Úterý 29. března 1938

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Vávra, dr Markovič, Langr, Košek, Sivák, Taub.

Zapisovatelé: Dubický, dr inž. Fulík.

238 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, inž. Dostálek, Ježek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 15 hod. 28 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Svolání N. S. k jarnímu zasedání.

Předseda sdělil, že podle přípisů vlády ze dne 19. března 1938, č. j. 2012 a 2013/1096/S 38 m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 19. března 1938 prohlásil zasedání obou sněmoven Národního shromáždění dnem 22. března 1938 za ukončené a rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny Národního shromáždění k zasedání do Prahy na den 29. března 1938.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Benešovi, Davidovi.

Omluvy.

Lékařská vysvědčení předložili poslanci Hlinka, Wollner, Zajiček.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr inž. Touška na den 17. a 18. t. m. (Předseda vlády dr Hodža byl při vstupu do zasedací síně pozdraven hlučným potleskem.)

Změny ve vládě.

Předseda vlády sdělil:

přípisem ze dne 21. března 1938, č. j. 2048/909 S m. r., že pan president republiky jmenoval rozhodnutím ze dne 19. března 1938 posl. Ježka ministrem;

přípisem ze dne 23. března 1938, č. j. 2141/909 S m. r., že pan president republiky rozhodnutím ze dne 23. března 1938 vyhověl žádosti ministra dr Spiny a zprostil jej úřadu ministra;

přípisem ze dne 24. března 1938, č. j. 2166 S m. r., že pan president rozhodnutím ze dne 24. března 1938 vyhověl žádosti ministra Zajička a zprostil jej úřadu ministra.

Vzdání se mandátu.

Posl. dr Spina oznámil přípisem ze dne 25. března t. r., že se vzdal poslaneckého mandátu.

Změny v klubech.

Klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" oznámil přípisem ze dne 24. března 1938, že z příkazu říšského vedení strany jeho členové vstoupili do parlamentního klubu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" a že tím dosavadní klub "Deutsche christlichsoziale Volkspartei" zanikl.

Klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" oznámil přípisem ze dne 29. března t. r. zároveň s poslanci Zierhutem, Kunzem, Vierecklem, dr Mayr-Hartingem, inž. dr Lokschou, dr Luschkou, Schützem a R. Böhmem, že tito poslanci stali se jeho členy.

Změny ve výborech.

Klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" vyslal: do výboru ústavně-právního posl. Köglera za posl. Zischku, do výboru soc.-politického posl. Tauba za posl. Kirpalovou.

Došly dotazy a odpověď.

Dotazy:

posl. J. Sedláčka:

min. vnitra a min. zahraničních věcí o nutnosti urychlené likvidace náhrad za válečné škody obyvatelům Jasiny a též jiným občanům republiky, pokud takové škody v době války nebo v době popřevratové utrpěli (č. D 491-IV),

min. pošt a telegrafů o způsobu provádění stavby radiové přijímací stanice v Tehově (č. D 492-IV);

posl. Machačové-Dostálové min. vnitra ve věci úředního přehmatu četnického strážmistra Řežábka (č. D 494-IV);

posl. Kopeckého min. školství a nár. osvěty ve věci přednášek profesora Slavíka (č. D 495-IV);

posl. dr Goldsteina min. školství a nár. osvěty ve věci protižidovských míst v učebnici zoologie pro vyšší třídy středních škol (č. D 496-IV).

Odpověď min. soc. péče na dotaz posl. dr Peterse č. D 412-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Vládní návrhy: tisk 1286 - přikázán výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu; tisk 1290 - přikázán výboru rozpočtovému.

Návrhy tisky 1289, 1293 - přikázány výboru iniciativnímu.

Naléhavá interpelace tisk 1291.

Interpelace tisky 1265 (I až XII), 1287 (I až IX).

Zápisy o 130. až 132. a 134. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 130. až 132. a 134. schůzi posl. sněmovny NSRČ.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v Užhorodě ze dne 22. února 1938, č. Nt VII 96/37, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 16. března 1938, č. 3465/38, za souhlas s trest. stíháním posl. Bródyho pro přečin podle §u 301 tr. z. (č. J 328-IV);

okr. soudu v Kežmarku ze dne 3. března 1938, č. Nt 47/38, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 18. března 1938, č. 3576/38, za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Karmasina pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 329-IV).

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo posl. sněmovny usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 142. schůzi sněmovny dne 18. března 1938 některé projevy z řečí posl. inž. Richtera a inž. Schwarze.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů techn.-dopravného, rozpočtového a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 1238), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu Úmluva medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským o úprave technicko-hospodárskych otázôk na československo-maďarskom hraničnom úseku Dunaja a na hraničnom úseku Tisy pod ústím Sámoša, podpísaná v Budapešti dňa 24. augusta 1937 so Záverečným protokolom z toho istého dňa (tisk 1272).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této věci sloučeno bylo s jednáním o dalších dvou odstavcích, jimiž jsou:

2. Zpráva výborů živn.-obchodného a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 1241), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu obchodná smluva medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským, podpísaná dňa 17. novembra 1937 v Prahe (tisk 1274).

3. Zpráva výborů živn.-obchodného a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 1242), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu úmluva o úprave pohraničného styku medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským, podpísaná dňa 17. novembra 1937 v Prahe (tisk 1275).

Sloučené jednání navrhuji proto, že jde ve směs o úpravu styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto tří odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: při odstavci 1 pořadu za výbor techn.-dopravní p. posl. Vančo, za výbor rozpočtový p. posl. Vičánek, za výbor zahraniční p. posl. Stunda; při odst. 2 a 3 pořadu za výbor živn.-obchodní p. posl. Benda, za výbor zahraniční při odst. 2 pořadu p. posl. Světlík, při odst. 3 pořadu p. posl. dr Lukáč.

Dávám slovo nejprve zpravodaji výboru techn.-dopravního při odst. 1 pořadu, p. posl. Vančovi.

Zpravodaj posl. Vančo: Slávna snemovňa!

Na Dunaji, ktorý po našom hraničnom úseku tvorí skutočnú našu hranicu južnú, máme určenú našu štátnu hranicu strednou čiarou hlavného plavebného koryta Dunaja. Tieto hranice sú v zásade pohyblivé, a to dľa toho, kde je stred plavby, a to za najnižšieho stavu vody. Pri tom ale máme na Dunaji a jiné plavebné povinnosti, a síce aj prekážky, ktoré treba odstraňovať, upravovať a doplňovať. To sa môže stať len spoločnou dohodou, a dľa toho bola ujednaná i táto úmluva.

Ináč je to s riekou Tisou, ktorá pod ústím Sámoša tvorí tiež našu hranicu v dlžke asi 25.200 m, ktoré hranice sú tam určené strednou čiarou vodnej hladiny. Tu síce nie je treba takejto opatrnosti ako na Dunaji, lebo Tisa v tomto úseku je len vorosplavná, ale preca dobrý súsedský pomer vyžaduje, aby zmeny koryta riečneho a hranice boly sledované a upravované. To sa môže stať len dohodou, ktorá má zaručiť súsedskú dobrú spoluprácu.

Vláda republiky Československej predložila Národnému shromaždeniu návrh, v ktorom žiada o súhlas s úmluvou medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským o úprave technicko-hospodárskych otázok na československo-maďarskom hraničnom úseku Dunaja a Tisy, ktorá bola podpísaná v Budapešti 24. augusta min. roku so Záverečným protokolom z toho istého dňa.

S radosťou sa môžeme dnes kľudným okom dívať za Dunaj, lebo tamojší náš súsed už sa hodne zmenil, začína odstraňovať to, čo rozvracia dobrý súsedský pomer, a upravuje svoj pomer k nám doopravdy tak, ako sa to má upravovať pri dobrých súsedoch. My to s vďakou kvitujeme, lebo vieme, že zdravé Maďarsko, zdrave smýšľajúce zaručí nám doopravdy dobrý súsedský pomer.

V tejto úmluve čl. 1 až 13 jedná o zriaďovaní a udržovaní plavby na Dunaji a o vytyčovaní plavebnej dráhy a tiež hraníc štátnych. Články 14 až 17 jednají o Tise, čl. 18 až 21 o spoločnej technickej komisii, čl. 22 až 24 obsahujú všeobecné a záverečné ustanovenia.

Technicko-dopravný výbor jednal vo schôdzi dňa 25. februára 1938 o uvedenej úmluve medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským, príjal túto úmluvu a doporučuje posl. snemovni ku schváleniu nasledujúce usnesenie:

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsanou v Budapešti dne 24. srpna 1937 i se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Navrhujem menom technicko-dopravného výboru schválenie tejto úmluvy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový při odst. 1 pořadu, p. posl. Vičánkovi.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno!

Zpravodaj výboru technicko-dopravního doporučil ku přijetí schvalovací usnesení k uzavřené smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě pohraničních toků Dunaje a Tisy. Při sjednávání mírových smluv a pak při jich provádění delimitační komisí bylo samozřejmě dbáno toho, aby hranice mezi novými státy byly především přirozené. Takovou přirozenou hranicí mezi naší republikou a královstvím Maďarským je veletok dunajský od Děvína až po Parkáň v délce 152 km, dále pak je to určitá část toku řeky Ipoly, ale mnohem významnější je pak zase na východě naší republiky pohraniční tok řeky Tisy.

Dunaj je tok zmezinárodněný, tok splavný, tok, který tvoří už po dlouhou řadu let velmi důležitou dopravní tepnu od západu směrem k východu a který také pro náš hospodářský život má neobyčejně velký význam. Druhý pohraniční tok, řeka Tisa, tvoří hraniční úsek mezi naší republikou a královstvím Maďarským nepoměrně kratší, nežli je tomu u Dunaje. Tisa tvoří totiž hranici mezi naší republikou a Maďarskem pouze v délce asi 25 km, ale už i v tomto úseku je splavná pro voroplavbu a tudíž i po této stránce přibližuje se do určité míry význam splavné Tisy významu Dunaje.

Jak již z povahy obou těchto velkých řek plyne, není možno vždycky a na trvalo zachovati určitý směr nebo, řekl bych, určité hranice koryta obou toků, zejména při velkých vodách. Mění se vlivem velkých vod na té i na oné straně břehy obou řek, což zejména velmi intensivně vystupuje v popředí u řeky Tisy, jejíž koryto není ještě usplavněno, není ještě zregulováno, aspoň ne po celé délce, a tudíž břehy její podléhají velmi často změnám, které v určitých případech bývají velmi intensivní. Poněvadž podle sjednaných dohod hranici mezi oběma státy tvoří právě střední čára obou toků, vyměřená podle zjištěného nejnižšího stavy vody, vhodného pro plavbu samu, je pochopitelno, že tato střední čára se musí každou chvíli právě vlivem velkých voda vlivem různých jiných živelných poměrů měniti. A proto v dosud sjednaných smlouvách mezi naší republikou a královstvím Maďarským bylo stanoveno, že tato střední hraniční čára, která je vlastně hranicí mezi oběma státy, bude od případu k případu kontrolována a revidována. U Dunaje to bylo stanoveno vždycky v desetiletém období. Můžeme tedy říci, že je zde sice u Dunaje hranicí mezi oběma státy střední čára veletoku, avšak tato čára se nemění, je nepohyblivá a změní se vždycky pouze podle obapolné dohody po desetiletém trvání.

Jinak je tomu u řeky Tisy. Tam není taková pevná dohoda a proto hraniční čára, určovaná střední čarou toku řeky Tisy, je každou chvíli jiná, a poněvadž řeka Tisa není zregulovaná, podléhají její břehy stále a stále četným změnám, jednou na úkor území státu maďarského, v jiném případu zase na úkor území československého. Jisto je, že tato čára musí býti obapolnou dohodou mezi oběma státy stále a stále stanovována a dohodována. Velkou závadou při tom je nedokončení anebo lépe řečeno teprve začátek podnikání regulačních prací na řece Tise. Terén, kterým protéká řeka Tisa, je toho druhu, že jednak nebylo přikládáno důležitosti - nejenom s naší strany, nýbrž i se strany maďarské - pořádnému upravení toku řeky Tisy, jednak jsou tu také četné technické překážky, které rychlé úpravě toku Tisy brání.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP