7

telné dopravní poměry, poněvadž v obci byly na
třech místech zřízeny silniční závory.

Závory jsou na třech místech: nejdříve u zámku
při výstupu na Hvozd, na Josefskou Výšinu a
k Johannessteinu; dále u vyústění vozové cesty
u kapličky ve Valech (na staré lipské silnici) a
konečné u hostince ,,U dubu" ve Valech, kde za-
číná poloviční silnice rovněž na Josefskou Výšinu
s pohraničními boudami, které používají i auto-
busy.

Závory jsou otevřeny jen sedm hodin denně: od
8 do 12 a od 13 do 16 hodin; potom se otvírají
teprve příštího dne v 8 hodin ráno. Jsou tedy po
sedmnáct hodin denně uzavřeny pro dopravu po-
vozy a automobily, takže tyto části obce jsou
v této době od jakékoliv dopravy takřka odříz-
nuty.

V Horním Krompachu jest asi 80 obyvatelů,
v Dolních Valech jest 13 domů, a obě osady mají
obyvatelstvo převážně zemědělské.

Při nedávném pohřbu řídícího učitele Eber-
manna v Horním Krompachu musil pohřební vůz
se smutečními hosty, mezi nimiž byli i úředníci,
čekati přes hodinu před zavřenými závorami než
byly otevřeny. Lze pochopiti, že to vybudilo
oprávněnou nevoli.

I když se uzavření nyní v zimě nepociťuje snad
docela tak tísnivě, bude nesnesitelná v létě, hlavně
pro zemědělské obyvatelstvo zvláště ve žních. Po
16. hodině, tedy v době pro svážení sklizně zcela
zvlášť důležité, je nemožná jakákoliv doprava po-
vozy. Co to znamená pro zemědělce, zvláště za
nejistého počasí, o tom se nemusíme šířiti.

Rovněž jest přirozené, že tyto závory jsou vel-
kou překážkou i pro cizinecký ruch.

Nebo má lékař dojeti k nemocnému - nemusí
to býti ani naléhavé - a má zde snad čekati celé
hodiny?

Ale jak tomu bude při hrozícím požáru nebo
jiné živelní pohromě, která vyžaduje rychlé po-
moci?

Neboť podle dosavadních zkušeností nejsou zá-
vory otvírány ani výjimečně.

Konečně poloviční silnice z Dolního Lichten-
valdu k pohraniční boudě Rabštejnu, která odtam-
tud vede do Saského Johnsdorfu a která jest
v létě důležitá pro cizinecký ruch a v zimě má
význam pro sportovce, stala se po zřízení něko-
lika betonových zdí napříč silnicí vůbec nesjízdná
pro povozy jakéhokoliv druhu. Hostinský rab-
štejnské pohraniční boudy si již nemůže vůbec
povozy dovážeti potřebné potraviny, nápoje atd.
a rovněž nemohou zemědělci, kteří tam mají svá
pole, přijížděti povozy na pole, což hospodaření
na nich skoro vylučuje.

Takové dopravní poměry se prostě nedají udr-
žeti a podepsaní táží se tedy pana ministra ná-
rodní obrany:

Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kané poměry a napraviti je?

V Praze dne 26. února 1937.

Dr. Kellner,

May, Fischer, Axmann, Wollner, dr. Jilly, Jobst,
Sandner, inž. Richter, dr. Peters, inž. Lischka,

Illing, inž. Künzel, Obrlik, Stangl, Kundt,
dr. Zippelius, Hollube, Jäkel, Gruber, dr. Rosche.

831/IX (překlad).

Interpelace

poslance dr. A. Kellnera
ministrovi železnic

o rozličných nešvarech na nádraží Svoboda

nad Úpou-Janské Lázně.

Podle vyhlášky trutnovského okresního úřadu
ze dne 23. prosince 1935. č. E 54, která upravuje
stanoviště autobusů a nájemných automobilů před
nádražím ve Svobodě nad Úpou-Janských Lázních,
považuje se za ,,přednostní" východ dolní východ
z nádraží, při kterém podle vyhlášky mají míti
své stanoviště periodické soukromé autobusy a
jeden státní autobus. Dva další soukromé auto-
busy stojí před nádražní budovou.

Hlavní obchod mají tyto autobusy, poněvadž
v týdnu je doprava jen nepatrná, především ze
zimních sportovních vlaků č. 501 a č. 516, které
každou sobotu večer přijíždějí z Prahy.

Přednosta stanice Svoboda nad Úpou-Janské
Lázně, Richter, ztěžuje a znemožňuje soukromým
autobusům tento obchod takto:

Nejdříve každé soboty zjišťuje, kolik cestujících
lze ve Svobodě nad Úpou-Janských Lázních oče-
kávati od zimních sportovních vlaků. Podle tohoto
zjištěni potom učiní opatření, aby tam přijel při-
měřený počet neperiodických státních autobusů;
v sobotu dne 13. února 1937 bylo jich na př. pět,
jak jsem sám mohl pozorovati. Těmto státním au-
tobusům dovolí potom přednosta stanice, aby se
postavily na místě před horním východem z ná-
draží, které jest soukromým autobusům zakázána
Když zmíněné zimní sportovní vlaky vjedou do
nádraží ve Svobodě nad Úpou-Janských Lázních,
dá jim přednosta stanice zastaviti tak, aby po-
slední vůz byl asi před horním východem, místo
před ,,přednostním" dolním východem. Tak do-
nucuje přijíždějící cestující, kteří ovšem rádi se
vyhnou poměrně dlouhé cestě přes celé nástupiště
až k dolnímu "přednostnímu" východu, aby uží-
vali horního východu. Před tímto horním výcho-
dem stojí nyní přiměřený počet neperiodických
státních autobusů, jejichž řidiči a průvodčí po-
vzbuzují cestující k nastoupení způsobem, jejž
trutnovský okresní úřad výslovně zakázal, vyvo-
lávají totiž hlasitě, kam jedou. Lze pochopiti, že
se cestující tlačí nyní do těchto neperiodických
státních autobusů, stojících nejblíže u východu a
teprve když jsou úplně naplněny, namáhají se
cestující, kteří již nenašli místa, k soukromým
autobusům, stojícím před ,,přednostním" dolním
východem a ke státnímu autobusu, který tam jest,
kteréžto autobusy pak, jak jsem sám mohl pozo-
rovati, se naplní jen v menší části nebo zůstávají

i docela prázdné a musejí přihlížeti, jak jim,
kteří musí nésti celé břímě periodické dopravy a
vysokých daní s mí spojených, odnímají výdě-
lek neperiodické státní autobusy, takovými bře-
meny nezatížené.

Byly dosud marné stížnosti, které podali majet-
níci autobusů právem pobouření.


8

Jaký duch ostatně ovládá přednostu stanice ve
Svobodě nad Úpou-Janských Lázních, ukazuje
nejlépe projev, jejž učinil v sobotu dne 20. února
1937 k majetníku nájemného automobilu Jarosla-
vu Duškovi z Mladých Buků, jemuž řekl, ,,že těm
mladíkům (tím mínil majetníky nájemných auto-
mobilů a autobusů) ještě ukáže, aspoň polovice
z nich prý musí zkrachovati, ti Henleinovci a
Hitleráci."

Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:

Jest pan ministr ochoten dáti vytýkané poměry
vyšetřiti a napraviti, zvláště však pečovati, aby
přednosta stanice Svoboda nad Úpou-Janských
Lázní nesabotoval předpisy trutnovského okres-
ního úřadu, nýbrž zimní sportovní vlaky přijíždě-
jící z Prahy dával zastavovati před přednostním
dolním východem nádraží ve Svobodě nad Úpou-
Janských Lázních?

Jest pan ministr dále ochoten pohnati před-
nostu stanice Svobody nad Úpou-Janských Lázní
k odpovědnosti za výše uvedený projev?

V P r a z e dne 24. února 1937.

Dr. Kellner,

Hollube, Fischer, Axmann, May, dr. Peters, Gruber,

inž. Richter, Sandner, inž. Lischka, Jäkel, Illing,

dr. Rosche, dr. Jilly, Obrlik, Kundt, dr. Zippelius,

inž. Künzel, Stangl, Wollner, Jobst.

831/X (překlad).

Interpelace

poslance J. Jäkla
ministrovi školství a národní osvěty,

že bylo zastaveno vyučování evangelickému
náboženství.

Zemská školní rada pod číslem 2/B 371/8 di
1936 ze dne 27. listopadu 1936 zakázala, aby cizo-
zemský učitel náboženství vyučoval evangelicko-
luteránskému nábožentsví. Toto opatření bylo uči-
něno, aniž bylo nařízeno nebo aspoň naznačeno,
jak by se mělo dále prováděti právo svobodného
vykonávání náboženství, několikrát vyslovené zá-
konem. Tímto zákazem je znemožněno dětem pří-
slušníků obce heřmanické, aby byly vyučovány
evangelicko-luteránskému náboženství. Obyvatelé
obce Heřmanic považují toto opatření zemské
školní rady za zasahování do jejich náboženských
práv.

Evangelieko-luteránští obyvatelé obce Heřmanic
přísluší k cirkevní obci v Rychnově v Sasku od
XVI. století, jak možno prokázati. Od té doby du-
chovní z Rychnova v Sasku prováděli všechny
církevní výkony jako křty, konfirmace, oddavky,
pohřby atd. Tedy duchovní rychnovské církevní
obce vyučovali v heřmanické škole i náboženství.
Včleniti se do jiné církevní obce není možno, pro-
tože žádná evangelicko-luteránská církevní obec

není v přímé blízkosti a příslušníci evangelicko-
luteránské víry nejsou rozhodně ochotni změniti
své vyznání.

Ústavní listina výslovně ustanovuje v §§ 106,
122, odst. 2, 124, 128 a 130 rovnost všech nábožen-
ských vyznání uznaných zákonem. Ale k pojmu
rovnosti náboženského vyznání také patří umož-
niti dětem všech vyznání, aby se ve škole vyučo-
valy a vychovávaly ve svém vyznání.

Zmíněným výnosem zemské školní rady pro
Čechy jest porušen duch naší ústavní listiny a
jest omezeno právo evangelicko-luteránských oby-
vatelů heřmanických dáti vyučovati své děti ve
svém vyznání.

Interpelující táží se tedy pana ministra:

1. Ví pan ministr o vytýkané věci?

2. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti a opatřiti si zmíněný výnos zemské
školní rady pro Čechy?

3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
dopomohl evangelicko-luteránským obyvatelům
obce heřmanické k tomu, aby jejich děti byly vy-
učovány jejich náboženství.

V Praze dne 25. února 1937.

Jäkel,

Axmann, Kundt, dr. Peters, Jobst, Sandner,

Fischer, dr. Rosche, dr. Zippelius, Obrlik, dr. Jilly,

Hollube, inž. Richter, inž. Lischka, Stangl, Illing,

dr. Kellner, Gruber, Wollner, inž. Künzel, May.

831 XI (překlad).

Interpelace

poslance A. Jobsta
ministrovi pošt a telegrafů,

že prachatický poštovní úřad neprávem
odpírá doručovati zásilky do domu.

Voličové oznamují interpelujícím, že prachatický
poštovní úřad odpírá doručovati panu Janu Neu-
wirthovi, bydlícímu v Prachaticích ,,Na samotě",
jeho poštovní zásilky do jeho bytu.

Pan Jan Neuwirth proto zakročil u prachatic-
kého poštovního úřadu a žádal o nápravu. Ačkoliv
jeho byť je vzdálen od poštovního úřadu jen 13 mi-
nut, tedy asi 1.2 km, odpověděl ředitel poštov-
ního úřadu Jar. Bojar stěžujícímu si Janu Neu-
wrirthovi, že doručování do bytu stěžovatele není
možné pro příliš velkou vzdálenost.

Ze získaných informací vyplývá, že pro odepření
doručovati poštu do domu není žádných zákoni-
tých nebo vnitřních úředních předpisů.

Interpelující oznamují tedy panu ministrovi vy-
týkanou věc a táží se ho:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?


9

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby bylo
přikázáno prachatickému poštovnímu úřadu, aby
podle služebních předpisů doručoval poštovní zá-
silky do bytu Jana Neuwirtha v Prachaticích
,,Na samotě"?

V Praze dne 26. února 1937.

Jobst,

Fischer, dr. Rosche, dr. Kellner, inž. Künzel, inž.

Lischka, dr. Zippelius, inž. Richter, Jäkel, Obrtik,

dr. Peters, Axmann, May, Sandner, Illing, Gruber,

Kundt, Wollner, dr. Jilly, Stangl, Hollube.

831/XII (překlad).

Interpelace

poslance dr. Š. A. Fencika
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti

o zneužitích v komposesorátu obce Bílky
na Podkarpatské Rusi.

1. Na bývalém území Rakousko-Uherska byly
zřízeny tak zvané komposesoráty, to jest společné
vlastnictví lesů, pastvisk atd. bývalých rakousko-
uherských šlechticů.

Komposesoráty byly zřízeny podle zák. čl. XIX/
1898 a ministerského nařízení č. 15217/1899.
K ochraně veřejných zájmů jest správa a hospo-
daření v takových komporesorátech podrobena
kontrole správních úřadů.

Když šlechtici zchudli, jejich pozemky spekulanti
znenáhla rozprodali jejich bývalým poddaným. Na
tomto prodeji spekulanti hleděli co nejvíce vydě-
lati na účet chudých zemědělců.

V komposesorátu obce Bilky část bývalých šlech-
tických pozemků (asi 4/8) koupili místní zeměděl-
ci, chudí a nemající dosti půdy. V lesích a na past-
viskách tohoto komposesorátu, ležících blízko obce,
tito zemědělci vykrmují svůj dobytek, jenž jest
základem jejich hospodářství a životního blahoby-
tu. Většinu podílu komposesorátu získali dva mi-
lionáři: František Adler z Gembešpusty (p. Velká
Ida) a Ladislav Grossmann z Mlyňan, oba stat-
káři. V jejich rukou se soustředila většina tak zva-
ných poměrných klíčů, to jest právních jednotek
oprávněných k užívání pozemků komposesorátu.

2. Podle § 26 uvedeného zákona má o všech hos-
podářských věcech komposesorátu rozhodovati
valná hromada jeho podílníků.

Podle § 161 uvedeného ministerského nařízení
musí příslušné dohlédací správní úřady sestaviti
přesný seznam těch, kdož mají hlasovací právo,
musí sestaviti a schváliti stanovy komposenorátu.

V komposesorátu v Bilkách to nebylo dosud či-
něno, což bylo důvodem, že zmínění velcí podíl-
níci komposesorátu s vědomím užhorodského zem-
ského úřadu svévolně a zlovolně hospodařili na
všech pozemcích komposesorátu tak, že zadlužili
podíly drobných spolumajetníků tak datace, že mo-

hou býti prodány veřejnou dražbou, čímž bude
způsobena nenapravitelná škoda chudému ruskému
zemědělskému obyvatelstvu v obci Bilkách.

Činnost těchto osob se projevila v tom, že dne
4. září 1928 dopustili, aby veřejnou dražbou bylo
prodáno švakrovi Františka Adlera dřiví z lesů
komposesorátu za 916.000 Kč, kteréžto peníze měly
býti použity k úhradě dluhů komposesorátu, aby
jeho hmotný stav byl uveden do rovnováhy.

Podle dražebních podmínek, potvrzených župním
úřadem pod č. 18540/28, prodané materiály ne-
mohly býti odevzdány do držení kupujícího dotud,
dokud úplně nezaplatí zmíněnou částku a také pří-
slušnou částku do hájenského fondu a dokud ne-
složí do depositu správních úřadů záruku na za-
lesnění.

V r. 1928 krajský soud v Berehově rozhodl, že
pozemky komposesorátu budou rozděleny spoluma-
jetníkům, jejichž podíly měly býti zapsány do po-
zemkové knihy bez jakýchkoliv břemen, což bylo
i důvodem, proč bylo dříví z komposesorátních
lesů prodáno.

Pánové Adler a Grossmann pouze formálně po-
stoupili svá práva na zakoupené materiály firmě
,,Agrar, obchodní akciová společnost v Košicích",
která neměla žádného majetku, byla ve věci samé
vlastnictvím výše uvedených velkých spolumajet-
níků komposesorátu a byla pro ně nutná ke krytí
nedovolených pletich.Částka 916.000 Kč není do-
sud zaplacena, rovněž nebyla složena částka do
hájenského fondu a záruka na zalesnění.

Výše uvedení pánové Adler a Grossmann, majíce
většinu právních jednotek, ustanovili předsedou
komposesorátu Ladislava Grossmanna z Mlyňan,
který podvodně vydal potvrzení, že kupující včas
a úplně zaplatil 916.000 Kč a správní úřady podle
toho odevzdaly komposesorátní lesy do držení ku-
pujícího. Ale právo vydati takové potvrzení měla
pouze valná hromada podílníků komposesorátu.

Ladislav Grossmann byl pro svou trestnou ne-
dbalost zbaven předsednictví a na jeho místo byl
zvolen druhý velký spolumajetník František Adler,
který byl zároveň i správcem firmy ,,Agrar".
František Adler podal berehovskému krajskému
soudu smyšlenou žalobu proti komposesorátu
v Bilkách, že nezaplatil smyšlenou částku 750.000
Kč. Jako předseda komposesorátu přijal Franti-
šek Adler soudní obsílku a zařídil to tak, že kom-
posesorát nebyl na soudním přelíčení nikým za-
stoupen. Proto berehovský krajský soud (čís. jed-
nací Ck 64/34) rozhodl, že může od komposesorátu
v Bilkách vymáhati 760.000 Kč a útraty.

Prozatím jmenovaný zemským úřadem předseda
komposesorátu zahájil proti firmě ,,Agrar" soud-
ní spor u berehovského krajského soudu pod č.
Ck 7/35.

Užhorodský zemský úřad, ačkoliv dobře ví o
všech zmíněných okolnostech, neprotivil se tomu,
aby na valné hromadě dne 15. ledna 1936 byl za
předsedu komposesorátu znova zvolen Ladislav
Grossmann, který pokračuje v další správě ma-
jetku komposesorátu na úkor drobných zemědělců.

Uvedení velcí spolumajetníci komposesorátu
uznávajíce, že zaplacení celé částky za materiály,
které koupili, může podle zákone, potvrditi jen val-
ná hromada, na valné hromadě dne 6. září 1934
nezákonitě donutili valnou hromadu, aby uznala, že
kupující úplně a včas uplatil celých 916.000 Kč a


10

tím že dostál všem dražebním podmínkám. V téže
době vedli dále věci komposesorátu tak, že maje-
tek všech komposesorů místo aby byl vyvážen
z dluhů, byl ještě více zatížen dluhy a na kom-
posesorátních podílech drobných spolumajetníků se
nahromadily statisícové dluhy, a proto rozhodnu-
tím iršavskěho okresního soudu č. E 2515/33 byly
odevzdány do vnucené správy komisařům a není
vyloučeno, že v nejbližší době budou podíly chu-
dých ruských zemědělců v Bílkách prodány ve
dražbě.

3. Před několika lety drobní podílníci kompose-
sorátu v Bilkách podali o zmíněných zneužitích
velkých spolumajetníků v zákonité formě a podle
§ 54 uvedeného zákona stížnost užhprodskému
zemskému úřadu, která dosud neměla žádných vý-
sledků. Další průtah způsobí úplnou likvidaci
drobných podílníků komposesorátu v Bilkách a
úplné jejich zničení.

I. Ví pan ministr o zneužitích v komposesorátu
v obci Bílky a o stížnosti, kterou užhorodskému
zemskému úřadu podali drobní spolumajetníci
komposesorátu ?

II. Nepovažuje pan ministr za nutné:

a) naříditi, aby firma ,,Agrar" zastavila zpra-
cování dříví v lesích komposesorátu v Bilkách, do-
kud zneužití nebudou vyšetřena,

b) zbaviti pana Ladislava Grossmanna funkce
předsedy komposesorátu,

c) naříditi přísné vyšetřování o padělání rozhod-
nutí valné hromady podílníků komposesorátu ze
dne 6. srpna 1934,

d) naříditi přísné vyšetřování o tom, že firma
,,Agrar" vymáhá od komposesorátu smyšlených
750.000 Kč,

e) zahájiti přísné vyšetřování veškeré činnosti
pánů Adlera a Grossmanna ve správě a hospoda-
ření v komposesorátě,

f) pohnati k přísné zodpovědnosti všechny, kdož
zavinili zneužiti v komposesorátě obce Bilky?

III. Nepovažuje pan ministr za nutné provésti
vyšetřování o činnosti dohlédacích správních úřa-
dů ve věci komposesorátu v Bilkách a pohnati vin-
níky k odpovědnosti ?

V Praze dne 27. února 1937.

Dr. Fencik,

Trnka, J. Sedláček, inž. Protuš, Knebort, dr. No-
votný, dr. Domin, dr. Štůla, Chmelík, Holeček, Zvo-
níček, dr. Branžovský, dr. inž. Toušek, Kut, Sme-
tánka, dr. Dominik, Ježek, inž. Schwarz, Gajda,
Špaček, Ivák.

831/XIII.

Interpelace

poslance Klímy

ministru národní obrany a sociální péče

o nezákonném postupu při opevňovacích

pracích.

Agrární sekretariát v Brně rozeslal svým funk-
cionářům tento oběžník:

,,Odborová jednota republikánských zaměstnan-
ců v Brně, Jesuitská 29, všem svým funkcioná-
řům sděluje:

Sepište všechny své nezaměstnané členy, jejich
jména, narození, bydliště, příslušnost, okres. Spo-
lehlivost a mlčenlivost předem musí býti zaru-
čena, neb se jedná o opevňovací práce v úseku...

Podmínky: (Důvěrné.)

I. Zaručená spolehlivost politická doporučeného.

II. Občanská legitimace, kterou vydá okresní
úřad.

III. Práce se bude prováděti pod vojenským
dozorem, a to na dvě směny. Pracovati se bude ve
dne i v noci a to na jednu směnu 11 a půl hodiny,
ve svátek i v neděli.

IV. Platové podmínky:

Pomocní dělníci 2,30-2,50 Kč na hodinu, ře-
meslníci 3,50-4,50 Kč na hodinu.

V. Nocleh přímo v místě práce, za jednu noc
1 Kč, stravu možno obstarati též na místě v kan-
tině.

VI. Doporučuje se, vzíti se sebou šálek, deku a
vysoké gumové boty.

VII. Doporučeného dělníka povolá do práce
samo vojenské velitelství.

VIII. Všechny své přihlášené členy zašlete na
uvedenou adresu a vše další potřebné již zařídíme.

S republikánským pozdravem:

Zemská zprostředkovatelna práce Odborové
jednoty republikánských zaměstnanců, Brno,
Jesuitská 29.
Josef Handler, přednosta v. r.

Z obsahu oběžníku je zřejmo, že agrární Odbo-
rové jednoty prostřednictvím ministerstva ná-
rodní obrany si vytvářejí při opevňovacích pra-
cích privilegované monopolní postavení, vylučující
jiné odborové organisace. Takový monopol agrár-
ních Odborových jednot není ovšem podmíněn
úkoly obrany republiky, nýbrž výlučně snahou po
upevnění vlivu agrární strany a je v přímém roz-
poru s opravdovou obranou republiky.

Dále oběžník konstatuje pobuřující fakt, že na
státních pracích v Československu, kde existuje
zákon o 48 hod. pracovní době a kde máme sta-
tisíce nezaměstnaných, o jejichž spolehlivosti ne-
může býti sporu, dělníci musí pracovati 80 hodin
týdne.

Posléze z oběžníku je zřejmo, že mzdy, zvláště
u pomocných dělníků jsou při opevňovacích pra-
cích nižší než mzdy stanovené v platných kolek-
tivních smlouvách stavebního dělnictva zmíněných
oblastí.

Podepsaní se táží pánů ministrů:

1. Zakročí, aby při opevňovacích pracích ne-
byla privilegována agrární Odborová jednota?

2. Chtějí dbáti, aby při opevňovacích pracích
byla dodržována zákonná pracovní doba, platné


11

sociální zákonodárství a platné kolektivní
smlouvy?

V Praze dne 9. března 1937.

Klíma,

Hodinová-Spurná, B. Köhler, Kopecký, Kosik,

Schenk, Procházka, Dölling, Machačová, Vallo,

dr. Clementis, Zupka, Slánský, Vodička, Zápotocký,

Krosnář, Šverma, Široký, Nepomucký, Beuer,

Kopřiva.

Původní znění ad 831/VIII.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Adolf Kellner
an den Minister für nationale Verteidigung

betreffend die unhaltbaren Verkehrsver-
hältnisse in Krombach b. Zwickau
in Böhmen.

Bei einem gelegentlichen Besuch der Gemeinde
Krombach bei Zwickau in Böhmen konnte ich fest-
stellen, daß dort durch die Errichtung von Stras-
senschranken an drei Stellen der Gemeinde gera-
dezu unhaltbare Verkehrsverhältnisse geschaffen
wurden. Die Schranken befinden sich an drei Stel-
len: einmal beim Schloß am Aufgang zum Hoch-
wald, zur Josefshöhe und zum Johannisstein; fer-
ner am Beginn des Fahrweges bei der Kapelle in
Schanzendorf (der alten Leipaer Straße) und end-
lich beim Gasthaus ,,Zur Eiche" in Schanzendorf
am Beginn der Halbstraße ebenfalls zur Josefs-
höhe mit den Grenzbauden, die auch von Auto-
bussen benützt wird.

Die Schranken sind nur sieben Stunden am Tage
geöffnet: von 8 bis 12 und von 13 bis 16 Uhr;
dann werden sie erst wieder am nächsten Tag um
8 Uhr früh geöffnet. Sie sind also siebzehn Stun-
den des Tages für den Fuhrwerks- und Autover-
kehr geschlossen, sodaß diese Ortsteile während
dieser Zeit von jedem Verkehr so gut wie ange-
schnitten sind.

In Oberkrombach betrifft dies gegen 80 Einwoh-
ner, in Unterschanzendorf 13 Häuser, beide Orts-
teile haben überwiegend landwirtschaftliche Be-
völkerung.

Bei der kürzlich erfolgten Beerdigung des Ober-
lehrers Ebermann in Oberkrombach mußte der
Leichenwagen mit den Trauergästen, unter denen
sich auch Beamte befanden, mehr als eine ganze
Stunde vor den geschlossenen Schranken warten,
ehe dieselben geöffnet wurden! Daß dies berechtig-
ten Unwillen auslöste, ist begreiflich.

Wird die Sperre nun auch im Winter vielleicht
nicht gar zu drückend empfunden, so wird sie im
Sommer vorzüglich für die landwirtschaftliche Be-
völkerung insbesondere zur Erntezeit unerträglich
werden. Nach 16 Uhr, also zu einer für die Ein-
bringung der Ernte ganz besonders wichtigen Zeit,

ist jeder Fuhrwerksverkehr unmöglich. Was das
gar bei unsicherem Wetter für die Landwirtschaft
bedeutet, braucht nicht weiter ausgeführt werden.

Ebenso ist es selbstverständlich, daß diese
Schranken auch für den Fremdenverkehr ein
großes Hindernis darstellen.

Oder, ein Arzt hat einen Krankenbesuch zu ma-
chen - es braucht nicht einmal ein dringender
zu sein - soll er hier womöglich stundenlang
warten ?

Wie aber erst bei Feuersgefahr oder sonst einer
Elementarkatastrophe, die sofortige Hilfe notwen-
dig machen?

Denn ein ausnahmsweises Öffnen der Schranken
gibt es nicht nach den bisher gemachten Erfah-
rungen.

Die Halbstraße endlich von Niederlichtenwalde
zur Grenzbaude Rabenstein, die von dort nach Säch-
sisch-Johnsdorf führt und die im Sommer wichtig
für den Fremdenverkehr, im Winter für den Sport-
ler von Bedeutung ist, ist durch die Errichtung
mehrerer Betonblöcke quer über die Straße für
Fahrzeuge jeder Art ganz und gar unbenutzbar
geworden. Der Wirt der Grenzbaude Rabenstein
kann seinen Bedarf an Lebensmitteln, Getränken
usw. durch Fuhrwerke überhaupt nicht mehr zu-
fahren und ebenso wenig können Landwirte, die
dort ihre Felder haben, mit Fuhrwerken zu den
Feldern fahren, was ihre Bewirtschaftung nahezu
ausschließt.

Solche Verkehrsverhältnisse sind einfach unhalt-
bar und die Gefertigten richten daher an den
Herrn Minister für nationale Verteidigung die
Anfrage:

Ist der Herr Minister bereit, die gerügten Zu-
stände zum Gegenstand einer Untersuchung zu
machen und Abhilfe zu schaffen?

Prag, den 25. Februar 1937.

Dr. Kellner,

May, Fischer, Axmann, Wollner, Dr. Jilly, Jobst,
Sandner, Ing. Richter, Dr. Peters, Ing. Lischka,

Illing, Ing. Künzel, Obrlik, Stangl, Kundt,
Dr. Zippelius, Hollube, Jäkel, Gruber, Dr. Rösche.

Původní znění ad 831/IX.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Adolf Kellner
an den Eisenbahnminister

wegen verschiedener Mißstände am Bahn-
hof Freiheit-Johannisbad.

Nach der Kundmachung der Bezirksbehörde
Trautenau vom 23. Dezember 1935, Zl. E 54, wel-
che die Aufstellung der Autobusse und Mietautos
vor dem Bahnhof in Freiheit-Johannisbad regelt,
gilt als ,,bevorzugter" Ausgang der untere Aus-
gang des Bahnhofes, bei welchem nach der Kund-


12

machung die periodischen Privatautobusse, sowie
ein Staatsautobus ihren Standplatz haben. Zwei
weitere Privatautobusse stehen vor dem Bahnhofs-
gebäude.

Das Hauptgeschäft dieser Autobusse bilden, da
während der Woche nur ein geringer Verkehr
herrscht, vor allem die jeden Samstag-Abend von
Prag kommenden Wintersportzüge Nr. 501 und
Nr. 516.

Dieses Geschäft erschwert, bzw. verunmöglicht
der Stationsvorstand von Freiheit-Johannisbad,
Richter, den Privatautobussen auf folgende Art
und Weise:

Er stellt zunächst jeden Samstag fest, welche
Anzahl von Passagieren mit den Wintersportzü-
gen in Freiheit-Johannisbad zu erwarten ist. Auf
Grund dieser Feststellung veranlaßt er sodann das
Kommen einer entsprechenden Anzahl nichtperio-
discher Staatsautobusse; am Samstag, den 13. Fe-
ber 1937 waren dies z. B., wie ich selbst beoback-
ten konnte, fünf Stück. Diese staatlichen Auto-
busse läßt der Stationsvorstand an einem für Pri-
vat-Autobusse verbotenem Platze vor dem oberen
Ausgang des Bahnhofes Aufstellung nehmen. Lau-
fen nun die erwähnten Wintersportzüge am Bahn-
hof in Freiheit-Johannisbad ein, so läßt der Sta-
tionsvorstand diese Züge derart halten, daß der
letzte Wagen ungefähr vor dem oberen Ausgang,
statt vor dem ,,bevorzugten" unteren Ausgang
steht. Auf diese Weise veranlaßt er die ankom-
menden Passagiere, welche naturgemäß den ver-
hältnismäßig weiten Weg über den ganzen Perron
bis zum unteren ,,bevorzugten" Ausgang gerne ver-
meiden wollen, den oberen Ausgang zu benützen.
Vor diesem oberen Ausgang steht nun dann eine
entsprechende Anzahl nichtperiodischer Staats-
autobusse, deren Chauffeure und Kondukteure die
Passagiere in einer von der Bezirksbehörde in
Trautenau ausdrücklich verbotenen Art zum Ein-
steigen animieren, indem sie das Ziel ihrer Fahrt
laut ausrufen. Die Passagiere drängen sich nun
begreiflicherweise in die dem Ausgang zunächst
stehenden nichtperiodischen Staatsautobusse und
erst, wenn diese zur Gänze gefüllt sind, bemühen
sich jene Passagiere, welche keinen Platz mehr ge-
funden haben, zu den vor dem bevorzugten unte-
ren Ausgang stehenden Privatautobussen und dem
dort befindlichen Staatsautobus, die dann, wie ich
selbst beobachten konnte, nur zum kleineren Teil
gefüllt werden oder aber auch ganz leer bleiben
und zusehen müssen, wie ihnen, welche die ganze
Last periodischen Transportes und der damit ver-
bundenen hohen Steuern tragen müssen, die nicht
periodischen, von solchen Lasten nicht beschwer-
ten Staatsautobusse das Geschäft wegnehmen.

Von den mit Recht empörten Autobusbesitzern
vorgebrachte Beschwerden blieben bisher ohne Er-
folg.

Von welchem Geist übrigens der Stationsvor-
stand von Freiheit-Johannisbad beherrscht wird,
illustriert am besten eine Äußerung, die er am
Samstag, den 20. Feber 1937 zu dem Mietauto-
besitzer Jaroslav Dušek aus Jungbuch machte, dem
er sagte, ,,er werde es den Jungen (dimit meinte
er die Mietauto- und Autobusbesitzer) schon noch
zeigen, mindestens die Hälfte von ihnen müsse ka-
put gehen, von den Henleinovci und Hitleráci!"

Die Gefertigten richten daher an den Herrn
Eisenbahnminister die nachstehende Anfrage:

Ist der Herr Minister bereit, die gerügten Zu-
stände zum Gegenstand einer Untersuchung zu
machen und Abhilfe zu schaffen, insbesondere aber
dafür zu sorgen, daß der Stationsvorstand von
Freiheit-Johannisbad nicht die von der Bezirksbe-
hörde in Trautenau erlassenen Vorschriften sabo-
tiert, sondern die von Prag kommenden Winter-
sportzüge vor dem bevorzugten unteren Ausgang
des Bahnhofes Freiheit-Johannisbad halten läßt?

Ist der Herr Minister weiter bereit, den Sta-
tionsvorstand von Freiheit-Johannisbad wegen der
zitierten Äußerung zur Verantwortung zu ziehen ?

Prag, den 24. Feber 1937.

Dr. Kellner,

Hollube, Fischer, Axmann, May, Dr. Peters,
Gruber, Ing. Richter, Sandner, Ing. Lischka, Jäkel,

Illing, Dr. Rosche, Dr. Jilly, Obrlik, Kundt,
Dr. Zippelius, Ing. Künzel, Stangl, Wollner, Jobst.

Původní znění ad 831/X.

Interpellation

des Abgeordneten Josef Jäkel

an den Minister für Schulwesen
und Volkskultur

wegen Einstellung des evangelischen
Religionsunterrichtes.

Der Landesschulrat erließ unter Zahl 2/B 371/8
di 1936 vom 27. November 1936, ein Verbot zur
Erteilung von evangelisch-lutherischen Religions-
unterricht durch einen ausländischen Religions-
lehrer. Diese Maßnahme wurde getroffen, ohne zu
veranlassen oder auch nur anzudeuten, auf welche
Weise das durch das Gesetz mehrfach ausgespro-
chene Recht auf freie Religionsausübung weiterhin
geübt werden könnte. Auf Grund des angeführten
Verbotes ist den Kindern der Gemeindeangehöri-
gen von Hermsdorf die Möglichkeit genommen,
den evangelisch-lutherischen Religionsunterricht
zu gemessen. Die Bewohnerschaft der Gemeinde
Hermsdorf empfindet diese Maßnahme des Lan-
desschulrates als einen Eingriff in ihre Religions-
rechte.

Die evangelisch-lutherischen Bewohner der Ge-
meinde Hermsdorf gehören der Kirchengememde
Reichenau in Sachsen nachweisbar seit dem 16.
Jahrhundert an. Es wurden seit dieser Zeit alle
kirchlichen Handlungen, wie Taufen, Konfirma-
tionen, Trauungen, Beerdigungen usw. durch den
Geistlichen aus Reichenau in Sachsen vollzogen.
Es wurde daher auch der Religionsunterricht von
dem Geistlichen der Kirchengemeinde Reichenau
in der Schule Hermsdorf erteilt. Eine Eingliede-
rung in eine andere Kirchengemeinde ist nicht
möglich, weil sich keine evangelisch-lutherische
Kirchengemeinde in unmittelbarer Nähe befindet
und die evangelisch-lutherischen Glaubensangehö-


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP