Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Vláda se zmocňuje, aby se zřetelem na mimořádné hospodářské poměry - zejména měnové a cenové - domácí i zahraniční v době do konce roku 1948 nařízením upravovala celní sazebník pro československé celní území.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dekretem presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., byla pro československé celní území obnovena platnost všeobecného celního sazebníku dle stavu platného dne 29. září 1938. Zároveň však se zřetelem na mimořádné tísnivé hospodářské poměry byla cla - až na nepatrný počet cel finančních - na dobu do konce roku 1945 suspendována.

Rozvrácené dopravní poměry, na dopravních cestách železničních i vodních v souvislosti s neustálenými poměry cenovými i měnovými znemožňovaly však oživení dovozu i vývozu a brzdily žádoucí oživení hospodářského podnikání. Proto vládním nařízením ze dne 14. prosince 1945, č. 152 Sb., byla u většiny položek celního sazebníku ponechána bezcelnost na dobu do 30. června 1946. Toto nařízení bylo vydáno na základě zmocnění daného § 113 zákona o obraně státu ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. Tohoto zmocňovacího ustanovení však lze používati k úpravě celního sazebníku vládním nařízením jen v době stavu branné pohotovosti státu, jenž podle vládní vyhlášky ze dne 11. prosince 1945, č. 162 Sb., skončil dnem 31. prosince 1945.

Podle ustanovení čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb., jež bylo ponecháno v platnosti i článkem III. vládního nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb., lze sice vládním nařízením upravovati výši celních sazeb pomocí součinitelů, nelze však podle něho měniti znění celního sazebníku, jak toho bude zapotřebí z důvodů dále vysvětlených při změně klouzavých cel a dvojitých celních sazeb, vyplývajících jednak ze zákona č. 109/1926 Sb., jednak z vládního nařízení č. 96/1933 Sb.

V době nesvobody došlo - zejména v oboru výroby průmyslové - ke značným změnám v hospodářské struktuře republiky Československé. Řada výrobních odvětví, prosperujících v mírových poměrech, byla postižena zastavením podniků a odvlečením výrobních zařízení z nich, mnohé podniky byly těžce poškozeny zásahy války (bombardováním a pod.). Naproti tomu byly ve zdejším území jednak zavedeny, jednak neúměrně rozšířeny četné podniky jen pro výrobu věcí potřebných k vedení války.

Jest proto zapotřebí v obnovené republice přebudovati její hospodářskou strukturu tak, aby předimensovaná výrobní odvětví byla přizpůsobena rozsahu, zaručujícímu v mírových poměrech prosperitu a aby byla obnovena, příp. zavedena ona odvětví výroby, pro jichž zdárný vývoj jsou v našem území dány potřebné podmínky.

Tato přestavba výroby si vyžádá, i když bude prováděna usilovně, doby několika let. Podle toho, jak vývoj hospodářské konsolidace bude pokračovati, bude záhodno upravovati též celní ochranu, vyjádřenou výší celních sazeb stanovených celním sazebníkem. Při úpravě celních sazeb bude však nezbytno bráti patřičný zřetel též na vývoj cenových a měnových poměrů domácích i zahraničních, jež pro škody, způsobené válkou světovému hospodářství, dosud nejsou stabilisovány natolik, aby bylo možná prováděti úpravu cel s platností dlouhodobou.

Vylíčené mimořádné poměry vyžadují zvláštní pohotovosti orgánů řídících hospodářské zájmy státu a toho, aby jim byla při plnění úkolů jim svěřených dána možnost rychlého jednání a rozhodování dle toho, jak se hospodářství bude zotavovati z tísně způsobené válkou.

Proto jest žádoucí, aby na přechodnou dobu do konce r. 1948 bylo vládě pro úpravu cel dáno podobné zmocnění, jaké mezi jiným obsahoval § 1 zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb., jímž vláda byla zmocněna, aby po dobu mimořádných poměrů hospodářských domácích i zahraničních nařízením upravila celní sazebník. Tohoto zmocnění bylo tehdy použito k částečné úpravě celního sazebníku vládním nařízením ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb., jímž v oboru zemědělské výroby (u obilí s. č. 23 - 26, mouky a mlynářských výrobků s. č. 33, hovězího dobytka s. č. 63 - 67, vepřů s. č. 70, másla s. č. 88, sádla s. č. 89 a masa s. č. 117a/2) byla zavedena cla klouzavá. V době, kdy ceny jsou upravovány veřejnoprávními opatřeními, však klouzavá cla pozbyla svého významu a jest záhodno nahraditi je pevnými celními sazbami. Rovněž ze systému dvojitých celních sazeb (vyšších na dovoz ze států nesmluvních a snížených na dovoz ze států smluvních nebo nediskriminujících čsl. výrobky) nevzešly předpokládané obchodně-politické výhody. Také ustanovení čl. IV. vládního nařízení č. 96/1933 Sb., vydaná v souvislosti s úpravou klouzavých cel týmž nařízením, jsou, pokud měla působiti na úpravu cen, v rozporu s cenovou politikou nastoupenou koncem r. 1945 a kromě toho nepříznivě ovlivňovala jednání o úpravu obchodě-politických vztahů, takže bude nutno v zájmu hospodářsko-politickém je zrušiti.

Při úpravě celních sazeb bude též dbáno toho, aby odpovídaly současným hospodářským poměrům, t. j. aby - pokud toho z cenových důvodů bude zapotřebí- u potravin, surovin, oněch polotovarů, jichž je nedostatek nebo u nichž toho bude vyžadovati urychlení konsolidace výroby i zvýšení odbytu, byla po nezbytně potřebnou dobu cla minimální, příp. zůstala dočasně suspendována, hotové výrobky pak aby zpravidla podléhaly takové celní sazbě, jež by nepůsobila rušivě na státní cenovou politiku a přitom byla dostatečnou ochranou tuzemské výroby.

Očekává se, že v přechodné době, na níž jest požadováno navržené zmocnění vlády k úpravě dosavadního celního sazebníku nařízením, pokročí konsolidace nové hospodářské struktury republiky tak, že bude moci býti připraven návrh nového celního sazebníku, odpovídajícího schematem pokroku techniky, potřebám výroby průmyslové i zemědělské a zájmům obchodně-politickým lépe, než dosavadní provisorium.