Úterý 5. dubna 1938

Demokracia, o ktorej sa domnievalo, že bude v stave stmeliť protivy národného rázu, vyprodukovala výsledky trojeho druhu. Prvé bolo to, že rozdvojila štátvedúci národ český, druhé, že zveľadila komunizmus, tretie, že stmelila organizácie menšín. Vážená snemovňa, nedivme sa tomu, lebo to bol vývoj prirodzený. Tí, ktorým sa v prvom rade viedlo dobre, tí, ktorí stáli vždy v prvých radoch, kde sa čo rozdávalo, tí nepotrebovali sebaobrany, tí sa somkli podla svojich záujmových skupín. Sebaobrany potrebovali tí, čo boli odstavení do druhého a tretieho radu. Počuli sme i kritiku, že tento vývoj bol vyvolaný istým za sebou idúcim poradím zahraničnopolitických udalostí. S týmto názorom musíme zúčtovať a musí nám byť jasno, že sebaobranný front národných menšín bol vybudovaný národnou myšlienkou a vôľou sebazáchrany.

Sledujeme-li dejinný vývoj cesty, ktorou sa ubierala myšlienka národná, vidíme, že ona bola vyvolaná výbuchom francúzskej revolúcie koncom 18. storočia. Od tých čias môžeme rad radom sledovať udalosti, a keď sa rakúsko-uhorská monarchi a zrútila, tu i Wilsonov prívet chcel vlastne utvoriť Československú republiku na základe myšlienky národnej a práva sebaurčovacieho, kongruentného s myšlienkou národnou. A tedy i republika zakladá svoju existenciu na myšlienke národnej. Až potom, keď Československá republika vyvlastnila národnú myšlienku jedine pre národ český a slovenský, došlo ku kazu, že národ československy chcel postaviť do služieb svojich vlastných národných cieľov ostatné národy republiky a zabudol na to, že každý národ má v prvom rade svoje vlastné ciele a že len uznanie tejto svojcieľnosti a jej zaradenie do štátnej idey môže vytvoriť harmonický súlad v štáte, složenom z niekoľko národov.

Ujasnime si dokonale, že dnes nestoja proti sebe a nenarážajú na seba vo verejnosti parlamentnej a svetovej rozdielnosti zásad svetonázorov a protivy spoločenských tried, lež naráža na seba proste vôľa a záujem národov o žitie a bytie. Veľa politických možností, trikov, volebných manévrov, ktorých sa toľkokráť užívalo v minulosti a ktorých použila mnohokráť i demokracia, dnes, veľavážená snemovňa, znehodnotilo sa v prostý predmet muzeálny. Časy politických falošných hráčov už sú preč. Politický kontraband už neláka nikoho. Otvorene a statočne stoja proti sebe tí, čo sa somkli v šík za svoju národnú pospolitosť a za svoj ľud. Dnes sa musí priznať každý, ktorého národa je synom. Vyhnutia niet. Avšak odpoveď je zároveň osudovým súručenstvom. Politické čachry, zákulisné práce zadných dvierok už zastaraly; dorozumenie je možné iba z očú do očú. Dnes má česť iba človek, ktorý nosí svoju dušu na čele.

Spojená strana chcela dokumentovať stanovisko Maďarstva na veľkých ľudových shromaždeniach, ktoré maly byť konané 3. apríla v Nových Zámkoch, Košiciach, Berehove a Sevľuši. Tieto shromaždenia sme nemohli konať v dôsledku zákazu medzi tým vydaného. Avšak masy, ktoré sa chcely týchto shromaždení všade zúčastniť, a nálada, ktorá vyplývala z más Maďarstva, nezanechaly pochybnosti o tom, že sťaby hrad z karát zrútil sa politický aktivizmus tiež u Maďarstva v Československu. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Mne včera v Košiciach povedali opak toho!) Pripúšťam, že o tejto veci môžu mať jednotliví poslanci rôzne názory. Každý usudzuje podľa svojich vlastných skúseností. Ja, docela objektívne rečeno, mám skusenosť, že politický aktivizmus, ktorý z Maďarov nevedel utvoriť samostatnú politickú stranu, môže v dnešnej dobe likvidovať. Ale zároveň zrútil sa tiež front maďarských komunistov, lebo sa stal anachronickým v strednej Europe.

S pocitom istoty, s kľudom sebavedomia, v povedomí odpovednosti a v nerozbornej sile pravdy môžem dnes prehlásiť, že obrovská väčšina Maďarstva stojí dnes za naším frontom a preto sa kľudne a oduševnele môžeme pripojiť k myšlienke, aby boly vypísané voľby.

Táto verejná nálada, ale i poctivý postoj s očú do očú mi diktujú, abych tuná oznámil vo 12 bodoch politické požiadavky Maďarstva v Československu (čte):

1. Maďarstvo neochvejne sotrváva na principielných základoch a na každom bode straníckeho programu, odhlasovaného sjazdom strany, konanom dňa 21. júna 1936 v Nových Zámkoch;

2. Pre každý národ v republike požadujeme plnú rovnoprávnosť, rovnocennosť a samosprávu. O tom má byť vynesený zvláštny zákon, na základe ktorého majú byť dané Maďarom všetky práva, ktorých požíva alebo bude nabudúce požívať ktorýkoľvek národ republiky;

3. Všetky nesrovnalosti, krivdy a nespravedlivosti, ktorými bolo Maďarstvo dosiaľ postižené vo verejnej správe, súdnictve, používaní jazykového zákona, pri štátnom občianstve, pri sčítaní ľudu, v politike školskej a na poli hospodárskom, buďte na pravené;

4. Ako úradníci, zamestnanci a delníci úradov, štátnych závodov a verejných ustanovizní v územiach Maďarmi obývaných buďte zamestnaní Maďari v počte odpovedajúcom ich početnému pomeru, a tam, kde sú Maďari vo väčšine, i ako prednostovia úradov;

5. Požadujeme, aby školy a všetky ustanovizne ľudovýchovy mohlo Maďarstvo svojimi vlastnými orgány v duchu náboženskom viesť a spravovať. Požadujeme zriadenie chýbajúcich maďarských škôl. Požadujeme v územiach jazyka maďarského zrušenie československých ľudových škôl, zriadených Slovenskou ligou cieľom odnárodňovania. (Posl. Lichner: Chcete maďarizovať?) Každému svoje! Maďara vychovajte Maďarom a Slováka Slovákom.

6. Poľnohospodárska výroba buď vyprostená z okovov monopolov a pseudomonopolov a jej výnosnosť buď zabezpečená tarifálnymi a colnopolitickými prostriedky. Pozemky československých kolonií a zbytkových statkov, zriadených v maďarských krajoch jazykových, buďte pridelené roľnickemu obyvateľstvu maďarskému;

7. Požadujeme stupňovanú ochranu maďarských delníkov a stanovenie mi nimálnych miezd vládnym nariadením, ako i zaistenie toho, že dotiaľ, dokiaľ budú nezamestnaní v územiach jazyka maďarského, môžu dostať zamestnanie delníci inej národnosti iba v počte odpovedajúcom ich početnému pomeru. (Posl. Zupka [maďarsky]: To požadujete vy, ktorí najviac vyssiavate maďarských delníkov?) Boli ste už v Csehi? Moji delníci by vás poučili o hodinových mzdách, ktoré dostávajú. (Posl. Zupka [maďarsky]: Prečo ste odišiel z pojednávania pred dvoma rokmi?) Ja som neodišiel z pojednávania, ja som zjednal dohadu so stávkujúcim. Zlikvidujte raz pre vždy, pán kolega, vašu hypotézu, že delnícky ľud dá sa komandovať pod rudými prápormi;

8. Požadujeme stupňovanú ochranu maloživnostníkov a ich účasť na štátnych a verejných prácach, a plné zrovnoprávnenie maďarských pensistov a prepustených štátnych zamestnancov s ostatnými penzistami republiky;

9. Požadujeme zákon o národnom katastre, ktorý by uložil každému štátnomu občanovi, aby sa dal zaznamenať do svojho národného katastru. Tento kataster má byť základom národnej rovnoprávnosti, ktorá má byť zabezpečená na celej čiare;

10. Požadujeme vydanie zákona o prísnom trestaní odnárodňovania a pokusu o to;

11. Požadujeme autonomiu pre Slovensko a Podkarpatskú Rus;

12. Požadujeme zavedenie novej, výlučne a v každom ohľade mierovej politiky zahraničnej, ktorá zruší spojeneckú smluvu so Sovietskym sväzom a naviaže politiku dohody so súsednými štáty.

Ctená snemovňa! Tieto požiadavky nie sú nové. Na týchto požiadavkách trvaca naša strana dosiaľ a trvali na nej i právni naši predchodci, t. j. býv. krajinská strana kresťansko socialistická, strana maloroľníkov a maďarská národná strana. Nové sú nanajvýš v tých vzťahoch, že dnes za týmito požiadavkami stojí Maďarstvo v Československu ako jeden muž. Tieto body sú poctivé a požadujú iba to, k čomu môže a musí mať právo každý národ v Europe. Čo si prajeme pre seba, to doprajeme aj inému.

Štátotvornou silou je dnes národ. Štát, ktorý sa skládá zo šesť národov, možno udržať iba tak, vbudujeme-li snahy a ideály týchto šest národov v ideu štátu. Štát sa musí chopiť syntetickej služby týmto národom. Len to môže byť jeho programom a jeho úkolom.

Napokon nech mi je dovolené skončiť svoju reč podobenstvom. Snáď zná posl. snemovňa fyzický zákon Archimeda, ktorý sa vzťahuje na teleso do vody ponorené: Každé teleso do vody ponorené stráca na svojej váhe toľko, koľko váži voda ním vytlačená. Aplikujúc to na politiku chcem to zosnovať takto: Každý štát stráca na svojej politickej váhe a hodnote toľko, koľko činí hodnota a váha ním utlačených národov. (Potlesk poslanců spojených maďarských stran.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Sogl. Dávám mu slovo.

Poslanec Sogl (německy): Slavná sněmovno!

Sněmovně byl dne 30. listopadu 1937 jako tisk 1149 předložen návrh zákona o poplatkovém ekvivalentu, který mezi jiným obsahoval také další zatížení obcí. (Hluk a výkřiky.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sogl (pokračuje): Podle předložené zprávy rozpočtového výboru, tisk 1264, nenastalo sice nové zatížení obcí, přece však zachováváme své stanovisko ve smyslu, že vidíme ve vybírání poplatkového ekvivalentu před tím jako po tom nemoderní majetkovou daň z obecního majetku. (Hluk. - Výkřiky poslanců Schulcze a Bródyho.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sogl (pokračuje): Toto stanovisko potvrzujeme následujícím odůvodněním: Poplatkový ekvivalent jest, tak to zní v důvodové zprávě, periodickou daní, která se vybírá od subjektů, u nichž nemůže nastati fysická smrt. Ani právní rozhodnutí není podle důvodové zprávy jednotné o účelu poplatkového ekvivalentu. (Hluk.) Na jedné straně se považuje za náhražku dědické daně, na druhé za náhradu všech poplatků z převodu majetku. (Hluk.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sogl (pokračuje): Poplatkovému ekvivalentu podléhají podle platných předpisů poplatkového zákona také samosprávné sbory, obce, okresy a země, kterým, pokud mají majetek, podstatně zatěžuje jejich rozpočet. Zatím co se mohlo označiti zatížení z ekvivalentu z VIII. desetiletí, 1920-1930, pro obce za snesitelné, poněvadž se uznávaly jimi přiznané vyměřovací základny. nastalo v běžném IX. desetiletí 1930-1940 ve většině obcí nikoliv nepatrné zvýšení, v mnoha obcích až přes 100 %, a to proto, poněvadž se majetek obcí docela prostě nenechal platiti podle jejich přiznání, nýbrž státní finanční úřady hodnoty podle libosti zvyšovaly. (Hluk.) Obce nepočítaly se zvýšením ekvivalentu, vedlo to proto ve většině případů k nepředvídaným citelným snížením obecních příjmů, neboť, jak známo, berní úřady strhují nebo strhly ekvivalent z přirážek najednou, ano dokonce na jeden rok zpět. Aby se státním finančním úřadům již zpočátku zamezila veškerá libovůle, bylo by nutno ustanoviti zvláštní odhadní řád pro domy a pozemky; ježto se zvýšením této dávky nastalo současně zvýšení školního příspěvku, jenž činí, jak známo, 20 % státem za desetiletí vybraného poplatkového ekvivalentu i s patřičnými přirážkami, dotýká se tudíž tato záležitost dvojnásobně obecních financí.

Že by obecní výdělečné podniky snesly úplné osvobození od poplatkového ekvivalentu, vysvítá z té okolnosti, že i když na př. počet obecních výdělečných podniků vzrostl, bilanční zisk za 1927 klesl z 318 milionů Kč na 244 miliony Kč, bilanční ztráta naproti tomu vzrostla s 12 milionů na 26 milionů Kč. Naproti tomu státní příspěvky obcím stále klesají. Od roku 1926 klesly s 1568 milionů na 1445 milionů Kč a vykazují také dnes ještě klesající tendenci.

Zpráva rozpočtového výboru sice poznamenává, že se bude při vyměřování poplatkového ekvivalentu přihlížeti k majetkovým poměrům jiného druhu svazů samosprávných obvodů a že ministerstvo financí nařídí výnosem vyměřovacím úřadům, aby při zjišťování vyměřovací základny pro poplatkový ekvivalent z jmění těchto svazů byl vzat zřetel na účel tohoto majetku, jakož i na to, že tento majetek nezaručuje pravidelně plný výnos. K tomuto zjištění rozpočtového výboru musíme poznamenati, že by podle našeho mínění bylo bývalo účelnější, místo oběžníku ministerstva financí pojmouti do zákona anebo aspoň do prováděcího nařízení předpisy o vyměřování poplatkového ekvivalentu nemovitého majetku samosprávných těles. To s ohledem na zkušenosti, které obce při vydání takových oběžníků ministerstva financí mohly učiniti, jako při otázce osvobození elektráren a plynáren od zvláštní daně výdělkové. Ohledně tohoto osvobození chtělo ministerstvo financí učiniti taktéž opatření vydáním oběžníku podřízeným vyměřovacím úřadům, ale dodnes se tak nestalo. Následek toho jest, že se předpisují do statisíců Kč jdoucí dávky z elektrických podniků.

Shrnuji a znovu se vracím k tomu, že poplatkový ekvivalent jest při dnešním hospodářství samosprávných sborů ničím již neodůvodněná, nemoderní majetková daň. V této souvislosti poukazuji na to, že v Rakousku, jež převzalo dřívější předpisy o poplatkovém ekvivalentu, za běžné desetiletí vůbec žádný ekvivalent vybírán nebyl, a že v Německé říši byly obce od dávek podobných ekvivalentu výslovně osvobozeny.

Při této příležitosti chci s tohoto místa ještě jednou znovu opakovati naši žádost o vypsání obecních voleb, které měly býti již dávno provedeny. Jest nejvyšší čas učiniti konec nepřístojnostem, jež jedině zaviňuje tak zvané přesluhování obecních zastupitelstev. Tak lze pozorovati, že se v některých obcích nedělá vůbec nic, že se věci zanedbávají, jiná obecní zastupitelstva se zase namáhají, ještě nějakou stavbou školy nebo podobnými věcmi pokud možno rozmnožiti břemeno dluhů obce, aby se hned s počátku novému obecnímu zastupitelstvu způsobily finanční obtíže. Když nyní vláda opět slíbila vypsati obecní volby, tedy žádáme se vším důrazem, aby tento slib byl v nejbližší době dodržen, a žádáme současně totální provedení těchto voleb. Ohrazujeme se rozhodně proti tak zvaným zkušebním volbám, které v každé demokracii představují výsměšnou metodu. Říkáme: Vy můžete o to klidněji vypsati volby, jelikož po provedeném sjednocení v sudetském němectví nemusíte se obávati žádného dalšího překvapení. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Kut. Dávám mu slovo.

Posl. Kut: Slavná sněmovno!

Jsem vzdálen toho, abych v přítomných, dosti již rušných dnech a situacích přinášel do tohoto slavného sboru nové rušivé momenty. Omezím se jen na malou formální námitku k právě předložené osnově. Lituji především, že hlavní město Praha, které vytvořilo zvláštní sbor pražských zástupců v posl. sněmovně i v senátě, se obrátilo na tyto členy v tak pozdní chvíli, že teprve před 2 hodinami byly nám doručeny námitky a připomínky k této osnově, pokud se jimi cítí dotčeno hlavní město Praha a pokud se předložená osnova vůbec dotýká zájmů svazků územní samosprávy. Jsem si vědom, že i kdyby tyto argumenty v memorandu snesené byly sebe drtivější, nevyrušily by tvůrce této osnovy z klidu a že nebylo by k nim také přihlíženo.

Má námitka se však týká něčeho jiného. Konstatuji, slavná sněmovno, že osnova zákona o poplatkovém ekvivalentu byla této sněmovně předložena na sklonku minulého roku a že měla tvořit, resp. spolutvořit celý onen soubor úhradových osnov ke státnímu rozpočtu na r. 1938. Tenkráte došlo k pozdržení této osnovy, a tu se usnesla zvláštní instituce, která se nazývá "koalovaná osma rozpočtového výboru" - stalo se tak 15. prosince 1937 - že prý této osnově, která bude projednána až v novém roce, bude propůjčena zpětná účinnost zákona. Vím, slavná sněmovno, že bude zde proti mně argumentováno tím, že vlastně nejde o zpětnou účinnost zákona, nýbrž jen o určité opatření fiskální. Jsem však povinen upozorniti na výslovnou dikci §u 26, který praví, že tento zákon nabývá účinnosti v zemích Slovenské a Podkarpatoruské dnem 1. ledna 1938. Každý právník, který zná ústavní listinu, ví, že zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení (Posl. Fr. Richter: Ale! Ale!), že není možno stanoviti jinou účinnost, i když, snad, pane kolego, právnická literatura, která je v této věci rozdvojená, má mínění jiné.

Obrátil jsem se hned dne 15. prosince 1937 zvláštním dotazem podle §u 70 na pana předsedu posl. sněmovny a upozornil jsem ho zejména na to, že v 16. schůzi posl. sněmovny dne 5. prosince 1935 učinil pan předseda vlády dr Hodža jménem vlády projev, v němž se velmi rozhodně vyslovil pro nutnost právní jistoty a prohlásil, že je třeba utvrdit a zvýšit důvěru občanstva v tuto právní bezpečnost. Pan předseda vlády pravil zejména (čte): "Vláda je si tiež toho vedomá, že právnu istotu podrýva niekedy vydávanie zákonov so zpätnou platnosťou, to je takých, ktoré ukládajú občanom povinnosti pre dobu pred vlastným vyhlásením týchto zákonov. Bude preto našou snahou, aby sme sa v budúcnosti takému postupu vyhnuli."

Slávna sněmovno, to jsou závazná slova pana předsedy vlády. Konstatuji, že se zde v této sněmovně už stalo, a to při projednávání zákona o stabilisačních bilancích, který měl ustanovení analogické, že na přímý osobní zákrok pana předsedy vlády, který měl snahu zabezpečiti tuto právní jistotu, bylo ustanovení o zpětné platnosti zákona o stabilisačních bilancích z osnovy vyňato, schůze přerušena a znovu byla projednávána osnova, která již toto ustanovení neobsahovala. Chápu, že po stránce právně-formální mohou zde býti různé námitky, že mohou se snad opírati o názory té nebo oné právnické autority. Konstatuji však, že zde pro nás není rozhodným hlas té neb oné právnické autority, nýbrž že jsme zde samostatnými vykladači československé ústavy, že my svými sliby jsme se zavázali tuto ústavu plniti a že zejména manifestačním schválením tehdejšího projevu pana předsedy vlády dr Milana Hodži jsme dali najevo, že souhlasíme s tím, aby právní autorita v našem státě nebyla podobnými počiny dále podrývána. Protože se tak přes to stalo v §u 26, který kupodivu unifikuje, přes krásné ministerstvo unifikací, které máme, platnost tohoto zákona v zemích Slovenské a Podkarpatoruské od 1. ledna 1938, v zemích České a Moravskoslezské dnem 1. ledna 1941, tedy z protestu pro tento důvod a zejména z hlubokého protestu proti propůjčování zpětné platnosti československým zákonům, odmítám já i moji kolegové hlasovati pro předloženou osnovu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP