Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Čechům a Slovákům, kteří se přistěhovali (navrátili) na území Československé republiky po osvobození tohoto území od nepřátelské okupace nebo se na ně přistěhují (navrátí), ať již na základě československé úřední přesidlovací akce nebo i bez souvislosti s ní, mohou býti, jsou-li československými státními občany nebo považují-li se za ně podle ústavního zákona ze dne ........... č. Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, přiznány hospodářské a právní úlevy, jichž je třeba k tomu, aby se jim umožnilo nebo usnadnilo nastoupení či provozování povolání (zaměstnání), přiměřeného jejich dosavadnímu povolání (zaměstnání). Takové úlevy mohou záležet zejména v povolení výjimek z různých zákazů, dále v prominutí nebo zmírnění požadavků předepsaných pro dosažení určitých oprávnění, ve stanovení přednostního či výhodnějšího posuzování při úředním rozhodování, ve zkrácení nebo prodloužení lhůt a pod.

(2) Ustanovení odstavce 1 lze užíti také ve prospěch příslušníků jiných slovanských národů, u nichž jsou dány předpoklady stanovené v první větě odstavce 1.

(3) Podrobnosti, zejména pokud jde o druh a rozsah úlev uvedených v odstavci 1, o podmínky pro jich přiznání, po případě o jich časové omezení, stanoví vláda nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Naši krajané, žijící dosud v cizině, vracejí se nyní do vlasti, aby se zde trvale usídlili a pomáhali tak navrátiti všechny oblasti Československé republiky původnímu slovanskému živlu. Při tom se zpravidla jedná o početné skupiny osob, jako jsou na př. Češi z Vídně, Slováci z Maďarska, horníci z Francie a Belgie, volyňští Češi a pod., kterým se má urychleně a na základě velkorysé akce poskytnouti možnost plnoprávné účasti na našem politickém i hospodářském životě, aby se tak co nejdokonaleji dosáhlo cíle, který měl na mysli dekret presidenta republiky ze dne 17. července 1945, č. 27 Sb., o jednotném řízení vnitřního osídlení. V oboru státoobčanských práv má se tak státi ústavním zákonem o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, kterým se těmto osobám značně usnadňuje nabytí našeho státního občanství. V úseku hospodářském má protějšek k uvedenému ústavnímu zákonu tvořiti osnovaný zákon o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, který má sjednati vhodný právní podklad pro umožnění nebo usnadnění výkonu povolání (zaměstnání) přiměřeného dosavadnímu povolání (zaměstnání) reemigrantů, a tím i pro jejich přiměřené hospodářské zabezpečení ve vlasti.

Mezi přistěhovalými krajany je, resp. bude, značné procento živnostníků a jiných osob, u nichž je výkon jejich povolání či zaměstnání vázán podle zdejšího práva na určité předpoklady, jichž splnění nebylo v cizině buď vůbec požadováno, nebo alespoň ne v tom rozsahu, jak je tomu podle vnitrostátních předpisů. Kromě toho přichází zde v úvahu i ta okolnost, že reemigranti nemohou v některých případech prokázati u nás požadovanou způsobilost či jinou kvalifikaci z toho důvodu, že jim příslušné doklady nebyly v cizině vydány nebo jim byly válečnými událostmi zničeny a nemohou býti nahrazeny. Posléze zmíněná okolnost přichází v úvahu zejména také u osob, které se zúčastnily zahraničního odboje a nyní se vracejí do vlasti, aby se zde věnovaly svému dřívějšímu povolání (zaměstnání). V této souvislosti nutno zdůrazniti, že možnost přiznání úlev není omezena jen na t. zv. reemigranty v technickém slova smyslu, t. j. na osoby, které kdysi - většinou z hospodářských důvodů - opustily vlast a nyní se stěhují zpět (resp. jichž potomci se nyní stěhují zpět), nýbrž že je dána ve prospěch všech osob, které jsou čs. státními občany nebo se za ně považují a které dříve, ať už z jakýchkoliv důvodů opustily nebo musily opustit naše území a nyní se sem navrátily nebo navrátí s úmyslem pokračovati ve svém dřívějším civilním povolání (zaměstnaní). Mezi tyto reemigranty v širším slova smyslu patří především příslušníci čs. zahraničních vojsk, kteří zpravidla nemají žádných dokladů o své kvalifikaci pro výkon výdělečné či jiné činnosti a je proto spravedlivé, aby byli v tomto směru rovněž účastni výhod, které mají býti poskytnuty ostatním reemigrantům. Poněvadž u vojenských osob, které přicházejí do vlasti zpravidla se svými vojenskými útvary, se nemůže dobře mluviti o "přistěhování", bylo na tuto eventualitu pamatováno v textu § 1, odst. 1, termínem "navrátili" resp. "navrátí".

Ze shora vylíčených důvodů naráží založení nové existence vracejících se krajanů a jejich vhodné zapojení do hospodářského života ve vlasti často na značné potíže, jež by mohly i znemožniti jich usídlení ve větším počtu v tuzemsku a ohroziti tak v oboru vnitřní kolonisace cíle, jichž úspěšné dosažení je v celostátním zájmu velmi naléhavé.

Účelem osnovaného zákona je - jak již bylo shora naznačeno - sjednati právní podklad pro odstranění vylíčeného nežádoucího stavu, usnadniti vracejícím se osobám přiznáním různých úlev přiměřené hospodářské zakotvení ve vlasti, podchytiti tak jejich zájem o návrat do domoviny a přispěti i tímto způsobem k urychlenému a úspěšnému provedení osídlení.

Při tom byla volena forma zmocňovacího zákona, jež počítá s jednotlivými prováděcími nařízeními v různých hospodářských úsecích, zejména z toho důvodu, že se tak může právní úprava předmětné otázky pružněji přizpůsobiti okamžitému stavu, jak toho vyžaduje hospodářská povaha dané materie; tímto řešením dá se také snáze předejíti event. nežádoucím účinkům prováděné úpravy (nekvalifikované výkony, otázky konkurence a pod.). V této souvislosti se ještě podotýká, že bude rovněž věcí prováděcích nařízení, jak bude upravena otázka případného odnětí přiznaných výhod, nedostane-li reemigrant čs. státní občanství, ač se až do vyřízení své žádosti za čs. státního občana, podle zásad shora uvedeného ústavního zákona, považoval.

Jinak není k jednotlivým ustanovením osnovy třeba bližšího výkladu.