Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1081.
Odpovědi:
I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Franka, že výchova německé mládeže a dospě-
lých je ohrožena profesorem karlovarského státního reálného gymnasia a předsedou karlo-
varského okresního vzdělávacího výboru, dr Alfrédem Kleinbergem (tisk
902/I),
II. min. vnitra na interp. posl. inž. Karmasina o služebních poklescích obvodního notáře Ale-
xandra Erdöse v Kopernici (tisk 918/X),
III. min. vnitra a min. školství a. nár. osvěty na interp. posl. dr Witte o útisku v Karlových
Varech (tisk 960/IV),
IV. min. vnitra na interp. posl. Maye o nespravedlivém zacházení s politickými stranami při
projevech na 1. května (tisk 996/VII),
V. min. financí a zemědělství na interp. posl. dr Fencika o kritickém stavu výroby vína na
Podkarpatské Rusi (tisk 876/IV),
VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Fencika o vyučování ruštině ve středních
školách na Podkarpatské Rusi (tisk 911/XXVI),
VII. vlády na interp. posl. Tichého, Bergmanna a Uhlíře ve věci přeřadění obce Petrovice
u Bohumína do skupiny "C" činovného (tisk 853/XIX),
VIII. min. zemědělství na interp. posl. dr Tiso ve věci kácení lesů na byv. velkostatku v Uhrov-
cích (tisk 861/XI),
IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Šaláta o překážkách vyučování ř. k. nábožen-
ství na ľudových školách v Motové a v Lieskovci (tisk 876/X),
X. min. veř. prací na interp. posl. Polívky ve věci absolventů státní odborné kovorobné školy
zaměstnaných v Podbrezové (tisk 924/VII),
XI. min. financí na interp. posl. Siváka ve věci trafikanta Jana Michalíka, který svoji trafiku
přeměnil na komunistické pařeniště (tisk 924/IX),
XII. min. vnitra na interp. posl. Polívky ve věci nezákonného postupu okresního náčelníka v Se-
brancích (tisk 982/III),
XIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Ježka o zřízení české reálky v Teplicích-Ša-
nově (tisk 996/XIV),
XIV. min. železnic na interp. posl. Kliebra o zkrácení státních občanů německé národnosti tím,
že ve vozech státních drah nejsou aspoň dvoujazyčné nápisy (tisk 902/VII),
XV. min. vnitra na interp. posl. G. Böhma, že orgány státní policie v Kraslicích, četnického
pátracího oddělení v Chebu a četnických stanic v Rotavě a Jindřichovicích proti zákonu
provádějí domovní prohlídky (tisk 982/VI),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Obrlika o neodůvodněném opatření policejního komisařství ve
Vrchlabí (tisk 982/IX),
XVII. vlády na interp. posl. dr Hodiny o zadání stavby internátu v táboře vojenské reálky
v Mor. Třebové (tisk 853/VII),
XVIII. min. zemědělství na interp. posl. dr Tiso ve věci přeměny kultury lesů býv. velkostatku
Zay v Uhrovci (tisk 804/XII),
XIX. min. vnitra a min. zahraničních věcí na interp. posl. Kopeckého, B. Köhlera a Širokého
ve věci španělských emigrantů (tisk 924/III),
XX. vlády na interp. posl. Tichého a Uhlíře ve věci úpravy úrazového pojištění na Hlučínsku
(tisk 924/X),
1
2
XXI. min. veř. prací na interp. posl. K. Chalupy, Pekárka, Ostrého, Netolického a T. Langra
o poškozováni elektrotechnických živností některými všeužitečnými elektrárenskými pod-
niky (tisk 982/XXII),
XXII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. inž Schwarze stran překládání zaměstnanců s dětmi
do míst, kde není potřebné školy se státním jazykem vyučovacím (tisk 1011/V).
1081/I (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance K. H. Franka,
že výchova německé mládeže a dospělých
je ohrožena profesorem karlovarského
státního reálného gymnasia a předsedou
karlovarského okresního vzdělávacího
výboru, dr Alfrédem Kleinbergem
(tisk 902/I).
V brožuře, nazvané "Familie und Erziehung"
zabývá se její autor, profesor státního německého
reálného gymnasia v Karlových Varech dr Al-
fréd Kleinberg, rodinou a výchovou mládeže ve
státech, lišících se v základech svého zřízení.
V brožuře té dává autor průchod svým politickým
názorům, avšak šetřením vykonaným s hlediska
mého resortu nebylo shledáno, že by je jmenovaný
profesor projevoval nebo uplatňoval v úřadě uči-
telském a zavlékal tak politiku do školy. V tomto
směru nebyly naň vzneseny stížnosti, a ani nad-
řízenými školskými úřady nebylo v posledních le-
tech nic podobného zjištěno. Rovněž pokud jde
o činnost jmenovaného profesora v osvětovém
sboru, nebyly shledány závady.
Nemám proto důvodu odvolávati ho z učitel-
ského úřadu.
V Praze dne 26. srpna 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1081/II (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. F. Karmasína
o služebních poklescích obvodního notáre
Alexandra Erdose v Kopernici
(tisk 918/X).
Obvodní notář Erdós byl oprávněn požadovati
od stran v interpelaci uvedených za vydání do-
movských listů po 5 Kč na kolek a po 1 Kč za le-
galisaci podpisu. Dalších 5 Kč přijal od stran jako
notářský honorář, opíraje se mylně o ustanovení
- statutu
býv. župy tekovské č. 1/1914, podle něhož
mohli notáři vybírati odměny za vystavování obec-
ních potvrzení; k pokynu obecního starosty vybral
pak ještě po 1 Kč jako odměnu pro obecního zří-
zence za obstarání pochůzek konaných v zájmu
stran. Za účelem zjednání nápravy v této věci
bylo již učiněno potřebné služební opatření.
Jednojazyčných tiskopisů domovských listů bylo
v daném případě použito jedině proto, že zásoba
dvojjazyčných tiskopisů byla právě vyčerpána a
žadatelky potřebovaly neprodlené vydáni dokladů.
Vůči Josefu Hermovi pronesl notář Erdos jen
nezávadnou poznámku, že pro přijetí dělnictva
k práci v Německu nemůže rozhodovati politická
příslušnost ke karpatoněmecké straně, nýbrž je-
riině důvody sociální.
V Praze dne 1. října 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1081 III (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra školství
a národní osvěty
na interpelaci poslance de Witte
o útisku v Karlových Varech
(tisk 960/IV).
Při výtržnosti, sběhnuvší se při akademii spolku
"Deutseher Jugendbvmd" v Karlových Varech dne
21. března 1937 (nikoliv 23. března 1937), byl
ihned zjednán pořádek důrazným zásahem inter-
venujícího úředníka a stráže bezpečnosti, rušitelé
byli z místnosti odstraněni a před budovou roz-
ptýleni. Tak bylo umožněno, aby v programu aka-
demie bylo pak dále nerušeně pokračováno. Pů-
vodce výtržnosti byl oznámen soudu a vedle toho
odsouzen policejním ředitelstvím administrativně
do vězení v trvání 10 dnů. Když se část demon-
strantů opětně shlukla v okolí domů, v nichž jsou
umístěny redakce časopisu "Volkswille" a tiskárna
"Grafie" a ohrožovala tyto budovy, stráž bezpeč-
nosti ihned zakročila a demonstranty rozehnala,
při čemž bylo 15 výtržníků předvedeno, 6 z nich
zatčeno a předáno okresnímu soudu.
8
Přepadení Josefa Maronka bylo bezprostředně
po události vyšetřováno a po pachatelích zavedeno
pátrání. Případ je stále sledován.
V zákroku místní skupiny sudetoněmecké strany
u městského úřadu pro sociální péci, jak jest v in-
terpelaci vylíčen, nelze spatřovati nějaký nepří-
pustný nátlak.
Profesor dr Kleinberg skutečně obdržel několik
výhružných anonymních dopisů, prohlásil však
u policejního ředitelství, že nemá před uskutečně-
ním výhrůžek obav. Agitace proti jeho osobě
vzniklá zavdala podnět k diskusím v denním tisku,
články nebyly však toho rázu, aby bylo lze při-
kročiti k jich zabavení.
Policejní ředitelství v Karlových Varech sleduje
pozorně veškeré zjevy, jež by mohly ohroziti ve-
řejný klid i bezpečnost majetku i osob, a kde je
toho zapotřebí, zakročí vždy včas vhodným opa-
třením.
Školské úřady bedlivě pozorují všechny události,
jež by mohly míti vliv na školní mládež a ohroziti
úkoly školní výchovy.
V interpelovaném případě nebylo vykonaným
šetřením zjištěno, že by jím byla bývala škola a
práce v ní nějak dotčena.
V Praze dne 25. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1081/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance F. Maye
o nespravedlivém zacházení s politickými
stranami při projevech na 1. května
(tisk 996/VII).
Na pořadatele průvodu odborové organisace že-
lezničářů bylo učiněno trestní oznámení pro pře-
stupek § 7, odst. 4 zákona č. 269/1936 Sb. z. a n.
Opatření ohledně státní vlajky, nesené před
průvodem sudetskoněmecké strany z Kravař do
Ůštěku, bylo učiněno právem, poněvadž její
úprava nevyhovovala ustanovením § 7, odst. 1 a 4
cit. zákona.
Státní vlajka, nesená před průvodem strany
sociálně demokratické, byla větší než vlajka strany
a nebylo tudíž důvodu k zakročení.
Tvrzení interpelace, že intervenující úředník
považoval Tatschnerův kabát za uniformu a za-
kázal mu jej nésti, neodpovídá skutečnosti.
Vyvěšování plakátů strany SdP v české Ka-
menici bylo zakázáno nikoli pro jejich barvu,
nýbrž pro závadný obsah, zakládající skutkovou
podstatu přečinu podle § 300 trestního zákona.
Konfiskaci plakátu krajský soud v České Lípě po-
tvrdil a tak uznal, že se stala právem.
Proti Oskaru Miekemu bylo zavedeno trestní
řízení pro přestupek § 7, odst. 3 cit. zákona.
Průvodu sociálně demokratické strany v České
Lípě se děti nezúčastnily.
Ranní průvod obcí Chabařovicemi strana ko-
munistická 1. května t. r. nekonala.
Plakáty sudetskoněmecké strany v Rumburku
byly zakázány nikoli pro sestavu barev, nýbrž pro
závadnost textu, zakládajícího skutkovou podstatu
přečinu podle § 300 trestního zákona a § 14, č. 5
zákona na ochranu republiky; zabavení plakátu
bylo krajským soudem v české Lípě potvrzeno.
Průvod komunistické strany ve Filipově a
Georgswalde přišel na seřadiště s prapory svinu-
tými a nemusela tudíž v jeho čele býti nesena
státní vlajka.
Že by v průvodu komunistické strany v Rum-
burku byla nesena nevyhovující státní vlajka, ne-
bylo konaným šetřením prokázáno.
Povinnost podle § 7, odst. 4 zákona č. 269/1936
Sb. z. a n., byla státní policejní expositurou
v Rumburku vložena všem politickým stranám,
pořádajícím oslavy 1. května.
Obraz Dimitrovův nebyl v průvodě komunistické
strany nesen. V nesení ostatních obrazů v inter-
pelaci uvedených ani v nesení odznaku strany ne-
bylo shledáno nic závadného.
O povolení nésti v průvodu obrazy a transpa-
renty sudetskoněmecká strana nežádala.
Odchod účastníků projevu sudetskoněmecké
strany ve Varnsdorfu v průvodě byl zakázán, po-
něvadž vzhledem ke krajně napjaté situaci byla
důvodná obava, že by při opětovném pochodu pří-
slušníků strany SdP v sevřených řadách městem
mohlo dojíti k porušení veřejného klidu a pořádku.
Z téhož důvodu byl zakázán prodej chrp.
Plakáty německé sociálně demokratické strany
dělnické ve štětí byly pořízeny jen v barvách
červené a bílé, nikoli i černé.
Že by byl sociální demokrat Mangold nevyvěsil
zároveň s prapory strany i státní vlajku, nebylo
úřadu známo.
Před průvodem sociálních demokratů byla státní
vlajka nesena.
Podmínky, týkající se rozměrů státní vlajky a
osoby nesoucí ji před průvodem strany SdP, jsou
v souhlase s platnými předpisy.
V Praze dne 24. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1081/ V (původní znění).
Odpověď
ministrů financí a zemědělství
na interpelaci poslance dr S. A. Fencika
4
o kritickém stavu výroby vína na Podkar-
patské Rusi (tisk 876/IV).
Uznávajíc význam vinařství v zemi Podkarpato-
ruské pečuje ministerstvo zemědělství ve značné
míře o budování veřejné odborné služby vinařské,
a to poradní, výzkumnické, kontrolní a specielní
propagační za využití státních vinných sklepů
v Berehově s pobočkou v Šeredně.
Pokles cen vína, na který je v interpelaci stěžo-
váno, nastal ve všech vinorodých oblastech, byl
způsoben jednak provedenou rekonstrukcí vinic
zničených révokazem, jednak, a to ve zvlášť značné
míře, většími sklizněmi hroznů v posledních letech;
k zjednání trvalejší nápravy má přispěti připra-
vovaná regulace československé vinařské produkce
s vysloveným kvalitním směrem a pak vybudová-
ním vinařského družstevnictví. Kromě toho jest
připravováno zavedení různých způsobů zužitko-
vání sklizní vinic, jako na př. výrobou bezalkoho-
lového révového moštu, pálením vína na vinný
destilát k výrobě brandy a pod.
V zahájených propagačních akcích k zajištění
odbytu stolních hroznů, bezalkoholového moštu,
vína a brandy z hroznů domácího původu, bude
pokračováno na širším podkladě.
Uzavřené obchodní smlouvy skýtaly by snad
v teorii možnost vývozu stolních hroznů a vín
do ciziny, ve skutečnosti jest však vývoz z česko-
slovenské republiky skoro nemožný pro výhodnější
ceny vína z jiných exportních států; vývoz čsl.
vína do ciziny byl by ztrátový pro naše vývozce.
K jednotlivým bodům interpelace připomínáme:
K bodu I. K navržení snížení dosavadních sazeb
všeobecné daně nápojové nemůže
se ministerstvo
financí odhodlati z důvodů rozpočtových, přihlí-
žejíc k vypjatým požadavkům, které se v dnešní
době na státní pokladnu kladou. Pokud pak je
žádáno za změnu dosavadních předpisů, týkajících
se kontroly daně, poznamenává se k tomu, že pro-
váděcí nařízení k zákonu o všeob. dani nápojové
ukládá výrobcům pouze povinnost ohlašování po-
čátku a ukončení výroby vína, což jistě není pro
poplatníka zvláště tíživým; finanční správa ne-
může však v tomto směru přistoupiti na nějaké
ulehčení, ježto by žádanou změnou byla kontrola
daně z vína znesnadňována.
K bodu II. Státní správa železniční poskytuje
již od r. 1930 na podporu produkce vína na Pod-
karpatské Rusi a k usnadnění jeho odbytu 20%
slevu dovozného z normálních sazeb pro zásilky
polovozové a 30% slevu pro zásilky celovozové.
Sleva platí z produkčních stanic Podkarpatské
Rusi do všech stanic na tarifní vzdálenost přes
400 km.
Tímto individuálním opatřením, které přivodilo
podstatné tarifní sblížení mezi místy produkce a
konsumu, vyšla státní správa železniční hospodář-
ským zájmům vinařských krajů Podkarpatské
Rusi velmi značně vstříc.
Podle tarifní slevy činí na př. dovozné při pře-
pravě jednoho hektolitru vína z Berehova do
Prahy-Žižkova v celovozové zásilce pouze 37 Kč.
Z toho jest patrno, že značné rozpětí v cenách
nákupních a prodejních, které může působiti ne-
příznivě na odbyt vína, není způsobováno výlohami
dopravními. Již za dnešního stavu tarifního ob-
sahují železniční tarify značně významný prvek
usnadnění přepravy vína i do velmi vzdálených
odbytišť.
K bodu III. Dovoz vína z ciziny je upraven
obchodními smlouvami, které nutno dodržovati.
Poslední roky dovoz vína z ciziny do Českosloven-
ska však značně klesá; nejvyšší roční dovoz vína
z ciziny byl v první době po převratu jeden rok
asi 450. 000 hl, několik let, a to až do r. 1932, se
držel průměrně ročně asi na 250. 000 hl, poslední
roky pohybuje se roční dovoz již jen na 70. 000
až 80. 000 hl.
K bodu IV. V rámci propagačních akcí bylo na
příslušných místech doporučeno, aby při zásobo-
vání různých ústavů, specielně při nákupech vína,
bylo pamatováno v prvé řadě také na vína česko-
slovenského původu. Majitelé pálenic také zakupují
již řadu let k výrobě vinných destilátů většinou
vína domácího původu, z velké části také vína
podkarpatoruská.
K bodu V. Z povinného pojištění pro případ
nemoci, invalidity a stáří jsou podle § B, písm. a)
a § 6, písm. a) zákona č. 221/1924 ve znění vlád.
nař. č. 112/1934 Sb. z. a n. vyňaty osoby, které
vykonávají práce nebo služby, zakládající jinak
pojistnou povinnost, pouze příležitostně nebo jako
vedlejší zaměstnání.
Podle judikatury nejvyššího správního soudu je
příležitostným zaměstnáním takové, které podle
obsahu smluvního závazku je vzhledem k obvyk-
lému zaměstnání té které osoby zjevem toliko na-
hodilým, ojedinělým a které právě pro svou na-
hodilost a krátkodobost nemůže býti pokládáno za
řádný zdroj výživy osoby pracující. Za těchto
předpokladů může i pravidelné a jediné zaměst-
nání osoby pracující v poměru k určitému
zaměstnavateli býti zaměstnáním příleži-
tostným (srov. na př. nálezy nejvyššího správního
soudu Boh. A 7630, 8842, 9995, 10. 043).
Vedlejším pak je zaměstnání, které v porovnání
s jinou Činností nebo životním postavením té které
osoby a hlediska hospodářského a sociálního je
povahy podřadné (srov. na př. Boh. A 4285, 5486,
7563, 8083, 8140, 8718, 10. 043).
Budou tedy téměř vždy vyňaty z povinného po-
jištění osoby, které pracují na vinici nikoli jako
dělníci z povolání, nýbrž jako sousedi, hospodáři
a zemědělci, protože tato jejich práce vzhledem
k jejich celkové hospodářské a sociální situaci je
zpravidla zaměstnáním podružným, tedy vedlej-
ším. Ale i dělníci z povolání mohli by podle okol-
ností případu býti vyňati z povinného pojištění,
pracují-li pouze dvakrát až třikrát v roce vždy jen
den nebo dva dny, neboť toto zaměstnání by mohlo
v poměru k zaměstnavateli býti po-
važováno za "zjev toliko nahodilý, ojedinělý, který
právě pro svou nahodilost a krátkodobost nemůže
býti pokládán za řádný zdroj výživy osoby pracu-
jící", neboť jest zaměstnáním příležitost-
ným. Nejvyšší správní soud - jak sám praví
v nálezu Boh. A 7630, cituje při tom nález Boh. A
3599/24 - při posuzování otázky, zda jde o práci
příležitostnou, přihlíží ve své judikatuře vždy
v prvé řadě k tomu, zda jde o pracovní poměr
rázu trvalejšího čili nic.
Otázku povinného pojištění ve vztahu k otázce
vedlejšího nebo příležitostného zaměstnání nelze
řešiti všeobecně, nýbrž jen individuálně podle kon-
5
kretních okolností pracovního poměru a podle in-
dividuálních poměrů pracující osoby a proto ji
také nelze řešiti nějakou jednotnou úpravou resp.
všeobecným, paušálním zproštěním zaměstnanců
v určitém oboru výroby činných, pojistné povin-
nosti. V pochybných případech mají zaměstnava-
telé - majitelé vinic - možnost ochrániti se před
neodůvodněným předpisováním pojistného se stra-
ny nemocenských pojišťoven, resp. před nepřízni-
vými následky, spojenými s nepřihlášením osoby,
která pojistné povinnosti podléhá, tím, že podají
t. zv. přihlášku s výhradou podle § 17, odst. 5,
zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. ve znění vlád. nař.
č. 112/1934 Sb. z. a n., která záleží v tom, že
zároveň s přihláškou písemně s udáním důvodů
prohlásí, že popírají pojistnou povinnost přihlašo-
vané osoby. Neuzná-li nemocenská pojišťovna již
sama, že tu není pojistné povinnosti, nýbrž vydá - li
kladný výměr a pojistné předepíše, bude po pravo-
platném rozhodnutí se strany politických úřadů
povinna vrátit podle § 174 cit. zákona zaplacené
pojistné i s 5% úroky po srážce dávek případně
vyplacených.
Pro snížení pojistného nemocenského pojištění
za osoby, které by povinnému pojištění skutečně
podléhaly, nebylo by vůbec právního podkladu a
nemohly by je tudíž nemocenské pojišťovny po-
skytnouti.
V Praze dne 25. srpna 1937.
Ministr financí:
Dr Franke v. r.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
1081/VI (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr Š. A. Fencika
o vyučování ruštině ve středních školách
na Podkarpatské Rusi (tisk 911/ XXVI).
Otázce studia ruského jazyka na středních ško-
lách v zemi Podkarpatoruské je věnována náležitá
pozornost a platné učebné osnovy poskytují žákům
také k tomuto studiu dostatečných možností.
Tak na středních školách s podkarpatoruským
jazykem vyučovacím je jazyk ruský ve vyšších
třídách předmětem povinným. Na středních ško-
lách s československým jazykem vyučovacím, po-
kud se na nich ruskému jazyku ve vyšších třídách
nevyučuje jakožto předmětu povinnému v důsledku
elektivního systému, lze vyučování tomuto jazyku
opatřiti v hodinách nepovinných. Stejná možnost
studia ruského jazyka v povinných hodinách v dů-
sledku elektivního systému anebo v nepovinných
hodinách, pokud rodiče žáků včas vysloví takovou
žádost, je pak dána i na pobočných třídách s ma-
ďarským vyučovacím jazykem při státním reálném
gymnasiu v Berehově.
Pokud jde o Dudičovu nadaci, zřízenou své doby
profesorským sborem při posléze jmenovaném
ústavu, se poznamenává, že příslušná nadační
listina byla pro případ, že by se na maďarských
pobočkách jmenovaného ústavu nevyučovalo ja-
zyku podkarpatoruskému, po schválení nadřízeným
úřadem podle usnesení profesorského sboru ze dne
10. června 1934 doplněna tak, že nadačních požitků
se má dostati tomu žáku, který dosáhne nejlepšího
úspěchu v jazyku státním nebo jiném jazyku slo-
vanském. Při udílení nadačních požitků se také
podle toho postupuje.
V Praze dne 30. září 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1081/VII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců E. Tichého,
H. Bergmanna a F. Uhlíře
ve věci přeřadění obce Petrovice u Bohu-
mína do skupiny "C" činovného
(tisk 853/XIX).
Dle odst. 6, § 12 P. Z. jest pro zařadění obcí
do skupin míst činovného podle počtu obyvatel
rozhodným výsledek posledního sčítání lidu.
Podle výsledku posledního sčítání lidu ze dne
1. prosince 1930 má obec Petrovice u Bohumína
toliko 1594 obyvatel (nikoliv 1805, jak jest uve-
deno v interpelaci) a náleží tudíž dle odst. 5 cit.
paragrafu do skupiny míst "D" činovného. K oby-
vatelstvu na katastru obce Dolní Marklovice,
třebaže tyto budovy jsou v blízkosti katastrálních
hranic obce Petrovice, nelze při zařaďování do
skupin míst činovného přihlížeti.
Zařadění, jež dovoluje odst. 7, § 12 P. Z., má
býti, jak plyne již ze samého textu tohoto ustano-
vení a z příslušné zprávy sociálně - politického vý-
boru poslanecké sněmovny, opatřením výjimeč-
ným. Přípustné jest jenom se zřetelem na mimo-
řádné drahotní poměry v obci, o jejíž výjimečné
zařadění jde. Jaká musí býti tato mimořádnost
drahotních poměrů, lze usuzovati z ustanovení
odst. 5 téhož paragrafu, kde zákon sám zařadil
bez ohledu na počet obyvatel do vyšší skupiny
míst činovného jen obce Karl. Varv, Mariánské
Lázně, Slez. Ostravu a Užhorod. Výčtem těchto
obcí platový zákon zároveň naznačil, že i požado-
vaná mimořádnost drahotních poměrů musí býti
zcela výjimečná a že tudíž ustanovení odst. 7,
§ 12 P. Z. má býti užíváno jen velmi opatrně, aby
zařadění podle tohoto předpisu zůstalo opatřením
výjimečným, odůvodněným skutečné mimořádnými
drahotními poměry.
6
Pokud jde o obec Petrovice, nejsou drahotní po-
měry v této obci tak mimořádné, jak naznačuje
odst. 5, § 12 P. Z., aby jimi bylo plně odůvodněno
výjimečné přeřadění do vyšší skupiny míst činov-
ného podle odst. 7, § 12 P. Z. Ostatně uchazečů
o takovéto výjimečné přeřadění se stejnými a
mnohdy i nepříznivějšími drahotními poměry jest
tak mnoho, že i odůvodněné přeřadění jedné obce
by přivodilo aktualitu přeřadění celé řady obcí
a tím nevítaný a t. č. ani neuhraditelný vyšší
náklad personální. Výjimečné opatření podle odst. 7,
S 12 P. Z. nelze tudíž vzíti v úvahu též se zřete-
lem na nepříznivý stav státních po případě i samo-
správných financí.
V Praze dne 16. října 1937.
Předseda vlády.
Dr M. Hodža v. r.
1081/VIII.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance dr Josefa Tiso
ve věci kácení lesů na byv. velkostatku
v Uhrovicích (tisk 861/XI).
Podle šetření provedeného na místě samém zem-
ským úřadem v Bratislavě a okresním úřadem
v Bánovcích nad Bebr. a po výslechu Alberta Du-
dáka, nadlesního v. v., byv. zodpovědného lesního
hospodáře Mikuláše Zaye v Uhrovcích bylo zjiš-
těno:
V hospodářském roce 1935/36 bylo v lesích vel-
kostatku Mikuláše Zaye v Uhrovcích uznaných
ministerstvem zemědělství podle vl. nař. č. 97/1930
Sb. z. a n. (výnos ze dne 30. VIII. 1932, č.
105. 538-XV/1932) za 1 hospodářský celek, vytě-
ženo úmyslnou těžbou:
a) mýtní.... 19. 804 m3 hmoty stromové,
b) předmýtní.. 2. 095 m3 hmoty stromové,
úhrnem... 21. 899 m3 hmoty stromové.
Přípustná roční mýtní těžba (snížená na 70%),
na kterou měl majitel lesa podle zák. č. 37/1928 Sb.
z. a n. a vl. nař. č. 170/1933, doplněného vl. nař.
č. 273/1934 a vl. vyhláškou č. 278/1934 Sb. z. a n.
právní nárok a kterou oznámil okresnímu úřadu
v Bánovcích nad Bebr., činila v hospodářském
roce 1935/36.....11. 687
m3 hm. strom.
Předmýtní těžba pak... 2. 095 m3 hm. strom.
Zvýšená těžba mýtní (30%) povolená minister-
stvem zemědělství podle vl. nař. č. 170/1933, do-
plněného vl. nař. č. 273/1934 a vl. vyhláškou č.
278/1934 Sb. z. a n. 7. 711 m3 hmoty stromové.
Činila tedy celková přípustná roční těžba
(mýtní i předmýtní) v hospodářském roce 1935/36
21. 493
m3 hm. strom.
Bylo tudíž v hospodářském roce 1935/36, oproti
přípustné roční těžbě, vytěženo více pouze
o 406
m3 hmoty stromové v těžbě mýtní, t. j. o cca
2% přípustné roční těžby. Třeba že přeseč se po-
hybuje v obvykle přípustné a tolerované mezi,
bylo i přesto nařízeno přetěženou hmotu zašetřiti
v následujícím hospodářském roce.
Proti oznámené a povolené těžbě nebylo pak ani
námitek s hlediska provádění pozemkové reformy.
Pokud jde o porostní obnovu (zalesnění) vytě-
žených ploch, nebylo s hlediska lesopolicejního
(§ 5 zák. čl. XXXI/1879) zjištěno závad.
Rovněž v době šetření nebyl na pasekách nale-
zen odpadový materiál (klest, odpadové dřevo
a j. ), naopak bylo zjištěno, že paseky i v kat.
území Kšinná oddělení "Vavravec" a odděl. "Skal-
nom" a v kat. území "Dubnička" jsou od odpadků
dostatečně vyčištěny.
Podle výsledku provedeného místního šetření
nemělo proto ministerstvo zemědělství ve věci tě-
žeb a ve své působnosti žádných důvodů k jakému-
koliv opatření.
V P r a z e dne 10. října 1937.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
1081/IX.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Antona Šaláta
o překážkách vyučování ř. k. náboženství
na ľudových školách v Motové a v Lieskovci
(tisk 876/X).
V Motové i v Lieskovci jsou obecní ľudové
školy. Opatřiti vyhovující místnosti pro veškeré
vyučování na těchto školách je povinností politic-
kých obcí.
Příslušnému školnímu inspektorátu bylo proto
uloženo, aby přiměl obce k tomu, aby se ve škol-
ním roce 1937/38 postaraly o místnosti k vyučo-
vání ř. k. náboženství a aby obě obce přikročily
k postavení budov pro své školy.
V Praze dne 8. října 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1081/X.
Odpověď
ministra veřejných prací
7
na interpelaci poslance Vlad. Polívky
ve věci absolventů státní odborné kovo-
robné školy zaměstnaných v Podbrezové
(tisk 924/VII).
V závodech podléhajících ředitelství státních že-
lezáren a oceláren v Podbrezové je zaměstnáno
celkem 48 absolventů kovorobné školy v Banské
Bystrici.
Z těchto 48 absolventů kovorobné školy je dnes
8 smluvních zaměstnanců, a to 3 podúředníci,
5 zřízenců, 25 výp. dozorců resp. výp.
kanc. za-
městnanců a 15 dosud manuelně zaměstnaných ve
stavu dělnickém.
Vyjma dva případy byli všichni ostatní absol-
venti kovorobné školy přijati nejprve do manuel-
ního zaměstnání a teprve později podle potřeby
byli ustanovováni výp. dozorci, příp. kanc. zaměst-
nanci. Tento postup dlužno povazovati za úplně
správný a nelze doporučovati, aby od něho bylo
upuštěno, protože je nutné, aby zaměstnanec,
který má vykonávati v budoucnu funkci dozorce,
resp. dílovedoucího v tom neb onom provozním od-
větví, byl též z vlastní prakse přesně obeznámen
s postupem práce i se způsobem, jak je třeba tyto
práce vykonávati, aby v případě potřeby mohl
i sám přímo zasáhnouti a dělníkům raditi. Dílove-
doucí je též povinen dbáti toho, aby práce byla vy-
konávána odborně, v čase pokud možno nejkratším,
což však může nejlépe posouditi, byl-li svého času
sám na takovéto práci manuelně zúčastněn. Pro
dílovedouciho je manuelní prakse naprostou nut-
ností.
Při nastoupení manuelního zaměstnání jsou ab-
solventi honorováni ve smyslu platné kolektivní
smlouvy podle práce, ku které jsou přiděleni. Je-
jich hodinová mzda se pohybuje mezi 2. 28 až
0. 60 Kč, poslední mzda už je jednou z mezd pře-
dáků. Byl pouze jeden případ, že byl v roce 1929
přijat jeden absolvent s hodinovou mzdou 2. 04 Kč,
kterou měl do konce září 1929, kdy nastoupil vo-
jenskou službu. Po návratu z vojenské služby
v roce 1931 obdržel však ihnod hodinovou mzdu
3 Kč. V otázce mzdové je nutno ještě poznamenati,
že ti absolventi, kteří pracovali a pracují v pro-
vozech, kde je práce zúkolována, jako ku příkladu
ve válcovnách a rourovně, byli účastni i na úkole,
takže jejich mzda se pohybovala mezi 30 až 40 Kč
na směnu při průměrně 25 směnách v měsíci.
V poměru dělnickém ztrávil 5 let jen jeden ab-
solvent, který neměl nejlepší kvalifikaci, 4 roky
celkem 4 absolventi, 19 absolventů bylo ustanoveno
výp. dozorci po 9měsíčním až 2letém zaměstnání,
a 7 absolventů po 2- až 3letém zaměstnání.
Ustanovení výp. dozorci je závislé na skutečné
potřebě dozorčích, sil v jednotlivých oddílech.
V době krise, když v důsledku nedostatku zaměst-
nání nebylo třeba zvyšovati stav dozorců, byli ab-
solventi ponecháváni delší dobu v manuelním za-
městnání. Jakmile však započala konjunktura
v roce 1935 a objevila se potřeba dozorců resp.
dílovedoucích, byli ihned ustanovováni výp. dozorci.
Při ustanovováni absolventů výp. dozorci byli
z počátku někteří ustanoveni s denním platem
20 Kč, který jim byl postupně zvyšován, v poslední
době jsou ustanovováni s minimálním platem
25 Kč. V některých případech přiznává se i vyšší
plat hned při ustanoveni, což se řídí jednak dle
schopnosti dotyčného, jednak dle důležitosti jim
zastávané funkce. Dnes je nejnižší denní plat
u výp. dozorců, absolventů kovorobné školy 25 Kč.
K tomu se poznamenává, že kromě denního platu
dostávají tito výp. dozorci ještě odměnu za práci
přes čas, která činí u jednotlivců průměrně 160
až 225 Kč měsíčně.
Pokud se týče v interpelaci uvedené poznámky,
že ,,v nižiadnom odvětví štátnej správy nenastu-
puje odborne kvalifikovaná sila v pomere robot-
níka", dlužno poukázati na to, že stejný postup
v zaměstnáváni absolventa kovorobné školy zacho-
vávají i státní dráhy, které též přijímají do svých
služeb absolventy této školy. Z připíšu ředitelství
státních železnic v Bratislavě ze dne 8. května
1937, č. j. 14. 070-I-1937 je patrno, že absolventi
kovorobné školy jsou u státních drah zaměstná-
váni z počátku jako smluvní zámečníci s denní
mzdou 20 Kč. Po dobu zaměstnání v dílně dostá-
vají úkolový přídavek asi 11 Kč denně. Z toho je
patrno, že u obou státních podniků je postup úplně
stejný, protože i v Podbrezové jsou absolventi za-
městnáváni nejprve manuelně, při čemž mají mož-
nost, pokud pracují v akorde, dosáhnouti výdělku
přesahujícího 30 Kč denně. Dále se poznamenává,
že i absolventi báňských odborných škol jsou za-
městnáváni při nedostatku volných dozoreckých
míst manuelně jak u soukromých společností, tak
i u státních báňských a hutnických závodů.
Tvrzení interpelace, že doba ztrávená v ma-
nuelním zaměstnání a v pojištění u revírní bra-
trské pokladny se ztrácí při převodu do všeobec-
ného pensijniho ústavu, neodpovídá skutečnosti,
poněvadž revírní bratrská pokladna je ve smyslu
ustanovení čl. II. zák. ze dne 3. VII. 1936, č. 200
Sb. z. a n., povinna vydati novéhu nositeli pojiš-
tění převodní částku.
S dalším návrhem interpelace, aby doba ztrá-
vená v dělnickém poměru byla úplně odstraněna
anebo zkrácena na minimum, není možno souhla-
siti, poněvadž je nutno, aby absolventi kovorobné
školy, pokud se mají státi mistry anebo dílovedou-
cími, byli podle svých schopnosti a komplikova-
nosti výroby oddílů, jimž jsou přiděleni, zaměst-
náni určitou dobu manuelně jednak z důvodů již
vpředu uvedených, jednak i proto, že absolventi
kovorobné školy nemají vlastně žádné dílenské
nebo tovární prakse, poněvadž prakse v ústavní
dílně nemůže býti postavena na roven praksi to-
vární. Je třeba podotknouti, že od žáků kovorobné
školy před vstupem do školy nebyla vůbec požado-
vána žádná předběžná prakse na rozdíl od jiných
průmyslových škol, kde předběžná prakse je jed-
nou z podmínek pro přijetí (ku př. u mistrovské
školy hutnické v Kladně požaduje se předběžná
tříletá prakse na závodě). Je tedy nezbytně nutno,
aby absolventi kovorobné školy prodělali před
svým ustanovením mistry nebo dílovedoucími ma-
nuelní tovární praksi.
V interpelaci cit. ustanovení § 16 živnostenského
zákona pro Slovensko má býti asi zdůrazněno, že
absolventům kovorobné školy postačí jednoroční
normální zaměstnání k jich ustanovení výp. do-
zorci nebo smluvními zaměstnanci. Ustanovení to-
hoto paragrafu stanoví však tuto dobu jen pro
případy, když absolventi průmyslových škol mají
v úmyslu ohlásiti vlastní živnost, a není možno