Čtvrtek 21. února 1946

(Začátek schůze ve 14 hod. 15 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Petr, Gottier, Tymeš, Hodinová - Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé Skaunic, dr Kempný.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády Gottwald, dr Stránský, Široký Ursíny; ministři Hála, arm. gen. Hasal, Kopecký, Laušman, Masaryk, dr Nejedlý, Nosek, dr Pietor, dr Procházka, arm. gen. Svoboda, dr Šoltész, dr Šrobár; státní tajemníci dr Clementis, Lichner.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

224 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

33. schůze Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na čtvrtek dne 21. února 1946 na 14. hod.

1. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 176) o obnovení university v Olomouci (tisk 187).

2. Zpráva výboru ústavně-právního podle § 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 160) o nové úpravě stálých seznamů voličských.

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 101) o dani z obratu (tisk 157)

4. Zřízení 18členné parlamentní úsporné a kontrolní komise podle § 22 jedn. řádu pro zjednodušení státní administrativy a její volba.

Předseda (zvoní): Zahajuji 33. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Paní a pánové, dovolte, abych připomněl - a činím tak jistě jménem vás všech - že výroční den založení Rudé armády je také svátkem naším. (Potlesk.) Nemusím jistě odůvodňovat, proč tomu tak je; stačí si uvědomit, že kdyby před osmadvaceti lety nebyly bývaly položeny základy k největší vojenské síle Evropy, nestáli bychom dnes na tomto místě my, nýbrž němečtí okupanti.

Historie Rudé armády je příliš slavná, než abych se chtěl pokoušet ji podrobně hodnotit. Rostla z čistých revolučních ideálů, posvěcených krví a strádáním, a za obětí, jakých je schopna jen veliká, ušlechtilá ruská duše, uchránila pochodeň socialistické víry, kterou se tenkrát skoro celý svět pokoušel uhasit. V budovatelském období přispívala ke konsolidaci Sovětského svazu, a byť i podceňována nepřáteli a často i přáteli, připravovala se na těžkou zkoušku, jejíž příchod tušila z růstu německého fašismu. Když došlo k úderu, byla připravena. Ale tak, jako v první fázi války musila nésti celou tíhu německé přesily samojediná Anglie, tak ve chvíli, kdy se německý útok obrátil na východ, přesunula se většina této tíhy na veliký Sovětský svaz. Sledovali jste všichni měsíce a léta bojů na východě a sledovali jste je se zatajeným dechem. Jejich souhrn tvoří nejslavnější kapitolu válečnictví a sláva této kapitoly nespočívá jen v sovětské zdatnosti a geniální taktice a strategii, nýbrž především v onom nevylíčitelném duchu, jímž byla Rudá armáda prodchnuta. V duchu, který nezná malomyslnosti ani pochybností, který se neúspěchem jen zoceluje, který nepočítá oběti a pro nějž platí jediný příkaz: zemřít nebo zvítězit!

Vzpomínám, dámy a pánové, telegramu, který poslali stateční obránci Sevastopolu krátce před jeho pádem maršálu J. V. Stalinovi. - Pravili v něm: "Budeme hájiti svoji vlast do poslední kapky krve, smrt nebo vítězství, nikdy nebudeme otroky." A o hodinu později telegrafovali: "Sbohem, soudruzi, němečtí vetřelci nás živé nedostanou, umíráme za svobodu naší veliké a slavné sovětské země.'' Tato slova mluví za celé knihy. A tak bojovali a umírali vojáci Rudé armády na všech frontách, řídili se heslem španělských republikánů, že je lépe zemříti stoje, nežli žíti kleče. (Hlučný potlesk.)

Paní a pánové, zůstane věčnou slávou našeho vlastního národa, že naše zahraniční vojenské jednotky měly čest zúčastniti se této moderní epopeje po boku jednotek sovětských a že tak bratrství našich národů bylo stvrzeno i krví společně prolitou.

Když byla německá válečná moc zlomena spojenými údery spojenců z východu i ze západu a když se jejich armády na naší půdě setkaly, přivítaly jsme svoje spojence jako osvoboditele. Plakali jsme tehdy radostí. Dnes, kdy už naši bezpečnost střeží opět naše vlastní československá armáda, chci zdůraznit před celým světem, že naši spojenci za svého pobytu v naší vlasti přísně respektovali naši svobodu a státní nezávislost, že do našich vnitřních věcí nezasahovali a že svobodu, kterou nám přinesli, neomezili žádnými podmínkami. Tak jako jim náš národ nezapomene jejich obětí válečných, nezapomene jim ani této ušlechtilé věrnosti ideálům svobody a práva, za něž byla druhá světová válka bojována.

Nelze však vzpomínat Rudé armády a nevzpomenout při tom jejího nejvyššího velitele a duchovního vůdce generalissima Josefa Stalina. (Hlučný potlesk.) Kdo zná dějiny ruského národa, ten ví, že ve chvílích vzmachu i ve chvílích utrpení a těžkých zkoušek dovedl vždy genius tohoto velikého národa postavit v jejich čelo muže, jehož víra a nadšení dovedly nadchnout všechny lidové vrstvy. Rozevřme slavnou knihu dějin ruského národa: Alexandr Něvský, Dimitrij, Donskij, Petr Veliký, Suvorov a Kutuzov, tito velikáni dějin ruských a zároveň i světových stali se vůdci lidu ne pro svůj původ, nýbrž pro svoji schopnost splynout se samou duší svého milovaného ruského lidu. Byli v radostných i v těžkých chvílích svému lidu štítem i symbolem, protože byli jeho nejvěrnějšími služebníky. A stejným lidovým vůdcem je generalissimus Josef Stalin. (Potlesk.) Veliký prorok socialismu a dědic Leninovy revoluce stal se zároveň i dědicem slavných ruských vojenských tradic a prorokem ideálů a slavné budoucnosti všech slovanských národů. (Potlesk.) Jeho jméno zůstane navždy spjato nejen s velikou vlasteneckou válkou sovětských národů, nýbrž i s válkou všeho lidstva za svobodu světa.

V den, kdy Rudá armáda slaví svoje jubileum, připojujeme se celým svým srdcem i my k těmto oslavám, slibujeme jí věrnost a bratrství a voláme spolu s národy bratrského spojeneckého Sovětského svazu: Ať žije slavná Rudá armáda, ať žije její velitel, generalissimus Josef Vissarionovič Stalin! (Dlouhotrvající potlesk. - Předseda zvoní.)

Přerušuji schůzi na 5 minut.

(Schůze přerušena ve 14 hod. 26 min. - znovu zahájena ve 14 hod. 32 min.)

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní schůzi posl. Tichotovi, Červenkovi, na tento týden posl. Dědovi, Bacílkovi, Zupkovi.

Posl. Rolkovi, který předložil lékařské vysvědčení, udělilo PNS na návrh předsedův hlasováním 3 týdny zdravotní dovolené.

Změny ve výborech:

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru ústavně-právního posl. Jungmana za posl. Gerlichovou-Petruskovou.

Klub poslanců čs. soc. demokracie vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Hájka za posl. Hladkého, do výboru rozpočtového posl. Hladkého za posl. Vilíma, do výboru soc.-politického posl. Bělíkovou za posl. Cíglera, do výboru průmyslu posl. Konopu za posl. Cíglera.

Rozdané tisky.

Zprávy:

výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 160) o nové úpravě stálých seznamů voličských (tisk 178),

výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 149) o hospodaření minerálními oleji a pohonnými látkami (tisk 184).

Interpelace posl. Smejkala min. zemědělství a min. ochrany práce a soc. péče (tisk 171).

Odpovědi:

min. nár. obrany (tisk 172) na interpelaci posl. Vojance,

min. nár. obrany (tisk 173) na interpelaci posl. Křepely,

min. vnitra a min. financí (tisk 174) na interpelaci posl. Sedláka,

min. ochrany práce a soc. péče (tisk 180) na interpelaci posl. Hladkého,

min. dopravy (tisk 181) na interpelaci posl. dr Neumana,

min. vnútorného obchodu (tisk 182) na interpeláciu posl. Tymeša.

Odvolaná imunitní žádost.

Kraj. soud trestní v Praze, odd. XlX., přípisem ze dne 13. února 1946, číslo Tk XIX 5835/45 odvolal žádost ze dne 1. prosince 1945, číslo Nt XlX-2/45, za souhlas s trest. stíháním posl. Škrlantové pro přečin proti bezpečnosti cti (číslo J 2/45, presidiální sdělení 13. schůze).

Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 176) o obnovení university v Olomouci (tisk 187).

Zpravodajem je pan posl. dr Bělehrádek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bělehrádek: Slavná sněmovno!

Vyhovujíc mnoha vážným hlasům, usnesla se vláda dne 9. listopadu minulého roku na vypracování osnovy zákona o obnovení university v Olomouci. Tato osnova byla předložena sněmovně a přidělena kulturnímu výboru v tisku čís. 176. Universita v Olomouci byla založena nejprve jako jesuitská kolej r. 1570 a dva roky na to byla potvrzena císařem Maxmiliánem II. Je tedy naší druhou nejstarší universitou po universitě Karlově. Prošla velmi pestrou historií, ale v minulém století byly její fakulty jedna po druhé rušeny, až na konec zbyla pouze fakulta theologická a universitní studijní knihovna. Zákon, jejž vláda navrhuje, má odčiniti tuto křivdu rakousko-uherské říše.

Další důvody, které mluví pro obnovu university v Olomouci, jsou tyto:

Universita Karlova i brněnská universita Masarykova jsou přetíženy, a to nejen dnes, kdy je mimořádný nával posluchačů, zaviněný poměry poválečnými, nýbrž byly přetíženy již před válkou, kdy počet našich universit a ostatních vysokých škol nedosahoval stavu, jaký přísluší národu naší kulturní úrovně, srovnáme-li jej s počtem vysokých škol jiných vzdělaných národů. Tento nedostatečný stav trvá v celku i dnes. Projevuje se hlavně velkou překrveností našich vysokých škol, zejména fakult lékařských, právnických, ale též filosofických. Samozřejmě, příliš veliký počet studentů, připadající na jednu učitelskou sílu, nemůže prospívat vysoké úrovni studia, neboť i pro vysokou školu platí jako didaktická zásada co nejtěsnější a nejhojnější osobní styk mezi učitelem a žákem. Toho nelze dosáhnouti v přeplněných učebnách, cvičebnách a klinikách, a Československo se tím dříve a i dnes nepříznivě odlišuje od jiných států s pokročilou universitní kulturou, zejména od Sovětského Svazu, Britannie a Spojených Států Severoamerických. Kromě toho je nebezpečí, že přelidněné vysoké školy se stávají střediskem přebujelého politického života akademického, jehož formy pak někdy vybočí z mezí žádoucích pro zdravý a prospěšný politický život akademické mládeže. Proto je zdravou myšlenka decentralisace vysokých škol, která zároveň hoví zásadě regionalismu v kulturním životě národa.

Olomouc se hodí znamenitě za středisko obnovené university. Je to město, které při své zeměpisně ústřední poloze není zatíženo velkým průmyslovým ruchem a které si vždy zachovalo ráz města vysoce kulturního nejen svými historickými památkami a tradicí, nýbrž i čilým ruchem vědeckým. Neztratilo nikdy zcela, ani za Rakouska, ráz bývalého universitního střediska. Zejména lékařské vědy byly pěstovány v Olomouci se značným úspěchem, zvláště v celém údobí první republiky. V Olomouci fungovalo několik vědeckých a kulturních společností dobré úrovně a pracovalo tam vždy několik badatelů evropské pověsti. Byly zde pěstovány i vědy přírodní, filosofie a ovšem theologie, která byla soustředěna na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě.

Podle vládního návrhu má být obnovená universita nazvána universitou Palackého. Bude tím vzdána vhodně pocta tomuto rodáku moravského Valašska, jehož dílo mělo tak pronikavý vliv nejen na naši vědu, nýbrž i na celou naši národní kulturu. Palackého universita nemá býti zřízena celá najednou, nýbrž postupně podle hospodářských možností státu a podle poměrů osobních v naší vědecké obci. Nejdříve bude k fakultě bohoslovecké, jež si má zachovati své dosavadní jméno Cyrilometodějské fakulty, připojena fakulta lékařská. Jsou pro to dobré předpoklady, poněvadž olomoucká zemská nemocnice je slušně vybavena, má výbornou pověst a některá z jejích oddělení jsou vedena profesory a docenty Masarykovy university v Brně. Stačí doplniti tuto nemocnici o některé menší kliniky a zříditi dvě posluchárny vedle několika ústavů pro theoretické obory. Teprve později by byly připojeny též fakulty právnická a filosofická, tak aby Palackého universita byla kompletní v roce 1948, kdy budeme slavit 600. výročí založení Karlovy university v Praze. Avšak úplné vybavení olomoucké university je rozvrženo na dobu aspoň 10 let. Přírodovědecká fakulta v Olomouci zřízena nebude, protože taková fakulta se nalézá v Brně a kryje potřebu přírodovědy pro zemi moravsko-slezskou. Kromě toho by byla fakulta přírodovědecká spojena s velkým nákladem, jakožto fakulta nejdražší.

Sociální poměry studentstva budou podle vládní důvodové zprávy obstarány zřízením studentské koleje a mensy v objektech, které již k tomu byly vybrány. Obnovení lékařské fakulty v Olomouci si vyžádá náklad něco přes 10 milionů korun pro tento rok a asi 5 milionu ročně v dalších letech. Není to náklad vysoký, srovnáme-li jej s nákladem na jiné vysoké školy a zejména přepočítáme-li jej na jednoho posluchače. Běžný omyl, že vysoké školy jsou drahé, lze opraviti, srovnáme-li takto vypočítaný náklad na vysokých školách a na různých školách nižšího typu. Ukáže se, že pro universitu je tento náklad poměrně malý.

Vláda připravila návrh tohoto zákona po zralých přípravách v rámci povšechného plánování. které se bude týkati nejen hospodářského života, nýbrž i života kulturního. Touto širokou základnou své kulturní politiky se vláda přimyká ke kulturně-politickým zásadám již běžně prováděným v jiných pokročilých zemích, zejména v Sovětském Svazu a v Britannii.

Kulturní výbor, uváživ všechny tyto důvody, usnesl se ve své schůzi dne 20. února jednomyslně doporučiti sněmovně, aby vládní návrh zákona o obnovení university v Olomouci byl přijat beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 3 paragrafy. nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP