Ústavně právní výbor projednal návrh ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny. Provedením tohoto návrhu bude splněn slib ústavní listiny, podle něhož má býti území Podkarpatské Rusi vypraveno nejširší autonomií slučitelnou s jednotností republiky Československé. Podkarpatská Rus bude míti vlastní sněm s pravomocí mnohem širší, než jakou stanoví ústavní listina. V Čele Podkarpatské Rusi bude státi vláda, jejíž členové budou členy vlády republiky Československé a v jejíchž rukou se bude soustřeďovati až na některé výjimky všechna vládní a výkonná moc v zemi. Národ jihokarpatských Rusínů získá tím všechny předpoklady, aby se mohl v rámci Československé republiky svobodně vyvíjeti jak kulturně a politicky, tak sociálně a hospodářsky. Výbor očekává s důvěrou, že provedení návrhu zvýší oddanost jihokarpatských Rusínů ke státu a že se tím základy státu upevní.

Z uvedených důvodů navrhuje ústavně právní výbor přijetí tohoto návrhu se změnami uvedenými v textu.

V Praze dne 18. listopadu 1988.

Národní shromáždění, vycházejíc ze skutečnosti, že jihokarpatští Rusíni se dobrovolně připojili k republice Československé a že jejich území byla zajištěna nejširší autonomie jednak podle smlouvy uzavřené v Saint-Germain-en Laye ze dne 10. září 1919 a jednak v § 3 ústavní listiny, usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Veškerá ustanovení ústavního zákona o autonomii Slovenské země platí obdobně pro autonomní území Podkarpatské Rusi s těmito výjimkami:

1. Ustanovení čl. II se doplňuje takto: Člena (náhradníka) ústavního soudu, kterého dosud jmenoval president republiky k návrhu sněmu Podkarpatské Rusi, jmenuje vláda Podkarpatské Rusi.

2. V čl. III, odst. 3 slova "od 7. října" se nahrazují slovy "od 11. října" a slova "z pěti" se nahrazují slovy "z tří".

3. Ustanovení čl. V, odst. 1 zní takto:

(1) Volby do prvého sněmu Podkarpatské Rusi se vykonají do pěti měsíců od vyhlášení tohoto zákona podle ustanovení částí I a III zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n., o volbách zemských a okresních zastupitelstev, s tou změnou, že aktivní volební právo mají ti, kteří v den volby překročili 21. rok svého věku, že na každých 20.000 obyvatel příslušné národní skupiny připadne jeden mandát a že omezení pasivního volebního práva stanovené v § 6 cit. zákona se na tyto volby nevztahují.

4. Ustanovení čl. V, odst. 3, věty 1 zní takto: Prvé zasedání sněmu Podkarpatské Rusi svolá do měsíce po volbách president republiky do města, které určí vláda Podkarpatské Rusi.

5. Ustanovení § 1 se doplňuje takto:

(2) Definitivní název autonomního území jihokarpatských Rusínů ustanoví zákon sněmu Podkarpatské Rusi.

6. Ustanovení § 2, odst. 1 zní takto:

(1) Úřední a vyučovací jazyk na území Podkarpatské Rusi určí zákon sněmu Podkarpatské Rusi.

7. Ustanovení § 2, odst. 2 se doplňuje touto větou: Pro děti české a slovenské národnosti se zachovává právo na školy s vyučovacím jazykem českým, pokud se týče slovenským.

8. Ustanovení § 5, odst. 1 zní takto:

(1) K platnosti usnesení Národního shromáždění ve věci změny ústavní listiny a ústavních zákonů vůbec, pokud by se tato změna týkala státoprávního postavení Podkarpatské Rusi, je potřeba, aby většina, určená v ústavní listině, zahrnovala v sobě i přiměřenou kvalifikovanou většinu členů sněmovny, zvolených na území Podkarpatské Rusi.

9. Ustanovení § 5, odst. 2 neplatí.

10. Ustanovení § 16, odst. 1 zní takto:

(1) Soudní ochranu proti správním úřadům Podkarpatské Rusi ve věcech patřících ve smyslu § 15 tohoto zákona do jejich pravomoci poskytuje v nejvyšší stolici nejvyšší správní soud v Praze v senátě určeném pro Podkarpatskou Rus.

11. Ustanovení § 16, odst. 2 a 3 neplatí.

12. Ustanovení § 17, odst. 1 zní takto:

(1) Soudnictví na území Podkarpatské Rusi vykonávají soudy zřízené na tomto území. V nejvyšší stolici poskytuje ochranu nejvyšší soud v Brně v senátě určeném pro Podkarpatskou Rus.

13. Ustanovení § 17, odst. 2 neplatí.

§ 2.

(1) Úřad guvernéra a viceguvernérů Podkarpatské Rusi, kancelář guvernéra Podkarpatské Rusi a guberniální rada pro Podkarpatskou Rus se ruší.

(2) Působnost guvernéra Podkarpatské Rusi, pokud na něj byla přenesena s ministerstev, s vlády nebo s jiných úřadů (orgánů), jakož i působnost zemského úřadu pro zemi Podkarpatoruskou může vláda Podkarpatské Rusi nařízením přenésti na jiné úřady (orgány).

(3) Pro úřady (orgány), na něž bude přenesena podle odstavce 2 působnost guvernéra Podkarpatské Rusi, neplatí omezení výkonu působnosti, která byla guvernérovi Podkarpatské Rusi uložena ve prospěch jiných úřadů a orgánů zákonem ze dne 26. června 1937, č. 172 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi a o souvislých opatřeních organisačních.

(4) Předpisy zákona o organisaci politické správy týkající se funkce zemského presidenta nabývají na Podkarpatské Rusi znovu plné účinnosti.

§ 3.

Vláda se zmocňuje, aby vyhlásila ve Sbírce zákonů a nařízení úplné znění předpisů o autonomii Podkarpatské Rusi.

§ 4.

(1) Ustanovení § 2 nemají povahu ústavního zákona.

(2) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.