Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

Osobám povinně pojištěným pro případ nemoci

podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

podle vládního nařízení ze dne 9. července 1941, č. 365 Sb., o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách,

podle vládního nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, a

podle předpisů upravujících nemocenské pojištění zaměstnanců na Slovensku

se poskytnou rodinné přídavky, pečují-li o nezaopatřené děti (§ 2) a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto zákona.

(1) Za nezaopatřené se považují děti do osmnácti let, a to

a) manželské, nemanželské, nevlastní a osvojené,

b) nemajetní schovanci, je-li péče poskytována bezplatně,

nepřesahuje-li jejich vlastní důchod zvýšený o přídavek podle tohoto zákona 7.200 Kčs ročně.

(2) Za nezaopatřené se považují i děti starší osmnácti let, nejvýše však do dvacetičtyř let,

a) připravují-li se na budoucí povolání jako učňové a nepřesahuje-li jejich mzda včetně naturálního zaopatření spolu s rodinným přídavkem 7200.- Kčs ročně. Učňové v hornictví se považují až do skončení učební doby za nezaopatřené;

b) studují-li na řádném učilišti a nemají-li příjmu, který by přesahoval spolu s rodinným přídavkem 7200.- Kčs ročně

c) jsou-li pro duševní nebo tělesnou chov obu k výdělku nezpůsobilé.

(3) Sbíhá-li se nárok na přídavek u více osob na totéž dítě, má nárok na přídavek ta z nich, která má dítě v přímém zaopatření.

(1) Zaměstnanci se poskytuje za každé nezaopatřené dítě (§ 2) rodinný přídavek, který činí 150.- Kčs za každý kalendářní měsíc. v němž byl povinně pojištěn pro případ nemoci aspoň 25 dnů. Byl-li zaměstnanec v kalendářním měsíci povinně pouštěn méně než 25 dnů, poskytuje se poměrná část rodinného přídavku, která činí 6.- Kčs za každý den povinného nemocenského pouštění. Po doby povinného nemocenského pojištění se nezapočítává doba, nad pět dnů, po kterou zaměstnanec nemá nároku na mzdu (služné). Přídavek se neposkytne, nebyl-li zaměstnanec v kalendářním měsíci povinně pojištěn aspoň 6 dnů pro případ nemoci.

(2) Nárok na rodinný přídavek přísluší také za dobu, po kterou oprávněná osoba má nárok na nemocenské podle předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění.

(1) Nárok na rodinný přídavek nepřísluší osobám, které pozbyly československého státního občanství podle ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, s výjimkou osob, které jest podle § 2 a 4 dekretu považovati za československé státní občany.

(2) Pokud zaměstnavatel poskytuje osobě uvedené v 1 přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a. pod.), je oprávněn až do výše uvedené v § 3 si započísti na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.

(3) Osobám, kterým přísluší rodinný přídavek podle tohoto zákona, nelze poskytnouti zvláštní přídavek podle vládního nařízení ze dne 21. listopadu 1941, č. 441 Sb., o zvláštních přídavcích početným rodinám.

Nárok na rodinný přídavek přísluší za každý kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro jeho poskytování; zaniká uplynutím měsíce, ve kterém ty to podmínky odpadly.

Rodinný přídavek je splatný měsíčně pozadu. Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby po slyšení Ústřední rady odborů (ústředí odborových svazu Slovenska) vyhláškou v Úředním listě stanovil, že rodinné přídavky se vyplácejí za delší časové období, po případě i do předu, a to podle rozhodných okolností předcházejícího období.

(1) Nárok na rodinný přídavek musí býti uplatněn u příslušného nositele nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise.

(2) Není-li nárok uplatněn do 6 měsíců od posledního dne měsíce, v němž vznikl, zaniká nárok na jednotlivé splátky starší 6 měsíců.

(3) Oprávněná osoba je povinna prokázati příslušnému nositeli nemocenského pojištění nárok na rodinný přídavek. Dále je povinna do jednoho měsíce ohlásiti mu veškeré změny rozhodné pro zánik a výši nároku.

(4) Změní-li osoba požívající rodinný přídavek nositele nemocenského pojištění, je povinna oznámiti novému nositeli nemocenského pojištění všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na rodinný přídavek.

Přeplatky na rodinných přídavcích, vzniklé nesplněním nebo opomenutím povinností uvedených v předchozích ustanoveních, jest oprávněná osoba povinna vrátiti. O vrácení rozhodne nositel nemocenského pojištění výměrem. Pravoplatný výměr jest exekučním titulem.

(1) O nároku na rodinný přídavek rozhoduje příslušný nositel nemocenského pojištění výměrem.

(2) Proti výměru, jímž nárok na rodinný přídavek byl zcela nebo zčásti zamítnut, nebo jímž byla vyslovena povinnost vrátiti neprávem vyplacené rodinné přídavky, může oprávněná osoba do 60 dnů od doručení výměru podati žalobu k rozhodčímu soudu příslušného nositele nemocenského pojištění.

(3) Proti nálezu rozhodčího soudu lze se odvolati k pojišťovacímu soudu, jenž rozhodne s konečnou platností.

(4) Jinak platí o řízení před rozhodčími a pojišťovacími soudy příslušná ustanovení předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění.

(1) Náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků se uhradí zvláštním příspěvkem, který platí zaměstnavatel ze svého. Příspěvek činí 4 o výdělku (služného) rozhodného pro vyměření pojistného nemocenského pojištění podle předpisů uvedených v § 1.

(2) Příspěvek předepisuje a vybírá příslušný nositel nemocenského pojištění. Může ho předepisovati také z úhrnného předpisu pojistného nemocenského pojištění dotyčného odvětví, a to procentem, které tvoří sazba příspěvku podle odstavce 1 ze sazby pojistného nemocenského pojištění dotyčného odvětví, při čemž zlomek procenta se zaokrouhluje na celé procento nahoru.

(3) Jinak platí pro předpisování, vybírání a vymáhání příspěvku ustanovení platná pro pojistné nemocenské pojištění dotyčného odvětví.

Pokud prostředky Fondu rodinných přídavků (§ 12) nepostačí k úhradě nákladů spojených s poskytováním rodinných přídavků, uradí zbytek stát. Stát poskytne Fondu v případě potřeby přiměřené zálohy.

(1) Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona jest Fond rodinných přídavků, který se zřizuje při ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Fond jest účelovým jměním. Podrobnosti, zvláště jeho organisaci, složení, hospodaření a účtování určí stanovy, které po slyšení Ústřední rady odborů (ústředí odborových svazů Slovenska) vydá ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s po: věřencem pro sociální péči.

(2) Nositelé nemocenského pojištění odvádějí vybrané příspěvky (§ 10) Fondu.

(3) Nositelé nemocenského pojištění vyplácejí rodinné přídavky na účet Fondu, který jim je refunduje.

Úřady, soudy a veřejnoprávní korporace jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Za náklady, které vzniknou nositelům nemocenského pojištění při provádění tohoto zákona, poskytne Fond přiměřenou náhradu. Její výši stanoví ministr ochrany práce a sociální péče po slyšení nositelů nemocenského pojištění.

(1) Rodinné přídavky nejsou pracovním výdělkem podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění a jsou osvobozeny od daní, poplatků a jiných veřejných dávek.

(2) Podání a listiny, týkající se rodinných přídavků, jakož i jejich přílohy jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Na porušení, opomenutí nebo nesplnění povinností uložených tímto zákonem se použije obdobně trestních ustanovení předpisů uvedených v § 1.

Ministr ochrany práce a sociální péče může učiniti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.

Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí vydal podrobnější předpisy, pokud by jich bylo třeba k provádění tohoto zákona.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

(2) Zákon zo dňa 24. septembra 1941, č. 217 Sl. z., a prídavkoch na deti robotníkov, a předpisy vydané k jeho provedení se s účinností od 1. prosince 1945 zrušují. Jmění Fondu rodinných přídavků podle tohoto zákona přechází k tomuto dni na Fond rodinných přídavků zřízený při ministerstvu ochrany práce a sociální péče (§ 12). Části jmění zrušeného Fondu se použije k zřízení a podporování sociálních zařízení pro děti slovenských zaměstnanců majících nároky na přídavky podle tohoto zákona. Podrobnosti určí ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s pověřencem pro sociální péči.

(3) Nároky příslušející oprávněným osobám podle zákoona č. 217/1947. Sb. z. zanikají dnem 1. prosince 1915.

(4) Tento zákon provede ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí.

Ježto zvýšení mezd, které bude provedeno v důsledku zvýšení cenové hladiny dnem 1. prosince 1945, nezahrnuje v sobě náklady, jež vzniknou početným rodinám, je nutné, aby tato otázka byla řešena zavedením rodinných přídavků na děti pro početné rodiny. Přídavek bude poskytován na každé nezaopatřené dítě mladší 18 let, jež je v péči osob nemocensky pojištěných a bude činiti 150 Kčs měsíčně při nepřetržitém nemocenském pojištění dotyčné osoby po dobu nejméně 25 dnů v kalendářním měsíci. Při kratší době pojištění poskytne se alikvotní část přídavku v poměru 6 Kčs za jeden pojištěný den, při čemž při době pojištění kratší 6 dnů nárok na přídavek nepřísluší.

Bylo by vhodné uvážiti, zda věková hranice 18 let by neměla býti všeobecně snížena na 18 let, při čemž by se tyto děti považovaly zásadně za nezaopatřené a odpadla by současně v zákoně stanovená podmínka zjišťování vlastního příjmu těchto dětí přesahujícího 7200 Kčs. Toto opatření by přineslo velké administrativní ulehčení nositelům nemocenského pojištění, kterým by odpadlo zjišťování vlastního příjmu těchto dětí. Případy nezaopatřenosti nad tuto věkovou hranici 16 let byly by kryty ustanovením § 2, odst. 2 osnovy, kterým by prakticky nezaopatřenost dětí starších 16 let byla respektována a přídavky na ně přiznávány.

Nárok na rodinné přídavky není omezen nějakou hranicí příjmovou oprávněné osoby, ježto tato hranice by musila býti stanovena poměrně vysoká, čímž by došlo k nepřiznání z tohoto titulu jen ve velmi řídkých případech. Mimo to zjišťování příjmu oprávněné osoby by vedlo k určitým administrativním potížím, jež by nevyrovnaly tímto opatřením ušetřený náklad na rodinném přídavku.

Výplatu rodinných přídavků obstarají nositelé nemocenského pojištění. Za daného stavu věci možno jedině jim tento úkol svěřiti, ježto poměrně nejlépe budou moci zjistiti veškeré předpoklady rozhodné pro nárok na rodinné přídavky.

Úhrada se obstará příspěvkem ve výši 4 % započitatelného výdělku, který bude vyměřovati a vybírati příslušný nositel nemocenského pojištění spolu s příspěvkem nemocenského pojištění. Příspěvek bude platiti plně zaměstnavatel a z jeho výnosu bude vytvořen zvláštní fond, z něhož Etudou nositelům nemocenského pojištění refundovány přídavky jimi zálohově na účet fondu poskytované. Jest účelno, aby hrazení schodků, jež se při provádění zákona vyskytnou, převzal stát. Zejména v prvých měnících účinnosti tohoto zákona bude stát povinen přiměřenými prostředky finančními vybaviti fond, aby mohl splniti úkoly jemu zákonem uložené.

Osnova tato má platiti celostátně, v důsledku čehož je nutno, aby zákon ze dne 24. září 1941, č. 217 slov. zák., jímž byly na Slovensku zavedeny přídavky na děti robotníků, byl zrušen. Navrhovaná osnova vykazuje proti stavu na Slovensku podstatná zlepšení a proto není třeba zvláštního odůvodnění tohoto opatření. Jmění fondu, zřízeného u Ústřední sociální pojišťovny v Bratislavě, se převádí dnem účinnosti osnovy na fond zřízený při ministerstvu ochrany práce a sociální péče, což je pouhým důsledkem této celostátní úpravy. Pamatuje se však na to, aby část jmění tohoto fondu byla věnována pro zvláštní sociální účely dětí slovenských zaměstnanců, čímž i po včlenění tohoto fondu do nového celostátního fondu bude respektována skutečnost, že jde o prostředky nashromážděné na území Slovenska.

Dále se v této souvislosti podotýká: Pro území býv. Protektorátu byly zavedeny vládním nařízením č. 441/1941 Sb. zvláštní přídavky na třetí a každé další dítě početným rodinám, jež se poskytují zaměstnancům, jejichž hrubá mzda nepřevyšuje měsíčně 200 Kčs, a sociálně potřebným osobám, pokud pečují o více než dvě děti mladší 16 let. Přídavek činí měsíčně 100 Kčs a náklad je hražen z prostředků státních.

Vzhledem k tomu, že okruh percipientů podpor padle tohoto nařízení je širší než okruh příjemců rodinných přídavků podle navrhované osnovy, doporučuje se, aby toto nařízení bylo ponecháno zatím v platnosti jen pro osoby, jimž nárok na rodinné přídavky podle této osnovy nepřísluší.

Osoby, jimž bude přiznán rodinný přídavek padle osnovy, jsou z dobrodiní výše uvedeného nařízení č. 441/1941 Sb. vyňaty. Pokud jde o bližší podrobnosti, poukazuje se na obsah přiložené osnovy zákona, jehož účinnost se stanoví na den 1. prosince 1945 se zřetelem na mzdové a cenové úpravy chystané k tomuto dni.

Ohledně nákladu a jeho úhrady se uvádí toto:

Na podkladě dat o počtu živě narozených českých dětí na území Čech a Moravy bez pohraničí v létech 1927 až 1945 byl s použitím tabulky úmrtnosti obyvatelstva pro Čechy a Moravu z roku 1930 vypočten pravděpodobný počet českých dětí do 18 let věku v Čechách a na Moravě bez pohraničí k 31. prosinci 1945. Tento počet činí 1,992.441 (tabulka č. 1).

Kolik z tohoto celkového počtu připadá na děti zaměstnanců podléhajících veřejnoprávnímu nemocenskému pojištění u nositelů v osnově uvedených, bylo určeno poměrem počtu dětí úředníků, zřízenců a dělníků (bez veřejné služby a vojska) k celkovému počtu všech dětí z údaje o výsledcích sčítání v Čechách a na Moravě za rok 1940. Tento poměr činí:

2.012.905

3.968.685 = 0,51.

Hledaný počet dětí je tedy 1,992.441 X 0.51, t. j. 1,016.145.

Při částce 1800 Kčs ročně za každé z těchto dětí by pravděpodobný celkový náklad v Čechách a na Moravě bez pohraničí v r. 1946 činil asi 1829 milionů Kčs. Odhaduje-li se pak náklad připadající na děti narozené v pohraničí asi 15% této částky, dospíváme k pravděpodobnému nákladu v celém území Čech a Moravy v r. 1946 částkou 2103 milionů Kčs.

Pro odhad nákladů na Slovensku byla východiskem data ze statistiky rodinných přídavků za léta 1940 až 1942, obsažená v tabulce č. 2. Podle nich lze odhadovati počet dětí nemocensky pojištěných dělníků a horníků v r. 1946 do věkové hranice zásadně 14 let asi na 340.000. Počet dětí těchto osob do věkové hranice zásadně 18 let byl z nedostatku přímých dat určen z tohoto čísla poměrem počtu všech dětí do 18 let věku a do 14 let věku v Čechách a na Moravě bez pohraničí podle údajů tabulky čís. 1. Výsledek, který činí

340.000 X 1,992.441/1,452.549 - 436.000 dětí byl redukován na 416.000 dětí se zřetelem k tomu, že již východisková cifra obsahuje určitý počet dětí ve věku vyšším. Počet dětí soukromých zaměstnanců ve vyšších službách mohl býti toliko zhruba odhadnut na podkladě počtu pojištěných soukromých zaměstnanců k počtu pojištěných dělníků na Slovensku v září 1945, který činí 21.5% a s přihlížením k menšímu průměrnému počtu dětí v úřednických rodinách. Tento odhad vede k počtu asi 80.000 dětí soukromých zaměstnanců. Celkem se tedy počet oprávněných dětí na Slovensku odhaduje na 496.000 a náklad na přídavky pak částkou 893 milionů Kčs. Počítáme-li s 10% zvýšením připadajícím na pohraničí, dospíváme k celkovému nákladu na Slovensku v částce 982 milionů Kčs. Náklad na území celého státu by pak činil asi 3.085 milionů Kčs. V této částce není vzat zřetel na okolnost, že přídavek nepřísluší na děti zaopatřené. Tím vzniklé podcenění je však nepatrné.

Správní náklady byly odhadnuty minimální částkou 3% nákladů na přídavky. Náklady s předpisováním, vybíráním a vymáháním příspěvků, jež bude těsně spjato s příspěvkovou agendou pojištění nemocenského, budou poměrně nepatrné. Hlavní složkou správních nákladů budou náklady spojené s uznáváním a vyměřováním přídavků.

Roční úhrn započitatelných mezd. po nové jejích úpravě se odhaduje pro dechy a Moravu částkou 56.3 miliard Kčs, pro Slovensko 8 miliard Kčs. Pro Čechy a Moravu je třeba tento úhrn redukovati o mzdy osob pozbyvších československého státního občanství, které mají býti odsunuty. Počítáme-li asi s 25% redukcí z tohoto titulu, dospíváme pro Čechy a Moravu k ročnímu úhrnu mezd 42 miliard Kčs. Očekávaný výnos 4% příspěvků by za těchto předpokladů činil v Čechách a na Moravě 1680 milionů Kčs, na Slovensku 320 milionů Kčs, v celém státě 2 miliardy Kčs.

Odhad pravděpodobných nákladů a příjmů v prvním roce jevil by se podle toho v milionech Kčs takto:

Hořejší odhad nákladů nepřihlíží k okolnosti, že u osob, které získají v nemocenském pojištění méně než 25 dnů do měsíce, se přídavek přiměřeně snižuje. Tím vzniklé přecenění se ovšem zase kompensuje nerespektovaným úbytkem příjmu na příspěvcích v takových případech. Lze dále očekávati, že stoupání zatížení v dalších letech přírůstkem počtu oprávněných dětí bude na druhé straně vyvažováno zvyšováním příjmů na příspěvcích v důsledku stoupajícího úhrnu mezd a vyšší zaměstnanosti.

Při navrhovaném způsobu úhrady bude ovšem nutno učiniti zvláštní opatření směřující k tomu, aby Fond rodinných přídavků měl v každé době dostatečné množství pohotových úhradových prostředku. Bude proto třeba, aby na doplňující úhradové částky z prostředků státu byly Fondu vypláceny předem přiměřené zálohy.

V Praze dne 1. prosince 1945.

Tab. 1.

Čechy a Morava bez pohraničí.

*) Odhad.

Tab. 2.