Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Přihlašovací povinnosti pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku podle ustanovení tohoto zákona podléhá:

a) majetek v tuzemsku;

b) majetek v cizině, patří-li fysickým osobám, které v tuzemsku v rozhodný den konečný (§ 2, odst. 1, č. 2 a odst. 5) bydlely nebo tu pobývaly déle jednoho roku, dále československým státním občanům, kteří, vykonávajíce tuzemskou státní službu, měli v tento den bydliště v cizině, nebo právnickým osobám, které měly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní vedení);

c) dluhy a břemena.

(2) Majetek, dluhy a břemena podléhají přihlašovací povinnosti podle stavu, v jakém byly v době rozhodné pro přihlášení majetku (§ 2).

Majetkem v tuzemsku jsou:

a) majetkové předměty, které,jsou v tuzemsku, a to i tehdy, jsou-li částí hospodářského celku, který z části leží v tuzemsku, z části v cizině. U platidel a cenných papírů jest rozhodné místo úschovy;

b) majetková práva, včetně pohledávek, projevují-li se jejich právní nebo hospodářské účinky nebo mají-li se projeviti v tuzemsku. Tuzemskými majetkovými právy jsou zejména užívací a požívací práva na tuzemských nemovitostech, pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, podíly na podniku, který má sídlo (obchodní vedení) v tuzemsku, nebo na majetku tuzemské pobočky cizozemského podniku, není-li právo na podíl spojeno s držbou akcií nebo kusů, a výsady a patenty udělené v tuzemsku.

(1) Dnem rozhodným pro přihlášení majetku, pokud není stanoveno jinak (odst. 2 a 5, § 22, odst. 2 a 3), jest:

1. 1. leden 1939, ke kterémužto dni se určí počáteční stav majetku (rozhodný den počáteční) a

2. 15. listopad 1945, ke kterémužto dni se určí konečný stav majetku (rozhodný den konečný). Časové období mezi oběma dny jest v dalších ustanoveních nazýváno zkráceně "rozhodná doba".

(2) Vlastníci (držitelé) zemědělského a lesního majetku nebo výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní nebo hospodářské knihy, vezmou pro tento majetek za rozhodný den počáteční den, ke kterému pořídili poslední pravidelnou účetní závěrku před 1. lednem 1939.

(3) Pro vyrovnání přesunů mezi majetkem uvedeným v odstavci 2 a ostatním majetkem (odstavec 4), které nastaly u téže osoby v době mezi dnem závěrky a jiným rozhodným dnem počátečním pro ostatní majetek, platí tato ustanovení:

a) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z majetku uvedeného v odstavci 2 a převedeny do ostatního majetku, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k majetku, z něhož byly vyloučeny;

b) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z ostatního majetku a převedeny do majetku uvedeného v odstavci 2. nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k státnímu majetku.

(4) Ostatním majetkem podle ustanovení odstavce 3 jest také jiný zemědělský a lesní majetek nebo výdělečný majetek (výdělečný podnik) než jest majetek, z něhož byly majetkový předmět nebo právo podle ustanovení pod písm. a) vyloučeny, nebo do něhož byly podle ustanovení pod písm. b) převedeny.

(5) Vlastníci (držitelé) výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní knihy, mohou vzíti za rozhodný den konečný 31. prosinec 1945. Tento den musí však býti vzat za rozhodný den konečný tehdy, byla-li přihláška podle vyhlášky ministra financí ze dne 12. prosince 1945 č. 153 Sb., o přihlášení některých majetkových hodnot, podána podle stavu k 31. prosinci 1945. V tomto případě platí pro vyrovnání přesunů mezi jednotlivými druhy majetku téže osoby obdobně ustanovení odstavce 3.

Majetkem podle ustanovení § 1 jest majetek

a) zemědělský a lesní,

b) pozemkový a domovní,

c) výdělečný a

d) jinaký.

(1) Zemědělským a lesním majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které jsou věnovány trvale zemědělství, lesnictví, zahradnictví, vinařství nebo hospodářství rybničnímu jako hlavnímu účelu. K zemědělskému a lesnímu majetku patří zejména:

a) pozemky (včetně zvláštních zařízení jako jest na př. zařízení vinic nebo chmelnic),

b) obytné a hospodářské budovy,

c) zemědělské stroje, nářadí, tažný a chovný dobytek a pod.,

d) vedlejší podniky, zpracovávají-li se v nich v podstatě vlastní výrobky hospodářství a nejde-li o podniky, které mají převážně ráz průmyslový,

e) pozemky a zařízení, sloužící těžbě podstaty parifikační půdy (na př. lámání kamene nebo vybírání písku pro vlastní potřebu hospodářství).

(2) Součástí zemědělského a lesního majetku však nejsou platidla, vklady, cenné papíry a pohledávky, jež podléhají přihlášení jako jinaký majetek (§ 7).

(1) Pozemkovým a domovním majetkem jsou všechny nemovitosti, práva spojená s držbou nemovitostí, právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení se počítají k nemovitým věcem, včetně příslušenství (odstavec 3). Pozemkovým a domovním majetkem však nejsou pozemky, budovy a práva, jež patří k zemědělskému a lesnímu majetku (§ 4) nebo k výdělečnému majetku (§ 6). Pozemkovým a domovním majetkem jsou podle toho zejména stavební pozemky, činžovní a rodinné domy a domovní zahrady.

(2) Pozemky věnované zemědělství, lesnictví, zahradnictví, vinařství nebo hospodářství rybničnímu patří k pozemkovému a domovnímu majetku tehdy, jsou-li parcelovány podle zastavovacího plánu, nebo byly-li již jako stavební pozemky prodány.

(3) Příslušenstvím nemovitosti jsou předměty, které jsou trvale fysicky spojeny s nemovitostí, nebo které jejich vlastník určil k trvalému užívání nemovitosti. Předpokladem pro to jest, že tyto předměty patří vlastníku nemovitosti nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16, odst. 6).

(1) Výdělečným majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které slouží zcela nebo převážně provozu výdělečného podniku a patří vlastníku podniku nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16, odst. 6). Výdělečným majetkem však nejsou majetkové předměty a práva, které patří k zemědělskému a lesnímu majetku a tvoří samostatný závod, jakož i majetkové předměty a práva, uvedené v § 9, č. 2.

(2) Výdělečný podnik vzniká každou trvalou samostatnou činností, která směřuje k dosažení zisku. Činností, která směřuje k dosažení zisku, jest mimo jiné též výkon svobodných povolání a živností jim podobných. Výdělečným podnikem jest také těžba podstaty pacifikační půdy provozovaná po živnostensku, na př. získávání rašeliny, lámání kamene a dobývání půdy.

Jinakým majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které nejsou částí ani zemědělského a lesního majetku (§ 4) ani pozemkového a domovního majetku (§ 5) ani výdělečného majetku (§ 6) a nejsou z jinakého majetku výslovně vyloučeny podle dalších ustanovení.

Jinakým majetkem jsou zejména:

1) tuzemská a cizozemská platidla;

2) úsporné vklady a vklady na běžné účty, včetně úroků [§ 20, odst. 1, písm. b)];

3) cenné papíry všeho druhu, jako akcie, zástavní listy, losy a pod., včetně státních a jiných veřejných dluhopisů. Za cenné papíry se považují též podíly na sběrné úschově, kuksy, jakož i akcie a veřejné půjčky, na něž nebyly vydány kusy;

4) podíly u společností s ručením obmezeným, závodní podíly u výdělkových a hospodářských společenstev a ostatní společenské vklady. Podíly společníků veřejných obchodních společností, společností komanditních a jiných společností, u nichž jest společníky považovati za podnikatele (spolupodnikatele), jsou však výdělečným majetkem společníků;

5) kapitálové pohledávky všeho druhu s úroky [§ 25, odst. 1, písm. b)];

6) požívací a užívací práva a práva na jiná opětující se plnění;

7) jiná samostatná majetková práva, na př. práva původská, patenty, nároky na náhradu za majetek, který byl znárodněn a pod.;

8) nároky na náhradu válečných škod, jakož i nároky na přeplatky na daních, poplatcích a jiných veřejných dávkách, pokud se tyto nároky vztahují na dobu před rozhodným dnem počátečním nebo konečným, a to i tehdy, vznikl-li nárok po uvedených rozhodných dnech;

9) dosud nesplatné nároky ze životního pojištění kapitálového a nároky z pojištění důchodového; tyto nároky se považují za majetek jiné osoby než pojistníka tehdy, nabyla-li tato osoba proti pojišťovně na pojištěnou částku nároku, který jí opatřením pojistníkovým již nemůže býti odňat;

(10) nároky, které byly v rozhodné době získány:

a) pojištěncem na podkladě smlouvy o individuálním připojištění podle platných předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění podle § 122 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ve znění novel, nebo podle § 128 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, za jednorázovou prémii jím samým zaplacenou,

b) pojištěncem k nabytí nebo k zvýšeni nároků na pojistné dávky u příplatkových ústavů zřízených podle § 119 zákona č. 26/1929 Sb., u jiných zaopatřovacích zařízení podléhajících dozoru ministerstva ochrany práce a sociální péče podle § 121 zákona č. 26/1929 Sb. nebo podle § 258 zákona č. 221/1924 Sb., po případě pojištěnou osobou u menších vzájemně pojišťovacích spolků zřízených podle § 44, č. 1 až 4 pojišťovacího regulativu (ministerské nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven, po případě vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 301 Sb., o zřizování, zařízení a hospodaření pojišťoven na Slovensku a Podkarpatské Rusi) za jednorázovou prémii zaplacenou pojištěncem nebo pojištěnou osobou;

11) přísliby získané za jednorázovou úhradu v rozhodné době účastníky pojišťovacích nebo zaopatřovacích zařízení, obdobných zařízením uvedeným pod č. 10, která provozují činnost na území Československé republiky, bez ohledu na to, v jaké právní formě jsou zřízena.

Jinakým majetkem nejsou a přihlašovací povinnosti nepodléhají:

1) domácí zařízení (včetně šatstva, prádla a obuvi), slouží-li v rozhodný den konečný osobní potřebě přihláškou povinného nebo příslušníků jeho rodiny, nikoliv účelům výdělečným nebo účelům jiného druhu (na př. uložení zisku);

2) původská práva k dílům výtvarného umění, písemnictví a hudby, ani tato díla sama, jsou-li ve vlastnictví původce nebo po jeho smrti ve vlastnictví vdovy (vdovce, družky) nebo jeho nezletilých dětí;

3) výměnky, které si vymínili zemědělci od přejímatelů při postupu zemědělské usedlosti, pokud se tyto platí převážně z výtěžku postoupeného majetku a nepřesahují míry v místě obvyklé a pokud jsou příjemci svojí výživou na ně převážně odkázáni;

4) nároky vůči všem pojišťovnám a zaopatřovacím zařízením, které nepodléhají přihlašovací povinnosti podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů, s výjimkou ustanovení § 8, č. 10 a 11;

5) nároky na kapitál nebo důchod při úrazovém nebo nemocenském pojištění nebo na odškodné za úraz nebo nemoc.

Majetkové předměty patřící k jinakému majetku, které nejsou v § 8 vyjmenovány, na př. předměty z drahých kovů, předměty přepychové, sbírky a podobně, podléhají přihlašovací povinnosti pouze tehdy, byly-li v rozhodné době získány k jiným účelům, než ke krytí obvyklé osobní potřeby přihláškou povinného nebo příslušníků jeho rodiny, na př. k účelům výdělečným, k uložení zisku a podobně.

(1) Dluhy se rozumějí peněžité částky, které v den rozhodný pro přihlášení majetku skutečně zmenšovaly hodnotu majetku. Splatnost dluhu se nevyžaduje.

(2) Břemeny se rozumějí závazky něco plniti nebo trpěti, které nelze označiti za dluh ve smyslu ustanovení odstavce 1. Jinak o břemenech platí obdobně ustanovení odstavce 1.

U pojišťovacích společností a u společenských zaopatřovacích ústavů (pensijních ústavů) počítají se z vykázaných reserv za dluh jen ty pojistně-technické reservy, jež určí ministr financí vyhláškou v Úředním listě.

Za dluh se považují též nedoplatky na daních a jiných opětujících se veřejných dávkách, které připadají podle vyměření u přímých daní na berní rok 1945 a leta předchozí, u daně z obratu a daně přepychové na vyměřovací (daňové) období 1945 a předchozí, u ostatních opětujících se daní a dávek na dobu do dne rozhodného pro přihlášení majetku. Nedoplatky na poplatcích a ostatních veřejných dávkách se považují za dluh tehdy, vznikl-li nárok státu na tyto poplatky a dávky nejpozději v den, rozhodný pro přihlášení majetku. K dodatečně vyměřeným daním, poplatkům a jiným veřejným dávkám přihlédne se pouze tehdy, bylo-li původní vyměření nesprávné bez zanedbání povinnosti stranou.

(1) Dluhy a břemeny nejsou nesplatné výdaje, které podle zákona, nebo podle stanov (zřizovacích listin) nebo z jiného právního důvodu mají býti hraženy z běžných příjmů.

(2) Dluhy a břemeny nejsou, třebaže jsou v účetních uzávěrkách uváděny jako pasiva, zejména základní nebo kmenové jmění, reservní fondy a rozvahové přebytky z minulých let.

(1) Od přihlašovací povinnosti jest osvobozen:

1. majetek státu a jeho podniků, ústavů a fondů, pokud nespadají pod ustanovení odstavce 2, včetně majetku, propadlého ve prospěch státu podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, dále podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, jakož i majetku konfiskovaného podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Majetek propadlý nebo konfiskovaný podle ustanovení těchto dekretů se určuje přímo k účelům stanoveným v § 80, s výjimkou majetku, uvedeného v § 18 dekretu č. 108/1945 Sb.;

2. majetek konfiskovaný podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a majetek konfiskovaný podle nařízení Předsednictva Slovenské národní rady ze dne 27. února 1945, č. 4 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa;

3. majetek zemí, okresů a obcí včetně jejich podniků, ústavů a fondů, slouží-li tyto podniky, ústavy a fondy účelům veřejné správy nebo veřejné dopravy;

4. majetek, který vlastní hlavy cizích států, diplomatičtí zástupcové pověření u vlády republiky Československé, jiné osoby, jimž přísluší podle mezinárodního práva exterritorialita, a konsulové z povolání cizích států i s příslušníky svých rodin, nejsou-li tyto osoby československými příslušníky a je-li zaručena vzájemnost. Osvobození se nevztahuje na tuzemský nemovitý majetek, na pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, na tuzemský výdělečný majetek a na pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, na tuzemský výdělečný majetek a na majetek vázaný na tuzemsko nuceným uschováním nebo právními předpisy. Osvobození v témže rozsahu a za týchž podmínek požívá také majetek úředníků a zřízenců; jichž zmínění diplomatičtí zástupcové nebo konsulové z povolání používají pouze k pracím vyslanectví nebo konsulátu anebo ve svých rodinách;

5. majetek Národní banky Československé;

6. majetek nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění včetně náhradních ústavů, fondů a zaopatřovacích zařízení, zřízených na podkladě právních ustanovení o veřejnoprávním sociálním pojištění, a menších vzájemných spolků pojišťovacích, zřízených podle oddílu E pojišťovacího regulativu;

7. jiný majetek, který slouží výlučně a trvale účelům sociálního zaopatření (zabezpečení, podporování a pod.) osob pro případ nemoci, invalidity, stáří, úmrtí, nouze a nezaměstnanosti a nemůže býti těmto účelům odňat; ministr financí se zmocňuje, aby stanovil bližší podmínky tohoto osvobození;

8. majetkové předměty instancí, pokud tyto předměty slouží bezprostředně, trvale a výlučně účelům vědeckým, uměleckým, vzdělavatelským a tělovýchovným, dále majetkové předměty, které slouží účelům bohoslužebným, jakož i veřejné hřbitovy;

9. částky uvedené v § 8, č. 10 a 11, pokud nepřevyšují úhrnem částku Kčs 10.000.-.

(2) Osvobození podle ustanovení odstavce 1, č. 1 se nevztahuje na majetek podniků uvedených v dekretech presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank, a ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (dále jen "znárodněné podniky"), a to i tehdy, byl-li před tím konfiskován podle ustanovení dekretů, uvedených v odstavci 1, č. 1.

(3) Od přihlašovací povinnosti není dále osvobozen majetek, který byl v rozhodné době darován zemím, okresům a obcím nebo jejich podnikům, ústavům a fondům, převyšuje-li hodnota darovaného majetku částku Kčs 100.000.-. Za téže podmínky podléhá přihlašovací povinnosti též majetek, který byl v rozhodné době věnován účelům, uvedeným v odstavci 1, č. 7. Dary (věnování), poskytnuté týmž dárcem témuž obdarovanému, se pro zjištění hranice hodnoty, uvedené ve větě prvé, sčítají. Hodnotou se rozumí obecná cena (§ 28). Přihláškou jest povinen nejen obdarovaný (§ 16, odst. 1), ale i osoba, která majetek darovala (věnovala). Nesplnění přihlašovací povinnosti podle ustanovení tohoto odstavce se trestá pokutou až do výše dvojnásobku obecné ceny darovaného (věnovaného) majetku.

(4) Vláda může osvoboditi na návrh ministra financí od přihlašovací povinnosti i jiné majetky, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

(1) Majetek jest povinen přihlásiti vlastník (jeho zákonný zástupce), po případě osoba, která majetek drží jako by jí patřil (odstavec 5), nebo orgán pověřený správou majetku znárodněných podniků (§ 15, odst. 2). Orgánem, pověřeným správou majetku znárodněného podniku, z jehož majetkové podstaty nebyl v době podání přihlášky (§ 18) ještě zřízen národní podnik (§ 12 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 8 dekretu č. 101/1945 Sb.), jest osoba (orgán), uvedená v § 27 dekretu č. 100/1945 Sb. Byl-li z majetkové podstaty znárodněného podniku v době podání přihlášky již zřízen národní podnik, jest povinen přihlásiti majetek znárodněného podniku tento národní podnik. Vplynul-li majetek znárodněného podniku po rozhodném dni konečném do jednoho nebo více národních podniků, jest povinen přihlásiti majetek znárodněného podniku národní podnik, který převzal veškerý majetek znárodněného podniku nebo jeho převážnou část. V pochybných případech přihlásí majetek znárodněného podniku národní podnik, který bude k podání přihlášky vyzván příslušným finančním úřadem (§ 32). Majetek znárodněných podniků tvoří pro účely přihlašovací povinnosti celek v tom rozsahu, v jakém byl u osoby, které majetek patřil až do dne znárodnění.

(2) Osoby, uvedené v odstavci 1, jsou povinny přihlásiti majetek tehdy, má-li veškerý majetek podléhající přihlášení větší hodnotu než Kčs 100.000.- nebo převyšuje-li majetkový přírůstek, zjištěný podle ustanovení § 23 až 31, u fysických osob částku Kčs 20.000.-, u právnických osob částku Kčs 10.000.-. Hodnotou se rozumí obecná cena (§ 28) v rozhodný den konečný (bez odečtení případných. dluhů a břemen). Přihlašovací povinnost postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. Za právnické osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva, komposesoráty, urbariáty a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

(3) Osoby, uvedené v odstavci 1, jsou povinny přihlásiti, a to i tehdy, nepřevyšuje-li hodnota majetku podléhajícího přihlášení částku Kčs 100.000.-, nebo majetkový přírůstek částku Kčs 20.000.- nebo Kčs 10.000.-:

a) majetkové hodnoty, které podléhaly přihlášení podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb. U vkladových a jiných věřitelských účtů se při tom přihlásí nejen stav ke dni 15. listopadu 1945, jak jest uveden v přihlášce podle ustanovení citovaného dekretu, ale i stav ke dni počátku účinnosti tohoto zákona, zvýšil-li se tento stav po 15. listopadu 1945 převody z jiných účtů, zejména z účtů vázaných podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny;

b) vkladové nebo jiné věřitelské účty, které jsou vázány podle ustanovení dekretu č. 91/1945 Sb., avšak vznikly až po 15. listopadu 1945. Tyto vkladové (kreditní) účty se přihlásí podle jejich stavu ke dni počátku účinnosti tohoto zákona;

c) majetkové hodnoty, k jejichž uvolnění jest podle zvláštních ustanovení třeba průkazu o tom, že byly přihlášeny pro účely dávek podle tohoto zákona;

d) veškerý majetek (§§ 3 - 11) na výzvu přihlašovacího úřadu (§ 32).

(4) Hlava rodiny jest povinna přihlásiti k oběma rozhodným dnům (§ 2, odst. 1) spolu s vlastním majetkem též majetek příslušníků své rodiny (odstavec 6). Majetek rodinných příslušníků se při tom připočte k majetku hlavy rodiny.

(5) Osoba drží majetek jako by jí patřil zejména tehdy, nebyly-li dosud splněny všechny formálně-právní předpoklady nabytí vlastnictví (jako na př. vklad práva vlastnického k nemovitosti v pozemkové knize), nebo tehdy, nabyla-li majetku protiprávně. Vzniknou-li o vlastnictví k majetku pochybnosti, jest majetek povinna přihlásiti osoba, která jej má ve skutečné moci nebo ve správě.

(6) Za příslušníky rodiny se považují manželka nebo družka a nezletilé děti (vnukové, pastorkové, schovanci), žijí-li rozhodného dne konečného s hlavou rodiny ve společenství domácnostním.

(7) U neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí splní přihlašovací povinnost osoba, která spravuje pozůstalostní jmění, a není-li jí, osoba, kterou k tomu pozůstalostní soud určí.

Je-li majetek ve vlastnictví více osob, které nejsou příslušníky téže rodiny, splní přihlašovací povinnost každá z nich stran celého majetku. Při tom vyznačí výši podílu, který jí na majetku (majetkovém přírůstku) přísluší (na př. ¹/₂, ¹/₄, a pod.), a jména a bydliště spoluvlastníků.

Majetek se sepíše na úředním tiskopise přihlášky, jehož vzor vydá ministerstvo financí, a přihlásí u příslušného úřadu (§ 32). Přihlášku jest podati do 60 dnů od konce měsíce, v němž došlo k vyhlášení tohoto zákona. Přihlašovací úřad může tuto lhůtu výjimečně prodloužiti, ne však o více než o jeden měsíc. První žádost o prodloužení lhůty jest kolku prosta.

(1) V přihlášce se uvedou zejména:

a) počáteční a konečné stavy jednotlivých druhů majetku podle hlavních znaků;

b) majetkové přírůstky a majetkové úbytky a jejich ocenění (§ 23);

c) údaje podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) až c);

d) doplňky, vysvětlivky a poznámky k jednotlivým položkám.

(2) Počáteční stav majetku se neuvede u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků, ocení-li se majetkový přírůstek podle ustanovení § 26, odst. 2 a 3.

(3) Pouze konečný stav majetku a majetkový přírůstek (úbytek) a jeho ocenění se uvede u majetkových předmětů a práv, uvedených v § 10.

(4) Pro majetek znárodněných podniků (§ 15, odst. 2) a pro majetek darovaný nebo věnovaný podle ustanovení § 15, odst. 3 může ministerstvo financí stanoviti vyhláškou v Úředním listě jiný způsob přihlášení, než jak jest uveden v § 18 a v předchozích odstavcích 1 až 3.

(1) Majetkové předměty a práva mohou býti zahrnuty do počátečního stavu majetku pouze tehdy, bude-li hodnověrně prokázáno, že byly částí majetku podléhajícího přihlášení již k rozhodnému dni počátečnímu. Hodnověrnými průkazy majetkových předmětů a práv, jejichž výnos, držba, převod a podobně v rozhodný den počáteční nebo v době předchozí podléhal daním, poplatkům nebo jiným veřejným dávkám, jsou data (původní, opravená nebo doplněná), obsažená v příslušných vyměřovacích spisech k 30. červnu 1945. K amnestijním podáním učiněným do uvedeného dne se však přihlédne pouze tehdy, budou-li údaje v nich uvedené na výzvu vyměřovacího úřadu hodnověrně prokázány. Průkaz počátečního stavu majetku u úsporných vkladů nebo vkladů na běžný účet připouští se též vkladními knížkami (listy) nebo běžnými účty, znějí-li na jméno osoby povinné přihláškou, na jméno osob, které byly v rozhodné době jejími rodinnými příslušníky (u provdaných žen též na jméno, které měly za svobodna) nebo na jméno zůstavitele, po němž osoba povinná přihláškou nebo její rodinní příslušníci majetek zdědili, a to i tehdy, nebyl-li výnos (nabytí) těchto majetků přiznán k vyměření daní, příplatků nebo jiných veřejných dávek. Ze zásad, uvedených ve větě druhé a čtvrté, může ministerstvo financí nebo jím zmocněný úřad povoliti výjimku ve zvlášť odůvodněných případech.

(2) V ostatních případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, jsou hodnověrnými průkazy zejména:

a) výpisy z pozemkových knih a katastrů;

b) vkladní knížky (listy) a výpisy z běžných nebo jiných podobných účtů, po případě potvrzení peněžních ústavů o těchto účtech, lze-li z nich zjistiti stav vkladů k rozhodnému dni počátečnímu;

c) depositní listy peněžních ústavů a zástavní listy veřejných zastaváren, osvědčují-li úschovu, uložení nebo zástavu cenin k rozhodnému dni počátečnímu a nepřipouštějí-li pochyb ani o druhu, ani o hodnotě cenin;

d) notářské spisy osvědčující koupi nebo směnu majetkových předmětů a práv z doby před rozhodným dnem počátečním, je-li poplatník k rozhodnému dni konečnému dosud jejich vlastníkem, nebo prokáže-li, že je prodal nebo daroval v rozhodné době, po případě, že byly v této době zničeny, ztraceny nebo odcizeny;

e) jiná než pod písmenou d) uvedená písemná osvědčení nebo jiné průkazy o koupi nebo směně majetkových předmětů a práv, za podmínek uvedených pod písmenou d), prokáže-li poplatník, že byl vzhledem k svým majetkovým nebo výdělkovým poměrům schopen podmínkám koupě (směny) vyhověti;

f) notářské spisy osvědčující darování majetkových předmětů a práv z doby před rozhodným dnem počátečním, po případě i jiná písemná osvědčení za týchž podmínek, prokáže-li v těchto případech obdarovaný, že darovanými předměty (právy) po rozhodném dni skutečně disponoval jako vlastník.

(3) Není-li průkaz o počátečním stavu majetku dostatečný vyšetří jej přihlašovací úřad podle pomůcek, jež má po ruce, po případě výslechem svědků nebo znalců. Při tom přihlédne též k vlastním znalostem. Počáteční stav platidel, vkladů a cenných papírů nesmí býti uznán zejména tehdy, neodůvodní-li osoba přihláškou povinná dostatečně, že vzhledem k majetkovým a výdělkovým poměrům osoby, které majetek patřil, byla zde vůbec možnost, aby vlastnila platidla, vklady a cenné papíry v udané výši.

Ustanovení § 20, odst. 2 a 3 platí obdobně pro zjištění a přezkoumání konečného stavu majetku. Přihlašovací úřad jest jmenovitě oprávněn přezkoumati důvod majetkového úbytku, je-li konečný stav jednotlivých druhů majetku nižší než stav počáteční.

(1) Při určení počátečního stavu majetku se hledí na fysické osoby, které v rozhodné době přestaly býti příslušníky rodiny ve smyslu ustanovení § 16, odst. 6, tak, jako by jimi přestaly býti již před rozhodným dnem počátečním.

(2) U fysických osob, jejichž majetek v cizině podléhá přihlašovací povinnosti podle ustanovení § 1, odst. 1, písm. b), a které získaly v tuzemsku bydliště nebo pobyt teprve v rozhodné době, určí se počáteční stav majetku v cizině ke dni jejich vstupu na území československé republiky.

(3) U právnických osob, které vznikly v rozhodné době, určí se počáteční stav majetku ke dni vzniku. U právnických osob, které v rozhodné době přenesly své sídlo (obchodní vedení) do tuzemska, určí se počáteční stav jejich majetku v cizině ke dni, kdy se tak stalo. Vznikla-li právnická osoba splynutím jiných právnických osob nebo přeměnou svého právního útvaru, jest počátečním stavem majetku majetek, který patřil zaniklým právnickým osobám nebo původnímu právnímu útvaru v rozhodný den počáteční. Zanikla-li právnická osoba tím, že splynula v rozhodné době s jinou právnickou osobou, připočte se majetek, který vlastnila v rozhodný den počáteční, k počátečnímu stavu majetku právnické osoby, s kterou splynula.

(4) Vznikem podle ustanovení odstavce 3 se rozumí okamžik, ve kterém právnické osoby započaly v tuzemsku svoji činnost. Okolnost, zda byly splněny formálně-právní předpoklady vzniku (na př. zápis do obchodního rejstříku, schválení zakládacích listin a pod.), nerozhoduje.

(5) K zvýšení základního kapitálu právnických osob (na př. akciového kapitálu, kmenového kapitálu, závodních podílů, kuksů, kmenového jmění a pod.) hotovým splacením v rozhodné době se hledí tak, jako by k tomuto zvýšení došlo již v rozhodný den počáteční. Majetkové převody, které se staly v souvislosti s převody pojistných kmenů soukromých pojišťoven v rozhodné době, posuzují se tak, jako by byly provedeny před rozhodným dnem počátečním.

(6) U znárodněných podniků (§ i 5, odst. 2) jest počátečním stavem majetku majetek, který sloužil provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného (národního), v rozhodný den počáteční (§ 2). Mimo majetek, uvedený ve větě prvé, se považují za počáteční stav majetku znárodněných podniků také ty majetkové předměty a práva, jež sice byly věnovány trvale provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného, až v rozhodné době, avšak v rozhodný den počáteční patřily k ostatnímu majetku osoby (po případě jejích rodinných příslušníků), která byla vlastníkem tohoto podniku až do dne znárodnění. Totéž platí tehdy, byly-li majetkové předměty nebo práva, uvedené v předchozí větě, zpeněženy, a teprve jejich výnos byl věnován provozu výdělečného podniku. Ostatním majetkem podle předchozích ustanovení jest také jiný výdělečný majetek (podnik), než jest ten, do něhož byly majetkové předměty nebo práva (jejich výnos) převedeny.

(7) U neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí jest počátečním stavem majetku zpravidla majetek, který patřil zůstaviteli v rozhodný den počáteční.

(8) U majetkových nabytí (§ 35, odst. 1, písm. a) až e) a odst. 3) jest počátečním stavem majetku majetek, který patřil zůstaviteli nebo dárci (převodci) v rozhodný den počáteční.

(1) Není-li stanoveno jinak, ocení se u přihlášeného majetku pouze majetkový přírůstek nebo úbytek. Majetkovým přírůstkem (úbytkem) jsou majetkové předměty a práva, o něž jest konečný stav majetku vyšší (nižší) než stav počáteční, jakož i majetková zlepšení (ztráty), jež nastaly na majetku v rozhodné době a trvají v rozhodný den konečný.

(2) Majetkovým zlepšením podle ustanovení odstavce 1 se rozumí investice, které byly učiněny vlastníkem nebo v jeho prospěch třetí osobou, a jimiž byla zvýšena hodnota majetku proti stavu k rozhodnému dni počátečnímu. Ztrátou se rozumí i zničení a poškození majetku. K opotřebení, způsobenému normálním užíváním, se nepřihlíží, není-li stanoveno jinak. Za ztracené majetkové předměty budou považovány pouze ty předměty, jejichž ztráta byla řádně hlášena bezpečnostním úřadům, nebo jejichž ztráta nastala v důsledku okupace, národní, rasové nebo politické persekuce, nebo válečných poměrů.

(3) Počáteční i konečný stav majetku se ocení pouze:

a) u zásob všeho druhu, jakož i u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků, u nichž se majetkový přírůstek ocení způsobem uvedeným v § 26, odst. 1 a 4;

b) u platidel, vkladů, nesplatných nárazů ze životního pojištění kapitálového nebo důchodového a peněžních pohledávek a dluhů, bez ohledu, zda tyto majetkové předměty (práva) jsou částí výdělečného majetku či jinakého majetku.

(4) Počáteční stav majetku a majetkový úbytek se však neocení u nároků ze všech druhů životního pojištění kapitálového nebo důchodového zanikly-li tyto nároky v rozhodné době výplatou pojistného kapitálu, odkupní sumy nebo důchodů. Tyto výplaty se odečtou podle ustanovení § 35, odst. 1, písm. g).

Úbytky na majetkových předmětech patřících k jinakému majetku, které nejsou v § 8 vyjmenovány, na př. úbytek na předmětech z drahých kovů, přepychových předmětech, sbírkách a podobně, se uznají pouze tehdy, snížil-li se konečný stav těchto majetkových předmětů proti stavu počátečnímu proto, že osoba přihláškou povinná nebo příslušníci její rodiny (§ 16, odst. 6) byla válečnými poměry donucena tyto předměty zciziti, nebo že o ně přišla v důsledku národní, rasové nebo politické persekuce nebo válečnými událostmi.

(1) Majetkový přírůstek (popřípadě počáteční a konečný stav majetku) se ocení:

a) kupní cenou, t. j. částkou, za kterou byly majetkové předměty nebo práva, o něž se majetek zvýšil, koupeny, odpovídá-li obecné ceně (§ 28). Kupní cenou jest vše, co kupující prodávajícímu z titulu převodu majetku plnil, bez ohledu na to, jak tato plnění byla stranami označena a zda byla písemně osvědčena či nikoliv;

b) jmenovitou cenou, t. j. částkou na kterou znějí hotovosti a vklady. Jmenovitou cenou se ocení též peněžité pohledávky, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. K jmenovité ceně se připočtou všechny úroky splatné u počátečního stavu majetku do rozhodného dne počátečního, u konečného stavu majetku do 31. prosince 1944, nebo, byly-li peněžními ústavy vykázány, do 30. června 1945. K nedobytným pohledávkám se nehledí;

c) částkou, odpovídající cenovým předpisům, jež byla v rozhodné době vynaložena na opravu předmětu, který byl poškozen již v rozhodný den počáteční;

d) částkou, která byla vynaložena za tím účelem, aby byl získán majetkový předmět nebo právo jinak než koupí (na př. stavební náklad, je-li majetkovým přírůstkem budova, třeba rozestavěná). Podmínkou však jest, aby tato částka odpovídala cenovým předpisům, nebo aby byla považována podle platných ustanovení za plnou náhradu;

e) částkou, která byla nebo má býti vyplacena jako náhrada za majetek, který byl znárodněn;

f) částkou, vypočtenou jako hodnota životního pojištění kapitálového nebo důchodového podle tabulek, vydaných ministrem financí (§ 10, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb.);

g) částkou, která byla zaplacena v rozhodné době na ryzí prémii (úhradu) podle § 8, č. 10 a 11.

(2) Majetkový úbytek se ocení částkou, která odpovídá obecné ceně majetkového, předmětu (práva), u něhož úbytek nastal, v rozhodný den počáteční. Nastal-li majetkový úbytek poškozením majetku v rozhodné době; ocení se částkou, odpovídající cenovým předpisům, kterou by bylo třeba v rozhodný den konečný vynaložiti, aby majetek byl uveden do stavu, v jakém byl v rozhodný den počáteční, ne však výše, než jak by byl oceněn podle ustanovení věty prvé.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby vydal směrnice, jimiž by ocenění podle odstavce 1, písm. a), c) a d) a podle odstavce 2 na Slovensku provedlo tak, aby se vyrovnal rozdíl v cenách, vyplývající z nižší cenové hladiny v zemích České a Moravskoslezské.