Úterý 14. prosince 1937

Rozpočtový výbor projednal vládní návrh ve schůzi konané dne 10. prosince 1937 a navrhuje posl. sněmovně, aby schválila tuto osnovu ve znění, jak se na něm usnesl výbor rozpočtový i s připojenou resolucí.

Pokud se týče osnovy zákona o umělých sladidlech, státní monopol umělých sladidel nahrazuje dosud rozdílnou úpravu v zemích českých, na Slovensku a Podk. Rusi a zároveň valorisuje dosavadní licenční poplatek, který v zemích českých byl 1 Kč a na Slovensku a Podkarpatské Rusi 60 hal. za 1 kg umělého sladidla a jednotku sladivosti.

Napříště bude u domácích umělých sladidel obsažena tato dávka v ceně, u dovážených bude činiti 6 Kč za 1 kg a jednotku sladivosti.

Umělá sladidla budou nyní zdaněna o 165 až 260 % více než cukr. Monopol, jehož správa bude svěřena min. financí, bude míti k disposici i možnost trestati přestupky pokutou až do 500.000 Kč.

Státní pokladně má vynésti monopol příjem asi o 16 mil. Kč vyšší než dosavadní, který byl v průměru posledních tří let 3.2 mil. Kč.

Rozpočtový výbor projednal shora uvedenou osnovu ve schůzi konané dne 10. prosince 1937 a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby schválila osnovu v připojeném znění.

A konečně je mi podati zprávu výboru rozpočtového o osnově zákona tisk 1172 o všeobecné dani nápojové. Všeobecná daň nápojová byla upravena původně zákonem č. 553 Sb. z. a n. z r. 1919 a dále zákonem č. 677 z r. 1920. Tato daň nápojová původně činila z 1 l 40 hal. v r. 1919 a v r, 1920 80 hal. K této dani se připočítávala přirozeně t. zv. daň obratová paušalovaná a také 50 % přirážka k paušálu vedle obecních dávek. V době, kdy byla tato všeobecná daň nápojová uzákoněna, činily ceny za víno u producenta 10 až 15 Kč za 1 l, to znamenalo, že tehdejší zdanění 1 l vína z ceny činilo asi 9.3 %. Dnes je cena běžného vína asi 1.50 až 4.50 Kč, u malých producentů je tedy dnešní zdanění 1 l vína 56 % až 82 % z ceny vína. Cenové rozpětí počínaje od výrobce a konče u producenta je velmi nezdravé obchodu vínem a také produkci vína, neboť toto rozpětí přesahuje až 400 %. Naše vinařství je velmi důležitou složkou našeho hospodářského života. Jsme, myslím, šťastni, že máme u nás kraje, kde půda a sluneční paprsky dají nám možnost vyrobiti kvalitní výrobky, které svou zdatností a zdatností našeho producenta jsou schopny konkurovati s vínem jižních provincií a krajů. Plocha, která je věnována našemu vinařství, činí nyní cca 23.626 ha. Konsum náš snese výrobu ještě větší a je proto naší povinností, abychom se všemožně starali o další podporu našeho vinařství. Po stránce daňové a dávkové musíme proto velmi opatrně zkoumati nosnost tohoto našeho kvalitního artiklu. Nový zákon, na který již řadu let čekáme, aby vyřešil chaos v pěstování a distribuci našeho vína a rovněž také i chaos ve -zdaňování a dávkování, je velmi nutný a přejeme si, aby byl co nejdříve předložen. Je nutno, abychom tomuto našemu kvalitnímu odvětví a celé výrobě dali moderní a pružnou náplň formou zákonnou, kterou dosud skutečně postrádáme.

Z tohoto důvodu také rozpočtový výbor uznal tuto mezeru a přiklonil se proto k resoluci, kterou se vládě ukládá, aby v nejbližší době předložila parlamentu k projednání moderní a pružný zákon spolu ovšem také se zákonem o dani z nápojů. Je proto nynější osnova, kterou parlamentu vláda předkládá, pouze částečným řešením v souboru osnov úhradových.

S potěšením kvituji, že již tato osnova odstraňuje veliké křivdy a šikany, které byly páchány na našem producentovi vína a které způsobovaly velmi častou zatrpklost našich producentů.

Dále s potěšením akcentuji, že požadavek, aby malý producent vína měl opravdu onu částku 200 l vína naprosto volnou a nezdaněnou, se touto osnovou skutečně řeší. V dřívějších zákonech sice bylo ustanovení, že producent může býti zproštěn od zdanění 200 l vína, ale pouze v tom případě, když jeho celková produkce nepřevyšuje tuto výši 200 l. Jakmile překročil výrobu 200 l, měl zdaněno všechno víno. Osnova tato nyní zprošťuje těchto 200 litrů od daní a dávek i v tom případě, když producent vyrobí víc než 200 litrů vína. Jako zpravodaj to velmi vřele vítám v zájmu malých producentů, poněvadž z tohoto titulu vznikaly velmi mnohé hořkosti a konečně také nesprávnosti vůči těmto producentům, protože museli toto víno, ne-li více, podle zvyklosti prostě dát in natura svému dělnictvu, zaměstnanému na vinicích.

Dále se touto osnovou řeší také neblahý účinek dřívějších zákonů, pokud se týče uskladnění vína. I zde prýštilo z nejasnosti dřívějších zákonů zbytečné šikanování, když na př. starý výměnkář, takto ještě majitel vinohradu, měl uloženu tuto částku do 200 litrů vína společně se svým synem jako nástupcem hospodářství. Nynější osnova i toto řeší a přivádí jasno, že je to možné, aby se společně uskladňovalo a nebylo to na újmu oné úlevy, nezdanitelnosti těch 200 litrů vína.

Je proto, slavná sněmovno, na těchto dvou případech, které řeší nynější osnova, jasně vidět, že náš poplatník potřebuje jasné stylisace zákonů, aby neměl napřed naději, že mu kyne z určité zákonitosti výhoda, ale později byl zklamán, když z nejasnosti zákona byla by tato původní výhoda anulována.

Z tohoto důvodu, slavná sněmovno, máme-li projednati tuto osnovu v rámci úhradových osnov všeobecných, doporučuji podle výsledku hlasování rozpočtového výboru ze dne 10. prosince t. r., aby i tato osnova o dani nápojové byla předmětem jednání slavné sněmovny a aby ji slavná sněmovna schválila. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi výboru rozpočtového, p. posl. dr Novákovi k odst. 8 až 12 poriadku.

Zpravodaj posl. dr Novák: Slavná sněmovno!

Soubor úhradových osnov, které dneska projednáváme, má přinésti státní pokladně ohromnou částku 1.150 mil. Kč. Počítá se s tímto výnosem daní a dávek, které zavádíme, a má se jimi uhraditi manko již schváleného rozpočtu, které vzniklo, jak všeobecně známo proto, aby byly uhrazeny zvýšené náklady spojené s obranou státu. Cifra, která nám naznačuje výnos oněch daní a dávek, je tak ohromná, že skoro můžeme říci, že od počátku republiky nikdy najednou - já alespoň tak soudím - nebyly povoleny částky tak veliké, a dokonce v celém souboru není to jenom jeden zákon úhradový - tyto zákony převyšují ve výtěžku jednu z nejvýnosnějších daní, totiž daň z obratu, která, když byla zaváděna, pokud se pamatuji, vynesla při prvním usnášení pouze 600 mil. Kč. Už tato cifra ukazuje, o jak důležité úhradové osnovy jde.

Když srovnáme částky, které nově povolujeme, s částkami, které se dostávají v daních do státní pokladny, přicházíme k faktu, že zvyšujeme příjem pro obor státní pokladny o 17 %. Z celkových daní, to je, když do toho započítáme i příděly, které dostávají z daní samosprávné svazky nebo různé fondy, zvyšujeme příjem o 12 %, a když se podíváme, oč stoupnou daně, které jsou ve spojení s některými starými daněmi, přicházíme k zvýšení dokonce o 24 %, jako je tomu u dvou daní největších, totiž u příspěvku na obranu státu a u mimořádné daně ze zisků, které jsou vybudovány na dani důchodové a na obou výnosových daních, totiž na všeobecné a zvláštní dani výdělkové.

Už z toho je vidět, slavná sněmovno, jak velké je odhodlání - nejen parlamentu, nýbrž všech vrstev občanských v našem státě - přinést oběti, když jde o zabezpečení našeho státu. Nejenom výnos sám o sobě, nýbrž i způsob, jakým se tyto daně projednávaly a projednávají, ukazuje, že se náš stát může pochlubiti velikou stabilitou, když nejen co do výše, nýbrž i co do způsobu rychlého projednání a uzákonění tak velikých úhradových osnov může prokázat, že je si vědom vážnosti doby a že je také ochoten přinést pro účely státní oběti tak veliké.

Slavná sněmovno, bude mi snad dovoleno několik poznámek rázu spíše politického.

V naší demokracii se uplatňují ve vedení státu, zejména v zákonodárné činnosti dva činitelé, to je vláda, která je namnoze faktorem iniciativním - ne absolutně - ona podává předlohy, a potom v obou svých komorách Národní shromáždění, které se o zákonech usnáší, může také schvalovat iniciativní zákony, ovšem se usnáší, po případě pozměňuje návrhy, které předložila vláda. Tito dva činitelé vystupují při různých zákonech různou intensitou: někdy stojí v popředí jeden vláda, někdy se projeví více vliv obou komor našeho Národního shromáždění.

Chci poukázati na dva případy. Loni byla v parlamentě schválena daňová osnova, byl to jeden z největších našich zákonů, čís. 226, a při projednávání tohoto zákona se převážnou měrou uplatnila iniciativa a vůle zákonodárných sborů. Dlouhé měsíce projednávaly parlamentní výbory po příp. podvýbory onu předlohu, bylo probráno několik set pozměňovacích návrhů, zaujato k nim také stanovisko, a výsledkem je zákon, u něhož si přejeme, aby ve svých hlavních rysech vytrval hodně dlouho. Nynější daňové předlohy mají charakter jiný: zde se projevuje daleko více preponderance vlády. Nejvyšší činitel, který zde přichází v úvahu, t. j. nejvyšší rada obrany státu, rozhodl o způsobu a rozsahu prací a opatření, kterými má býti zabezpečena celistvost a nedotknutelnost našeho státu. Byla peněžně určena částka, které je na to potřebí, ministerstvo financí vypracovalo příslušné úhradové předlohy, o kterých bylo politické jednání a na kterých se konečně usnesla vláda. Tyto předlohy přišly nyní do projednávání v posl. sněmovně a mají se státi zákonem. Zde nebude míti a nemá posl. sněmovna téhož úkolu, jako měla při projednávání loňské novelisace zákona o přímých daní, zde nezbývá, jak to vyžaduje potřeba věci, než aby posl. sněmovna úhradové zákony projednala rychle, pokud možno bez velkých změn, a aby je schválila.

Zde nejde jenom o peníze, jenom o částky, které jsou nutné pro vyrovnání státního rozpočtu již schváleného, ale jde také o důkaz pro cizinu, jak občanstvo státu má neodvislost a nedotknutelnost tohoto státu rádo a jak je odhodláno přinést pro tuto neodvislost oběti. Jestliže rychle, jak se to konečně i děje, důstojně projednáme ony velice těžké úhradové osnovy, vykonáváme pro svůj stát v cizině daleko lepší propagandu než všechny propagační kanceláře, které bychom k vůli tomu si mohli a měli zřídit. (Předsednictví převzal místopředseda Košek.)

Slavná sněmovno! Nejdůležitější úkol byl zde svěřen rozpočtovému výboru, a rozpočtový výbor tuto jemu uloženou práci vykonal jak může se toho dovolat před celým sborem - věrně, poctivě a rychle. Vykonali jsme to bez hubačení, jak je u nás často zvykem u předloh daleko menšího významu, než jsou tyto předlohy. A toto pěkné vysvědčení platí nejenom snad koalici, nýbrž i oposici, která se zúčastnila na té práci, a i když musila bojovat často pro čest oposičního praporu, přece jenom nevykonala nic, co by klidný a rychlý vývoj rázem obstrukce nebo protahování projednávání mohlo ztížiti. Zde, slavná sněmovno, platí, co napsal Svatopluk Čech, že jsme se sešli v těžké chvíli - on to říká jinak - pod jedinou korouhví, všichni, Čechové, Slováci, Němci, Maďaři. Sešly se strany vládní a oposiční a projevují ochotu pro bezpečnost státu přinésti oběti tak veliké, jak se to od nich žádá v těchto úhradových předlohách. (Posl. inž. dr Toušek: Jak to žádá dr Novák!) No, a když pan kolega toto řekl, já přes to, že mně byla vytýkána veliká tvrdost při projednávání, snažil jsem se ve spolku s ostatními tu službu vykonat dobře a rychle. Dvakrát dává, kdo rychle dává. (Posl. dr Peters: Hlavně, když to nic nestojí dr Nováka!) I také.

Slavná sněmovno! Některé západní demokracie zahynuly na zbabělost, že byly zbabělé přinésti státu oběti, kterých stát potřeboval. My, jak vidíme, máme demokracii zabezpečenu, protože naše demokracie je schopna tyto oběti také přinést. Já jsem přesvědčen, že stejně tak, jako tu službu vykonávají příslušné zákonodárné sbory, že ji vykonají i občané. Když naši občané jsou naplňováni sebedůvěrou, když vidí pochodující řady vojáků a když pociťují, jak s nich padá tíseň, když vidí dlouhé hlavně protiletadlových děl, když slyší hřmění motorů leteckých, pak jistě budou přinášeti oběti, které se od nich žádají, klidně, už proto, že budou vědět, nač tyto oběti a částky, které se od nich žádají, jsou určeny, a že jejich oběti jsou hodny cíle, k jehož dosažení jsou určeny.

Jestliže rozpočtový výbor vykonal tu službu, ke které byl povolán, rychle, věrně a dobře, pak si nikdo nesmí myslit, že rozpočtový výbor odhlasovával ony daňové předlohy slepě, že se nepřesvědčil o tom, jaká břemena ukládá na veškeré občanstvo, a že nevěděl, kdo a která vrstva bude tou kterou daní a jak velice postižena. Vláda ústy pana ministra financí vyjádřila ideu těchto úhradových předloh ve větě, že úhradové předlohy nemají podlomit výrobu a nemají se dotknouti životní úrovně obyvatelstva. I když projevy ministra financí o neškodnosti daní vždycky je nutno bráti ne "cum grano salis", nýbrž "cum saxo salis", ne se špetkou soli, nýbrž s celou bečkou soli, přes to můžeme posoudit, jestli aspoň s určitým vyrovnáním možno slova ministrova vzít za podklad názorů a mínění, že skutečně u těchto nových úhradových předloh to takové bude, to jest, že nepodlomí výrobu a že se nedotknou, citelným způsobem aspoň, životní úrovně našeho občanstva. Pan ministr financí ve svém exposé zdůrazňoval, že spotřební daně v tom souboru úhradových osnov vynesou asi jen 150 mil. až 200 mil. Kč, kdežto ostatní daně, hlavně daně přímé, vynesou částku mnohokráte vyšší. Tedy kdybychom posuzovali tyto úhradové předlohy podle běžné teorie daňové, mohli bychom doopravdy soudit, že daně, jak budou zavedeny, citelně nepodlomí ani výrobu a že hlavně nesníží životní úroveň našeho občanstva. My ovšem víme, že se tyto teorie často ve skutečnosti neosvědčují.

Hlavně pak tehdy, když daňové zatížení daněmi přímými je tak vysoké, že, jak zkušenost ukazuje, nutně se musí přenésti do cen výrobků a stává se jistě, aspoň percentuálně, daní konsumní, projevenou jiným způsobem ve zvýšených cenách zboží a životních potřeb, které občané kupují. Když je daň přímá velmi vysoká, vždycky se do cen přenáší.

Největší úhradová předloha, která má vynésti 440 mil. Kč, je připiata převážnou měrou k dani důchodové. Tedy tato předloha o příspěvku na obranu státu by se především neměla přenésti do cen a měla by způsobiti pouze to, že by občané, kteří jsou poplatníky důchodové daně, platili ji ze svého důchodu tím, že by se zřekli určitých výhod materiálních, určitých potřeb, které nazýváme zbytnými; že by je však daně tyto nepostihly tak hluboko, aby jim to sáhlo na nezbytné potřeby, mezi jinými na výživu, obydlí a oděv. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.)

Podíváme-li se na konstrukci zákona, kterým se zavádí příspěvek na obranu státu, vidíme, že u daně srážkové je vyměřen částkou 60 %. Toto procento by se mohlo zdáti relativně dosti vysoké. Ale když uvážíme, že procento důchodové daně při dani srážkové jest poměrně značně nižší než procenta důchodové daně, která nejsou vybírána srážkou, pak cítíme, že toto zvýšení, které je všeobecné, může býti usneseno vrstvami, kterých se týká, tak že citelným způsobem není ohrožena životní úroveň - ovšem vždycky to znamená snížení životní úrovně - vrstev, které jsou jí postiženy. Nesrážkářům, t. j. těm, kteří mají zaplatiti daň přímo, zvyšuje se nově daň o 1 1/2%, ale nemá to přesahovati 60.000 Kč, tedy asi tolik, kolik by dělalo 60 % zvýšení důchodu a k tomu patřící přechodná přirážka, která bude také zároveň s předlohami úhradovými uzákoněna. Pak nastává progrese, která stoupá dokonce až do 5 %. Negážisté pak mají platiti 4 %0 důchodové daně s příslušnou přechodnou přirážkou, ale nemá to činiti více než 80 % důchodové daně s příslušnou přirážkou, kterou až dosud platí.

Slavná sněmovno, znamená to zde tedy také určitou prograsi. I příspěvek na obranu státu je progresivní. Jenom že ona progrese není prostupňována takovým způsobem, jako je to u důchodové daně, nýbrž se omezuje na určité veliké stupně a zůstává u daně ze služebních důchodů státi na 5%, u daní ostatních na 4%. Když si však všimneme výše důchodové daně, která je pro příjmy dosti značné, vidíme, že celkové zatížení daní důchodovou, přechodnou přirážkou a nynějším nově zaváděným příspěvkem na obranu státu dosahuje při velkých příjmech částky kolem 50%.

Byly sice podávány návrhy, že by se mělo jíti také ještě výše, ale víme, že i vysoké příjmy mají určité svoje poslání v národním hospodářství, a nejen to, vysoké příjmy jsou podrobeny ještě řadě daní a dávek ostatních, takže našemu daňovému zákonodárství nemůže býti odůvodněně dána výtka, že chrání velké a že příliš zatěžuje malé. Kdyby se ještě postupovalo v progresi více, pak by se jistě dostavil pravý opak ve výnosu, jako se to dostavuje u každé daně, která je předimensována, tím, že by pak utíkal daňový základ ze zdanění všemi možnými prostředky, které pro finanční správu by byly těžce dosažitelné a postižitelné.

Právě proto, že u nás důchodová daň začíná v podstatě od důchodu 7000 Kč, je značný počet poplatníků podléhajících této daň; je to přes 2 mil. poplatníků s důchodem, který r. 1933 byl stanoven v daňových výměrech na 26 miliard Kč. Daň z toho předepsaná činila něco málo přes 1 miliardu Kč. Z toho připadá na srážkaře, na daň vybíranou srážkami 94 mil. Kč, a zbytek připadá na daň, která byla vybírána z důchodů přímo.

Slavná sněmovno, daň důchodová je často předmětem dosti značných výtek, že nebyla správně vybudována, že hlavní podstata její závisí na důchodu služebním, který pro tuto daň převažuje značně důchod, který je povahy jiné. Proti 16 miliardám Kč služebního základu k dani důchodové stojí pouze 10 miliard, kterými jsou postiženy důchody podrobené důchodové dani rázu neslužebního. Aby se toto změnilo, bylo by nutno přepracovati celý náš daňový systém, což při této příležitosti, kde nám jde o to, abychom rychle opatřili potřebné částky do státní pokladny, není možno a proto bylo nutno spokojiti se s úpravou, která je předložena ve zmíněných dvou daních přimknutých v podstatě k dani důchodové. Příspěvek na obranu státu je také vybírán na základě zvláštní výdělkové daně a má vynésti, jak se projektuje, 25 mil. Kč.

Slavná sněmovno, kdybychom se podívali na základ zvláštní daně výdělkové a na cifru, kterou má uvalovaný příspěvek zde vynésti, mohlo by se zdáti, že příspěvek na obranu státu je lehký. Jenomže zde nutno spojovati příspěvek na obranu státu, vybíraný na základě zvláštní daně výdělkové, s druhou částí zákona, to je s mimořádnou daní ze zisků, poněvadž tam pro zvláštní daň výdělkovou základ daně - jde namnoze o společnosti akciové nebo s ručením omezeným - je obyčejně vyšší a sčítají se tady obě části, tedy nejenom příspěvek na obranu státu, nýbrž současně i mimořádná daň ze zisků. Mimořádná daň ze zisků má vynésti 150 mil. Kč. Slavná sněmovno, přiznám se docela upřímně, že vnitřně nejsem přesvědčen, že obě tyto daně, mimořádná daň ze zisků s doplňkem, pokud se týče zvláštní daně výdělkové - příspěvek na obranu státu - projdou tak, že tíhu jejich vezmou na sebe poplatníci, povinní touto daní, a že se zde nebude projevovati zvýšenou měrou tendence přenésti zatížení této daně do cen zboží, což by jistě mělo za následek, že by nestouply ceny o tuto částku, nýbrž že by nastala všeobecná tendence zdražovací s efektem mnohokrát přesahujícím částku, kterou zde dostane stát.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP