Pondělí 13. prosince 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Langr, dr Markovič, Košek, Sivák, Mlčoch, Taub

Zapisovatelé: de Witte, R. Böhm.

175 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády ministr inž. Nečas.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 28 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva:

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Bátkové-Žáčkové, dr Neumanovi, Řičářovi, Stanislavovi, Stundovi; na dnešní a zítřejší den posl. Lancovi, Polívkovi; na tento týden posl. dr Szüllömu.

Omluvy.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Marek.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Hatiny na den 9. prosince t. r.

Změny ve výborech.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Neumana za posl. dr Klapku.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické dne 4. prosince t. r. posl. Tymeše za posl. Kleina, dne 9. prosince t. r. posl. Nového za posl. Tymeše.

Do výboru ústavně-právního vyslal: klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Neumana za posl. dr Stránského; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. dr Meissnera za posl. dr Markoviče.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Návrhy tisky 1160 až 1162 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 1167 až 1178.

Předseda (zvoní): Slovo k osobní poznámce vyžádal si p. posl. Esterházy.

Dávám mu je.

Posl. Esterházy: Vážená snemovňa!

Pravdomluvnosť vládnej tlače chcel by som krátko kritizovať. Je síce pravda, že maďarskí zákonodarci stoja všeobecne na tom stanovisku, že pri osobných urážkach nereflektujú na takéto články, lebo vládnu tlač posudzujú ako takú, čo neni ani objektívna, ani súca k tomu, aby nás právom mohla kritizovať.

Teraz ale musím od tohoto zvyku odhliadnuť, lebo 8. decembra bola uverejnená v "Slovenskej politike" a na základe toho vo "Večerníku Práva lidu" a tiež i v "Polednom liste" o mojej osobe zpráva, ako by som bol súčasne členom pražského parlamentu a tiež i hornej snemovne v Budapešti.

Toto zlomyseľné a lživé tvrdenie odmietam čo najdôraznejšie a prehlásim, že nezúčastnil som sa nikdy ani aktívne, ani pasívne volieb hornej snemovne v Budapešti, mňa tam nikdy nekandidovali už i preto, lebo tam každý dobre vie, že som československý štátny občan a ako taký člen pražského parlamentu.

Naproti tomu pravda je tá, že v maďarskej hornej snemovne má aktívne a pasívne volebné právo môj bratranec gróf Ján Esterházy, ktorý je maďarským štátnym občanom, veľkostatkárom v Maďarsku a ktorého pri posledných voľbách tiež zvolili za náhradného člena do hornej snemovne.

O pravde tohoto skutku môže sa každý presvedčiť, keď sa jednoducho spýta pána Miloša Kobra, pána vyslanca československého v Budapešti.

A "Slovenská politika" nech pokračuje v svojej "pravdomluvnosti".

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1150) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 561 a 573), kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 1167).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této věci sloučeno bylo s jednáním o dalším odstavci pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1151) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 560 a 572) o daňových úlevách na opravy domů (tisk 1168).

Sloučené jednání navrhuji z důvodu, že obě tyto osnovy věcně souvisí.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při odst. 1 pořadu jsou: za výbor. soc. politický pan posl. Fr. Langr, za výbor rozpočtový pan posl. Al. Langer.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor soc. politický, panu posl. Fr. Langrovi.

Zpravodaj posl. Fr. Langr: Slavná sněmovno!

Pozorujeme-li současnou situaci na bytovém trhu, vidíme, že jsme již překonali nedostatek bytů velkých a středních, že však dosud trvá nouze o byty malé a levné. Ani zákonem ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb. z. a n., nebyla potřeba bytů levných ukojena. Vláda uznala proto za nutné předložiti návrh zákona, jímž se platnost dosavadního zákona z r. 1936 č. 65 o stavebním ruchu prodlužuje o dva roky, a to beze změny.

Považuji za potřebné upozorniti při projednávání této osnovy na výsledky z provádění tohoto zákona, jakož i na některá jeho ustanovení. Přes velmi výhodné daňové a poplatkové úlevy, které zákon poskytuje, a přes velmi značnou přímou i nepřímou podporu státu nebylo obcemi tohoto zákona v dostatečné míře použito. Největší podporu poskytuje obcím stát podle hlavy V o bytové péči pro chudé. Podle této hlavy uděluje stát přímý příspěvek tím, že po celou dobu, dokud nebudou hypotekární zápůjčky přímo splaceny, bude přispívati na zúročení takovou částkou, aby výdaje obce na anuitách a vedlejších platech nepřesahovaly 3 % stavebního nákladu. Nepřímou podporu poskytuje stát tím, že se zaručuje za celý stavební náklad, nepočítaje v to cenu pozemků. Tato státní podpora udělí se však pouze obcím, které se zaváží, že budou ku zlevnění přispívati jedním procentem stavebního nákladu. Byty v těchto nájemních domech nesmí přikročiti 34 m2 podlahové plochy obytných místností, počítaje v to i kuchyň. Tendencí ustanovení hlavy V je umožniti obcím postaviti nájemní domy pokud možno s nejlevnějšími byty, aby nájemné bylo dostupné i lidem skutečně chudobným.

Posuzujeme-li s tohoto hlediska dosavadní výsledky stavební, musíme si bohužel přiznati, že mnohé obce nepochopily pravý účel zákona a že přes veškerou značnou podporu státu nevykazují uspokojivé výsledky. Úkolem obcí je stavěti jednoduché, levné, avšak zdravé byty, jejichž nejvýznačnější předností má býti nízké nájemné. Stavební náklady v mnohých obcích jsou však tak vysoké, že nájemné stále tam neodpovídá pravému účelu zákona. Zatím co některé obce postavily nájemní domy, v nichž měsíční nájemné z jednoho bytu nepřesahuje 75 Kč, jsou obce, kde nájemné dostupuje výše až 120 Kč měsíčně. Toto nájemné je pro lidi skutečně chudobné nesnesitelně vysoké.

Uvážíme-li, že se prakticky nájemné vyměřuje z pouhých 2 % stavebního nákladu, jelikož stát se zavázal platiti částku převyšující 3 % stavebního nákladu a že uložil povinnost obcím přispívati jedním procentem ku zlevnění nájemného, je měsíční nájemné z jednoho bytu 120 Kč neslýchaně vysoké. Dokazuje to, že stavební úřady těchto obcí nedovedou dělati dobrou a lidu prospěšnou stavební politiku. Musíme proto žádati naléhavě, aby ministerstvo soc. péče podrobilo všechny stavby nájemních domů, které byly provedeny a které se budou prováděti podle tohoto zákona, přísné revisi a zjednalo tak nápravu.

Jsou obce, které situaci chudých lidí zhoršují také tím, že příliš tvrdě vykládají prováděcí nařízení o zadávání bytů k tomuto zákonu ministerstvem soc. péče vydaných. Přes to, že je v zákoně ustanovení, že za chudou se považuje osoba, která vzhledem ke svým majetkovým, důchodovým a rodinným poměrům není s to, aby si byt opatřila, nepřihlíží se při zadávání bytů zejména k poměrům početné rodiny, a uchazeč posuzuje se pouze podle ročního důchodu. Přesahuje-li roční důchod takové třeba i 7členné rodiny 6000 Kč, byt se jí nepronajme. Jest zajímavé, že v takových případech nikdo neuvažuje, že vícečlenná rodina s ročním příjmem 6000 Kč nemůže platiti 120 Kč měsíčně nájemného. Doporučuji proto ministerstvu soc. péče, aby upozornilo obce, že takovýto výklad prováděcích nařízení není správný a že obce při zadávání bytů pro chudé musí přihlížeti nejen k výši důchodu, nýbrž zejména k počtu členů rodiny uchazeče.

Jak jsem již uvedl, dosavadní výsledky nejsou takové, jaké jsme od zákona čekali. Stav ke dni 30. června 1937 podle statistiky ministerstva soc. péče je tento (čte): Podle hlavy V o bytové péči o chudé postaveno bylo obcemi 85 nájemních domů s 1586 byty a s 2518 obytnými místnostmi. Stavební náklad činil 44,129.749 Kč. Státní příspěvek udělen byl ze 40,947.770 Kč zápůjček, což si vyžaduje 1,098.806 Kč ročního nákladu. Z tohoto počtu sama obec brněnská postavila dosud 20 domů s 387 byty, s 24 obytnými kuchyněmi a 36 svobodárnami. Stavební náklad činil 14,250.000 Kč. Obec brněnská má zastupitelstvem schválenou stavbu dalších 6 domů se 156 byty nákladem 5,430.000 Kč. Z uvedených číslic je zřejmo, že některé obce buď vůbec anebo jen v míře nedostatečné použily dobrodiní hlavy V zákona o bytové péči o chudé.

Zvláštní kapitolou je však stavební výsledek podle hlavy VI tohoto zákona o podpoře usidlování nezaměstnaných. Krásná a chvalitebná myšlenka nedošla praktického vyjádření. Podle hlavy VI podporoval by stát obce při provádění usidlovacích akcí nezaměstnaných a polozaměstnaných tím, že poskytuje záruky až do 90% stavebních nákladů a uděluje podporu na stavbu rodinného domku o obytné podlahové ploše do 40 m2, kuchyni v to počítaje. Tutéž záruku a podporu poskytuje na opatření potřebného hospodářského příslušenství a zemědělské půdy, která by stačila alespoň k částečné jejich obživě. Také v tomto případě uděluje stát podporu částkou, která převyšuje 3% na anuitách a vedlejších platech.

Bohužel do dnešního dne nebylo v žádném případě použito tohoto ustanovení zákona. Nejtěžší překážkou praktického provádění zákona po této stránce je naprostý nedostatek finančních prostředků obcí. Uvážíme-li, že obce musí podle zákona opatřiti nejen plný úvěr na stavbu domků, zemědělskou půdu a potřebné hospodářské příslušenství, ale že musí také platiti 3 % anuity, jelikož je nemyslitelné, že by nezaměstnaný člověk, kterému by se poskytlo zemědělské půdy jen na částečnou obživu, byl schopen sám anuity platiti, nemůžeme se příliš diviti, že tohoto dobrodiní zákona nebylo dosud obcemi použito.

Výbor soc.-politický usnesl se proto pozvati do zvláštní schůze soc.-politického výboru ministry soc. péče, financí a zemědělství, jakož i zástupce finančních ústavů, na kteréžto schůzi by se učinil pokus vyřešiti otázku opatření hypotekárních úvěrů pro tyto účely.

Soc.-politický výbor dospěl shodně s vládou k názoru, že poměry na bytovém trhu, zejména pokud se týče malých a levných bytů, jsou toho druhu, že vydatná podpora staveb nájemných domů s malými byty pro chudé je nutná a proto schválil jednomyslně vládní návrh na prodloužení dosud platného zákona čís. 65/1936.

Světová hospodářská situace lepší se už od r. 1934 a zlepšila se zejména v roce letošním. Také u nás v republice Československé zaznamenáváme podstatné celkové zlepšení hospodářských poměrů a značný pokles nezaměstnaných. Věříme, že zlepšování není pouze výsledkem silného zbrojení, ale že bude pokračovat. Jsme si však vědomi, že proces zlepšování bude trvati ještě delší dobu, než se dostaneme do normálních hospodářských poměrů. Musíme proto učiniti na poli sociální péče o chudé vše, co je v naší možnosti. Řádné ochranné sociální zákonodárství je jedním z nejdůležitějších úkolů demokratického parlamentu. Stavebním ruchem udržujeme však také v zaměstnanosti velký počet stavebních dělníků a mnoho řemeslných živností a stavebního průmyslu. Stavebním ruchem bojujeme úspěšně proti nezaměstnanosti. Proto je podporování stavebního ruchu důležitým úsekem dobré národohospodářské politiky.

Doporučuji slavné posl. sněmovně, aby projednávanou osnovu schválila ve znění usneseném soc.-politickým výborem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. A. Langerovi.

Zpravodaj posl. Al. Langer: Vážená sněmovno!

Rozpočtový výbor projednal a schválil usnesení senátu a usnesení soc.-politického výboru k vládnímu návrhu zákona o stavebním ruchu. Vzal na vědomí dosavadní výsledky stavebního ruchu, podporovaného podle zákona č. 65/1936. Tyto výsledky lze posouditi z číslic, která nám ukazují, jak se v letech 1936 a 1937 stavělo a které stavby ministerstvo soc. péče podporovalo.

Ministerstvo soc. péče udělilo podpory na stavby nájemních domů a rodinných domků podle zák. č. 65, a to na 160 nájemních domů a 243 rodinných domků celkem s 3244 byty a 35 malými provozovnami a s 8 jinými místnostmi o stavebním nákladu 107,995.000 Kč. Z uvedeného nákladu činí zaručené zápůjčky 52,688.000 Kč a státní příspěvek, poskytnutý obcím v bytové péči o chudé, činí 1,901.000 Kč.

Z úhrnné částky převzatých zaručených zápůjček připadá na obce 41,531.000 Kč, na obecně prospěšná stavební družstva 1,554.000 Kč a na jednotlivé žadatele 9,603.000 Kč.

U ministerstva soc. péče a u zemských úřadů projednávají se ještě další žádosti za udělení podpory: Žádosti obcí na stavbu 145 domů s 2204 byty o stavebním nákladu 60,957.000 Kč. Žádosti obecně prospěšných stavebních družstev na stavbu 63 domů s 541 bytem o stavebním nákladu 42,315.000 Kč. Dále žádosti jednotlivců na stavbu 24-5 domů se 426 byty o stavebním nákladu 36,058.000 Kč. To je celkem žádostí všech stavebníků na stavbu 453 domů s 3171 bytem o stavebním nákladu 139,132.000 Kč.

Kladné vyřízení těchto žádostí znamenalo by udělení státní záruky ve výši asi 73 mil. Kč a státního příspěvku obcím na byty pro chudé ve výši 1,600.000 Kč.

Podle §u 48 zákona č. 65/1936 může být záruka převzata za zápůjčky do úhrnné výše 300 mil. Kč. Podle udělené záruky a projednávaných žádostí byla by vyčerpána částka 125 mil. Kč a z částky 12 mil. Kč, určené pro státní příspěvek, asi 3,500.000 Kč.

Dosavadní zkušenosti a povolené částky jak na státní záruku, tak také na příspěvek obcím na byty pro chudé ukazují, že částky určené pro tyto účely zákonem jsou dostatečné i pro další období.

Proto rozpočtový výbor, maje na zřeteli, že je nutno, aby nová opatření zákonná stala se včas a mohla působiti k žádoucímu rozvoji stavebního podnikání, doporučuje, aby usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o stavebním ruchu bylo posl. sněmovnou schváleno beze změny tak, jak je doporučuje soc.-politický výbor. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP