Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tomto zákoně:

Dekret presidenta republiky č. 105/1945 Sb. se doplňuje a mění takto:

1. § 1, odst. 2 se doplňuje další větou tohoto znění:

"Tam, kde se v tomto dekretu mluví o veřejných odpočivných nebo zaopatřovacích platech nebo o odpočivných (zaopatřovacích) platech, rozumějí se tím zejména též veškeré zaopatřovací požitky (náležitosti) poskytované podle vojenských zaopatřovacích zákonů."

2. § 1, odst. 4 zní:

"(4) Ustanovení tohoto dekretu se nevztahuje na vojenské gážisty z povolání."

3. § 3 se doplňuje dalším (pátým) odstavcem tohoto znění:

"(5) Bude-li uznáno na některý z trestů uvedených v odstavci 1, písm. A), č. 3 až 6, nebo písm. B), a), č. 2 až 4, nebo písm. b), může být vojenským osobám odňata vojenská hodnost správním opatřením ministra národní obrany. U majorů a podplukovníků lze provést odnětí vojenské hodnosti jen se souhlasem vlády, u plukovníků a generálů jen se souhlasem presidenta republiky. Poddůstojníkům odejme vojenskou hodnost z příkazu ministra národní obrany příslušný představený."

4. V § 4, odst. 7 se vypouštějí slova "právní služby".

5. V § 5 se vsunuje za odstavec 2 nový odstavec 3 tohoto znění:

"(3) Je-li obviněný příjemcem vojenských zaopatřovacích požitků, budiž nejméně jeden člen očistné a vrchní očistné komise vzat ze zástupců vojenské správy."

Dosavadní odstavec 3 se stává odstavcem 4.

6. V § 7, odst. 3 se vsunuje za slova "na návrh" slova "kárného zástupce (§ 10) nebo na návrh".

7. § 30, odst. 2, písm. c) zní:

"c) ministerstvu národní obrany, je-li obviněný vojenským gážistou ve výslužbě, vojenským gážistou v záloze, vojenskou osobou z řad mužstva nebo příjemcem vojenských požitků zaopatřovacích jakéhokoliv druhu a zaopatřovacích náležitostí déle sloužících a jejich pozůstalých (§ 15, odst. 2)."

8. V § 32 se v první větě nahrazují slova "31. března 1946" slovy "31. prosince 1946" a za prvou větu se vkládá další věta tohoto znění: "Kárná oznámení podle § 15 musejí býti podána nejpozději do 30. června 1946."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Již při přípravných pracích na dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, čís. 105/1945 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců bylo zamýšleno pojmouti do osobního rozsahu tohoto dekretu i vojenské gážisty z povolání a příjemce vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů. Důvody, které ministerstvo národní obrany uvedla pro svůj návrh, aby otázka přezkoumání činnosti vojenských gážistů byla upravena zvláště, a to tehdy připravovanou osnovou dekretu presidenta republiky o úpravě některých správních poměrů vojenských gážistů z povolání, byly na místě jen u vojenských gážistů, povolání v činné službě. Jak uváděla zpráva k uvedenému dekretu, liší se očista velitelského sboru branné moci podstatně od očisty v řadách ostatních veřejných zaměstnanců, ježto je charakterisována zvláštností vyplývající z povinnosti k účasti na boji, již ukládá důstojníkovi nebo rotmistrovi z povolání v době válečné jeho povolání. Tyto důvody však nedopadají na příjemce vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů, jak ostatně i ministerstvo národní obrany uznalo v důvodové zprávě k osnově zákona o úpravě některých právních poměrů příjemců vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů, jíž rozeslalo do meziministerského připomínkového řízení dopisem z 31. října 1945, č. 53.897-IV/1 odděl. 1945. U těchto se totiž podle důvodové zprávy této osnovy nežádá účast v odboji proti okupantům a jejich právní postavení se neliší v ničem od ostatních příjemců veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, jež uvádí § 1, odst. 1 B dekretu presidenta republiky čís. 105/1945 Sb.

Vzhledem k uvedenému považovalo ministerstvo vnitra za účelné, aby i při přezkoumání činnosti příjemců vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů bylo postupováno zásadně podle předpisů dekretu presidenta republiky čís. 105/1945 Sb., zvláště když značná část jich již podle doslovného znění tohoto dekretu spadá pod jeho osobní dosah. Padle § 1, odst. 4 tohoto dekretu jsou z jeho dosahu vyňati jen vojenští gážisté ve výslužbě, tedy nikoliv ostatní osoby, uvedené v § 1 ministerstvem národní obrany připravené osnovy zákona o úpravě některých právních poměrů příjemců vojenských odpočivných (zaopatřovacích) platů. Podle toho by tedy tyto osoby podléhaly očistnému řízení jak podle dekretu čís. 105/1945 Sb., tak i podle připravované osnovy, což nebylo zamýšleno.

Na tyto okolnosti upozornilo ministerstvo vnitra a doporučilo, aby i příjemci vojenských zaopatřovacích požitků byli dodatečně pojati do osobního rozsahu dekretu č. 105/1955 Sb. K tomuto stanovisku se přiklonila i jiná ministerstva a i ministerstvo národní obrany uznala jeho odůvodněnost a požádalo o potřebnou novelisaci citovaného dekretu presidenta republiky. Tomuto požadavku vyhovuje právě navržená novelisace.

Kromě toho se dekret doplňuje v tom smyslu, aby jako zapisovatelé při očistné komisi mohli býti použiti i jiní úředníci než úředníci právní služby a aby i kárný zástupce mohl navrhnouti delegaci jiné než místně příslušné očistné komise. Doposud má toto oprávnění jen obviněný.

Konečně se zařizuje v osnově prodloužení doby ustanovené v § 32 dekretu č. 105/1945 Sb. pro působnost očistných komisí. Podle tohoto ustanovení má působnost těchto komisí skončiti dnem 31. března 1946. Případy v této lhůtě neskončené mají býti postoupeny příslušné disciplinární komisi (nebo jinému kárnému orgánu), která v něm má pokračovati podle předpisů tohoto dekretu. Ježto očistné komise teprve nedávno započaly se svojí činností, lze předpokládati, že by na disciplinární komisi přešla v praksi většina případů pro něž byly očistné komise vytvořeny, což by jistě nebylo v intencích presidentova dekretu, poněvadž jinak nebylo by bývalo vytvářeno vedle komisí disciplinárních forum speciální.

Původní znění dekretu mluví o odpočivných a zaopatřovacích platech na těchto místech:

§ 1, odst. 1, písm. B),

§ 3, odst. 1, písm. A), č. 5 a 6, písm. B), a), č. 2, 3 a 4, písm. B), b),

§ 15, odst. 1,

§ 23, odst. 1, věta 2,

§ 30, odst. 2, písm. b).

Účelem navrhovaného,doplnění § 1, odst. 2 je, dosáhnouti toho, aby ve všech těchto případech bylo jasné a nebylo opětovně třeba poukazovat na to a zdůrazňovat, že se výše uvedenými platy vyrozumívají jmenovitě též vojenské požitky zaopatřovací podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích a zaopatřovací náležitosti déle sloužících podle zákona ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících.

Bez navrženého doplnění § 3 dekretu bylo by možné zbavit provinilce, o které jde, vojenské hodnosti jen za podmínek zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění vyhlášky ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č. 65 Sb., o novém znění vojenského kárného zákona, t. j. kárným řízením nebo za podmínek § 33 citov. zákona řízením správním. Kárné řízení je poměrně zdlouhavé a složité, přípustnost odnětí vojenské hodností řízením správním je pak podle dosud platných předpisů omezena na poměrně úzký okruh případů. Za podklad k rozhodnutí o odnětí vojenské hodnosti řízením správním bude podle navrženého doplnění § 3 sloužiti pouze potrestání nabyvší právní moci buďto proto, že nebylo podáno odvolání anebo proto, že vrchní očistná komise rozhodla již ve věci s konečnou platností.

Umožnění použití k zapisovatelské funkci i jiných úředníků než úředníků právní služby je odůvodněno jednak velikým nedostatkem úředníků právní služby, jednak tím, že za účelem urychleného projednání očistných případů bude účelné, aby jako zapisovatelé byli činni zaměstnanci ovládající psaní na stroji, po případě těsnopis.

Navržený, doplněním § 5 se vyhovuje požadavku vojenské správy, která má zájem na tom, aby byl v těch případech, kdy jde o příjemce vojenských požitků zaopatřovacích (darů a pensí z milosti a pod.), vždy nejméně jeden člen očistné komise a vrchní očistné komise vzat ze zástupců vojenské správy. Dosavadní úprava § 5 s tohoto hlediska by plně nevyhovovala. Na př. záložní důstojník pobírající přídavek za zranění podle § 66 a násl. zákona, ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, je poštovním úředníkem. Jeden člen očistné komise musil by tedy být z oboru poštovní správy, avšak vojenská správa, ač hradí náklady přídavků za zranění, neměla by v komisi zastoupení. Člen komise z vojenské správy může býti buď práva znalý člen nebo člen ze zaměstnanecké kategorie (skupiny), k níž náleží obviněný.

Podle dosavadního znění § 7, odst. 3 dekretu může býti nařízena delegace na návrh obviněného, jsou-li zde důvody, pro něž lze pochybovati o nepodjatosti příslušné očistné komise. Vyskytují se však případy, že obviněný zaměstnanec svým postavením a svými styky si sjednal takovou příznivou posici, že se zdá, že by při projednávání případu u místní příslušné očistné komise nebylo dostatečně postaráno o objektivnost a nestrannost při rozhodování, takže se jeví nutným; aby i kárnému zástupci byla dána možnost delegace z tohoto důvodu.

Doplnění § 30, odst. 2, písm. c) zmínkou o vojenských gážistech ve výslužbě si žádá novelisovaný § 1, odst. 4, v němž se již o vojenských gážistech ve výslužbě nemluví. Řečeným dodatkem se pak dosáhne toho, že ministerstvo národní obrany bude zpravováno o všech důležitých opatřeních za očistného řízení i v těch případech, kdy nejde o vojenské osoby; vždyť poživateli vojenských zaopatřovacích požitků, a tedy obviněnými, mohou být na př. i pozůstalí po vojenských gážistech ve výslužbě, pozůstalí po déle sloužících, civilní osoby přibrané k služebním výkonům pro válečné účely (§ 86 a násl. zák. č. 76/1922 Sb.) a pod.

Kromě toho se v § 34, odst. 2, písm. c) vypustilo zvláštní uvádění poddůstojníků, protože i tito jsou příslušníky mužstva a jsou zahrnuti do nově voleného výrazu "vojenské osoby z počtu mužstva".

Lze očekávati, že nově stanovená lhůta postačí k projednání všech případů. Aby mohly očistné komise vyříditi zavčas došlá jich kárná oznámení, je třeba stanoviti nejzazší lhůtu pro podání těchto kárných oznámení.