Podepsaní navrhují: Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

1. Soudcům, soudcovským čekatelům a úředníkům uvedeným v § 53 plat. zákona č. 103/26 Sb., v činné službě přísluší zvláštní přídavek měsíčně 700 Kčs, splatný se služným.

2. Zaměstnancům účetní, vyšší pomocné soudní a kancelářské (i pomocné) služby v činné službě přísluší takový přídavek ve výši měsíčně 500 Kčs, zaměstnancům služby zřízenecké v činné službě měsíčně 400 Kčs.

Tento zákon nabývá účinnosti v zemích České a Moravskoslezské dnem 1. ledna 1946; provede jej vláda.

Ústavní listina zaručila soudcům zvláštní postavení, zejména neodvislost vyslovenou v § 98 úst. listiny, dala jim však také - v zájmu veřejném - určitá omezení, která jiná zaměstnání ve státní službě nemají, ku př. zákaz jiné vedlejší honorované funkce (§ 100 úst. listiny). Tyto zvláštní újmy byly zákonodárcem uznány a náhradou za ně byl zákonem. č. 186/37 Sb. soudcům přiznán zvláštní do pense započitatelný přídavek, který byl v době okupace zrušen.

Toto zvláštní postavení soudců, a na druhé straně újmy z něho plynoucí pro soudce se nezměnily. Situace je o to horší, že personální stav soudců se snížil kriticky oproti stavu systemisovanému, takže ku př. v Čechách chybí u řádných soudů (k 1. lednu 1946) 553 soudcovských úředníků a poněvadž z různých důvodů asi 186 sil službu nekoná, nedostává se 739 sil, t. j. 45 - 46% systemisovaného stavu (1665).

Za této svízelné situace jsou soudcové nuceni vykonávati nejen běžnou soudní agendu (a to za zhoršených poměrů, jak jest níže uvedeno), ale i zvláštní mimořádné úkoly dané poválečnými poměry.

Dekretem č. 79/45 Sb. nebyla řada soudů v Čechách a na Moravě uvedena v činnost a jejich obvody připojeny k soudům, které v činnosti zůstaly. Při tomto větším místním obvodu jsou však tyto soudy důsledkem personální krise tak nedostatečně obsazeny, že to znamená nejen další pracovní zatížení zbylých zaměstnanců, ale kdyby tento stav neměl býti v dohledné době změněn, hrozilo by nebezpečí porušení řádného chodu justice a tím i vrcholných zájmů státu. Tak na př. soud v Litoměřicích měl v r. 1938 - 44 soudců, dnes při rozšířeném obvodu o soudy Štětí a Úštěk jen 20 soudců; Horní Litvínov v r. 1938 5 soudců, dnes při rozšířeném obvodu o okresní soud Hora Sv. Kateřiny jen jednoho soudce; okresní soud v Kadani v r. 1938 6 soudců, 14 kancelářských sil, 6 zřízeneckých, dnes při obvodu rozšířeném o okresní soud Doupov jen 1 soudce, 6 kanc. sil, 2 zřízenecké síly; okresní soud Žatec v r. 1938 8 soudců; 19 kanc. sil, 6 zřízeneckých sil, dnes při obvodu rozšířeném o okresní soud v Postoloprtech 2 soudce, 7 kanc. sil, 3 zřízenecké síly; Horšovský Týn, okresní soud v r. 1938 5 soudců, 13 kancelářských sil, 6 zřízeneckých sil, dnes při rozšířeném obvodu o obvody okresních soudů Hostouň a Poběžovice jen 1 soudce, 5 kanc. sil a 3 zřízenecké síly.

Zhoršení soudní agendy je spatřovati především v jejím nadměrném vzrůstu přivoděném válkou a poválečnými poměry, zejména v agendě poručenské a pozůstalostní (vzrůst soudních chráněnců), tak v agendě pozemkových knih a firemního rejstříku.

Agenda pozemno-knižní vzrostla neobyčejným způsobem majetkovými přesuny způsobenými jak transakcemi Němců za doby okupace, tak důsledkem porevolučních zákonů konfiskačních. Je třeba pořizovati na tisíce výpisů z pozemkových knih, poznamenávati národní správy a vyčistiti pozemkové knihy od zápisů za okupace, dnes neplatných, a uvésti stav pozemkových knih ve shodu se stavem nových nabyvatelů. K tomu přistupují další obtíže vznikající tím, že Němci v pohraničním území zavedli jiný způsob vedení pozemkových knih, který bude nutno převésti na náš způsob. Rozdělením některých obvodů soudních vznikne nutnost vyhotovovati a postupovati celou řadu výpisů z pozemkových knih.

Podobná situace jeví se také ve firemním rejstříku, vedeném rovněž odlišně v pohraničí od našeho způsobu vedení. I tu dojde ze stejných příčin k celé řadě výmazů, zápisů německých a provedení zápisů nových nabyvatelů.

Velmi obsáhlou a novou agendu přináší také agenda prohlášení za mrtva.

V řízení trestním jest značný vzrůst agendy. Již dnes možno říci, že soudy zavalené agendou lidového soudnictví a Národního soudu na normální trestní agendu takřka nestačí a že jen s největším vypětím sil se vyřizují nejnaléhavější věci, zejména vazební.

Také v občanském soudnictví staví likvidace býv. něm. soudnictví občanské soudy před nové nebývalé úkoly. Je to revise různých sporů i občanských, které jsou vznášeny stranami poškozenými německými rozhodnutími opírajícími se o normy a smlouvy nejsoucí v souhlase s ústavou a jejími demokratickými zásadami.

Mimořádné úkoly uložené soudcům dekrety č. 16/45 Sb. (mimořádné lidové soudnictví), č. 17/45 Sb. (Národní soud), dekrety č. 105/45 Sb. a 108/45 Sb., znamenají zvláštní zodpovědnost a ukládají soudcům další břemena, zejména nutnost, aby soudce získal si politické, hospodářské a organisačně administrativní znalosti, potřebné k rozhodování podle citovaných zákonných ustanovení.

Tyto zvláštní povinnosti a toto zvláštní pracovní vypětí v důsledku nových úkolů daných soudům výše cit. zákonnými ustanoveními, postihují ovšem nejen soudce, ale též státní zástupce a ostatní zaměstnance soudní.

Návrh je odůvodněn i pokud se týká zaměstnanců Nejvyššího správního soudu v Praze, kde skutečný stav neodpovídá v celku vzato ani polovině stavu systemisovaného a přihlíží-li se při této systemisaci k Nejvyššímu správnímu soudu v Bratislavě, - daleko nikoliv jeho dvěma třetinám: Na př. z 13 míst senátních presidentů jsou obsazena jen 3, ze 48 míst senátních radů jen 25 a ze 17 míst sekretariátů toliko 11 míst. Nejinak jest tomu u zaměstnanců služeb ostatních. Nejvyšší správní soud jest postaven před úkol zdolávati agendu nejen kvantitativně značně vzrostlou, nýbrž i řešiti nové otázky, které se vyskytují při výkladu zákonů revolučních, úkol to velmi nesnadný a zodpovědný. Stačí uvésti rozhodování v případech konfiskace zemědělského majetku, znárodnění podniků, odčinění křivd veřejným zaměstnancům a pod. Na Nejvyšším správním soudu bude tedy nejen úkol, aby vyložil celou řadu nových právních norem způsobem, odpovídajícím potřebám nově formovaného státního zřízení, nýbrž též, aby dal i starým právním předpisům svým výkladem náplň vystihující novodobé nazírání a ideologii lidové veřejné správy.

Navrhovaný přídavek jest tudíž jen spravedlivým zhodnocením mimořádných úkolů, které jsou soudům uloženy a poskytnutí tohoto přídavku jest nezbytné tím spíše, že při provádění těchto úkolů dostává se státu (ku př. konfiskačním řízením podle uvedených zákonných ustanovení) majetkových hodnot značného rozsahu.

To, že soudní služba, zejména při dnešním, mimořádném stavu, není honorována způsobem odpovídajícím jejich zvláštní povaze a naopak nese sebou omezení, která jiná povolání nemají - vysvětluje, proč v justičním resortu jest nedostatek dorostu, zejména právnického. Dnes zaměstnaní soudcovští čekatelé jsou vesměs starší 30 let - zdržení ve studiu válkou - většinou ženatí s dětmi, mají plat jen něco přes 2.000 Kčs. Kancelářský soudní personál - jako zvlášť kvalitní - jest od služby soudní váben do průmyslu, do kanceláří advokátních a pod., kde jest mu nabízen plat mnohem vyšší.

Je proto nutné i s hlediska rozumné zaměstnavatelské politiky upraviti platové poměr soudců a soudních zaměstnanců tak, aby všem shora vylíčeným neblahým zjevům mohlo býti rychle a účinně čeleno a aby služba soudní - třeba nyní velmi namáhavá - stala se pro nový dorost a zdatné síly opět službou přitažlivou.

Pokud jde o úředníky dle § 53 plat. zák. platí o jejich pracovním zatížení totéž, co řečeno shora o soudcích. Mimo to doplňují se ze soudců a též jejich služební příjmy jsou upraveny zcela shodně s platy soudcovskými. Nelze jim proto nepřiznati též tento přídavek, poněvadž jinak by pro tato místa nebylo z řad soudcovských uchazečů, kdyby soudce přestupem ke službě uvedených úřadů měl svůj přídavek ztratiti.

Pokud jde o předpokládané výdaje touto osnovou vzešlé, jest možno je odhadnouti na částku asi 40 mil. Kčs ročně. Tato částka je však kryta úsporami vzniklými tím, že dnešní zmenšený stav soudců a soudních zaměstnanců koná práci, určenou pro normální systemisovaný stav, což jen u soudců představuje úsporu asi 49 mil. Kčs ročně.

Poněvadž běžný rozpočet ministerstva spravedlnosti na rok 1946 počítá se stavem téměř systemisovaným, budou výdaje touto osnovou způsobené kryty i v rámci tohoto rozpočtu.