Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

(¹) Ministr financí se zmocňuje, aby k účelům evidence majetku činil vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení podle obdoby dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlašování vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, životních pojištění a cenných papírů, tato opatření:

a) aby uložil povinnost, že určité majetkové hodnoty podle stavu ke dni, který bude stanoven, musejí býti zjištěny, sepsány a přihlášeny u finančních úřadů nebo u jiných orgánů, jež ministr financí pověří přijímáním přihlášek, nebo že určité majetkové hodnoty nebo právní jednání o nich nebo jiné skutečnosti jich se týkající musejí býti vedeny v patrnosti a finančním úřadům oznamovány;

b) aby prohlásil, že majetkové hodnoty, u nichž nebude splněna povinnost podle písmeny a), propadají ve prospěch Československého státu;

c) aby v dohodě se zúčastněnými ministry stanovil, že určitá právní jednání o majetkových hodnotách, které mají býti podle písmeny a) zjištěny, sepsány a přihlášeny nebo vedeny v patrnosti, jsou neplatná, není-li učiněno zadost povinnostem uloženým podle písmeny a), a že zápisy do veřejných knih a rejstříků, týkající se takových majetkových hodnot, mohou býti povoleny jen, když je náležitě prokázáno, že povinnostem podle písmeny a) bylo učiněno zadost.

(²) Opatření podle odstavce 1 nemohou se vztahovati na majetkové hodnoty uvedené v dekretu presidenta republiky č. 95/1945 Sb.

(¹) Finančním úřadům a jejich orgánům příslušejí při provádění vyhlášek vydaných podle tohoto zákona obdobně oprávnění podle ustanovení § 23 dekretu presidenta republiky č. 95/1945 Sb., a to vůči všem osobám a orgánům, na něž se tyto vyhlášky budou vztahovati; podrobnosti budou stanoveny v příslušných vyhláškách.

(²) Všechny veřejné úřady, orgány a soudy jsou povinny poskytnouti finančním úřadům a jejich orgánům veškeru pomoc při provádění vyhlášek vydaných podle tohoto zákona.

(¹) Kdo poruší nebo nesplní povinnosti, které mu budou uloženy vyhláškami vydanými podle tohoto zákona, dopouští se trestného činu.

(²) Kdo se trestného činu podle odstavce 1 dopustí úmyslně, bude potrestán peněžitou pokutou do 1,000.000.- Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to i trestem vězení do 6 měsíců.

(³) Kdo se trestného činu podle odstavce 1 dopustí zanedbáním povinné péče nebo jinak z nedbalosti, bude potrestán peněžitou pokutou do 200.000.- Kčs.

(⁴) Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobí k trestnému činu podle odstavce 1 nebo při tomto trestném činu, bude potrestán nezávisle na potrestání osob podle odstavce 1 trestných peněžitou pokutou do 500.000 Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to i trestem vězení do 3 měsíců.

(⁵) Také pokus trestného činu podle odstavce 1 je trestný jako čin sám.

(⁶) Pro trestní řízení o trestných činech podle tohoto paragrafu je příslušná berní správa, v jejímž obvodu má obviněný bydliště nebo místo pobytu. Je-li navrhován trest vězení, vydá trestní nález berní správa v nalézacím senátu; v ostatních případech vydá trestní nález berní správa sama. Jinak platí pro trestní řízení obdobně ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních.

(¹) Kdo neoprávněně sdělí údaje, o nichž nabyl vědomosti v řízení podle vyhlášek vydaných na základě tohoto zákona, nebo kdo maří výkon oprávnění podle § 2, odst. 1 tohoto zákona, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do 3 měsíců nebo peněžitým trestem do 100.000.- Kčs.

(²) Pokus tohoto činu je trestný jako čin sám.

(³) Trestní stíhání se zavádí toliko na návrh ministerstva financí nebo osoby, která se neoprávněným sdělením cítí poškozena.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dekretem. presidenta republiky č. 91/1945 Sb. o obnovení československé měny a v těsné souvislosti s tím dalším dekretem presidenta republiky č. 95/1945 Sb. o přihlášení vkladů, životních pojištění a cenných papírů byly k účelům nápravy měny podchyceny peněžní hotovosti a finanční kapitál, představovaný cennými papíry, dále vklady a peněžními pohledávkami u peněžních ústavů a konečně nároky ze životního pojištění u soukromých pojišťoven. Zajištění těchto majetkových složek, které jsou velmi pohyblivé a dají se jen těžko postihnouti, bylo požadavkem nejnaléhavějším, který musel býti splněn zároveň s výměnou platidel.

Je však třeba, aby byly zachyceny i další složky majetku, které bud' jsou svou povahou tomuto finančnímu kapitálu příbuzné (na př. losy, úsporné vklady u nepeněžních družstev a pod.) nebo jsou sice odlišného charakteru, ale byly způsobilé k tomu, aby se do nich nezdravý finanční kapitál přelil, a konečně aby bylo zaručeno, aby břemena, jež budou občanstvu uložena, k účelům nápravy měny, byla rozdělena spravedlivě na všechny složky majetku a aby jimi nebyly snad ostřeji postiženy jen ty osoby, jimž se přesun do věcných majetkových složek nepodařil a jimž tedy válečný finanční kapitál zůstal v rukou ve formě hodnot, na něž se vztahují dekrety č. 91 a č. 95/1945 Sb.

Navrhuje se proto, aby ministr financí byl rámcovým zákonem zmocněn, že může zaříditi potřebná opatření vyhláškou ve Sbírce, tedy formou pružnou, rychlou a pohotovou, jak toho povaha věci nesporně vyžaduje.

Opatření se budou řídit obdobou dekrety č. 95/1945 Sb. o přihlášení vkladů atd. - a pokud se budou dotýkati sféry ostatních ústředních úřadů - budou s příslušným úřadem vždy předem projednána a vydána v dohodě se zúčastněnými ministry.