Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Počátkem studijního roku 1946/47 se přeměňuje:

1. dvouletý učební běh pro pojišťovací techniku na vysoké škole speciálních nauk českého vysokého učení technického v Praze na oddělení statisticko-pojistného inženýrství,

2. cyklus střídajících se přednášek o pojistné matematice a statistice na přírodovědecké fakultě university Karlovy v Praze na studium matematické statistiky, pojistné matematiky a ekonometriky.

(2) Při úpravě těchto studií (odstavec 1) se podle potřeby vzájemně použije zařízení a přednášek obou vysokých škol.

Studium statisticko-pojistné je čtyřleté a rozvrhuje se na dva oddíly, z nichž každý se zakončuje státní zkouškou.

Ministr školství a osvěty stanoví studijní osnovy a vydá zkušební řády a přechodná ustanovení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr školství a osvěty.

Studium statisticko-pojistné je v našem státě zastoupeno na dvou učilištích, a to učebním během pro pojišťovací techniku a cyklem střídajících se přednášek o pojistné matematice a statistice. Tato studia se konala úplně odděleně jednak na vysoké škole speciálních nauk při českém vysokém učení technickém v Praze, jednak na přírodovědecké fakultě university Karlovy v Praze. Tato studia, jež byla zřízena v různých dobách (na českém vysokém učení technickém v r. 1904, na universitě Karlově v r. 1921), plnila své zvláštní poslání, odpovídající úkolům a povaze vysokých škol, na nichž byla založena.

Rozšířením aplikací matematiky na nové vědní obory, které úzce souvisí s posláním těchto učilišť, projevovala se stále silněji potřeba úpravy přednášek jejich prohloubením a zařaďováním dalších předmětů do učebních osnov. Tyto snahy došly vyjádření jednak v řadě anket, pořádaných před druhou světovou válkou a vrcholícími v roce 1938 osnovou zákona o úpravě studia pojistné techniky na úplné osmisemestrové studium, jejíž projednáváni bylo přerušeno politickými událostmi na jaře roku 1939, jednak novou úpravou zkušebního řádu na přírodovědecké fakultě Karlovy university z téže doby a sledující obdobný cíl.

V době současné se jeví uskutečnění výše uvedených reformních snah se zřetelem na nebývalý rozvoj užití matematiky v ekonometrice, matematické statistice, pojistné matematice a přírodních vědách proto tím naléhavější. Při dosavadní organisaci bylo studium statisticko-pojistné na přírodovědecké fakultě převážně povahy teoretické, kdežto na českém vysokém učení technickém přihlíželo se značněji k disciplinám praktickým.

Základ tohoto studia tvořily nauky, které se vyskytují zároveň na obou školách. Zdá se tedy účelným a hospodárným provésti reformu statisticko-pojistného studia jedním zákonem, který zároveň umožní zavésti hospodárnou koordinaci přednášek v učebních osnovách. Tím je sledována současně myšlenka úspory a odpovídá tak novým snahám při zamýšlené velké reorganisaci našeho vysokého školství na sbližování příbuzných studií na vysokých školách. Tyto myšlenky budou také uplatněny při úpravě učebních osnov a zkušebních řádů.

Studijní osnovy budou zahrnovati nauky matematické, zejména při aplikacích v matematické statistice, ekonometrice, pojistné matematice, dále nauky národohospodářské a podniko-hospodářské, právní, sociologické a filosofické, discipliny pojistně-technické a technologické.

Navrhovaná úprava umožňuje posluchačům ve vyšších ročnících oddělení statisticko-pojistného inženýrství věnovati se více některému ze čtyř zamýšlených směrů studia. Prvý směr bude přihlížeti více k výchově pracovníků v aplikacích matematiky ve vědách přírodních a v jiných oborech. Druhý směr chce připravovati absolventy k úkolům statistiků v provozu podniků výrobních, obchodních a dopravních, v hospodářství, ve výrobě průmyslové i zemědělské, ve studijních a výzkumných odděleních hospodářských svazů, sociálních zařízeních a pod. Třetí směr vychovává odborníky pro pojišťovnictví soukromé i veřejné, osobní i věcné a v peněžnictví. Konečně čtvrtý směr bude obstarávati potřebu odborných statistiků ve veřejné správě, státních i veřejných institucích, pro úkoly plánování atd. Rozdíly v těchto studijních směrech nebudou veliké a uplatní se teprve ve vyšších ročnících.

Nová úprava statisticko-pojistného studia klade takové požadavky na učitelské síly, že realisace této úpravy studia vyžaduje využití všech sil i zařízení obou dosavadních učilišť s hlediska hospodárnosti. Proto se navrhuje využití přednášek a zařízení obou vysokých škol.

Náklad spojený s úpravou studia bude poměrně malý, neboť bude potřebí pouze tří nových profesur, dvou asistentů a jednoho zřízence. Řada přednášek bude svěřena externím silám učitelským. Celkový roční náklad lze odhadnouti částkou 600.000 Kčs, což je podstatně nižší náklad, než by vyžadovala oddělená reforma obou vysokých škol.

Poznamenává se, že dvouletý učební běh pro pojišťovací techniku byl zřízen i na obou bývalých německých vysokých školách technických v Praze a v Brně; přes všechny veliké nové úkoly, které klade doba na absolventy studia statisticko-pojistného, vystačíme prozatím se studiem na obou pražských vysokých školách.

Budou vydány vhodné přechodné předpisy, které umožní posluchačům již zapsaným přechod od dosavadního studia k novému podle tohoto návrhu.

K jednotlivým paragrafům se poznamenává:

Z ustanovení, že budou konány dvě státní zkoušky, vyplývá pro absolventy studia technického (§ 1, odst. 1, ad 1) právo užívati stavovského označení "inženýr" (§ 1, odst. 1 cís. nař. ze dne 14. března 1917, č. 130 ř. z.) a možnost dosáhnouti doktorátu technických věd (§ 1 nařízení býv. ministerstva kultu a vyučování ze dne 13. dubna 1901, č. 38 ř. z.). Také absolventi studia universitního (§ 1, odst. 1 ad 2) budou moci dosáhnouti doktorátu věd přírodních podle platných předpisů (vl. nař. č. 214/1921 Sb.).

Toto zmocnění odpovídá potřebě pružnosti zkušebního řádu a studijních osnov, které je třeba neustále přizpůsobovati požadavkům doby. Takové zmocnění je běžné v zákonech upravujících studia na vysokých školách technických; viz na př. zákon č. 103/1929 Sb. o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze, zákon č. 115/1927 Sb. o úpravě zeměměřičského studia.

Ministr školství a osvěty v rámci přechodných ustanovení vydá předpisy, jimiž se umožní přestup posluchačů z dosavadních studií na studium nově upravené a zajistí se, aby mohli konati závěrečné zkoušky nově zřizované i ti, kdož jsou absolventy studií dosavadních, případně kdo již vykonali závěrečné zkoušky podle dosavadních předpisů.

Účinnost se stanoví pro území celé Československé republiky vzhledem k tomu, že studium statisticko-pojistné bude zavedeno toliko na vysokých školách v Praze.