Úterý 14. prosince 1937

Úmluvy kartelové netýkají se však jen velkých a bohatých podniků. Jsou kartelované podniky také malé, na př. síťkaři, cvočkaři a pod., na ty by poplatek kartelový doléhal příliš tvrdě, a proto se v §u 2 pamatuje také na úlevy, snížení poplatku. Podobně bylo nutno pamatovati - na úlevy také tam, kde by to zřejmě přinášelo národohospodářské škody, zejména při vývozu. Pro tyto případy mají posloužiti ustanovení §u 3, kde jsou osvobozeny kartelové úmluvy pouze pro vývoz, naproti tomu podléhají kartelovému poplatku i mezinárodní kartelové úmluvy, pokud se přiznává zahraničním smluvním stranám podstatný podíl na tuzemském obratu.

Také v §u 4, jímž stanovení poplatného základu jest vyhrazeno vládnímu nařízení, osvobozují se v odst. 4, lit. a) "platy a dodávky nebo výkony prováděné prokazatelně pro cizinu." Vyloučení spotřebních daní, obsažených v platech za dodávky nebo výkony, jest do značné míry anomalií v naší praksi daně obratové, z níž mnohá ustanovení budou v provádění zákona o zpoplatnění kartelových smluv přejata. Pro případ neúnosného zatížení stačilo by ustanovení §u 2, podle něhož sazba může býti snížena.

Značné a jistě ne neoprávněné obavy jsou z možného přesunutí kartelového poplatku do cen a tím přesunutí na konsumenta. Tomuto nebezpečí má býti čeleno ustanovením v §u 6, odst. 4. "Přesunutí poplatku není dovoleno a není právně účinné." Jistou výhodou vládního návrhu je jeho rychlá účinnost. To podporuje také ustanovení §u 7, kde jisté zdržení je jen při právním předpisu, jenž opatří vyměřovací úřad, ale další placení se bude díti přímo bez vyčkání úředního proměření do 30 dnů po uplynutí každého čtvrtletí se zúčtováním podle §u 273 o přímých daních. Pro uložení a evidenci se ukládají určité povinnosti smluvních stran u kartelových úmluv, jako je předkládání výkazů platu, opis kartelových smluv, dále právo nahlížeti do zápisů a knih a také donucovací prostředky peněžitými pokutami, po př. kontumačním řízením. Ustanovení tato jsou obsažena v §§ 8, 9 a 10.

Finanční správa si vyhradila právo sjednávati dohodu o poplatném základu a nahraditi vyměřování paušalisací. Jakkoli paušalování daně, jako je to u daně obratové, přináší značný zisk finanční správě zjednodušením práce a stabilitou důchodu, musí býti u poplatku z kartelu překonána určitá nedůvěra. Tato nedůvěra se oslabuje tím, že se paušalisace provádí nejen za účasti ministerstva financí, nýbrž také za účasti ministerstev vnitra, průmyslu, obchodu a živností, soc. péče a zemědělství.

Značně tíživým je ustanovení §u 15, jímž poplatkem z kartelu nemá býti postižen jen kartel. nýbrž také výrobce mimo kartel v případě, že kartelový poplatek se stane soutěžní složkou. Jde jistě o řídké a výjimečné případy, ale přes to je nutno, aby vládní nařízení, jemuž provedení jest svěřeno, postupovalo tak, aby ustanovení §u 15 se nestalo hrobařem beztak velmi zúžené soutěže, jež je regulátorem cen.

Slavná sněmovno! Stručný výklad. jímž doprovázím osnovu o kartelovém poplatku, nevyhýbal se úskalím, jež oslabují význam této předlohy. Přes to považuji předložení osnovy za nepopiratelný pokrok, a bylo by na úkor a na škodu, kdyby pokus tento nebyl učiněn. Přináší cenné možnosti jednak tím, že odpovědným činitelům bude poskytnuta možnost nahlédnouti do hospodářství kartelů, jednak předpokládaný výnos ročních 60 mil. Kč v této době tísně jest žádoucí.

Z důvodů uvedených dovoluji si slavné sněmovně doporučiti jménem rozpočtového výboru osnovu zákona o kartelovém poplatku k projednání a k ústavnímu schválení. (Potlesk.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi za výbor soc. politický. pánu posl. Rybárikovi, k odst. 3 poriadku.

Zpravodaj posl. Rybárik: Slávna snemovňa!

Obrana štátu a udržanie našej samostatnosti vyžaduje hmotné obeti od každého občana nášho štátu. Úhradové osnovy, ktoré prejednáva posl. snemovňa. dokazujú, že vláda a parlament vyhľadávajú všetky účele, aby všetky vrstvy obyvateľstva. pokiaľ sa to dá prakticky zachytiť, boly obťažené príspevkami na obranu štátu spravodlive.

Soc. politický výbor zabýval sa prepracovaním vládneho návrhu o úsporných opatreniach štátnych zamestnancov a snažil sa nielen odstrániť neprehľadnosť, ale i v medziach úhrady zlepšiť hmotné postavenie štátnych zamestnancov. Avšak ťažká finančná situácia štátnych financií, vyplývajúca z dnešnych hospodárskych pomerov a z nových úkolov, ktoré sú nepostrádateľné pre obrannú schopnosť štátu, nedovolila vyhoveť uznaným požiadavkám štátne-zamestnaneckej verejnosti, i keď plne oceníme veľký význam a dôležitosť štátneho zamestnanectva pre riadny chod štátnej správy.

Predložená osnova zákona o úsporných opatreniach personálnych, ktorá tvorí súčasť osnov úhradových, je Národnému shromaždeniu predkladaná za tým účelom, aby bola dosažená rovnováha vo štátnom rozpočte na r. 1938. Z povahy tejto osnovy plynie, že ide o osnovu úhradovú, ktorej tendencia sa javí nielen v tom, že platy štátnych zamestnancov sa majú podrobiť terminovanej alebo jednoročnej srážke z úhrnu platov aktívnych a odpočivných, ale i v tom, aby sa konečne prikročilo v dnešnej ťažkej dobe k odstráneniu nedostatkov v našej administratíve, ktoré sú verejnosťou veľmi nepriaznive kritizované. Je preto nutné, aby podobne prikročené bolo čo najskôr k prejednávaniu reformy verejnej správy a otázky zamestnancov, už preto, že v dôsledku nových úkolov, ktorých je potreba k obrane štátu, je nutné, aby platy štátnych aktívnych zamestnancov boly upravené zodpovedne k dnešným potrebám úradníctva, aby úradníctvo mohlo svoju úradnú činnosť vykonávať pre konsolidáciu štátu činnosťou v korporáciach osvetových a hospodárskych.

Je prianím celej našej verejnosti, aby štátni zamestnanci boli všestranne uspokojení a tak zabezpečení, aby úkoly, ktoré na ne kladie štát a jeho obyvateľstvo, mohli vykonávať bez obavy o svoje potreby a potreby svojich rodín. Úprave platov štátnych zamestnancov v aktívnej službe a penzistov bude možno ovšem vyhoveť bez ďalšieho značného zaťaženia štátnych financií len vtedy, keď bude prevedená reforma verejnej správy, zjednodušené úradovanie, keď miesto byrokratického vybavovania spisov a papierovej invázie v našich úradoch bude možné s najmenším počtom úradníctva v našej administratíve v každom ohľade zdolať i pri dnešnej výkonnosti tú prácu, ktorú vykonáva. Pri zjednodušení verejnej správy odpadnú i tie práce, ktoré mnohý štátny zamestnanec vykonáva v dobe mimoúradných hodín bez akejkoľvek náhrady alebo preto, aby mohol vyhoveť občianstvu a zdolať záplavu aktov.

Otázka penzistov vyžaduje urýchleného prejednania, a jako bol sdelil už vo svojom prehlásení v soc. politickom výbore pán minister financií dr Kalfus, náklad na odpočivné dosiahne r. 1938 sumy 2.700 mil. Kč, čo je čiastka úctyhodná. Chcú-li naša verejnosť a naše zákonodarné sbory v tejto otázke pomôcť štátnym penzistom, je skutočne treba previesť riadnu revíziu penzionovaných. Sú mnohí penzionovaní, ktorí sú práce schopní, zdraví, chcú sa dať s ami reaktivovať, aby mohli ďalej vykonávať činnú službu. Preto je povinnosťou zákonodarných sborov, aby týmto požiadavkám mnohých práce schopných penzistov vyhovely, aby nerozmnožoval sa počet štátnych zamestnancov, keď je možné chybujúci počet štátnych zamestnancov doplniť tými, ktorí dneska v mnohých prípadoch poberajú penziu.

Je samozrejmé, že rozmnožovaním počtu štátneho úradníctva sa zhoršuje i možnosť zvyšovania platov a preto sa hromadí nespokojnosť u štát. úradníctva, ktoré následkom vysokého počtu štátneho zamestnectva a následkom zlej systemizácie nemôže byť povyšované, a v mnohých prípadoch aj v dobe 15, 20 rokov. Máme príklady v štátnych výskumných ústavoch, kde úradníci s vysokoškolským vzdelaním behom 15 rokov neboli povýšení, ktorí mnohí cez dobu 10 rokov slúžili ako smluvní zamestnanci a ktorí nemajú pri terajšej systemizácii nárok, aby behom ďalších rokov boli povýšení aspoň do takej platovej stupnice, ktorá by podľa ich vzdelania im umožnila život i výchovu ich rodín.

Máme na druhej strane, špeciálne na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, štátnych, obecných a mestských notárov, z ktorých tiež následkom zlej systemizácie od menovania notárskym adjunktom až do skončenia svojej služobnej kariéry mnohí nebudú povýšení.

Je preto nutné, aby naša štátna správa uvažovala o tom: menej úradníctva, lepšiu systemizáciu, lepšie platenéi úradníctvo, ktoré by bolo schopné vykonávať i tie úkoly, ktoré vykonáva dneska úradníctva mnoho a zle plateného. Chceme-li všetci odstrániť nedostatk v, ktoré dneska pociťujú štátni zamestnanci, je nutné, aby sme odstránili protekciu, ktorá dneska vo veľkej miere zapríčiňuje rozmnožovanie štátneho zamestnanectva. Je v mnohých prípadoch dokázané, že i nebola by potreba takého počtu zamestnancov, ale že následkom určitých zákrokov dostávajú sa do štátnych služieb ľudia trebárs s menšou schopnosťou, len preto, že sa tlačí na ich umiestnenie. Je to zjav nezdravý, a chceme-li mať armádu dobrých štátnych úradníkov, chceme-li mať armádu úradníkov výkonných a schopných, musíme ich dobre platiť, a jestli ich chceme dobre platiť, musíme zmenšiť počet tých, ktorí znemožňujú úpravu platov v takej miere, ako si to skutočne za svoju prácu zasluhujú.

Menom soc.-politického výboru doporučujem, aby slávna snemovňa prijala túto osnovu tak, ako ju prejednal soc. politický výbor, ktorý upravil určité paragrafy osnovy tak, ako to požadovali i zástupci štátnych zamestnancov a Exekutivy, kde sa dokázalo, že je možno spolupracovať i za súčinnosti týchto, ktorí porozumeli, že dnešná ťažká finančná situácia štátu a dnešná príprava republiky k výdatnej obrane vyžaduje obeti všetkých. Oni priznali tieto obeti a pričinili sa k tomu, aby bez v eľkých ťažkostí osnova táto bola schválená. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi výboru ústavnoprávneho, pánovi posl. F. Richtrovi k odst. 3 poriadku.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!

Ústavně-právní výbor přijal za základ svého jednání a usnášení vládní návrh ve znění, na němž se usnesl výbor soc. politický. Úpravě ve formě celkového návrhu, obsahujícího všechna ustanovení uceleně, je nutno dáti přednost před úpravou, která částečně obsahuje nové normy, částečně pak recipuje pouhou citací ustanovení obsažená v dřívějších právních předpisech, a to tím spíše, jsou-li tato ustanovení s hlediska zákonnosti předmětem pochybnosti.

Ústavně-právní výbor věnoval pozornost zejména těm ustanovením, která se dotýkají předpisů ústavy. První zmocňovací zákony č. 95/1933 a 206/1937 omezovaly delegaci moci zákonodárné - mimo jiné klausule doložkou, že vláda nesmí svého zmocnění použíti tam, kde je podle ústavy potřebí zvláštního zákona. Přesto však byla upravena vládním nařízením podle těchto zákonů zmocňovacích látka, jež ústavou je vyhrazena zákonu platové (služební) poměry soudců. Důsledek toho byl ten, že na základě konkrétních stížností Nejvyšší správní soud dvěma nálezy (Boh. A 12.388 a 12.680) rozhodl, že vládní nařízení 252/1933, pokud upravuje platy soudců, neodpovídá zákonu, ježto nedbá omezující klausule zmocňovacího zákona a §u 97, odst. 2 ústavní listiny. Tím pozbyla úprava platových poměrů soudců podle vlád. nařízení 252/1933 zákonného podkladu.

Zmocňovací zákon č. 109/1934 už rozšířil zmocnění vlády i na věci, k jejichž úpravě je potřeba podle ústavní listiny zvláštního zákona. Tím byla sice odstraněna závada uvedená v odstavci předchozím, ale vznikly nové pochybnosti, zda sám zmocňovací zákon není v rozporu s ústavou pro uvedené rozšíření zmocnění a konečně, zda není v rozporu s ústavou vůbec, jako takový. Skutečně také byla nejvyšším správním soudem a nejvyšším soudem s těchto hledisek vznesena žaloba na ústavní soud. Kdyby byla uznána důvodnost námitek obou nejvyšších soudních stolic, byla by podvrácena eventuálně celá zákonná stavba úsporných opatření personálních.

Nutno ovšem zdůrazniti, že úsporná opatření personální byla diktována těžkou situací státních financí, vyplývající z hospodářské deprese a z nových úkolů, jež doléhaly na stát. Je nutno také zdůrazniti, že úsporná opatření personální byla jako nutná uznána veřejností a odpovědnými činiteli - vládou a zákonodárnými sbory - zamýšlena.

Z tohoto dilematu hledají východisko §§ 30 a 32 předlohy, a to tak, že prohlašují nároky na doplatky ze služebních příjmů vzniklé nebo uplatňované z titulu neplatnosti právních předpisů za zaniklé, ať už vznikly nebo byly uplatněny kdykoliv. Pro nároky soudců platí stejné ustanovení - ostatně převzaté ze zákona čís. 186/1937 - s tou odchylkou, že zanikají nároky až od 1. ledna 1935, poněvadž výše citovanými rozhodnutími nejvyššího správního soudu byl právní stav pro soudce pro rok 1934 už určen.

Pro t. zv. sanaci ustanovení, jejichž pochybnost byla výše rozvedena, byly i jiné theoretické návrhy, na př. autentický, t. j. zákonný výklad §u 20 zákona o ústavním soudu v tom smyslu, aby jeho rozhodnutí platila jen pro budoucnost. Ústavně-právní výbor je však toho názoru, že ustanoveními §§ 30 a 32 je učiněno zadost potřebě, aby z dosavadních opatření úsporných nemohly být vyvozovány žádné nároky, aniž vychází jakýkoliv rozpor s ústavou. Také se zákon tímto způsobem vyhnul tomu, aby dodatečně uzákonil závaznost dříve vydaných právních norem. Je-li ostatně úprava věcně nutná, je suverenní mocí zákonodárných sborů, aby takovou úpravu provedly i stanovením zániku nároků.

Zdůrazněním titulu neplatnosti v obou paragrafech 30 a 32 osnovy je potvrzeno, že naříkání úprav platových pro újmy z jiných důvodů (individuálních) není vyloučeno.

Ústavně-právní výbor také uznává, že podle předpisů ústavy jest upravovati služební poměry soudců zvláštním zákonem, nepovažuje však za porušení této zásady, upravují-li se tyto poměry v zákoně celkovém, stane-li se tak ve zvláštní části, jak to bylo ostatně také provedeno v zákoně 103/1926. Pro takovou úpravu mluvily také důvody zákonodárné techniky, jde totiž o ustanovení v zásadě pro všechny veřejné zaměstnance shodná.

Jménem ústavně-právního výboru doporučuji plenu posl. sněmovny, aby osnovu schválilo ve znění, jak je dal soc.-politický výbor, a doporučuji rovněž jménem tohoto výboru přijetí resoluce, soc.-politickým výborem navržené a usnesené. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): K odstavcom 4 a 5 poriadku dávam slovo na miesto neprítomného pána posl. Hrubého pánu posl. Martináskovi, ktorému súčasne dávam slovo aj ako zpravodajcovi výboru rozpočtového k odst. 6 poriadku.

Zpravodaj posl. Martinásek: Slavná sněmovno!

Osnovou o umělých tucích jedlých se zvyšuje daň z umělých jedlých tuků. uvedených v §u 1, odst. 1, č. 1 zák. č. 180/1936 Sb. z. a n., ze 70 hal. na 2 Kč, z umělých jedlých tuků, uvedených v §u 1, odst. 1, č. 2 cit. zákona, ze 60 hal. na 1 Kč 80 hal. a z umělých jedlých tuků, uvedených v §u 1, odst. 1, č. 3 cit. zákona, ze 30 hal. na 0.80 Kč, vesměs za 1 kg čisté váhy.

Ježto za I. pololetí 1937 bylo zdaněno jedlých mastných olejů 8%, margarinu 48% a ostatních jedlých tuků 44 %, činil by za předpokladu, že tento poměr odbytu mezi jednotlivými druhy umělých jedlých tuků se nezmění a odbyt tuků neklesne. výnos daně z umělých tuků celkem 66,150.000 Kč.

Změnou ustanovení §u 5, odst. 1, věta první vl. nař. č. 51/1934 Sb. z. a n. a §u 16 zák. č. 180/1936 Sb. z. a n., činí se současně touto osnovou opatření, že toliko ceny nejlevnějších druhů umělých jedlých tuků (umělé sádlo) nesmí býti zvýšeny; u ostatních druhů umělých tuků jedlých (jedlé mastné oleje, margarin) mohou býti ceny zvýšeny nejvýše o částky, o které byla daň u těchto druhů touto osnovou zákona zvýšena.

Konečně zrušuje se ustanovení §u 6, odst. 2 vl. nař. č. 51/1934 Sb. z. a n. o povinnosti výrobců umělých tuků jedlých zpracovati 5 % vepřového sádla při výrobě umělých jedlých tuků, při čemž ovšem vláda může předložiti nový návrh na tuto úpravu, když by toho potřeba z důvodů obchodně politických vyžadovala.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP