Čtvrtek 12. května 1938

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Vávra, dr Markovič, Langr, Košek, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Pik.

191 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Kalfus, Machník, dr Zadina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 29 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Frankovi, Knöchlovi, dr Neumanovi, inž. Protušovi, Sivákovi, dr. Zippeliusovi, Židovskému; na dnešní a zítřejší den posl. F. Nitschovi, dr Novákovi.

Omluvili se

nemocí posl. Fischer, dr Köllner, inž. Künzel, inž. Schreiber.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Franka, Knöchla, F. Nitsche, dr Zippeliuse na den 10. t. m.

Změna ve vládě.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 10. května 1938, č. 3605 S min. rady, že pan president republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 10. května 1938 žádosti ministra spravedlnosti dr Dérera za zproštění řízení ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a pověřil rozhodnutím z téhož dne ministra Ježka řízením tohoto ministerstva.

Změna ve výboru.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Bátkovou-Žáčkovou za posl. dr Stránského.

Ze senátu došlo:

Předseda senátu NSRČ sdělil, že senát projednal a přijal:

ve 115. a 116. schůzi dne 4. a 10. května 1938 osnovu zákona o civilních inženýrech (tisk 686-IV sen. 1938) (přípis ze dne 10. května 1938);

ve 116. a 117. schůzi dne 10. a 11. května 1938:

osnovu zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo a o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví (tisk 680-IV sen. 1938), ve znění usneseném posl. sněmovnou;

dodatkovou dohodu k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 9. července 1937, čís. 189 Sb. z. a n. (tisk 578-IV sen. 1937);

dohodu sjednanou v Praze dne 4. června 1935 o zrušení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávií ze dne 14. listopadu 1928, čís. 163/1929 Sb. z. a n., a o zrušení ustanovení k článku 1, bod 4, k článku 1 a 2 a k článku 4 závěrečného protokolu k této smlouvě (tisk 582-IV sen. 1938) (přípisy ze dne 11. května 1938).

Došly dotazy a odpovědi.

Dotazy:

posl. dr Peterse min. soc. péče ve věci Všeobecného pensijního ústavu (č. D 518-IV);

posl. J. Sedláčka vládě republiky Československé o provokativním poškození a pohanění sochy prvního presidenta Osvoboditele v Šumperku, o nesnesitelném chování části německého obyvatelstva ze sudetskoněmecké strany a hrozivém pobouření na straně české (č. D 519-IV).

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. dr Neumana č. D 351-IV;

min. spravedlnosti a zahraničních věcí na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 458-IV;

min. železnic na dotaz posl. Tichého č. D 483-IV;

min. vnitra na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 505-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Usnesení senátu tisk 1349 - přikázáno výboru techn.-dopravnímu.

Zpráva tisk 1352.

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 1351.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo posl. sněmovny se usneslo podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 148. schůze sněmovny dne 10. května 1938 některé projevy z řečí posl. Slanského a dr Pješčaka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1341) o soustavě drobných peněz (tisk 1352).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Poněvadž se v poslední době vyskytuje nedostatek drobných mincí jak u Národní banky, tak u státních pokladen a zejména u větších podniků, které obstarávají pro výplaty mezd a platů s námahou potřebu drobných mincí, předložila vláda Národnímu shromáždění návrh zákona o soustavě drobných peněz, který má odpomoci tomuto nedostatku drobných mincí a ukojiti v tomto směru potřebu hospodářského života.

Osnova zákona zařaďuje mezi drobné mince také padesátikoruny, zrušuje pak mince po 25 haléřích, které se nevžily. Mimo to ponechává přechodně v oběhu mince desetikorunové, avšak další mají býti již raženy z čistého niklu.

Osnova pak upravuje nový kontingent drobných.

Srovnáme-li předválečné mincovní poměry, vidíme, že Rakousko-Uhersko mělo největší mince ze stříbra pětikorunovou. Tehdejší pětikoruna odpovídá dnešním asi 48 Kč, takže zařadění padesátikoruny mezi drobné mince je logickým důsledkem změny valutárních poměrů. Poněvadž nelze padesátikorunové bankovky ihned vzíti z oběhu a nahraditi mincemi, prohlašují se padesátikorunové bankovky pro přechodnou dobu drobnými penězi papírovými, vydávanými na účet státu.

Kontingent drobných mincí, který byl r. 1928 stanoven 600 miliony Kč a byl zvýšen rozšířením drobných mincí o desetikoruny a dvacetikoruny na 1.200 mil. Kč, má býti zamýšlenou změnou drobných mincí zvýšen na 1.740 mil. Kč. U srovnání s jinými státy není tento kontingent nijak vysoký. O tom svědčí průměr drobných mincí, připadajících na hlavu v různých státech. Po schválení této os novy zákona přichází u nás drobných mincí průměrně 160 Kč na hlavu, naproti tomu v Německu připadá na hlavu 333 Kč, ve Švýcarsku 341 Kč, v Anglii 254 Kč, ve Spojených státech severoamerických dokonce 425 Kč. Výdej drobných peněz se přizpůsobuje hospodářské potřebě, o jejíž vymezení je navrhovanou osnovou postaráno.

Rozpočtový výbor projednal zmíněný vládní návrh ve schůzi konané dne 11. května 1938 a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby osnovu tuto schválila beze změn ve znění, jak je uvedeno ve zprávě rozpočtového výboru. V rozpočtovém výboru podal podrobnější vysvětlivky pan ministr financí. Navrhuji proto, aby posl. sněmovna schválila osnovu tuto tak, jak se na ní usnesl rozpočtový výbor. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Na straně "proti" je přihlášen p. posl. dr Peters. Dávám mu slovo.

Posl. dr Peters (německy): Slavná sněmovno!

Hlásil jsem se k této předloze, protože jí přikládám větší význam než slavná sněmovna a protože myslím, že také při projednávání této předlohy je třeba říci několik zásadních poznámek. Nesmíme se klamati v tom, že je tato předloha jakýmsi nouzovým nařízením za tím účelem, aby se státu opatřily prostředky, a to dosti nečekaně, protože se přece při otázkách úhrady ve sněmovně, když se na př. projednával rozpočet, na tento pramen státních prostředků nepomýšlelo. O věci samé bych řekl, že se zde děje eskontování reservy; nesporně změna zákona o soustavě drobných peněz dává možnost opatřiti státu prostředky, avšak eskontování této reservy se mi zdá v tomto okamžiku jistě předčasným.

Co musíme předloze dále vytknouti, je, že se projednává za finančně politické isolovanosti, t. j. že toto opatření se neprovádí v rámci velikého finančně politického programu, nýbrž cestou jakéhosi nouzového nařízení, t. j. opatřování prostředků za každou cenu v době, kdy se vždy opětně ujišťuje, že finančně politicky je vše v pořádku.

Postrádáme při odůvodnění této předlohy jiných odůvodnění než rázu fiskálního. Byli bychom si přáli, aby v důvodové zprávě jakož i finančním ministrem bylo konstatováno, že nemají přednost jen stát a státní pokladna v tom, aby se jim opatřovaly prostředky, nýbrž i hospodářství. Nenacházíme v důvodové zprávě jakož i ve velmi stručné zprávě pana zpravodaje nic o tom, že se cítí odpovědnou vláda - a zde zvláště ministerstvo financí - za to, aby byly peněžní prostředky opatřovány nejen státu, nýbrž aby také stát za dnešní doby měl zvláštní, velkou odpovědnost za to, aby byly hospodářství opatřovány přiměřené prostředky. Tím se však tato předloha stává čistě fiskální. To nepostačí, jak ještě dále rozvedu, protože hospodářská situace by nutně vyžadovala, aby stát také pro hospodářství opatřoval peníze, a to tím spíše, když číslice nezaměstnanosti, proti loňskému roku příznivější, je celkem velmi jednostrannou záležitostí, která zejména se stává příznivou jen tím, že velké opevňovací práce a vyzbrojení zaměstnává velký počet lidí, zatím co jsou ohromné hospodářské oblasti a skupiny, kde oproti loňskému roku nastalo značné a velmi citelné oslabení. Z toho vyplývá, že přes všechna ujištění, daná oficielními kruhy, hospodářská a sociální situace v německých oblastech je dnes podstatně jiná a horší než v území českém.

Předloha je motivována dvěma důvody. Pan referent uvedl včera v rozpočtovém výboru odůvodnění, že je nedostatek volných prostředků. Já jsem již včera v rozpočtovém výboru tento názor potíral a činím to i dnes citováním zprávy Národní banky, kde se na straně 175 poslední zprávy, kterou máme po ruce, uvádí (čte): "Při mezinárodních událostech jest s podivem, že rozsah účinku na jednotlivé prvky peněžnictví je poměrně tak nepatrný" - a račte to uvážiti - "že trh nebyl vyšinut ze stavu plynulosti a stability." Zde tedy prohlašuje Národní banka zcela jednoznačně, že vůbec není nedostatku peněz, nýbrž naopak dostatečná plynulost peněz. Kdyby se snad tvrdilo, že je nedostatek drobných peněz, pak prosím, pánové, sáhněte jen do svých vlastních kapes, abyste se přesvědčili, že dnes při proměnění též větších bankovek jsou vám přímo vnucovány drobné peníze. Nezdá se mi tudíž, že je tu dána nutnost, uváděná panem zpravodajem. Na druhé straně se v důvodové zprávě uvádí, že se při hospodářském oživení dostavuje potřeba běžných prostředků. Protože tato předloha byla vypracována k rozšíření oběživa, musel by se též splniti předpoklad, že nastalo oživení hospodářského života. Již jsem konstatoval, že tomu tak jest v oboru vyzbrojení a branných příprav. Dovolte však, pánové, abych podle poslední zprávy Národní banky konstatoval, jak se projevuje toto oživení hospodářského života v jednotlivých oborech výroby, a tu dojdeme ku zjištěním zcela zvláštního rázu, především ku zjištění, které jsem nesčíslněkrát s tohoto místa učinil, že za žádných okolností nelze hospodářský život posuzovati podle poměrů pražských a středočeských.

Zpráva Národní banky konstatuje, že nastalo oživení na př. ve stavebnictví, uvádí však - dosti objektivně - že tato stavební činnost se projevila především v Praze. Není pochybnosti o tom - to můžeme v Praze konstatovati - že stavební činnost je tu velmi živá. Jděte však do německých oblastí a podívejte se, zda tam někdo vůbec staví nebo může stavět, a zjistíte, že tato stavební činnost bude u nás v tomto roce tak nepříznivá jako v posledních letech. Konstatuje se, že dnešní odbyt dříví je přiměřený, že však zároveň vývoz dříví se zarazil. Jak to vypadá v praksi? Samozřejmě vyžaduje silná stavební činnost také silné spotřeby dříví, protože však stavební činnost v německém území uvázla, tak se nijak nejeví příznivá situace na trhu dřevařském na straně německé a špatná situace vývozu dříví spadá úplně na vrub našich pohraničních území, která z veliké části jsou zalesněna a kde je dříví hospodářským činitelem prvního řádu, který stům, ba tisícům lidí podél celých hranic poskytuje práci.

Dále se ve zprávě uvádí, že zaměstnanost kamenolomů je dnes dobrá. Nemůže o tom býti pochybnosti, pánové: když se tolik betonuje a staví a zakládají strategické silnice, je zcela jasno, že se lomům daří dobře. Podíváme-li se však na fakta, shledáme, že to patří k "národnímu bontonu", že se na tyto práce německých lomů nepoužívá. Znám případy, kdy německý lom musí prostě zaniknouti proto, že v blízkosti byl otevřen lom, náležející Čechovi.

Konjunktura v cementu! To věřím! Cement se potřebuje při stavbě, pročež je jasné, že má cement dobrou posici, ale i tato konjunktura se nás netýká.

U kůže konstatuje zpráva, že boty jdou dobře na odbyt, ale zároveň konstatuje, že odbyt rukavic více než vázne a velmi značně poklesl. U nás se boty ve velkém nevyrábějí, zato však kožené rukavice. Můžete se v Krušnohoří přesvědčiti o špatném stavu vývozu rukavic, což se projevuje nepříznivě hospodářsky i sociálně.

Zpráva dále uvádí, že odbyt uhlí, železa a kaolinu vázne. Také na této otázce máme živý zájem, především na uhlí, když zvláště na našem území jsou tak četná ložiska hnědého uhlí. Odbyt hnědého uhlí poklesl. Totéž platí o kaolinu, zemním produktu, který se vyskytuje převážně na našem území. Potom je zaznamenán - vedle poklesu ve vývozu dříví a rukavic - pokles výroby u malých strojů, značný pokles u skla, velmi svízelná situace jabloneckého průmyslu, špatná situace porcelánu a přímo neudržitelná situace v textilu, při čemž ovšem tento nejdůležitější průmyslový výrobek je ve zprávě odbýván 7 nebo 8 řádky.

Chci tím ukázati, že pro nás sudetské Němce toto odůvodnění předlohy rozhodně neplatí, poněvadž naše obyvatelstvo má stále dojem, že o nějakém oživení na našem území naprosto nelze mluviti a hospodářská situace je naprosto neutěšená. A tak se vracím opětně k tomu, co zde stále opakuji: Protože posuzujete poměry podle pražských poměrů, chybí vám porozumění a zájem o to, abyste se mohli všímati hospodářských poměrů u nás. Musím tedy obě odůvodnění, která byla pro podání této předlohy uvedena, zamítnouti.

Že touto předlohou je sledován účel čistě fiskální, to praví zcela zřetelně § 12, kde se výslovně stanoví, že zisk z tohoto zákona plyne do státní pokladny, a účet jest vázán jednak na vyrovnání krátkodobých dluhů, skutečnost to, kterou pan ministr financí včera vyložil tak, že totiž nejde o zaplacení pokladničních poukázek, nýbrž jiných krátkodobých směnek nebo poukázkových dluhů, jednak o ražbu nových mincí, které budou touto osnovou zákona zavedeny.

Stát udělá, jak myslím, touto předlohou docela dobrý obchod. Neboť bude moci při dnešních cenách stříbra vydati na př. z 1 kg 900 dílného stříbra za 2500 Kč mincí po 50 Kč, jichž ražba jej přijde v celku na pouhých 400 Kč. Vypočítal jsem tedy, že při ceně 50 Kč bude 1 kus státi 8 Kč. Z toho však plynou dvojí velmi důležité důsledky. Jeden je ten, že státní mincovna bude dobře zaměstnána, druhý, že se v dolech na stříbro, především v Příbrami, ročně vyrobí asi 34.500 kg stříbra a tím je k disposici množství stříbra, které dovoluje ražbu 1˙9 mil. mincí po 50 Kč; to znamená, že stát může z tohoto vlastního stříbra vydati mince v ceně 85 milionů Kč a může celou výrobu 6 až 7 let upotřebiti na ražbu mincí po 50 a 20 Kč. Uvidíme, a já jsem velmi zvědav na to, jak se v provozu státních dolů v Příbrami na straně jedné a u mincovny v Kremnici na straně druhé tento dobrý obchod projeví. Vždyť jsme byli již tak daleko, že se uvažovalo o tom, nebylo-li by správnější doly zavříti, protože se nevyplácely a státní pokladnu pouze zatěžovaly. Konstatuji, že stát ve svých podnicích, které jsou zaměstnány ražbou mincí a dolováním stříbra, si zisk zajišťuje také ještě §em 6 a to tím, že bude vydávati mince po 50 a 20 Kč ve stříbře také jako mince pamětní v celkové částce 100 milionů Kč.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP