsou odpovědny za správu podniků nebo organisací.

Vypočítávání jednotlivých jednání a opominutí není účelným.

Není třeba vysvětlivek.

Vydáním tohoto zákona nevzniknou státu zvláštní náklady, neboť případné náklady spojené se změnou vedení podnikového početnictví budou hraditi podniky samy.