Úterý 14. prosince 1937

Psychologickým předpokladem úspěchu v celé veřejnosti, možno-li vůbec o úspěchu mluviti a nedopadne-li to tak, jak to p. kol. dr Novák líčil s tou husou, kterou ovšem na konec zařízli, psychologickým předpokladem by byla nezbytnost, aby byla daňová rovnoprávnost. P. kol. dr Klapka na to trochu narazil. Já vám řeknu jen toto: Slyšíme-li, že původní návrh ministra financí, který žádal, aby daňové úlevy u družstev při dani obratové ve výši 22 mil. Kč byly škrtnuty a tím přibylo státní pokladně 22 mil. Kč, byl restringován na 11 mil. Kč, a slyšeli jsme v rozpočtovém výboru, že už jsme pouze na 7 mil., tedy takovéto věci nemohou působiti ve veřejnosti dobře. Nezapomeňte, že gros všech těch nákladů a břemen ponesou lidé, kteří budou srovnávati, zda ti druzí, s nimiž soutěží podnikatelsky a podobně, jsou zatěžováni stejně. Totéž platí při dani z mimořádných zisků, totéž platí při příspěvku na obranu státu, kde jsem se marně snažil prokazovati, dokazovati a navrhovati, aby družstva všeho druhu byla zrovnoprávněna.

Dál o družstvech nebudu hovořiti, poněvadž p. dr Klapka to řekl za mne, a ukázal, že družstva už jsou dnes něčím, alespoň při určité hranici, co naprosto nezaslouží a neunese také na trvalo nějakého daňového ulevení. Slavná sněmovno, my se toho dočkáme, že bude-li chtíti ministr financí mít úspěch ve výdělkových daních, bude muset na družstva dolehnout stejnou silou. (Posl. Špaček: Jako to udělala socialistická vláda ve Švédsku!), jak to nesou ostatní podnikatelské vrstvy a jak to také udělala socialistická vláda ve Švédsku, jak naznačuje kol. Špaček.

Ale my tam máme kromě psychologicky nezbytné rovnoprávnosti jednu velmi důležitou věc, to jest to, že se mně zdá, že těm, kteří propočítávali nová daně a sazby, nebylo dost jasno, zda se to bude moci unésti. P. dr Novák před chvílí říkal, že je nebezpečí, že se to neunese, ale že doufá, že přes toto nebezpečí atd. ... Řeknu vám docela otevřeně: Hlavně u drobného a středního živnostnictva uvidíte, jak těžko se budou nová daňová břemena vytahovat z jejich provozů, jak těžko bude dosáhnouti u nich, co u zaměstnanců lze dosáhnouti prostě srážkami a dalším zatížením a snížením životní úrovně, poněvadž u těchto lidí kus výtěžku hraje roli při dalším podnikání a nelze jen tak bez obtíží vytáhnouti cokoliv.

Slavná sněmovno, v této věci budeme za rok, za 2 léta mluviti o tom, že jsme předanili, budeme mluviti o tom, že k 5 daňovým amnestiím, které jsme v nejrůznějších formách už zde měli, nebudeme moci připojovat šestou, poněvadž bychom zničili morálku daňovou, ale že se budou hledati cesty depurace a podobně. Je to chyba, stejně jako je chyba, že se nedovedla koalice povznésti na stanovisko, aby občanstvu mohla říci, že stanovila maximum daňového zatížení, limit daňový, ten Rašínův limit, kterým kdysi zachraňoval hospodářství v době, kdy se budoval stát a základy hospodářství, kterým zachraňoval hospodářství proti přílišným výdajům a vysokým přirážkám samosprávným. Tento limit by byl dnes na místě, aby zachraňoval proti předanění i po případě na prospěch státu.

