Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 2, odst. 1, 2 a 3 zní:

(1) Vojenským osobám z počtu mužstva v činné službě (§ 1, odst. 1, písm. a) náleží tento cenní žold:

(2) Po dobu ošetřování ve vojenském nebo občanském léčebném ústavě (nemocnici) náleží jim denní žold takto snížený:

Podrží však denní žold v plné výměře podle odst. 1 po dobu, kterou ztráví v léčebném ústavě (nemocnici) pro zranění nebo onemocnění činné vojenské služby u útvarů armády v poli.

(3) Odpykávají-li kázeňský trest na svobodě a neúčastní-li se proto po dobu jeho trvání vojenského výcviku, náleží jim místo denního žoldu stanoveného v odstavci 1 vězeňský denní žold 1 Kčs. Odpykávají-li soudní trest na svobodě, nenáleží jim žádný žold, ani když jej odpykávají částečně nebo úplně ve vězeňské nebo jiné nemocnici; to platí i o době ztrávené v soudní vyšetřovací vazbě. Jestliže však trestní řízení vedené proti nim bylo zastaveno nebo skončilo osvobozujícím rozsudkem, vyplatí se jim dodatečně denní žold, na který by měli nárok, kdyby na ně nebyla uvalena soudní vyšetřovací vazba.

2. 4, odst. 1 zní:

(1) Vojenské osoby z počtu mužstva, které se reversem zaváží, že setrvají v dobrovolné další činné službě jako déle sloužící po dobu nejméně tří let, dostanou jednorázovou vstupní prémii 2000 Kčs.

3. §5, odst. 1, 2, 3, 4 a 5 zní:

(1) Déle sloužícím náleží za každý úplný kalendářní měsíc dobrovolné další činné služby měsíční prémie:

a) déle sloužícím až do hodnosti

četaře v prvém až třetím roce

dobrovolné další činné služby 1050 Kčs,

b) ostatním déle sloužícím... 1200 Kčs.

(2) Déle sloužícím náleží za podmínek stanovených pro vojenské gážisty z povolání měsíční příspěvek na každé nezaopatřené dítě v částce 150 Kčs.

(3) ženatým (ovdovělým, rozloučeným, rozvedeným) déle sloužícím náleží, svobodným pak může býti povolen, za podmínek, za jakých mají vojenští gážisté z povolání nárok na činovné v plné výměře, místo bezplatného ubytování podle § 6, písm. a) tento měsíční příspěvek na byt:

(4) Déle sloužící mají nárok na měsíční prémii, příspěvek na děti a příspěvek na byt v plné výměře i v případech uvedených v § 2, odst. 2 a 3.

(5) Měsíční prémie, příspěvek na děti a příspěvek na byt jsou splatné pozadu. Vznikne-li (zanikne-li) nárok na náležitosti podle odstavců 1, 2 a 3 jiného než prvního (posledního) dne v měsíci, náleží jejich poměrný díl vypočtený tak, že se za každý den počítá jedna třicetina stanovené částky. Výpočet se zaokrouhlí na nejbližší vyšší částku vyjádřenou v celých Kčs.

4. § 8, odst. 5 zní:

(5) Déle sloužícím přísluší k zaopatření příspěvek na děti ve výměře a potud, pokud by jim příslušel za činné služby podle § 5, odst. 2.

5. § 9, odst. 4 zní:

(4) Oprávněným vdovám a úplným sirotkům po déle sloužících přísluší příspěvek na děti ve výměře a potud, pokud by příslušel manželovi nebo otci za činné služby podle § 3, odst. 2.

6. § 18, odst. 2, písm. d) zní:

d) Příspěvek na byt podle § 5, odst. 3 může býti postižen exekucí nebo zajišťovacím úkonem nebo zastaven anebo postoupen jen k zajištění nebo k úhradě nájemného, pohřebné (úmrtné) jen k zajištění nebo k úhradě nákladů pohřbu.

Zvláštní přídavek déle sloužícím a poživatelům zaopatřovacích náležitostí déle sloužících a jejich pozůstalých.

(1) Déle sloužícím přísluší počínaje od 1. prosince 1945 za každý úplný kalendářní měsíc dobrovolné další činné služby zvláštní měsíční přídavek ve výši

(2) Ustanovení § 5, odst. 5 zákona č. 83/1932 Sb. o poměrném dílu platí obdobně:

Déle sloužící, jehož manželka je výdělečně činná nebo požívá odpočivného (zaopatřovacího) platu ne o důchodu z veřejnoprávního sociálního pojištění, posuzuje se pokud jde o zvláštní přídavek podle § 1 jako svobodný.

Zvláštní přídavek není součástí pensijní základny a je splatný zároveň s měsíční prémií.

Tento zákon nabývá účinností, pokud se v něm nestanoví jinak, dnem 1. ledna 1946; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Předkládaný vládní návrh zákona má za účel upravit sazby denního žoldu vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitosti na roveň postavených, jakož i náležitosti déle sloužících na výši odpovídající dosavadním cenovým poměrům a přihlíží již i k zvýšení cen životních potřeb. Že dosavadní sazby denního žoldu zákona č. 83/1932 Sb. nestačily, o tom svědčí slovenská úprava, která byla vztažena později na celé území osvobozeného státu a která přiznala ke všem sazbám žoldu jednotný drahotní přídavek 3 Kčs. denně. Vládní návrh činí tak novelisací zákona č. 83/1932 Sb. o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitosti na roven postavených, jakož i o náležitostech déle sloužících.

Poměrně obtížný je problém, vyšetřit sociálně správné a přiměřené honorování déle sloužících poddůstojníků. Po této stránce zasáhly již úpravy provedené jednak v býv. slovenském státě, jednak t. zv. vládním vojsku, jehož příslušníci jsou do nově tvořené čs. armády přejímáni a u nichž není možné snižovat hmotnou úroveň, dříve již dosaženou. Tu třeba poznamenat, že bude nezbytně nutné hodnotit, plně službu déle sloužících započtením zákonité presenční služby a služby strávené v poměru déle sloužících pro zvýšení služného v každém novém služebním poměru, v němž bude déle sloužící podle zákona č. 54/1927 Sb. ve znění zákona č. 118/1938 Sb. umístěn, má-li býti jejich hmotné postavení po umístění přibližně stejné jako v poměru déle sloužících.

Dosavadní sazby denního žoldu činily pro vojína bez hodnosti 1.50 Kčs, svobodníka 1.70 Kčs, desátníka 2.- Kčs, četaře 2.50 Kčs a rotného 4.- Kčs. Již na osvobozeném území Slovenska byl všem osobám z počtu mužstva přiznán drahotní přídavek 3.- Kčs denně. V nově navrhované sazbě žoldu, která se opírá o usnesení vlády ze dne 4. prosince 1945, je přihlíženo nejen k cenovým poměrům, ale uznávají se i větší potřeby vojáka lidové armády, který má býti nejen vojensky zdatným, ale i kulturně a zejména i politicky vyspělým. Musí mu tedy být umožněna účast na kulturním a politickém životě i za vojenské služby, aby mohl navštěvovati divadla, koncerty a jiné kulturní podniky a aby si mohl denně koupiti aspoň vlastní noviny. Účel, jemuž má žold sloužit, totiž opatřování a udržování denních potřeb t. zv. propriet se tedy značné rozšiřuje. Snížení navrhované o žoldu mohlo by vyvážit jedině poskytnutí jednak jiných náležitostí, zejména snad cigaret in natura (zde však je problém nekuřáků), jednak stanovení režijních cen pro vojáky při návštěvě divadel, koncertů, kin a jiných kulturních podniků a hlavně též i režijního vojenského jízdného ve vlacích, státních autobusech a jiných veřejných dopravních podnicích.

I nově navržené sazby nemocničního denního žoldu jsou s hlediska tohoto účelu žoldu přiměřené, a to celkem i dosavadnímu poměru jeho výměry v jednotlivých hodnostech (doposud vojín 25, svobodník 35, desátník 50, četař 75 a rotný 100 haléřů). Návrh na jednotné sazby pro svobodníka a desátníka a dále četaře a rotného je jen zjednodušením.

Výměra vězeňského žoldu je stanovena 1.- Kčs, tedy v poněkud nižším poměru k dnešním sazbám žoldu. Přihlížíme-li však, že účel žoldu v tomto případě je jen udržování propriet, je jeho výměra postačující. Nižší částka je odůvodněna též tím, že je třeba odstupňovat tento žold od žoldu nemocničního, kterýžto žold podržuje všestrannější povahu a určení. Nebylo by též spravedlivé, aby voják nemocný, na př. ten, který ve službě utrpěl úraz, měl stejný žold s vojákem trestaným pro provinění proti vojenské kázni.

Vstupní prémie byla stanovena jednotně částkou 2.000 Kčs s podmínkou závazku nejméně na tři léta. Voj. správa nehodlá přijímati déle sloužící na kratší dobu. Částka vstupní prémie, která je určena k pořízení vlastního vycházkového stejnokroje a jeho udržování, jakož i nutné výbavy, není tedy nijak nepřiměřeně vysoká a celkem odpovídá v poměru k staré výměře i zvýšení cen životních potřeb.

Úprava pravidelných příjmů déle sloužících naráží na značné potíže. Nesporné je, že úprava obsažená v dosavadním § 5 zákona je dnes naprosto nedostatečná. Pro budoucí řešení těchto náležitostí by mohlo být uvažováno buď o podržení dosavadního systému v čs. armádě doposud zavedeného (t. j. slovenského) nebo o převzetí zásad vládního nařízení č. 18/1944 Sb.

Dosavadní systém (slovenský), přiznává déle sloužícím kromě stravného tyto pravidelné příjmy (v Kčs) měsíčně:

Vládní nařízení č. 18/1944 Sb. o úpravě platových poměrů osob z počtu býv. vládního vojska přiznává tyto náležitosti v měsíčních částkách:

1. v 1. a 2, služebním roce měsíční prémii, od níž se odpočítávají při kasernování v skupině míst A 400 Kčs, v skupině míst B 344 Kčs, v skupině míst C 288 Kčs a v skupině D 232 Kčs; kromě toho se při bezplatném stravování odpočítává 360 Kčs měsíčně, takže příjem činí, bere-li se za základ jen svobodný, 686 až 692 Kčs; tyto osoby nelze dobře srovnávat s déle sloužícími, poněvadž je lze postavit na roveň asi vojenským osobám z počtu mužstva presenční služby.

2. v dalších letech služby již služné, činovné a výchovné, a to:

a) v 3. a 5. služebním roce:

b) v 6. a dalších služebních letech:

c) rotnému do 10 služebních let:

d) rotnému po 10 služebních letech:

U svobodných nenáleží při kasernování činovné a při bezplatném stravování se sráží 360 Kčs; dostane tedy svobodný měsíčně hotově spolu s vojenským přídavkem (180 Kčs měsíčně) uvedený za a) 750 Kčs; za b) 970 Kčs, za, c) 1020 Kčs a za d) 1130 Kčs.

Srovnáme-li oba systémy, je systém slovenský pro svobodného déle sloužícího vždy výhodnější; poskytuje mu čistý příjem měsíčně 900 až 1150 Kčs při bezplatném stravování a ubytování. Pro ženatého déle sloužícího je rovněž systém slovenský výhodnější, poněvadž mu kromě úhrnu uvedeného v tabulce přiznává ještě stravné. Proto nutno za základ nové úpravy vzíti systém slovenský, protože za nynějších poměrů lze uvažovat jen o ponechání dosavadní úrovně nebo jejím zlepšení, nikoli však o zhoršení hmotné situace déle sloužících.

Při zpracování příjmů déle sloužících se vychází ze zásady, aby nebyla vytvořena nová skupina vojenských gážistů, což by se stalo, kdyby měl být převzat systém vládního nařízení č. 18/1944 Sb. o úpravě platových poměrů osob z počtu mužstva t. zv. vládního vojska. Mělo-li by k tomu dojít, pak by bylo vhodnější přiznat déle sloužícím čs. armády vůbec služební plat vojenských gážistů mimo služební třídy, což by činilo ovšem instituci déle sloužících zbytečnou. Proto se návrh osnovy vrací znovu k systému měsíční prémie.

Měsíční prémie je tedy odstupňována dvěma sazbami, a to pro déle sloužící až do hodnosti četaře do tří let další dobrovolné činné služby a po třech letech služby je výměna jednotná i pro rotné. Tím se jen dřívější systém zjednodušuje a i spravedlivě hodnotí výkon další dobrovolné služby k poměru k její délce. Částky prémie jsou pak stanoveny v poměru dosavadnímu zvýšení platů státních a jiných veřejných zaměstnanců, jakož k zvýšení cen životních potřeb, ovšem s připočtením zvláštního přídavku stanoveného v článku II.

Ustanovením příspěvku na děti dostává se déle sloužícím příspěvku na výchovu dětí částkou 150 Kčs, tedy ve výši výchovného stanoveného všeobecně pro státní a jiné veřejné zaměstnance; proto se též zdůrazňuje, že tento příspěvek přísluší za podmínek stanovených pro vojenské gážisty z povolání, které jsou shodné s podmínkami stanovenými vládním nařízením č. 388/1941 Sb. o nové úpravě výchovného.

Příspěvek na byt je stanoven částkami převzatými z vládního nařízení č. 18/1944 Sb., o úpravě platových poměrů osob z počtu mužstva býv. vládního vojska, o kteréžto částky se snižuje dosud měsíční plat gážistů mimo služební třídy četnictva a policie podle § 132, odst. 3 vládního nařízení č. 15/1944 Sb. při jejich kasernování částky příspěvku na byt odpovídají celkem skutečným poměrům nájemného na dnešním bytovém trhu, k jehož zvýšení dosud nedošlo. Odstupňování podle skupin míst jest spravedlivější oproti dřívější jednotné částce 125 Kčs.

Osnova přiznává oproti původnímu znění zákona č. 83/1932 Sb. příspěvek na byt nejen ženatým, ale i ovdovělým, rozloučeným a rozvedeným v předpokladu, že u těchto trvá potřeba vlastního bytu; tak tomu je u všech státních a jiných veřejných zaměstnanců pokud jde o nárok na činovné v plné výměře. Svobodným déle sloužícím bude podle navrhovaného znění osnovy možno přiznati příspěvek na byt jen za podmínek, platných pro přiznání činovného v plné výměře svobodným voj. gážistům z povolání, t. j. v případech, kdy svobodný má potřebu vlastního bytu a udržuje domácnost.

Jsou tedy modality, za kterých se déle sloužícímu poskytne příspěvek místo bezplatného ubytování v kasárnách, shodné s podmínkami nároku na plné činovné všech státních a jiných veřejných zaměstnanců podle § 2; čl. III vládního nařízení č. 15/1944, které budou podle navrhované úpravy platí též pro vojenské gážisty z povolání.

Osnova zákona volí termíny "příspěvek na děti" a "příspěvek na byt", aby se vyhnula použití názvů "výchovné" a "činovné", kterážto, pojmenování jsou pojmovými názvy složek platového systému státních a jiných veřejných zaměstnanců; činí tak proto, aby zachovala odlišnost služebního poměru dél sloužících, třebaže jde o poměr veřejnoprávnímu poměru velmi příbuzný.

Ustanovení odstavců 4 a 5 doplňují jen dosavadní znění zákona změnami, které vyplývají z novelisace. Vysvětlivek tu není třeba, ježto jsou jasná.

K § § 8, 9 a 18.

Tato ustanovení rovněž nepotřebují vysvětlení, neboť změny v nich nutně vyžaduje novelisace příslušných citovaných ustanovení.

Ustanovení tohoto článku přejímá ustanovení osnovy zákona o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnanců. Pokud stanoví zvláštní přídavek déle sloužícím svobodným částkou 350 Kčs a ženatým částkou 600 Kčs měsíčně, tedy částkami vyššími než cit. osnova, přihlíží se zde k platovému přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb. Podle § 3, odst. 1 nebyl vztažen tento přídavek na voj. gážisty z povolání a déle sloužící, pro něž mají býti vydány zvláštní předpisy. Vojenským gážistům z povolání přiznává tento přídavek osnova o prozatímní jejich platové úpravě; déle sloužícím činí tak osnova v navrhovaném zvláštním přídavku. Úprava zvláštního přídavku navrhovaná cit. osnovou nemůže se totiž vztahovati na déle sloužící ježto nejsou veřejnými zaměstnanci.

Stanovené částky jeví se dostatečnými, aniž je třeba dosáhnout úhrnné výše platového přídavku a zvláštního přídavku pro státní a jiné veřejné zaměstnance, neboť zvýšením měsíční prémie přichází se v celku k úpravě, která odpovídá zvýšení cen a celkové stabilizaci mezd a platů.

Činí-li nynější úhrn platů pro ženatého déle sloužícího (1 dítě) v hodnosti rotného po třech letech 2.000 Kčs, činí tento úhrn podle návrhu osnovy 1.200 Kčs na měsíční prémii a 600 Kčs na zvláštním přídavku, s příspěvkem na děti a přídavkem k němu (1 dítě) 300 Kčs dohromady 2.100 Kčs; připočteme-li k tomu příspěvek na opatření bytu pro skupinu míst B 232 Kčs, činí úhrn stálých (pravidelných) příjmů déle sloužícího 2.332 Kčs, tedy více o 332 Kčs než doposud. V skupinách míst A až C se ovšem úhrn těchto příjmů zvyšuje až nejvýše na 2.500 Kčs.

K tomuto úhrnu náležitostí déle sloužících je třeba zdůrazniti, že náležitosti budou podrobeny od 1. ledna 1946 též dani důchodové, neboť tímto dnem se zrušuje daňové osvobození vojenských osob. Nebude tedy kromě získání vyšší pensijní základny dosažené zvýšením měsíční prémie úroveň náležitostí oproti nynějšímu stavu vlastně vyšší.

Ustanovení § 1 osnovy přiznává déle sloužícím též zvláštní přídavek na děti, na které přísluší výchovné. _

Rovněž ostatní podmínky, zejména i datum účinnosti, za nichž přísluší tyto zvláštní přídavky, jsou shodné s modalitami uvedené osnovy.

Splatnost přídavků se stanoví podle splatnosti měsíční prémie.

Účinnost zákona se stanoví dnem 1. ledna 1946 z důvodů, že dnem 31. prosince 1945 končí branná pohotovost státu; od tohoto dne pak budou déle sloužící podrobeni též důchodové dani tak jako vojenští gážisté z povolání vůbec.

Účinnost ustanovení o zvláštních přídavcích je však stanovena v článku II shodně s osnovou o tomto přídavku státním a jiným veřejným zaměstnancům od 1. prosince 1945.

Pokud jde v náklad, který si úprava vyžádá, třeba zdůraznit, že nebude oproti nynějšímu stavu s výjimkou nákladu na žold mužstva, který se proti nynějšímu stavu více než zdvojnásobuje (nepřihlíží-li se ovšem k pohotovostnímu nebo polnímu přídavku za branné pohotovosti státu), nijak podstatně vyšší, neboť náklad na náležitosti déle sloužících zůstane po srážce daně důchodové celkem na nynější výši.

Náklad na novou úpravu náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a déle sloužících podle předpokládaných počtů oznámených 4. oddělením hl. štábu pro rok 1946 činí: