886
§ 4a. československá pošta.
e) stanoveno, že při poukazování vybrané příkazní a dobírkové částky na šekový účet
u poštovní spořitelny v Praze (Brně) se srazí jen nově upravené poukázečné vnitřního
styku bez vplatného. Současně zrušeno doručné a návěštné, které se vybíralo až dosud
za cenná psaní z ciziny, a nově upraveno - podle platného přepočítacího poměru Kč k zla-
tému franku - pojistné a poplatek podle váhy za cenné krabice do ciziny.
Od 1. května byl zaveden ve styku s Jugoslávií, Polskem a" Rakouskem stejný po-
platek za poplatku podrobené přílohy novin a časopisů, které odesílají přímo jejich vy-
davatelé nebo zmocněnci vydavatelů, jako ve vnitřním styku, t. j. 2 h za přílohu.
Dne 1. dubna 1937 nabylo u nás účinnosti "Zvláštní ujednání poštovních správ
Řecka, Rumunska, Československa, Turecka a Jugoslávie z roku 1936 o spolupráci v oboru
pošt a telekomunikací", které svými tarifními opatřeními usnadňuje zdárný rozvoj hospo-
dářských a kulturních styků těchto smluvních zemí. Podle tohoto ujednání bylo u nás
podstatně sníženo výplatné za všechny druhy obyčejných i doporučených listovních zá-
silek do řečených zemí, vyjímajíc balíčky, jakož i výplatné a pojistné za cenná psaní a
cenné krabice.
Také snížení balíkových terminálních pozemních podílů, odchodních nebo příchod-
ních, všech smluvních zemí a transitních poplatků rumunských ve smyslu shora citova-
ného ujednání, projevilo se samozřejmě i ve snížení výplatného za balíkové zásilky, po-
dávané v Československu do těchto zemí a naopak.
V zájmu československého exportu usiluje se o revisi úmluvy o výměně poštovních
balíků, která byla sjednána v roce 1935 mezi Československem a Svazem sovětských
socialistických republik (SSSR). Jedná se zejména o snížení balíkových transitních po-
dílů, které požaduje správa SSSR za balíkové zásilky u nás podávané do ciziny, dopravo-
vané prostřednictvím jejích služeben, a o urychlení dopravy těchto zásilek na území SSSR.
Z podobných důvodů bude dán podnět také poštovní správě Spojených států americ-
kých k revisi úmluvy o výměně poštovních balíků mezi Československem a Spojenými
státy americkými.
Počet poštovních úřadů v roce 1936 vzrostl o 1, takže koncem roku 1936 bylo v čin-
nosti 3. 748. poštovních úřadů. Počet poštoven vzrostl o 2 na 839. K usnadnění poštovního
styku obecenstva, shromážděného příležitostně na určitých místech (slavnosti, výstavy,
slety, nájezdy a pod. ), zřídila poštovní správa příležitostné poštovní úřady a příležitostné
poštovní přepážky, vybavené příležitostným razítkem. V roce 1936 bylo celkem zřízeno 88
takových poštovních úřadů a přepážek, kdežto v roce 1935 pouze 57.
V roce 1936 byla zavedena přespolní doručovací služba na Slovensku a Podkarpatské
Rusi, v obvodu bratislavského ředitelství u 28 úřadů, a to do 201 míst, a v obvodu ředi-
telství pošt a telegrafů v Košicích u 11 poštovních úřadů, a to do 27 obcí a 7 samot.
Poštovní správa bude dále, pokud to ovšem finanční situace podniku dovolí, pokračovati
v 'zavádění pravidelné přespolní doručovací služby na Slovensku a Podkarpatské Rusi
v těch místech, kde to bude odůvodněno poštovním ruchem a hospodářskými a kultur-
ními poměry.
Poštovní doprava ve vlacích byla v roce 1936 (číslice v závorkách
vyznačují stav ze dne 31. prosince 1935) obstarávána 687 (684) vlakovými poštami, z nichž
bylo 350 (348) doprovázeno úředníky a zřízenci, 337 (336) jen zřízenci, dále 795 (785)
železničními kursy s úplnou poštovní dopravou, z nichž 757 (754) bylo provázeno poštov-
ními a 38 (31) železničními zřízenci, a konečně 1351 (1320) železničními kursy pro do-
pravu listovní. pošty, zprostředkovanou železničními zřízenci. Dopravu pošty obstarávalo
denně 2863 (2802) železničních vlaků, kterými obíhal 521 (519) železniční poštovní vůz.
Z těchto vozů bylo 159 (162) čtyřnápravových, 44 (44) třínápravových a 318 (313)
dvounápravových, nečítajíc v to vozy služební se zvláštním oddílem pro poštu. Délka poš-
tovních kursů na železnicích činila 225. 552 (222. 579) provozních km.
Poštovní doprava na silnic ích byla v roce 1936 obstarávána 3123
(2812) automobilními jízdami ve státním nebo v soukromém provozu, 6803 (6363) koň-
skými jízdami obstarávanými 1204 (1204) smluvními podnikatelstvími poštovních jízd,
které používaly 1326 (1315) státních (nepočítajíc v to ruční vozíky) a 1405 (1449) sou-
kromých silničních vozidel; konečně vykonávala se poštovní doprava na silnicích 13. 739
387
§ 4a. Československá pošta.
(15. 088) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 23. 663
(24. 263) silničních poštovních kursů činila 68. 331 (68. 890) km.
Poštovní doprava ve vlacích byla dále zlepšována všude tam, kde si toho vyžádala
potřeba. Tak zejména v důsledku zavedení nového letního jízdního řádu železničního byla
reaktivována vlaková pošta Bohumín-Košice 967 ve vlaku č. 608/S 100; v souvislosti
s tím byla provedena celková nová organisace železničních poštovních kursů na trati
Košice-Bohumín, dále zřízena vlaková pošta Choceň-Broumov 110 ve vlaku č. 501
a Brno-Bratislava 528 ve vlaku č. R 154. Vlaková pošta Bratislava-Praha 801 byla
přeložena z osobního vlaku č. 303 do rychlíku č. 125, čímž bylo značně zlepšeno zejména
večerní poštovní spojení ze země Moravskoslezské a získán rovněž výhodný přípoj do
ciziny prostřednictvím vlakové pošty Praha-Podmokly 70.
Na některých zmotorisovaných železničních tratích bylo možno reaktivovati vlakové
pošty a v některých jiných vlakových poštách byl zesílen doprovodní personál, což při-
spělo k zlepšení poštovní dopravy v mnohých relacích.
Za určitých předpokladů bylo dovoleno podávati listovní zásilky přímo do rukou za-
městnanců vlakových pošt. '- -
V březnu 1937 byla ratifikována poštovní úmluva s Německem o dopravě pošty v po-
hraničí podle mezinárodní smlouvy č. 21 Sb. z. a n. z roku 1937.
V roce 1937 bylo objednáno 5 vozů vlakových pošt řady F a 22 vozy řady CDFlm.
Pro rok 1938 uvažuje poštovní správa o stavbě 9 vozů řady F a 20 vozů řady CDFlm.
Rovněž v mezinárodní dopravě pošty nastala mnohá významná zlepšení.
Tak byla urychlena doprava listovní pošty pro Dánsko, Finsko, Norsko, Lotyšsko a
Švédsko zavedením dalších přímých závěrů, resp. použitím výhodnějších vlaků, byla
zkrácena doba dopravy pošty do Adenu, na Ceylon, do Austrálie, Nizozemské východní
Indie a Singapore. Doprava listovní pošty pro Jihoafrickou Unii byla zlepšena zavede-
ním dalšího přímého závěru pro Johannesburg.
Byl urychlen příchod cenných psaní z Belgie a listovní pošty z Itálie, Francie a Švý-
carska, dále z Britské Indie a z Peru.
Na silnicích byly poštovní kursy přizpůsobeny změnám železničního jízdního
řádu, zřízeny četné nové poselské pochůzky a jízdy a bylo dále zvýšenou měrou pokra-
čováno v automobilisování silniční poštovní dopravy.
Letecká doprava jak ve styku vnitřním, tak i ve styku mezinárodním při-
nesla v letošním letním období celou řadu novinek.
Domácí letecká síť byla rozšířena o dvě významné letecké služby Brno-Zlín-Piešťany
a Praha-Liberec. Obou těchto služeb, pravidelně obstarávaných, je plně využito k do-
pravě letecké pošty jak vnitřní, tak i mezinárodní. Ve styku mezinárodním, pokud jde
o letecké služby vycházející z leteckých přístavů Československa, byla doprava značně
zlepšena zřízením nových leteckých tratí Praha-Bruxelles a Praha-Bratislava-Klagen-
furt-Trieste-Venezia. V červnu byla znovu zahájena letecká doprava na trati Praha-
Užhorod-Cluj-Kiev-Moskva. Této služby je i letos využito prozatím ještě na zkoušku
k dopravě veškeré pošty letadly bez jakéhokoliv příplatku za vzdušnou dopravu.
V prvé polovině r. 1937 byla také podstatně zlepšena letecká doprava v Africe.
Francouzská služba zřídila tam novou leteckou trať Dakar-Cotonou mající v obou
směrech připojení v Dakaru na letadla trati Francie-Jižní Amerika. V květnu 1937
byla tato nová služba prodloužena až do Pointe Noire (Kongo střední). Tím bylo získáno
přímé letecké spojení s dalšími zeměmi západní Afriky.
V červnu roku 1937 se konala v Paříži přípravná konference o letecké poštovní do-
pravě, jejímž hlavním bodem programu byly úvahy o zásadním řešení otázky dopravy
psaní a dopisů letadly v evropském styku bez jakéhokoliv zvláštního příplatku za vzduš-
nou dopravu. Porad zúčastnil se i delegát čs. poštovní správy. Věc se již studuje z hle-
diska finančního i provozního a bude o ní definitivně rozhodnuto na konferenci, která
má býti svolána v příštím roce do Bruselu.
V proudu jsou jednání o využití polské služby Warszawa-Bucuresti-Lydda k do-
pravě letecké pošty z Československa pro Palestinu. Dopravu by obstarávaly až do
388
§ 4a. československá pošta.
Bukurešti "československé státní Aerolinie", odkud další výpravu na místo určení by
zprostředkovala polská letecká společnost "Lot".
Pomůcka "Přehled letecké poštovní dopravy", vydávaná každoročně
poštovní správou, byla v letošním roce vydána v nové, zdokonalené úpravě. Uvažuje se
o tom, aby vzhledem k častým změnám, které v leteckém poštovním provozu nastávají
zejména v zimním období, byla tato pomůcka napříště vydávána dvakráte do roka.
Výhodné poštovní letecké spojení do Severní a Jižní Ameriky prostřednictvím ně-
meckých řiditelných vzducholodí bylo až na další zastaveno v důsledku katastrofy vzdu-
cholodi "Hindenburg".
Vydavatelská činnost poštovní správy v oboru poštovních cennin získala
spoluprací řady umělců novou náplň a formu. Známky nyní vydávané representují a po-
pularisují soudobé umění svojí dokonalou rytinovou reprodukcí.
Počátkem roku 1937 byly vydány známky potřebné podle ustanovení nového poš-
tovního a novinového řádu. Byly to dvě známky doruční po 50 h (výplatní a doplatní)
a devět hodnot novinových známek po 2 h, 5 h, 7 h, 9 h, 10 h, 12 h, 20 h, 50 h a 1 Kč.
Výplatní známka hodnoty 50 h byla vydána s novým portrétem presidenta republiky
Dr E. Beneše.
V květnu byla vydána emise dobročinných známek "Dětem 1937" ve třech hodno-
tách (50 h, 1 Kč a 2 Kč), jež byly prodávány s příplatkem ve prospěch strádajících dětí.
U hodnoty 50 h a 1 Kč činí příplatek 50 h, u hodnoty 2 Kč pak 1 Kč.
K oslavám památné bitvy u Zbořova byly vydány dvě hodnoty (50 h a 1 Kč) pa-
mětních známek s pietním figurálním motivem.
Významným projevem organisované spolupráce poštovních správ Malé dohody bylo
vydání dvou hodnot zvláštních známek s označením "Petite E n t e n t e" a se společ-
ným symbolickým emblémem. Malodohodové poštovní známky byly vydány 1. července,
a to současně v Československu, Jugoslávii a Rumunsku, československé malodohodové
známky mají hodnotu 2 Kč a 2'50 Kč, obě se stejným motivem Hradčan.
K oslavám 150. výročí narození geniálního badatele Jana Evangelisty Purkyně byly
vydány dvě hodnoty pamětních známek (50 h a 1 Kč) s jeho portrétem.
K celostátní výstavě poštovních známek v Bratislavě budou vydány dvě hodnoty zná-
mek (50 h a 1 Kč) v úpravě filatelistického aršíku.
Do konce roku 1937 bude ještě vydána výplatní známka za 1'60 Kč s motivem
Kutné Hory.
Poštovních dopisnic bylo využito k rozsáhlé propagační akci k podpoře cestovního
ruchu. Až dosud bylo vydáno 120 různých obrázkových poštovních dopisnic se zajímavěj-
šími motivy měst, lázní a krajin republiky. V této akci se dále pokračuje a postupem času
budou v sérii obrázkových dopisnic umístěny všechny pozoruhodné motivy historických
památek, měst a krajin všech zemí republiky. -
Zároveň přikročilo se k přípravným práčem pro vydání známek a dopisnic pro jubi-
lejní rok 1938, kdy budou na emisní činnost poštovní správy kladeny mimořádné požadavky.
Byl připraven již celý rámcový program emisí známek. Podle něho budou v roce 1938 vy-
dány dobročinné poštovní známky "Dětem 1938" opět ve třech hodnotách se stejným pří-
platkem jako v roce 1937. K propagaci X. všesokolského sletu v Praze budou vydány dvě
emise příležitostných známek. Jedna z nich bude sloužiti k propagaci zimních sokolských
her a druhá bude vydána k hlavním (letním) sletovým podnikům. K mezinárodní výstavě
poštovních známek "Praga 1938" budou vydány dvě hodnoty známek v úpravě filatelistic-
kého aršíku. Na pamět 20. výročí událostí v československém zahraničním odboji budou
vydány legionářské známky a k vlastním oslavám 20. výročí obnovení samostatnosti na-
šeho státu budou vydány jubilejní poštovní známky s motivem personifikujícím republiku.
Zároveň s emisemi poštovních známek budou vydávány obrázkové poštovní dopisnice
k propagaci cestovního ruchu a různých oslavných podniků v jubilejním roce.
389
§ 4a. Československá pošta.
2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiotelefonní provoz. Potrubní pošta.
Vzestup telegrafní dopravy ve vnitřním styku pokračoval i v roce
1936. V roce 1934 bylo dopraveno 2, 989. 309 telegramů, v roce 1935 stoupl jejich počet na
3, 023. 316 a v roce 1936 pak na 3, 121. 728; bylo tedy dopraveno v roce 1935 o 34. 007 tele-
gramů více než v roce 1934 a v roce 1936 o 98. 412 telegramů více než v roce 1935.
V telegrafním styku s cizinou, a to jak ve směru od nás do ciziny, tak
i ve směru opačném, projevil se v r. 1936 vzestup proti r. 1935 jak v počtu telegramů,
tak i v počtu slov. Zvýšení projevilo se v počtu telegramů podaných o 14. 906 (2'53%), ve
slovech o 199. 381 (2'49%) a v počtu telegramů došlých o 10. 626 (1'65%), ve slovech
o 279. 484 (3'11%). Ve styku se sousední cizinou pokračoval i v roce 1936 pokles tele-
grafní dopravy. Podané telegramy zaznamenávají proti roku 1935 pokles o 3. 014 (1'11%),
telegramy došlé pak dokonce pokles o 6. 365 (2'28%) telegramů.
Telegramy blahopřejné a soustrastné, zavedené v roce 1929, dochá-
zejí stále většího rozšíření. V roce 1936 bylo jich podáno úhrnem 594. 511, což jest
o 100. 963 více než v roce 1935. Od 1. července 1936 doručují se tyto telegramy spěšným
poslem i ve dnech, kdy se nedoručují listovní zásilky, čímž je zajištěno jejich včasné do-
ručení adresátům.
Telegramů doručovaných na ozdobných telegrafních blanketech
bylo v roce 1936 podáno 310. 492, což jest o 87. 903 (34'49%) více než v roce 1935. Tento
vzestup dík náležité propagaci se udržuje i v roce 1937. Aby se udržel a ještě zvýšil zá-
jem o tyto ozdobné telegrafní blankety, bude nynější jejich počet rozmnožen ještě o 6
nových vzorů.
V roce 1936 bylo otevřeno 226 nových telegrafních úřadů, takže jejich celkový počet
stoupl na 3. 737 (koncem roku 1935 bylo těchto úřadů 3. 511). Nové telegrafní úřady byly
zřízeny vesměs jako telegrafní úřady s telefonním provozem.
Délka všech telegrafních tratí v československé republice činila koncem roku 1936
(v závorkách stav koncem roku 1935) celkem 19. 470 (19. 605) km; úbytek v délkách tratí
poštovní správy při srovnání s rokem 1935 vznikl tím, že za účelem úspor byla přenesena
při pracích udržovacích některá telegrafní vedení na trati telefonní. Telegrafní trati obsa-
hovaly celkem 135. 030 (131. 343) km vedení (drátů); z toho bylo v majetku poštovní
a telegrafní správy 68. 906 (68. 869) km, v majetku železniční správy 66. 124 (62. 474) km.
Z význačných telegrafních staveb v roce 1936 prováděných dlužno uvésti: výměnu
drátu telegrafního vedení č. 91 v trati Žilina-Štrba a telegrafního vedení č. 91 v trati
Štrba-Spišské Vlachy, překládku telegrafní a telefonní trati Krásno n. B. -Ústí u Vse-
tína a definitivní překládku meziměstské trati v úseku Černotín-Krásno n. B., rekon-
strukci telegrafních tratí Žilina-Vrútky a Brunovce-Nové Město nad Váhom.
Síť železničních vedení (drátů) v roce 1936 značně vzrostla; přírůstek vznikl připnu-
tím značnějšího množství železničních telefonních, selektorových a hradlových vedení.
V roce 1937 se provádí po případě jest připravena: výměna drátu telegrafního vedení
č. 375 v úsecích Žilina-Štub. Teplice a Štub. Teplice-Kriváň-Detva a telegrafního vedení
č. 376 v úsecích Žilina-Štub. Teplice a Štub. Teplice-Zvolen, dále rekonstrukce tele-
grafní trati v úseku Vrútky-Štub. Teplice a v úseku Zvolen-Banská Bystrica. Kromě
toho bylo do polovice roku 1937 schváleno 78 staveb nových vedení pro železniční správu a
bude se dále pokračovati ve vyřizování stavebního programu, vyžádaného železniční správou.
V oboru radiotelegrafního provozu bylo zahájeno 18. března 1936 druhé
přímé radiotelegrafní spojení Prahy s New Yorkem, Československo má tedy nyní dvě přímá
radiotelegrafní spojení s New Yorkem, a to jedno se společností "Rádio Corporation of Ame-
rica" a druhé - novější - se společností "Mackay Radio and Telegraph Company". V no-
vém spojení s New Yorkem pracovalo se nejprve pouze v noci, avšak od 29. října 1936
byl tento omezený provoz přeměněn na provoz celodenní. Od 5. dubna 1937 byl zahájen
pravidelný radiotelegrafní styk s Moskvou. Českoslovenká pošta má tudíž nyní
k použití 10 radiotelgrafních relací, z toho 6 evropských (s Paříží, Londýnem, Amster
damein, Římem, Bělehradem a Moskvou) a 4 zámořské (s Beyrouthem, s Buenos Aires a
dvě relace s New Yorkem). S japonskou poštovní správou se vyjednává o přímé radiotele-
grafní spojení Praha-Tokio.
390
§ 4a. Československá pošta.
V poděbradské radiostanici byla dokončena montáž dvou krátkovlnných vysilačů radio-
telegrafních, které byly zařaděny do provozu. Prováděna byla výstavba dalších anténních
systémů podle potřeby rozhlasového i radiotelegrafního vysílání. V roce 1938 se projek-
tuje výměna starších radiotelegrafních vysílačů v Poděbradech systémy modernějšími.
Stavba přijímací radiotelegrafní stanice u Drahelčic byla dokončena a zahájen pra-
videlný provoz. Pro ústřední přijímací radiotelegrafní stanici u Tehova byla zakoupena
část přijímacích souborů a budou zaměřeny polohy přijímacích antén. V roce 1938 bude
zahájena vnitřní instalace přijímací stanice a pomocných zařízení. V témže roce bude
provedeno rozšíření technického ústředí radiotelegrafního nákupem nových přístrojů
a modernisací pracovišť.
V roce 1936 bylo vypraveno z pražské telegrafní ústřední stanice do ciziny radio-
telegraficky 245. 225 telegramů o 3, 368. 115 slovech, což znamená proti roku 1935 pří-
růstek 14. 549 telegramů a 163. 544 slov. Z ciziny bylo do Československa dopraveno v roce
1936 celkem 192. 516 telegramů o 2, 587. 253 slovech, takže proti roku 1935 jeví se přírůstek
12. 767 telegramů a 261. 339 slov.
Tiskací telegrafní přístroje starších typů na některých mezinárodních vedeních
telegrafních byly nahrazeny modernějšími přístroji dálnopisnými. Dálnopis byl zaveden
zatím na vedeních Praha-Curych, Praha-Berlín a Praha-Hamburk. Stane se tak i na
některých telegrafních vedeních ve vnitřním styku.
V radiotelegrafní službě letecké došlo k vydání českého překladu nového meziná-
rodního řádu telekomunikační služby letecké, platného od 1. července 1936. V něm jsou
po prvé sjednoceny důležité předpisy o přistávání letadel v mlze na letišti. Letecká te-
lekomunikační služba na letišti ve Kbelích, vykonávaná poštovními radiotelegrafisty, byla
od 15. dubna 1937 přeložena na nové civilní letiště v Ruzyni.
Fototelegrafní služba, zahájena 1. srpna 1936 v relacích Praha-Berlín,
Praha-Paříž a Praha-Londýn, byla rozšířena od 20. října 1936 o spojení s Belgií a Ra-
kouskem, od 1. dubna 1937 o spojení s Polskem a v témž měsíci s Jugoslávií.
Dobrou propagací telegrafní služby v roce 1936 bylo vydání "Přehledu telegrafních
poplatků" ministerstvem pošt a telegrafů, jehož výtisky byly zdarma dodávány zájemcům
o telegrafní službu. K propagaci telegrafní služby, hlavně pak radiotelegrafních relací
s cizinou, bylo zřízeno "Akvisiční oddělení" při telegrafní ústřední stanici v Praze.
Byla vydána celá řada interních opatření, směřujících ku zlepšení, zjednodušení
a zhospodárnění telegrafní služby. V této činnosti se dále pokračuje.
S platností od 1. června 1937 byl vydán nový telegrafní sazebník. Jeho vydání se
opozdilo vzhledem k zvýšení telegrafních poplatků ve styku mezinárodním od 1. ledna
1937 následkem devalvace československé koruny.
Rozhlas: Počet platících rozhlasových koncesionářů stále stoupá, ačkoliv poměr
přírůstků a úbytků ve prospěch přibývání rozhlasových koncesionářů není již tak značný,
jako v dřívějších letech. V roce 1936 přihlásilo se nových 183. 646 koncesionářů, naproti
tomu se jich odhlásilo 104. 271. čistý přírůstek činí 79. 375 platících koncesionářů. Kdyby
nebylo propagační rozhlasové akce v měsíci prosinci 1935, která měla nepříznivý vliv na
přírůstky v prvních měsících roku 1936, činil by čistý přírůstek okrouhle 100. 000 kon-
cesionářů. Podle stavu z 31. července 1937 bylo rozhlasových koncesionářů 974. 289, z toho
967. 704 platících a 6. 585 osvobozených od poplatků.
Mezi evropskými státy zaujímá československo koncem roku 1936 počtem 922. 088
rozhlasových koncesionářů šesté místo. Před ním jest Německo, Velká Britanie, Francie,
Nizozemí a švédsko.
K zjišťování příčin odhlášek rozhlasových koncesionářů byly zavedeny, počínajíc
říjnem 1936, zvláštní měsíční přehledy o zrušených koncesích. V souvislosti se zvyšu-
jícím se počtem rozhlasových koncesionářů došlo v roce 1936 dvakráte ke snížení podílu
rozhlasové společnosti Rádiojournal na vybraných rozhlasových poplatcích, a to od
1. dubna 1936 z 38% na 37% a od 1. prosince 1936 z 37% na 36%.
V červnu 1936 bylo vydáno nové ustanovení o rozhlasovém poplatku, kterým se roz-
šiřuje okruh osob a institucí osvobozených od rozhlasového poplatku. Osvobození od roz-
391
§ 4a. československá posta.
hlasového poplatku bylo přiznáno za určitých podmínek též veřejným nemocnicím, sana-
toriím, humánním a sociálním ústavům, obecním a městským policejním úřadům a ne-
majetným těžkým invalidům, trvale neschopným práce.
Co technické stránky se týče, přinesl rok 1936 další rozšíření a zdokonalení rozhla-
sové sítě. Dne 24. května 1936 byl otevřen nový rozhlasový vysilač v Banské Bystrici,
jenž přinesl zlepšení rozhlasového poslechu zejména ve středním Slovensku. Provedena
byla další část modernisace rozhlasového vysilače v Liblicích a postaven nový antifadin-
gový anténní stožár za účelem zlepšení rozhlasového poslechu, hlavně v jižních Čechách.
Pro zlepšení poslechu rozhlasových programů byla zmodernisována v Praze, v Mo-
ravské Ostravě, v Brně a v Košicích některá elektroakustická zařízení. Koncem roku
1936 byla zahájena montáž náhradního radioelektrického spojení, tak zvaný rebroad-
casting, na trati Bratislava-Banská Bystrica, které má zabezpečovati rozhlasové vysílání
pro případ, že by došlo k přerušení nynějšího vedení, spojujícího vysilače se studii roz-
hlasové společnosti.
Zahájeno bylo vysílání krátkovlnným rozhlasovým vysilačem v Poděbradech a vy-
konány přípravné práce k výstavbě rozhlasových vysilačů u Mělníka a ve střední
Moravě.
V roce 1938 bude v Liblicích k většímu zabezpečení provozu a k zdokonalení kva-
lity vysílání zdvojen první stupeň vysilače. Tato stanice bude vybavena kontrolními
měřícími zařízeními.
Bude ukončena úprava nového vysilače Praha II u Mělníka a provedena výstavba
budov pro vysilače u Brna a Užhorodu a zahájena jejich montáž.
Provede se rekonstrukce rozhlasových zařízení v Bratislavě a dokončí se modernisace
těchto zařízení v Brně.
Modulační vedení mezi studii Rádiojournalu a rozhlasovými vysilači budou opatřena
registračními přístroji pro stálou kontrolu hloubky modulace.
Projektuje se zřízení reportážního vysilače k usnadnění některých obtížných roz-
hlasových přenosů.
V roce 1937 byla částečně organisována kontrolní radioelektrická služba v Brně
a v Košicích; dosavadní zařízení této služby budou v roce 1938 podle potřeby doplněna
a bude zřízena další pobočka v západním Slovensku. Pro leteckou službu ministerstva
veřejných prací jsou obstarávány záležitosti radioelektrické a pro ministerstvo vnitra
pracuje se na vybudování radioelektrické služby bezpečnostní.
Pro zjišťování zdrojů rušení rozhlasu bylo zakoupeno několik dalších přístrojů.
Československá pošta po vzoru jiných států hodlá zříditi pokusný televisní vy-
silač a za tím účelem zahájila koncem roku 1936 přípravné práce pro jeho instalování.
V roce 1937 bylo pokračováno v těchto přípravných pracích v Praze a v roce 1938 bude
přikročeno k pokusnému televisnímu vysílání.
Pokud jde o potrubní poštu v Praze, byla v roce 1936 zřízena stanice potrubní
pošty u poštovního úřadu Praha 86 (Veletržní palác). V Praze bylo koncem roku 1936 v pro-
vozu 18 strojoven, 78 strojových zařízení, 131 potrubních přístrojů, 66 stanic a 133
schránek potrubní pošty. Celková délka potrubí činí 62 km 411 m.
Potrubní poštou v Praze bylo v roce 1936 dopraveno 370. 875 listovních zásilek po-
trubních, t. j. o 15. 207 více než v roce 1935, kdy jich bylo dopraveno 355. 668.
Pro síť časové služby užívá se kabelových žil potrubní pošty, jejichž délka činí
asi 41. 390 m, při čemž délka přípojných vedení obnáší 6. 860 m. Na tuto síť bylo připnuto
koncem roku 1936 celkem 40 pouličních hodin hlavního města Prahy, 18 hodin účastnic-
kých s 378 hodinami pobočnými a 78 hodin úředních.
3. Telefonní provoz.
Vlivem propagačního úsilí poštovní správy a tarifních úprav v roce 1935 došlo v te-
lefonním provozu v roce 1936 k znatelnějšímu zlepšení, které bylo ještě podporováno
25
392
§ 4a. československá pošta.
zlepšenou hospodářskou situací. Jsou proto výsledky telefonu v roce 1936 značně přízni-
vější než v roce 1935; jak dosavadní výsledky v prvém pololetí roku 1937 ukazují, pro-
jeví se ještě příznivěji v roce 1937.
Počet místních telefonních hovorů mezi účastnickými stanicemi v roce
1936 činil 233, 184. 581, t. j. o 12, 736. 645, čili o 5 77% hovorů více než v roce 1935. (V roce
1935 byl proti roku 1934 úbytek hovorů 0'56%. )
Počet místních hovorů přihlášených u veřejných telefonních hovoren vykazuje opět
i v roce 1936 velmi značný vzrůst, neboť jejich přírůstek činí 37. 685 hovorů, t. j. o 5'20%
více než v roce 1935.
Meziměstský telefonní styk tuzemský stoupl v roce 1936 rovněž
o velmi značný počet hovorových jednotek, neboť jich vykazuje 16, 551. 531, t. j. proti roku
1935 o 1, 138. 158 hovorových jednotek (o 7 3%) více než v roce 1935.
Počet tuzemských meziměstských hovorů dosažený v roce 1936 jest nejvyšší, jaký
kdy byl u nás docílen. Došlo k němu nejenom v důsledku zvýšení počtu stanic v tele-
fonních sítích venkovských, ale i v důsledku snížení meziměstského hovorného v prvém
dálkovém pásmu ze 2 Kč na 1'50 Kč.
Mezinárodní telefonní styk zaznamenává v roce 1936 celkem 2, 710. 348
hovorových minut do ciziny a 2, 699. 016 hovorových minut z čižmy. Telefonní styk s cizi-
nou klesl proti roku 1935 pouze ve směru do ciziny, a to o 48. 707 hovorových minut, t. j.
o 177%.. Naproti tomu ve směru z ciziny stoupl proti roku 1935 o 7. 868 hovorových minut,
t j. o 029%.
Telefonní styk se sousední cizinou vykazuje v roce 1936. pokles proti roku 1935
o 90. 268 (3'86%) podaných hovorových minut a participují na něm kromě Rumunska
všechny ostatní sousední státy. Došle telefonní hovory ze sousední ciziny zvýšily se
v úhrnu o 602 (0'03%) hovorové minuty. Ze státu mimosousední ciziny vykazují s Čes-
koslovenskem čilejší telefonní styk: Velká Britanie, Švýcary, Nizozemí a Francie, úbytek
pak Itálie a Jugoslávie.
Zprostředkovací styk mezi cizími státy projevil se v roce 1936 vzestupem proti roku
1935 o 25. 737 hovorových minut, t. j. o 61'2%; zprostředkovací styk činil celkem 67. 784
hovorových minut.
Absolutní přírůstek hlavních účastnických a služebních telefonních stanic činil v roce
1936 celkem 5. 108 stanic. Z toho na ředitelství pošt a telegrafu v Praze připadá 2. 595
stanic. K tomuto přírůstku přispěla hlavně zlepšená a intesivní propagační činnost, kterou
v roce 1936 bylo získáno hlavně v menších telefonních sítích 3. 661 hlavních telefonních
stanic.
Všech telefonních stanic, oprávněných ke styku se státní telefonní sítí (t. j. účast-
nických a služebních, hlavních a vedlejších, jakož i soukromých), bylo koncem r. 1936
celkem 203. 294.
Pokles v roce 1936 zaznamenávají toliko stanice společenské, a to z 1. 117 stanic na
743 stanice, t. j. o 374 stanic.
Poměrně značný vzestup - a to o 3. 182 stanice - projevil se u soukromých ve-
dlejších telefonních stanic oprávněných ke styku se státní telefonní sítí.
Poštovní správa zvýšenou měrou pokračovala i v telefonisaci venkova zřizováním
nových telefonních služeben, jichž přibylo v roce 1936 celkem 401. Služeben, k nimž
bylo třeba stavěti nová meziměstská nebo spojovací vedení, bylo v roce 1936 zřízeno
253, t. j. o 100% více než v roce 1935. Kromě toho přibyly nové telefonní ústředny pře-
měnou stávajících telefonních hovoren na ústředny přihlášením účastnických telefonních
stanic. Celkem přibylo 123 hlavích telefonních ústředen, 34 vedlejších telefonních ústře-
den, 68 samostatných veřejných hovoren a 176 veřejných hovoren místních telefonních
sítích.
Z celkového počtu 2. 965 telefonních ústředen byly 104 s automatickým provozem
(3'5%); z celkového počtu 123. 337 hlavních účastnických stanic připadlo 62. 464 stanic
na automatické, což činí 50'66% (v roce 1935 bylo to 48%).