Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Stejskal. Dávám mu slovo.

Posl. Stejskal: Slavná sněmovno!

K rozpočtové kapitole ministerstva soc. péče chtěl bych říci pro pokročilost času pouze několik slov. Četní páni řečníci s tohoto místa konstatovali, že na sociální péči dáváme veliké částky, dokonce že do letošního roku bylo dáno 5 1/2 miliardy Kč. Když se to konstatovalo, přišlo se hned s tím, že máme velikou armádu nezaměstnaných, útočilo se přímo i nepřímo na podpory nezaměstnaných a volalo se po řádné jejich revisi a po t. zv. produktivní práci. Sledoval jsem to s velikým zájmem, ale řekl bych, že je příliš málo to konstatovati a neříci zejména, v čem tkví pravá příčina věci.

Nejdříve, prosím, k podporám v nezaměstnanosti. Nebylo by správné vytýkati, že jsme vyplatili 5 1/2 miliardy na podporách v nezaměstnanosti, když si mnozí, kteří to vytýkají, ani neujasní, o jaké podpory jde, a neujasní si dále, jakou strašnou hospodářskou situaci a krisi máme za sebou. Pokud se týče podpor v nezaměstnanosti, jsou dvojí. Jedny, které se jmenují státní stravovací akce, a druhé, které jsou vypláceny podle t. zv. gentského systému. Pokud se týče státní stravovací akce, plně souhlasíme s tím, aby byla prováděna přísná revise všude, kde se státní stravovací akce provádí. My sami jsme v této věci podali interpelaci na vládu a upozornili jsme, že v mnohých okresích se státní stravovací akce úžasným způsobem zneužívá. Dostali jsme odpověď, která nás neuspokojila, poněvadž sami jsme zjistili, že poměry byly jiné, než jak odpovědí jsme byli ubezpečováni. Víme, že ještě dnes řada milionů se vydává z titulu státní stravovací akce zbytečně, a my se přimlouváme s tohoto místa, aby byly četnické revise prováděny všude, zejména v nejdrobnějších venkovských obcích, kde se toho najde nejvíce.

Co se týče druhých podpor, vyplácených podle t. zv. gentského systému, chci říci toto: Málokterý systém je tak kontrolován jako systém gentský a výplata podpor podle gentského systému. Přál bych jen všem pánům poslancům, aby tento složitý a těžkopádný systém znali. Věřím, že by pak ani jeden u vědomí plné své odpovědnosti nemohl pronášet, čeho jsme zde byli svědky, že při gentském systému je nedostatečná kontrola. Tam dělníka kontroluje dělnická organisace, nemocenská pojišťovna, dále kontroluje ministerstvo soc. péče, okr. ústavy práce, revisní orgány ministerstva soc. péče a revisní orgány ministerstva financí. Mohu říci, že zde je kontrola přes kontrolu, revise přes revisi a postupuje se neúprosně. Tam, kde se zjistí nějaké závady, je potrestána především odborová organisace, která je nositelkou tohoto pojištění. Tedy zde nikdo nic vytýkati nemůže. Konstatujeme, že je zde kontrola taková, že se tento způsob stává až těžkopádným a mnohdy přímo neúnosným. Představíme-li si, že po Novém roce má nastati nové účetnictví, které si vynutilo ministerstvo financí bez ohledu na nesouhlas některých odborových organisací, pak tento systém bude, bohužel, ještě těžkopádnější. Ale i když, slavná sněmovno, je zde kontrola nad kontrolu, přesto my jako zástupci odborových organisací Československé obce dělnické neuzavíráme se žádné kontrole, přejeme si jí a chceme, aby ten, kdo by byl usvědčen, že si nepočínal správně, byl exemplárně potrestán.

Voláme-li však po řádné kontrole, voláme také po této kontrole všude a ve všem a za každých okolností! (Potlesk.) To není, prosím, správné, stále a stále míti na pozoru jen podpory v nezaměstnanosti, ale jiné podpůrné akce, subvenční akce atd. aby nepodléhaly kontrole a kritice? Proto bude jen správné, aby národ viděl, kdo dostává ze subvenčních prostředků finanční úhrady a kolik a zdali si toho také zaslouží. (Výborně!) My s tím souhlasíme, my to reklamujeme a budeme šťastni a spokojeni, když tato kontrola bude prováděna všude u každého a za všech okolností.

Bylo zde již konstatováno, že máme ještě dnes, přesto, že je poměrně příznivá situace výrobní, na 1/4 milionu dělníků a zaměstnanců bez práce. Velmi významní mužové apelovali s tohoto místa, aby se sehnala možnost ku práci, a významně řekli, že je nutno, abychom podporovali práci, a nepodporovali podpůrnictví. Souhlasíme. Souhlasíme, až na to, že nikdo nám neřekl, jak to máme dělat (Posl. Jenšovský: Kde tu práci vzíti!), kde tu práci vzít a jak to udělat. A protože to nikdo neřekl, dovolte mi, abych řekl, jak my se na věc díváme. Slavná sněmovno, podívejte se dnes na hospodářské a výrobní poměry. Vidíte, že máme některá odvětví průmyslová, kde je taková konjunktura, jakou snad ještě nikdy tyto výrobní průmysly neprožívaly. Mám, řeknu, konkretně na mysli kovoprůmysl. Víme přec dobře, že se v některých kovoprůmyslových závodech pracuje 24 hodin denně. A při tom máme 250.000 nezaměstnaných! Já se ptám, slavná sněmovno, co bude, až tam poklesne zaměstnanost, až se bude pracovat normálně 48 hodin? Až tyto dvě směny budou propuštěny, až se dostaneme k normálnímu stavu pracovnímu, na kolik že nám stoupne armáda nezaměstnaných? Věřte, že to bude o statisíce. Starati se o tyto statisíce v době přítomné a budoucí je povinností, myslím,- všech a především sborů zákonodárných.

Jak to tedy udělat, prosím, abychom zmenšili počet nezaměstnaných? A abychom tím zmenšili risiko a, řekněme, těžkou finanční otázku pro státní pokladnu? Slavná sněmovno, za prvé musíme si ujasniti, co je toho příčinou. Je to především racionalisace, a dále je to nevyřešená otázka nového zařazování do práce těch, kteří dosud nepracují. Pokud se týká prvního problému, racionalisace, o tomto problému neřekl zde dosud nikdo jediného slova. A přece co se odehrává před našima očima, nemůže nás nechati klidnými.

Já bych si, slavná sněmovno, dovolil upozorniti na významné a krásné dílo, "Zprávu živnostenských inspektorů za r. 1936", kteroužto publikaci vydalo ministerstvo soc. péče. V těchto úředních zprávách živnostenských inspektorů čteme opravdu takové věci, že bychom hodně dlouho o nich měli uvažovat, a pak jednat. Tak textilní dělník, který před 4-5 lety obsluhoval nejvýše 3 stavy, dnes obsluhuje už 40 tkalcovských stavů. V kovoprůmyslu běží výroba na běžícím pásu. Kdo viděl dříve výrobu v kovoprůmyslu a kdo ji vidí dnes, uzná, že je tu vždy úžasné tempo práce, úžasně zvýšený výkon. Zpráva živnostenských inspektorů mluví o tom, že v oděvnictví na Prostějovsku jedna jediná konfekční dílna o 45 zaměstnancích vyrobí za 2 1/2 minuty 1 plášť. To dělá prostějovská konfekce ve velkém. Divte se potom, že tkalci, krejčí jsou bez zaměstnání, divte se, půjdete-li do Zlína a uvidíte-li tam u Bati výrobu na běžícím pásu, že švec nestačí výrobnímu tempu firmy Baťa! A tak bych mohl pokračovat. (Hlasy: Automatické vrtačky v hornictví!) Ano! Právě předevčírem jsme byli u p. předsedy vlády, kterého jsme na to upozorňovali a podrobně informovali, jak úžasně stoupl pracovní výkon v hornictví, jak je méně pracovních sil, a že není správné, chce-li se dnes přijíti se zdražením uhlí. Řekli jsme p. předsedovi vlády, jak oprávněné jsou hornické požadavky, a přednesli jsme mu cifry, jak mnohé těžařské firmy vydělávají závratné stamiliony, takže sám pan předseda vlády nám řekl: "Pánové, děkuji vám, toto jsem právě pro nastávající jednání potřeboval."

Je tedy nesporné, slavná sněmovno, že zvýšená racionalisace přinesla ohromně vysoký výkon zaměstnanců, ale při tom mzdy, platy a důchody klesly. V tom je velká nespravedlnost. Proto voláme-li po zkrácení pracovní doby bez snížení mezd, věříme, že tato cesta je dnes nejkrásnější cestou, po které je možno této velké sociální vymoženosti dosíci. (Tak jest! - Potlesk.) Voláme právě teď po tom, aby se v hornictví pracovalo 6 hodin denně. Velká armáda nezaměstnaných nebo omezeně pracujících horníků by dostala práci. Měla by platit zásada, že za vysoký výkon má býti také vyšší plat a zkrácení pracovní doby. Bez zkrácení pracovní doby nemůžeme potírat prakticky nezaměstnanost, snad jen slovy, ale slovy jí potírat nám nepomůže.

Druhou věcí je zprostředkování práce. P. kol. Dubický zde mluvil o tom, že je nutno, aby v demokracii všechny organisace byly rovnocenné a aby byly připuštěny všechny odborové organisace k jednání. Řekl bych, že dělnictvo, které odpírá některým organisacím spoluúčast na kolektivních smlouvách, má pro to své důvody. Předseda republikánské strany p. posl. Beran volal s tohoto místa po odpolitisování odborových organisací. U nás je to odpolitisování provedeno, v našich odborových organisacích jsou soustředěni dělníci nejrůznějších politických a náboženských směrů, protože vědí, že odborová organisace má jiný význam a poslání než organisace politická. Ale, bohužel, v poslední době politické vlivy a politické legitimace se uplatňují i při zaměstnávání lidí. Máme zákon o zprostředkování práce, který v §u 3 významně říká, s čím každý souhlasí, totiž (čte): "Při stejné odborné způsobilosti je dát přednost osobám podporovaným ze státních prostředků, živitelům vícečlenných rodin a osobám delší dobu nezaměstnaným, dále osobám, které z místa, o jehož obsazení jde, byly propuštěny při omezeném provozu, osobám mladistvým a osobám, u kterých jsou důvody zvláště zřetele hodné."

Bohužel, tento zákon se nedodržuje. Řada pánů zaměstnavatelů přijímá do práce koho chce, bez ohledu na sociální potřebnost, bez ohledu, zda jde o člověka, který živí rodinu, anebo o člověka, který vůbec nepotřebuje pracovati. Já sám jsem v tomto týdnu viděl dopis od významného politického činitele, který doporučoval k přijetí 25 lidí do textilní továrny, samozřejmě bez příslušné okresní zprostředkovatelny práce. Mnozí zaměstnavatelé jsou dnes zaplavováni dopisy od významných politiků, vedoucích politických stran a tam se říká: "Když nám vezmete ten a ten počet dělníků a zaměstnanců, uděláme vám na druhé straně tolik a tolik."

Zákon o zprostředkovatelnách práce má plniti veliké a krásné poslání, ale máme-li jej jen na papíře, pak je to velmi smutné a musíme se starati, abychom dosáhli nápravy. Nápravy dosáhneme, když se bude dodržovati § 4, který říká, že vláda může nařízením pověřiti veřejnou zprostředkovatelnu práce, aby obsazovala uprázdněná a nová místa u zaměstnavatelů, kteří se opětovně neřídili zásadami §u 3, který jsem právě přečetl.

Potom § 7 téhož zákona mluví o tom, "že podrobnosti budou upraveny prováděcím vládním nařízením". A toto také reklamujeme. Žádáme, aby bylo vydáno prováděcí nařízení, aby na pracovním trhu při přijímání do práce byl zaveden pořádek.

Vítám, že je zde přítomen pan ministr soc. péče. Na tyto nepřístojnosti jej upozorňuji. Můžeme mu dáti desetitisíce dokladů, jak se zákon o zprostředkovatelnách práce briskuje, jak se tento zákon obchází a jak se dělají věci, které jsou na pováženou. Řekl jsem na pováženou. Já sám jsem hraničářským poslancem a pod mými okny se dělají opevňovací práce pohraniční. Byl jsem svědkem, jak agitátoři, ne od strany SDP, nýbrž od státotvorné a vládní strany, přišli mezi lid a řekli: Pan ministr vám opatří práci, když se dáte u nás odborově organisovati (Slyšte!), půjdete všichni na pohraniční opevňovací práce a nebude o vás prováděno četnické šetření a úřední šetření, zdali jste národně a státně spolehliví. Bylo to na Hradecku a Hořicku. Dokonce na Hořicku byly vyvěšeny veřejné vyhlášky, které každý mohl číst, a které vzbudily veřejnou pozornost. (Výkřiky.) Pane kolego, myslíte-li, že nemluvím pravdu, tak si vám dovolím říci, že jsem v této věci podal interpelaci konkretními fakty doloženou přímo na vládu, kde jsem konkretně řekl, kde se to stalo, jak to bylo, a žádal jsem v zájmu státním, aby od této agitace bylo upuštěno a aby všichni ti, kteří jsou povoláni na pohraniční opevňovací práce, byli úředně přezkoušeni, poněvadž podle našeho názoru nesmí rozhodovati politická nebo odborová legitimace, nýbrž jedině a výhradně národní a státní spolehlivost. (Potlesk.) Jak mi na tuto interpelaci bylo odpověděno, pane kolego, vyhledejte si to, ale řeknu vám, že naprosto nedostatečně. Nevím, kdo vládu tak mylně informuje, ale mohu říci, že jsou tam takové věci, že jsem se rozmýšlel, nemám-li podat na vládu interpelaci pro špatnou odpověď na interpelaci.

Zde na domácím pracovním trhu je nutno, abychom udělali rychle pořádek, aby tu byl zákon, který přesně stanoví, co říká § 3, co máme krásně na papíře, aby bylo také dodržováno, aby se dostali do práce prostřednictvím okresních ústavů práce především opravdu potřební. (Posl. Bergmann: Prováděcí nařízení!) Hlavně prováděcí nařízení, které tímto urgujeme. Já věřím, poněvadž znám pana ministra a zejména jeho práci, že co bude moci, v této věci udělá; vím, že má opravdu veliký zájem, aby byl na pracovním trhu pořádek.

Pak máme kolektivní smlouvy. Co bylo odporu proti nim a zejména proti jejich právní závaznosti. Když jsem byl u pana předsedy vlády a žádal jej, aby zákon o závaznosti kolektivních smluv byl prodloužen, přislíbil nám to. Jsem tomu rád, vždyť tento zákon vnáší pořádek na náš domácí pracovní trh. V textilu na př. máme právní závaznost kolektivních smluv. Tam se dohodli zástupci zaměstnaneckých odborových organisací se zástupci organisací zaměstnavatelských, a máme právní závaznost, která se rozšiřuje a která je dnes pravým požehnáním pro celý textilní průmysl. Proč? Přinesla pevnou kalkulační základnu výrobců na domácím trhu, udělala pořádek, vyloučila zhoubné podbízení cen a mezd, takže se poměry v textilním průmyslu lepší. Co bylo strašákem, před čím jsme byli varováni, ukazuje se jako krásná a dobrá věc. Chtěl bych upozorniti pana posl. Dubického, že úmyslem státotvorných socialistů, čsl. nár. socialistů a soc. demokratů jistě nikdy není podlamovat výrobu a hospodářské podnikání. (Tak jest!) Naším úkolem je výrobu a podnikání podporovat, a to také děláme, ale řídíme se při tom důležitou zásadou: Žít a nechat žít. (Výborně!) Ať žije podnikatel, ale ať žije také jeho zaměstnanec! (Potlesk.) To je nutno tu zdůrazniti a ne jen vytrhávati jednostranně zájmy vrstev podnikatelských. Osvědčují se kolektivní smlouvy a věříme, že po vzoru textilního průmyslu se právní závaznost jejich rozšíří i na jiné odbory práce.

Byla zde řeč o hornících a já bych chtěl říci jen velmi stručně, když hornické organisace zaměstnavatelské jeví neústupnost, že není možno, aby tento spor byl hnán do otevřeného konfliktu. Prosil bych vládu republiky, aby udělala vše, aby se těžaři museli dohodnout s horníky, kteří nechtí nic jiného než právo na život a lidskou odměnu za svou těžkou a namáhavou práci. (Výborně!)

V závěru bych apeloval na pana ministra soc. péče. Obracejí se na nás zaměstnanci grafického průmyslu a žádají, aby byli vyňati z dělnického soc. pojištění a aby byli zařazeni do pojištění pensijního. Jde o kategorii lidí, kteří opravdu převážnou měrou duševně jsou zaměstnáni, musejí dělat věci umělecké, při nichž musejí především myslit a zase myslit. Takové noviny, taková krásně umělecky vypravená kniha, to není jen práce manuální, to je také vysoce kvalifikovaná práce duševní. Tito kvalifikovaní zaměstnanci grafického průmyslu, i kdyby byla sebe vyšší hranice příspěvková, pořád jsou ještě podpojištěni. Vidí v tom nespravedlnost a tato nespravedlnost bude odstraněna tím, když budou zařazeni do všeobecného pensijního pojištění.

Těchto několik připomínek, slavná sněmovno, pro krátkost času chtěl jsem přednésti a prosil bych v závěru jen o jedno, aby se nevyčítalo nezaměstnaným, že pobírají podporu v nezaměstnání. My se neztotožňujeme s nikým, kdo by pracovat nechtěl, naopak takové zjevy potíráme. Ale jestliže stát a naše demokracie nemůže nešťastným lidem o práci se hlásícím práci dát, pak z lidských důvodů máme povinnost v době nynější tísně podat jim ruku pomocnou a ne jim to vyčítat. (Výborně! - Potlesk.) A nejen to, pokládat to za přechodnou dobu a pracovat k tomu, když už technický pokrok, racionalisaci nezastavíme, abychom jí využili tak, aby nesloužila jen k prospěchu vrstev výrobních, podnikatelských, nýbrž aby sloužila k prospěchu jak podnikatele, tak zaměstnance a tak také celé široké naší veřejnosti! (Potlesk.)

Pro kapitolu ministerstva soc. péče samozřejmě budeme hlasovati a věříme, že pan ministr soc. péče i jeho resort bude dále pokračovat v tom úsilí jako až dosud. Věříme, že bude-li republika Československá dělat dobrou sociální politiku, buduje tím silný pilíř naší demokracie. Pracující lid československý, bude-li v tomto státě spokojen, bude jistě nejlepší oporou našeho státu v dobách dobrých a zlých. K tomu slouží dobrá sociální politika a věříme, že tato dobrá sociální politika se bude u nás v demokratické Československé republice provádět také v budoucnu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní a zítřejší den posl. Klíma, Kliment, Zupka.

nemocí posl. Hlinka, Śliwka.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Michálek.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 1. prosince 1937, že senát projednal a přijal v 91. schůzi dne 1. prosince 1937 osnovy:

zákona o daňových úlevách na opravy domů (k tisku 572-IV sen. 1937),

zákona, kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (k tisku 573-IV sen. 1937).

mezi schůzí:

Návrhy tisky 1147, 1148 - přikázány výboru iniciativnímu.

Usnesení senátu tisky 1150, 1151 - přikázány výborům soc.-politickému a rozpočtovému.

za souhlas s trest. stíháním posl. Kosika, č. J 214-IV, pres. sdělení 78. schůze.

Místopředseda Taub sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pátek dne 3. prosince t. r. v 1 hod. odpol. s

Nevyřízený odstavec pořadu 119. schůze.

Schůze skončena v 10 hod. 28 min. večer.