Slavná sněmovno, není to správné, co řekl p. dr Klapka v této věci, že by bylo nutno řešiti celou otázku samosprávných financí. V této souvislosti budeme státi před tím, že ne do Prahy jenom, nýbrž za nižšími přirážkami obecními půjdou podniky, po případě do sousední obce z většího města. Podniky se budou stěhovati jen proto, poněvadž zde nebylo odvahy, postaviti se na stanovisko jistě velice rozumné a logické, aby se omezilo zdanění určitou kvotou z výtěžku. Slavná sněmovno, naopak se tady ve sněmovně bude odhlasovávati něco úplně opačného, vy budete odhlasovávati to, že i ti, kdo mají ztráty a kteří mají dosud jedno promile minimálku, budou napříště míti další promile minimálky. (Posl. Špaček: Čili kde není, tam československý erár bere!) Ano, to je také zdanění, které není možno nazvati plánovitým, a o němž není možno mluviti, že je naplněno opravdu nějakou myšlenkou a něčím, co by se dalo včleniti do hospodářského plánu. Vždyť vy jdete také tak daleko, že nové podniky a výroby budete zbavovati dosavadních výhod, resp. výhody, které mají přiznány, při příspěvku na obranu státu a při dani z mimořádných zisků, jim nepovolíte. Půjdete tak daleko, že ani ty podniky, které přímo pro veřejnou správu a pro obranu státu byly zřizovány, neosvobodíte. Vy půjdete tak daleko, že dnes, kdy stoupá počet nezaměstnaných o další statisíce, si pro příští rok zabrzdíte stavební ruch prostě tím, že rušíte daňové úlevy těm lidem, kteří kdysi stavěli v dobré víře, že daňové úlevy jim budou zachovány. Vy nechcete ani domy pro zaměstnance a zřízence a pozemky, které u podniků větších hrají velmi značnou roli, ani nechcete v jejich výnosu osvoboditi, resp. odčítati od základu pro příspěvek na obranu státu. Kdo má v dobré víře, že to, co se mu jednou povolí, nebude v jiné formě nebo jiným zdaněním zase vzato, podnikati, a jak má podnikati?

Obnovte právní jistotu, obnovte víru, že v podnikání jednou nabyté výhody a práva budou moci býti také zachována, zmenšete risiko, s kterým podnikatel dnes musí pracovat, risiko po stránce hospodářské a měnové stability, a zmenšete je také po stránce právní a daňové jistoty.

To máte stejně tak, v otázce kartelní dávky jsme marně navrhovali - já se ještě k tomu dostanu - aby byly zavedeny moderní předpisy trestní podle přímých daní. Zůstane se při starých předpisech o obratové dani a podobně, ačkoliv loni velikým úsilím byly v této sněmovně předpisy ty zmodernisovány.

Slavná sněmovno, i další věci z těch osnov, speciálně pokud se týče přímých daní, by se daly vytknouti, a to nejdůležitější podle mého názoru je to, že se počítá ve skutečnosti s výnosem daleko menším, nežli jak budou vypadati výsledky teoretické, ovšem když by byly montovány anebo počítány na dnešní daňové základně. Pan dr Klapka už mluvil o 700 milionech, ministerstvo financí mluvilo o 600 milionech, mluvívalo se také o 650 milionech. Vím jenom jedno a páni mně to nebudou míti za zlé, ať referenti, ať z ministerstva financí, nedověděl jsem se v rozpočtovém výboru ani v subkomitétu, kolik by jednotlivé výhody, které jsem žádal pro hospodářství všeho druhu, měly opravdu vynésti, resp. co by zde obětovalo ministerstvo financí. Ty věci nejsou propočítány, a zdá se mi, že jsou tam reservy větší nežli se dnes domníváme. A ještě přišla k tomu jedna reserva. To byl kartelový poplatek, s nímž se původně nepočítalo, který byl přijat především - tady si to můžeme říci na vyvážení zájmové, ale který přes svou konstrukci, přinášenou do výboru, najednou měl býti podroben řadě změn přesto, že ministerstvo financí těch 60 mil., které má vytěžiti z tohoto poplatku, má opravdu zabezpečeno. Upozorňuji na nutnost, abyste nepřímý vývoz zbavili těchto poplatků, poněvadž tím vyrovnáte značnou nespravedlnost. A upozorňuji na to, že zase si tady chystá finanční správa jednu nesmírnou obtíž. Místo aby se zůstalo při původní textaci, podle níž bylo docela jasně vymezeno, které kartely podléhají této dávce a které ne, půjde se na to obráceně. Vezmou se všechny kartely, ať jsou i úvěrové, kondiční nebo jakékoliv jiné, z nichž 3/4 anebo 4/5 jasně nepodléhají dávce, ale přesto se budou probírati a zkoumati všechny kartely, zapsané v rejstříku. Je to skoro jako při minerálních vodách a sodovkách, kde by každý výrobce minerální vody musel žádat k finančnímu úřadu o osvobození od daně v případě, že ji podává v otevřených nádobách. Místo toho, aby na 200 lázní žádalo o takové osvobození, přistoupilo se na konec na to, že se to udělá obráceně, že to bude předem osvobozeno na základě předpisů, které se vydají vládním nařízením. Teprve dodatečně se bude trestati zneužití. Také u kartelů to neděláme jednoduše, když to jde komplikovaně. Vy si tu komplikovanost vynutíte, a státní správa bude muset rozšířit svůj aparát o řadu lidí, kteří se budou muset zapracovávat do materie, když jim dáte práce čtyřikrát nebo pětkrát tolik, než je nutno, aby ministr financí dostal svých 60 mil. Kč.

Slavná sněmovno! Byla ještě řada momentů - a často možno říci humorných - při projednávání a přípravě úhradových osnov. Jenom jedno bych řekl, že celý ten systém spotřebních dávek, který zavádíte, připomíná tak trochu staré české krále a stavy české, kteří vždycky dbali na to, aby z piva pšeničného, ječného, pět bílých grošů z vědra bylo odvedeno (Hlasy: Podsudné!), - ano, a navzájem to přesunovali mezi obcemi a při zástavách atd. Vidíme z toho prostě, že se vybralo všecko, co se pije, a že se nato udělal daňový systém, který - možno říci - na konec musí zaplatiti konsumenti, poněvadž výroba to neunese. Musím vzpomenouti na to, že jsme museli na př. u minerálek a sodových vod vynutiti paušalování. Nemohu než upozorniti na to, že toto paušalování u sodových vod bude moci býti provedeno velmi jednoduše a velmi dobře, ale že se z toho také může zase státi takový případ, že to bude potřebovati stostránkový komentář.

Slavná sněmovno! O kartách a jejich zatížení není třeba mluviti déle, to je snad jen k vůli rovnoprávnosti u těch, kteří navštěvují hostince.

K monopolu sladidel bych chtěl říci, že se mně zdá, že se zde přehnalo. Z tohoto oboru se má dostati 16 mil. Kč, to znamená, že jste zatížili velmi velkými částkami finanční stráž, finanční správu, která se bude muset nyní s dvojnásobnou nebo trojnásobnou pečlivostí brániti pašování přes hranice. Výnos, který zde bude na jedné straně, bude na druhé straně při pašování velmi podstatně zmenšen.

I v ostatních věcech bylo by možno podrobněji kritisovati a uváděti nedostatky. U jedné věci to ještě učiním. Je to otázka umělých tuků. Slavná sněmovno, viděli jsme u umělých tuků, jak se tato věc stala přes svoji poměrnou jednoduchost najednou ohromným problémem. Viděli jsme na jedné straně obchodně politický zájem na dovozu 300 vagonů sádla, na druhé straně jsme viděli zájem na zabránění zdražení, na třetí straně vidíme - o tom jste velmi málo slyšeli, a já to při této příležitosti řeknu - že do konsumu jsou tyto tuky rozdělovány velmi nespravedlivě. Jsou obchodníci a drobní lidé, kteří chtějíce dostati umělé tuky pro svoje konsumenty, musí je jít nakupovat k družstvu. Tyto věci o poměry nejsou možné. Tím méně je možné, aby se z toho stal zápas dvou největších politických stran a aby bylo hledáno řešení mocenské. Vidíte. kam v tomto případě vede vázané hospodářství, a vidíte, slavná sněmovno, kam by vedlo vázané hospodářství dále, kdybychom šli cestou - pan dr Klapka promine - kterou naznačil pan dr Klapka. On zde ve svém projevu mluvil také většinou "proti", i když nakonec stál na stanovisku, že osnovy jsou nezbytností a že bude pro ně hlasovati on i jeho strana. Ale pan dr Klapka nám tady zkritisoval kartely všeho druhu. Vyslovil se pro syndikáty. (Výkřiky posl. dr Klapky.) Slavná sněmovno, syndikáty jsou totiž - řeknu to docela otevřeně - horším vydáním, poněvadž jsou nepružné, pane dr Klapko (Výkřiky.). Uvedu vám příklad. Vezměme si syndikát dřevařský a nemluvme o té věci politicky, nýbrž úplně hospodářsky. (Hlasy: A co textil?) Hned k tomu přijdu. (Posl. dr Klapka: Nešlo o syndikát dřevařský!) Nevím, jaké syndikáty jste myslel, jaké si představujete, že by se měly teprve vytvořiti. Ale syndikát dřevařský je typickým případem syndikátu nepružného (Posl. Špaček: Dřevní houba!) a chtěl bych konstatovati, že zatím co máme syndikát dřevařský, v němž může vláda nejrůznějším způsobem vykonávat vliv na stanovení cen, máme také při zemském úřadě cenovou komisi pro stanovení cen dříví, kde vláda má oklikou opačnou tendenci, tedy zase ceny stlačovati. Tak to vypadá, pane dr Klapko, se syndikáty. A nemáte-li na mysli takové syndikáty, uvedu syndikát bramborového škrobu. (Výkřiky.) Tento syndikát byl kartelem a jednoho dne se prostě změnil v syndikát. Jestli jsem vám dobře rozuměl, měla by kartelní dávka ten účel, aby kartely, tak jak dnes jsou, se měnily v syndikáty, čili aby se dnešní kartelní hospodářství, proti němuž možno míti lecjaké námitky, ale které je konec konců přece jen pružné a musí se přizpůsobovati hospodářskému i mezinárodnímu tlaku, stalo nepružným. (Posl. dr Klapka: Co ten textil, ten syndikát se neosvědčil?) Řekl jsem, že zde nebudu uvádět čísla, ale musím udělat výjimku. 2.340 pletáren nedá dohromady syndikát, ujišťuji vás. A textilní syndikát, který máte dnes, to je vlastně obnova bývalého kartelu. (Hlasy: Ale pardon, to je velký rozdíl v konstrukci!) V konstrukci je rozdíl, ale fakticky je to totéž. Pane doktore, já už jsem o tom vykládal v rozpočtovém výboru. (Posl. Mikuláš: To se týká také syndikátu pracovního, to se týká také kolektivních smluv a ochrany práce. Kde pak máte něco podobného?) Prosím, já přestanu polemisovat, poněvadž bych byl odveden od svého vlastního tematu. Jen konstatuji, že jíti proti kartelům ve jménu syndikátů je úplně hospodářsky nesprávné a že je nutno si uvědomiti, že zatím co kartely i při svých nedostatcích mohou býti pružné, syndikáty se stávají nepružné, poněvadž jsou tím vládou řízeným hospodářstvím.

Slavná sněmovno, řízeným hospodářstvím nepochybně se snažíme udržeti pomocí takovýchto opatření umělou rentabilitu na některých úsecích hospodářských. Já jsem o umělé rentabilitě mluvil, že není trvale udržitelná. Rentabilita je udržitelná jen tehdy, když bude celé hospodářství opravdu v rovnováze. A tu musím říci, že je velmi jednoduché postaviti ty věci tak - a to byl původně úmysl - jíti proti kartelům. Prosím my se všichni shodneme v tom, co je možné udělati v těchto věcech. Ale, slavná sněmovno, nezapomeňte na jednu věc, že velmi často ti různí malí a drobní museli se utíkati k soutěžním dohodám, aby se udrželi, a na těch nám musí stejně záležeti. (Posl. Mikuláš: Vy jste pro liberalismus. - Posl. Špaček: V podstatě ano!) Kolego Mikuláši, já vám konstatuji, že hned na začátku své řeči jsem mluvil pro něco, co kdybyste byl poslouchal, musel byste říci, že opravdu mi záleží nejen na tom, aby lidé byli zaměstnáni, nýbrž aby byli také slušně a dobře placeni a aby jejich sociální zařízení byla zabezpečena, a já jsem se ptal, co ještě ta sociální zařízení budou potřebovati, aby byla zabezpečena. Nemyslete si, že to je veliká přednost v Československu, když někdo podniká, když někdo myslí, organisuje práci, organisuje vývoz a pracuje trochu více po příp. než ti druzí, pro něž tu práci organisuje, že tento člověk je pokládán za vykořisťovatele .... (Výkřiky.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr inž. Toušek (pokračuje): ....... a nebude lépe, pokud i v této sněmovně se neuzná, že i podnikatel od nejmenšího do největšího, od malého živnostníka přes toho malého obchodníka, zemědělce až k největšímu podniku má zde své oprávnění a má sociální význam a sociální poslání. Musí se proto jeho podnikatelská chuť a snaha podchytiti a tvorba podepříti. Lze mu sáhnouti na výtěžek a přiměřeně ho zdaniti, jeho zdanění je nutné, ale nelze mu brániti v tom, aby vůbec mohl toto podnikání organisovati, vésti a něco vytěžiti už v zájmu dělnictva, jeho zaměstnání a životní úrovně. Zde máme v Československu prapodivný režim v tomto směru, že má-li někdo odvahu říci 2 až 3 slova na obranu výroby, hospodářství a průmyslu, že na něho poukazují jako na kapitalistu. Slavná sněmovno, slyšeli jsme v rozpočtovém výboru kol. Brdlíka .... (Posl. Čuřík: Tak to není. - Výkřiky.) Nepolemisujte se mnou, já to nedělám, když jste z vás někdo na tribuně, nepokřikuji na vás. Nechte mne tedy domluviti.

Pořád se snažíte mně řečnickou lhůtu vyčerpávati takovýmito polemikami s vámi. Máte delší řečnickou lhůtu než já, řekněte to pak, až půjdete vy na řečnickou tribunu. (Posl. Špaček: Sněmovna je debata.) Je něco platná debata? Slavná sněmovno, celá věc, celý systém úhrad, jak jej máme připravený, nepamatuje na to, zda bude možno udržeti poplatnější hospodářství, zda bude opravdu ta břemena z hospodářství dávati možno jenom tehdy, budou-li hospodářství dány předpoklady, aby břemena uneslo. To je to základní. My říkáme, že jsme ochotni spolupracovati, aby se hospodářství daly tyto předpoklady, aby se udělal velký hospodářský plán a aby se podle něho pracovalo, aby se podle něho však zařídil také stát a aby se podle něho zařídil stát ve svých vydáních. Nemůžeme dáti souhlasu k tomuto isolovanému řešení, nemůžeme dáti souhlasu, abychom zde schválili jen úhradové osnovy, které přinášejí 1 1/4 miliardy nových příjmů a které nechávají všechny ostatní problémy neřešeny. Proto naše strana bude hlasovati proti všem těmto osnovám. Naše strana, jak říkám, chce pracovati na vytvoření základny pro opravdovou rovnováhu hospodářství a pro likvidaci hospodářské krise resp. jejích zbytků, chce spolupracovati loyálně se všemi stranami, ale co se zde přináší a co je předkládáno sněmovně, pokládá za torso, pokládá za něco, co není vklíněno do velkého plánu a dokonce bude konečné výsledky ohrožovati, a proto budeme hlasovati proti. (Potlesk poslanců nár. sjednocení.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP