Předseda (zvoní): Dále je ke
slovu přihlášen pan posl. Mikuláš.
Dávám mu slovo.
Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Obtížné jednání o rozpočtu
na r. 1938 a jednání o t. zv. úhradových
osnovách velmi podstatně časově omezilo
rozpočtovou debatu. Tím se stalo, že o rozpravu
o státní účetní uzávěrce
na r. 1936 jeví se větší zájem,
než tomu bylo kdykoliv před tím. Také
vypjaté poměry posledních let jsou toho druhu,
že kladou mimořádné úkoly na
stát a upozorňují povolané činitele
- také parlament - aby zejména hospodářství
státnímu byla věnována zvýšená
péče a pozornost.
Používaje této příležitosti
chtěl bych říci několik slov k oné
části účetní uzávěrky,
která jedná o státních statcích.
V rozpočtové debatě zabývaje se hospodářstvím
státních podniků řekl předseda
parlamentního úsporného a kontrolního
výboru posl. Beran toto (čte):
"Zastával jsem vždy názor, že stát
má podnikat jen tam, kde toho mimořádně
vyžaduje zájem státu, a že nemá
zbytečně zasahovat do soukromého podnikání.
Vidíme, že ve velké většině
případů u nás ani v cizině
státní podnikání se neosvědčilo.
Zásady, aby lidé na státním majetku
hospodařili lépe a odpovědněji než
na svém, bohužel dosud nepronikly v žádném
státě světa. Jsou obory výroby, kde
má stát povinnost s hlediska své obrany nebo
z jiných příčin býti majitelem
nebo spolumajitelem podniku. Ale i tam musí dbát,
aby státní podnikání bylo rentabilní.
Proto parlamentní kontrolní a úsporný
výbor pokládal za svou povinnost zkoumati pečlivě
hospodářství státních podniků
a vyslovil souhlas se stanoviskem ministra financí, aby
majetek státu byl tam, kde není vyšších
zájmů státních a kde se nerentuje,
zcizen a aby peníze takto získané byly splaceny
do státní umořovací pokladny ke zmenšení
našeho státního dluhu."
Slavná sněmovno, chci konstatovat, že tato
část řeči p. posl. Berana byla
přijata ve sněmovně potleskem. Předpokládalo
se, že tento rozumný názor a kritika státních
podniků týká se všech státních
podniků, tedy také státních statků.
P. posl. Beran však ve svých dalších
vývodech podrobil sice velmi ostré kritice státní
podnik v Podbrezové, ale o státních statcích
pomlčel.
Pokládám proto za svou povinnost právě
při projednávání státní
účetní uzávěrky podívati
se na hospodářství státních
statků a doklady prokázati neudržitelnost jejich
hospodářství. Je toho třeba po mém
soudu už proto, že i v novinách se velmi často
vedou diskuse, jsou-li či nejsou-li státní
statky pasivní. Především je třeba
několik všeobecných připomínek
z předpisů o hospodaření státních
podniků vůbec. Zákonem č. 404 z r.
1922 bylo stanoveno, že státní závody,
ústavy a zařízení, jež převahou
nemají plnit úkoly správní, mohou
býti nařízením prohlášeny
za podniky spravované podle zásad obchodního
hospodaření, jak bude nařízením
stanoveno, Nařízením č. 206 z r. 1924
a dvěma nařízeními pozdějšími
byla řada státních závodů,
ústavů a zařízení prohlášena
za podniky obchodní, spravované podle zásad
obchodního hospodaření. Nařízením
čís. 206 z r. 1924 byly také, jak zákon
určil, stanoveny zásady onoho obchodního
hospodaření, kterážto ustanovení
stále platí. (Posl. inž. Schwarz: Ale na
papíře!) V zákoně. Především
má býti pro každý podnik zřízen
správní sbor, podřízený ministerstvu,
do jehož resortu ten který podnik spadá, sestávající
ze 3 až 12 členů. Jednoho ze členů
jmenuje ministr financí z úředníků
ministerstva financí, ostatní členy a z nich
předsedu jmenuje resortní ministr a to buď
jen ze zaměstnanců svého resortu, nebo též
do jedné třetiny z vynikajících odborníků-neúředníků.
Vrchní vedení podniku přísluší
ministerstvu, do jehož působnosti podnik náleží,
za účasti správního výboru.
Výkonnými správními orgány
jsou ústřední ředitelství a
ředitelství. Členové ústředního
ředitelství a ředitelství, ředitelé,
jsou za vedení podniku osobně odpovědni.
Z důležitých zásad, stanovených
pro správu státních podniků obchodních,
uvádím: 1. Podnik má býti veden podle
zásad řádného hospodáře.
2. Veškeré výdaje, počítajíc
v to přiměřené zúročení
uloženého kapitálu, má podnik hraditi
ze svých příjmů, plynoucích
z podnikatelské činnosti. (Předsednictví
převzal místopředseda Sivák.) Od
této zásady možno se odchýliti jen výjimečně,
vyžadují-li toho veřejné zájmy,
o čemž rozhoduje v každém jednotlivém
případě vláda. 3. Účetní
uzávěrku za prošlý správní
rok má podnik vypracovati podle zvyklostí obchodních.
4. Účetní uzávěrka má
obsahovati aktiva a pasiva v hodnotě, kterou mají
v den uzávěrky.
Z uvedených předpisů, slavná sněmovno,
je patrno, že pokud se týče podniků
státních lesů a statků, má
býti tento podnik spravován úplně
tak jako kterýkoliv jiný soukromý podnik
toho druhu. Není tu žádných okolností,
které by odůvodňovaly odchylku, jak je nařízení
č. 206 z r. 1924 v určitých případech
připouští. Mám za to, že tu by
především měli býti ve správním
sboru odborníci-neúředníci a že
by podnik státní lesy a statky měl býti
spravován podle zásad zemědělské
spravovědy, jak ji uplatňuje zemědělský
ústav účetnicko-spravovědný
za vedení svého ředitele, pana kol. profesora
dr Brdlíka. Pro správu celého podniku
vzhledem k tomu, že má také řadu závodů
průmyslových, by měly býti použity
podle mého názoru také zásady obsažené
v knize inž. Václava Velikovského "Správa
podniků zemědělsko-průmyslových",
kteroužto knihu v r. 1934 ve svých publikacích
vydalo ministerstvo zemědělství. Připomínám,
že i v této knize se autor dovolává
pana kol. profesora dr Brdlíka. O účetní
uzávěrce se tu m. j. praví (čte):
"Úmyslné podceňování a
nadceňování je nepřípustné.
Absolutní pravdivosti bilance se nikdy nedosáhne,
ale považujeme ji za pravdivou (relativně), bylo-li
při jejím sestavení dbáno zákonných
předpisů. Zákonné předpisy
vyžadují oceňování denní
cenou, při čemž se uznává, že
cena prodejní tvoří nejvyšší
hranici sazby".
Nuže, slavná sněmovno, jak hospodaří
podnik státní lesy a statky? Podle §u 17 nařízení
č. 206 z r. 1924 měl každý podnik, tedy
i státní lesy a statky, provésti nejpozději
ke dni 31. prosince 1925 ocenění majetku (budov,
pozemků, strojů atd.) a soupis dluhů, a porovnáním
těchto dvou soupisů zjistiti čisté
své jmění počáteční.
Jaké bylo čisté počáteční
jmění státních lesů a statků,
není známo, poněvadž údaje o
tom nebyly publikovány. Teprve v účetní
uzávěrce z r. 1935 je prvně uveden účet
rozvažný, v němž je čisté
základní jmění státních
lesů a statků k 31. prosinci 1935 uvedeno částkou
2.251,725.071˙70 Kč, při ocenění
nemovitostí na 2.655,085.361.45 Kč.
Citoval jsem, slavná sněmovno, z knihy vydané
ministerstvem zemědělství, že podceňování
nebo nadceňování jmění zkresluje
pravdivost bilance. Mám za to, že ocenění
nemovitostí státních lesů a statků
- při tom nepřihlížíme k nedokončeným
stavbám - jak bylo prvně publikováno v účetní
uzávěrce za r. 1935, je podceněním.
V r. 1935 tvořily podnik státní lesy a statky
tyto nemovitosti: 1,127.362 ha půdy zemědělské,
lesní, rybniční, stavebních ploch,
pastvin a polonin, dále 40 pil, 1 továrna na rašelinu,
3 cukrovary, 1 sušárna na bramborové vločky,
2 parní mlékárny, 2 sýrárny,
8 pivovarů, 12 lihovarů, 4 mlýny a pekárny,
1 rafinerie lihu, 1 olejna, 2 kamenné lomy a kamenické
závody, 1 elektrárna, 1 bednárna, 11 cihelen,
1 sklárna.
Počet a rozsah obytných a hospodářských
budov není nikde uveden.
Všecky tyto nemovitosti jsou tedy oceněny v r. 1935
uvedenou částkou. Zdá se značná.
Rozpočítáme-li však uvedenou hodnotu
nemovitostí na 1 ha, zjistíme, že 1 ha půdy
státních statků včetně hodnoty
všech budov je oceněn průměrnou cenou
2.276 Kč. Toto průměrné ocenění
je rozhodně nízké. Počítejme
jen s půdou státních lesů a statků
bez budov a počítejme s mírnými průměry:
1 ha zemědělské půdy 10.000 Kč,
1 ha lesní půdy 2.000 Kč, 1 ha rybníků
1.000 Kč, 1 ha pastvin 500 Kč, 1 ha půdy
neplodné 100 Kč, a 1 m2 stavebních
ploch 2 Kč.
Budeme-li počítati s těmito cenovými
průměry, zjistíme, že 77.925 ha půdy
zemědělské má cenu 779,250.000 Kč,
947.567 ha půdy lesní 1.895,134.000 Kč, 11.990
ha rybníků 11,990.000 Kč, 66.198 ha pastvin
33,099.000 Kč, 21.598 ha půdy neplodné 2,159.800
Kč, 869 ha ploch stavebních 17,380.000 Kč.
Úhrnem tedy sama půda-bez budov a zařízení
má cenu 2.739,012.800 Kč.
Je-li tedy hodnota půdy státních lesů
a statků přes 2.700 mil. Kč, bude hodnota
všech nemovitostí státních lesů
a statků činiti rozhodně na 3 1/2 miliardy
Kč a nikoliv, jak je vykázáno, jen 2 1/2
miliardy.
V uzávěrce za r. 1936 jsou nemovitosti státních
lesů a statků uvedeny cifrou 2.567,459.672 Kč,
tedy skoro o 26˙5 mil. Kč víc než v r.
1935. Z uvedeného zvýšení připadá
přes 21˙3 mil. Kč na pozemky. Zvýšila
se totiž v r. 1936 výměra půdy přídělem
v postátňovací akci (lesy) o 7.529 ha.
Na jeden ha získané půdy lesní připadá
tedy něco přes 2.800 Kč, kdežto já
počítám jen s cenou 2.000 Kč za 1
ha lesní půdy. Přepočítáme-li
v účetní uzávěrce za r. 1936
uvedenou hodnotu nemovitostí na 1 ha, dospějeme
zase k průměru 2.200 Kč na 1 ha půdy
se všemi budovami, průmyslovými závody
atd., jako byly tyto nemovitosti oceněny správou
podniku v r. 1935.
Slavná sněmovno! Kdybychom do rozvažného
účtu státních lesů a statků
k 31. prosinci 1936 zařadili - podle mého ocenění
jistě ani zdaleka nedosahujícího tržních
cen hodnotu nemovitostí částkou 3.700 mil.
Kč, znamenalo by to zvýšení aktiv podniku
na 4 miliardy a při zachování všech
ostatních položek v aktivech a pasivech čisté
jmění podniku přes 3 miliardy Kč a
nikoli 2.263 mil. Kč, jak je v účtě
rozvažném za r. 1936 vykázáno. Ovšem
že takovouto změnu provésti nemůžeme.
Avšak, slavná sněmovno, můžeme
a musíme žádati a na tom trvati, aby oceňování
jmění podniku státní lesy a statky
bylo prováděno napříště
tak, aby bilance podle inž. Velikovského byla alespoň
relativně pravdivou.
V účtu ztráty a zisku posuzováno podle
knihy vydané ministerstvem zemědělství
chybí v ztrátách důležitá
položka. Tato položka chybí v účtech
ztráty a zisku všech státních podniků.
Je to s podivem, poněvadž jde o položku, kterou
zařaďovati do vydání (nákladů)
přikazuje nařízení čís.
206 z roku 1924.
Uvedl jsem již s počátku, že veškeré
výdaje, počítajíc v to přiměřené
zúročení uloženého kapitálu,
má podnik hraditi ze svých příjmů.
Poněvadž nařízení mluví
o kapitálu vloženém, nikoliv o cizím,
vypůjčeném, je zřejmé - a souhlasí
to se zásadou obchodního vedení podniku -
že je tu myšlena zřejmě hodnota, kapitál
nemovitostí. Nejen tedy odpisy amortisační,
nýbrž i úrokování má býti
v nákladu.
Kdybychom do provozovacích nákladů podniku
státní lesy a statky zařadili zúrokování
vloženého kapitálu - jen v nemovitostech je
vloženého kapitálu přes 2 1/2 miliardy
podle účetní závěrky, ve skutečnosti
o miliardu více - nebyl by ovšem žádný
zisk, nýbrž ztráta.
Připustíme-li, že úrok z vloženého
kapitálu je obsažen ve vykázaném zisku,
je třeba zkoumati, kolika procentům vloženého
kapitálu se vykázaný zisk rovná. Závěrka
za r. 1936 vykazuje zisk 11,460.915˙15 Kč, který
byl, jak bylo nedávno zdůrazněno ministerstvem
zemědělství ve článku ve "Venkově"
- byl to článek polemický - odveden celý
státní pokladně. Počítáme-li
s cenou nemovitostí státních lesů
a statků v účetní uzávěrce
uvedené, to je 2.587,429.672 Kč, jest pouhé
jednoprocentní zúročení 25,874.296
Kč. Čistý zisk podniku státní
lesy a statky za r. 1936 není tedy ani půlprocentním
zúročením hodnoty nemovitostí tohoto
podniku. Přesně je to 0˙44 %.
Uvedl jsem již, co je to podnik státní lesy
a statky, kolik půdy a průmyslových závodů
to je, než připusťme, že je tu, jak tvrdí
ministerstvo zemědělství ve vzpomenutém
novinářském vysvětlení, značná
část půdy nevýnosné, velká
výměra polonin a půdy neplodné a že
malá výnosnost lesů je známá
a že tedy tím celková výnosnost je zhoršována.
Slavná sněmovno, pokusím se tedy speciálně
na polním hospodářství podniku, na
zemědělském hospodářství
státních lesů a statků prokázati,
že není čistých zisků poskytujících
přiměřené zúrokování
uloženého kapitálu, ač, jak tvrdí
ministerstvo zemědělství, zásahy řízeného
hospodářství se příznivě
projevily ve všech hospodářských odvětvích
podniku.
Státní statky hospodaří, jak známo,
ve vlastní režii na více než 24.000 ha
zemědělské půdy. Budu počítati,
slavná sněmovno, jen s těmi 24.000 ha zemědělské
půdy. Podle výpočtu publikace účetnicko-zpravovědného
ústavu, vedeného p. prof. kolegou dr Brdlíkem,
"Výrobní podmínky, organisace a výsledky
zemědělských závodů v Československu"
činí při závodech přes 100
ha hodnota veškerého majetku zemědělského
na 1 ha půdy 16.000 Kč, přesně 16.208
Kč. Zase počítám jen s tisíci,
vynechávaje další místa. Jest tedy hodnota
polního hospodářství v režii
státních statků vedeného 384 mil.
Kč.
Podle vzpomenutých výpočtů ústavu
p. prof. dr Brdlíka docilovaly v pětiletí
1925 až 1930 závody nad 100 ha půdy zúročení
svého zemědělského kapitálu,
t. j. těch 16.000 Kč na 1 ha, 4.3 %. Pro státní
statky a r. 1936 počítejme jen s 3 %. Bylo by to
11 1/2 mil. Kč. Celé polní hospodářství
státních statků vykazuje však zisk 20
mil. Kč, s nimiž bylo také v novinách
operováno. My však uvažujeme pouze režijní
hospodářství. Nutno tedy od zisku z celého
polního hospodářství odpočítati
alespoň 8 mil. Kč, které byly přijaty
z pronájmů. Celkem z pronájmu bylo přijato
přes 9 mil. Kč. Dále nutno odpočítati
částku, kterou polní hospodářství
přispívá na společné výdaje,
generální režii, resp. jejich ztráty.
Ztráta ta byla 60 mil. Kč. Poněvadž
na celkovém vydání celého podniku
participuje polní hospodářství státních
statků jednou pětinou, musíme alespoň
tedy 1/5 ztráty společných nákladů
započítati polnímu hospodářství,
t. j. 12 mil. Kč.
A tu jsme, slavná sněmovno, u důležitého
resultátu. Odpočítáme-li z vykázaného
zisku 20 mil. Kč celého polního hospodářství
zisk z pronájmu, 8 mil. Kč, a podíl na ztrátě
společných nákladů, 12 mil. Kč,
zmizel zisk a tedy také zúročení vloženého
kapitálu. Pravdu má asi ministerstvo zemědělství,
když zdůrazňovalo, že průmyslové
závody napomáhají ke zlepšení
výsledků podniku státní lesy a statky
a že rozhodujícím činitelem pro celý
výnos zůstává hospodářství
lesů. Polní hospodářství státních
statků, jeho výnosnost, samo ministerstvo pomíjí
mlčením.
To však nestačí. Je třeba ze zjištěných
skutečností vyvoditi příslušné
důsledky. To znamená uplatnění zásady,
vyslovené s tohoto místa za kontrolní a úsporný
výbor p. posl. Beranem, aby polní hospodářství
podniku státní lesy a statky, poněvadž
tu není žádných vyšších
zájmů státních a poněvadž
se nerentují, bylo zcizeno.
Podle našeho názoru to znamená důsledné
provedení pozemkové reformy na státních
statcích tak, jak se toho národně-socialistická
strana po léta domáhá. (Potlesk.)
Místopředseda Sivák (zvoní):
Slovo má ďalej pán posl. Jaross.
Posl Jaross (maďarsky): Vážená
snemovňa!
Vo škole sme sa učili a vyučuje sa tomu i na
univerzitách, že občani majú zachovávať
zákony. Malých zlodejov zavierajú, odsudzujú
k trestu na slobode. Ale tí, čo prekročujú
zákon vo veľkom, čo páchajú nezákonnosti
vo väčších rozmeroch, tí sa oslobodzujjú.
I táto schôdza posl. snemovne zasedá teraz
vo znamení takéhoto veľkého oslobodenia,
keď dodatočne chce schváliť to veľké
prekročenie, ktorého sa dopustila vláda za
hospodárenia v r. 1936.
V jeseni 1935 odhlasovali sme rozpočet na r. 1936. Tento
rozpočet má silu zákona a preca práve
predložený záverečný účet
na r. 1936 vykazuje nadvýdaje 2.316,881.482 Kč.
Prebehneme-li tie stľpce číslic, tu musíme
uznať, že záverečný účet
je po stránke matematickej v poriadku, avšak zástupcov
ľudu nezaujíma matematika, lež tá duchovosť,
ktorá sa v týchto čísliciach záverečného
účtu obráža, t. j. vládna činnosť
prevodzovaná v dotyčnom roku.
Ministerstvo nár. obrany prekročilo rámec
preliminovaného rozpočtu o 116,611.185 Kč,
ministerstvo školstva o 29,258.214 Kč, ministerstvo
sociálnej pečlivosti o 119,371.148 Kč, ministerstvo
verejného zdravotníctva o 38,461.563 Kč a
ministerstvo financií o 1.707,240.573 Kč.
Rámec rozpočtu nepreliminovaného prekročilo
ministerstvo školstva o 28,000.000 Kč, ministerstvo
verejných prác o 52,000.000 Kč a ministerstvo
financí o 280,000.000 Kč.
Skúmame-li nepreliminované, tedy na základe
zvláštneho zákonného zmocnenia vydané
položky, tu zas musíme konštatovať, že
ministerstvo nár. obrany prekročilo rámec
dan ý rozpočton o 797,000.000 Kč a ministerstvo
verejných prác o 76,000.000 Kč.
Jestliže teraz vyšetrujeme, čo privodilo tieto
prekročenia, tu je veľmi snadný úkol
uspokojiť parlament všeobecnými frázami,
veď papier je trpezlivý. Ministerstvo nár.
obrany uvádza ako dôvody svojho prekročenia
sumy použité pre ústrednú správu,
zvláštne výdavky na národnú obranu
a výdavky na pečlivosť o invalídnych
legionárov a ich rodín. U ministerstva sociálnej
pečlivosti figurujú ako dôvody sumy vydané
na organizáciu práce, na ústrednú
správu, na pečlivosť o válečných
poškodencov a nezamestnaných. U ministerstva verejného
zdravotníctva bolo vraj prekročenie privodené
výdavkami na ústrednú správu a zvýšením
nemocenských ošetrovacích nákladov.
U ministerstva financií je odôvodnenie veľmi
snadné: Zvýšily sa výdavky na pokladničnú
zprávu.
Oproti rozpočtu z r. 1936 bolo príjmov o 1.142,016.429
Kč menej a tedy na podzim v r. 1935 zahájil svoju
púť rozpočet prijatý na r. 1936 s ťažkým
hospodárskym omylom, keď predpokládal štátne
príjmy o jednu miliardu vyššie.
Avšak ako hospodárila vláda s hľadiska
štátneho dlhu? Tu ihneď musíme zistiť,
že behom r. 1936 zvýšil sa štátny
dlh o 5.603,069.813 Kč, takže koncem r. 1936 činil
štátny dlh úhrnom 45.527,384.185 Kč,
a jestliže sa i ja odhodlám vy rátať pomocou
akejsi matematickej formulky, koľko pripadá zo štátneho
dlhu na jednu hlavu, tu musím konštatovať, že
na každého jednotlivého obyvateľa republiky,
v to počítajúc i deti, pripadá zo
štátneho dlhu 3.035 Kč.
Tento obrázok, ktorý som tuná len tak na
rýchle v priereze načrtnul a ktorý som chcel
v zrkadle číslic dokumentovať, ukazuje na istú
veľmi poľutovaniahodnú okolnosť, vidíme-li,
že tento parlament naprosto bez individuality, bez charakteru
a bez akýchkoľvek obáv kľudne sankcionuje
dodatočne tento obrovský nadvýdaj.