Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, se mění a doplňuje takto:

§ 26, odst. 2 a 3 budou zníti:

"(2) Celé trestní řízení se koná zpravidla od počátku do konce před mimořádným lidovým soudem ve způsobu hlavního přelíčení, pokud možno bez přerušení a musí býti skončeno do tří dnů od okamžiku, kdy byl obžalovaný před něj postaven. Nedospěl-li mimořádný lidový soud v této lhůtě k rozsudku, postoupí věc příslušnému soudu řádnému (§ 25, odst. 2). I po uplynutí této lhůty budiž však pokračováno v řízení před mimořádným lidovým soudem, navrhne-li to veřejný žalobce.

(3) V přípravném vyhledávání nebo v přípravném vyšetřování, které by předcházelo řízení před mimořádným lidovým soudem, má veřejný žalobce práva a povinnosti státního zástupce."

§ 31, odst. 2 a 3 budou zníti:

"(2) Trest smrti se vykoná do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou žádost odsouzeného může býti lhůta prodloužena o další hodinu. Konalo-li se řízení v nepřítomnosti obžalovaného, vykoná se trest smrti do 24 hodin po dopadení odsouzeného. Výkon trestu smrti buď však na přiměřenou dobu odložen, žádá-li to veřejný žalobce z důležitého veřejného zájmu.

(3) Uzná-li mimořádný lidový soud na trest smrti proti několika osobám, určí zároveň v rozsudku, v jakém pořadí mají býti odsouzení popraveni. Může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin (odstavec 2) prodloužiti, ne však nad 24 hodiny."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Úprava řízení před mimořádným lidovým soudem byla vedena snahou, aby trestní řízení bylo co nejvíce urychleno. Bylo proto navázáno v tomto směru na úpravu řízení před stanným soudem.

Protože však předpoklady pro užití předpisů o právu stanném jsou zpravidla jiné, bylo nezbytno v některých směrech se od těchto předpisů odchýliti.

Osnova ve snaze, aby bylo umožněno řízení provésti s největším urychlením proti více osobám současně, vypouští v § 26, odst. 2 slova "proti jednotlivému obžalovanému." Důsledkem této změny je pak úprava § 31, odst. 3, podle které soud při současném odsouzení několika osob k trestu smrti stanoví, v jakém pořadí mají býti odsouzení popraveni.

Bezpodmínečné zachování třídenní lhůty, do které musí mimořádný lidový soud dospěti k rozsudku, vedlo v některých případech k tomu, že i ty případy, u kterých vzhledem k jejich povaze je žádoucí, aby byly rozsouzeny mimořádným lidovým soudem, musily býti postupovány řádnému soudu. V některých případech je pak v důležitém veřejném zájmu, aby vina pachatele byla veřejně probrána, aniž by však pachatel byl odňat mimořádnému lidovému soudu. Proto osnova připouští, aby i po uplynutí třídenní lhůty bylo pokračováno v řízení před mimořádným lidovým soudem. To je však možné jen tenkrát, učiní-li návrh v tomto smyslu veřejný žalobce. Vzhledem k podřízenosti veřejných žalobců u mimořádných lidových soudů ministru spravedlnosti (§ 24, odst. 2) není obava, že by ustanovení tohoto bylo zneužíváno.

Nové znění § 26, odst. 3 jasným způsobem má vyřešiti otázku, kdo má činiti příslušné návrhy v přípravném řízení, které by předcházelo řízení před mimořádným lidovým soudem.

Novým ustanovením § 31, odst. 2, poslední věta má býti umožněno, aby, je-li zde důležitý veřejný zájem, který však zpravidla soudu nebude znám (což bude na př. tenkrát, brání-li státem převzatý mezinárodní závazek nebo jednostranné ujištění okamžitému výkonu trestu), bylo možno dosáhnouti odkladu výkonu trestu.