Pátek 25. června 1937

Často říkáte, že má zemědělství nouzové fondy, jež byly zřízeny proto, aby je v době nouze podporovaly. Souhlasím, že tyto nouzové fondy jsou udržovány vlastní silou, ale musí se uvážiti, že úřednictvo pracuje velmi těžkopádně, že to trvá léta, než zemědělec dostane haléř z nouzového fondu. V zemědělském výboru bylo otevřeně doznáno, že žádosti z r. 1934 dodnes nejsou vyřízeny. Nedávejte při tom vinu zemědělským radám, které i my Němci také spravujeme, nýbrž okresním úřadům, kde žádosti leží měsíce a léta a okresní komise je nepodávají dále. Teoreticky obdrží zemědělec zpětnou náhradu pozemkové daně, ale v nouzovém roce byla jeho celá splatná daň pozemková exekučně vymožena a jemu teprve až po 3 až 4 letech připsána k dobru. Nouzovou podporu dostane vyplacenu po případě teprve až po letech, takže jest nucen prodati dobytek za směšné ceny.

Jest potřebí v této věci jednou velkorysým způsobem zakročiti. Zde nepomůže jenom podpora z toho neb onoho fondu, která se dá v míře 5 až 6 %, nýbrž zde musí zasáhnouti stát, a ministerstvo zemědělství musí učiniti velkorysá opatření. Poukazuji na jednotlivá podání, která mne došla z mého volebního okrsku a to od zemědělského sjednocení Slezska, které zahrnuje veškeré rolnictvo slezské oblasti v jednu hospodářskou organisaci. Píše mi, že jest tam skoro 85 % obilí zničeno suchem a že se splní 15 % očekávaného výnosu sklizně. Nezasáhne-li se rychle, nastane nesmírná nabídka dobytka, což by musilo míti za následek zhroucení cen dobytka, co jsme v poslední době již často zažili. Ministerstvo zemědělství se žádá, aby pomohlo a zařadilo Slezsko do nouzových území, dodalo píci, aby nemusily býti vyklizeny veškeré stáje. Dále se prosí, aby bylo zařízeno, aby se nepočítalo s monopolní dávkou z olejových pokrutin pro slezský dobytek, aby zemědělci, kteří nemají žádné obilí na prodej a musí v mnohých případech ještě přikupovati, nemusili ještě platiti monopolní poplatky za olejové pokrutiny. Dále se žádá zavedení nákupu dobytka pro Slezsko, aby zvířata, která musí býti vyřazena pro nedostatek píce, nebyla zašantročena za babku. Zpracováním těchto zvířat na konservy mohlo by se předejíti všeobecnému poklesu cen dobytka. Dodání osevního obilí pro ozimy bylo by potřebí, ježto většina zemědělců nesklízí tolik žita a pšenice, kolik budou potřebovati při podzimním osevu. Dále se žádá bezúročné sečkání daní, poplatků, splátek a dlužných daní, ježto by při nuceném vymáhání těchto částek mnohé podniky byly vydraženy pro úplný nedostatek jakýchkoli příjmů.

Německé sjednocení zemědělců Slezska prosí ministerstvo o rychlou a pronikavou pomoc v této nekonečné těžké katastrofě vymožením a vydáním mimořádných opatření, jak se zřetelem na vážnost stavu jsou žádoucí.

Podobné zprávy jsem obdržel ze severomoravských oblastí Mor. Berouna, Olomouce, Šumperka, kde jsou podobné poměry, a jsou podobné požadavky kladeny vládě. Při vážnosti situace musí býti pomoženo mimořádnými opatřeními. Zemědělec se nemůže činiti odpovědným za živelní pohromy. Stát musí věděti, s jakou láskou visí na své hroudě, a s vyššího stanoviska poznati, že selský stav, jejž nemůže zítra nebo pozítří znovu vybudovati, se blíží zkáze, pročež tedy zemědělství, základ státu, musí býti uchováno.

S těmito opatřeními vracím se zpět k poplatkovému zákonu. Co se dnes utvořilo nebo utvořiti chce, jest dílo částečné, jež se řadí k ostatním. Celý systém by se měl zjednodušiti. Nynější osnova nikterak neposkytuje důvěry k poplatkovému zákonodárství a není způsobilá k tomu, aby přinesla pomoc zemědělství, kterou si od toho slibuje. Žádáme tedy nový poplatkový zákon, který jest zcela jasný při vyměření podkladu a předpisu a vysvětlí, že při odhadech k vyměření poplatků nemůže nikdy býti základem konjukturní hodnota, nýbrž výnosová. Utvoříte-li nový zákon podle těchto hledisek, dáte tím najevo, že máte zájem o tuzemské rolnictví. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, panu posl. Nepomuckému.

Posl. Nepomucký: Vážená sněmovno!

Stanovisko našeho klubu k projednávané osnově je kladné. Kladné proto, že po velmi dlouhé době a po velmi mnoha slibech dochází konečně aspoň k částečné nápravě velkých křivd, které byly napáchány hlavně na malých a středních zemědělcích. Je kladné proto, poněvadž se jím odstraňuje aspoň částečně jedna z příčin, která v tisíci a tisíci případech v Československu vedla v posledních letech k exekučnímu pronásledování malých a středních rolníků a k jejich exekučnímu výprodeji. Placení těchto převodních poplatků bylo a je také v neposlední řadě jednou z příčin velikého a katastrofálního zadlužení malých zemědělců dnes na vesnici.

Přes to však, že stanovisko naše k projednávané osnově je kladné, považuji za nutné upozorniti na řadu nejasností a možno říci záludností, možných při výkladu jmenovaného zákona takovou formou, jako jsme toho byli svědky při jiných příležitostech, na př. když se jednalo o kvalifikování zemědělce, je-li skutečně zemědělcem, je-li zemědělcem, který se převážně zemědělstvím zabývá atd. atd. Desítky zkušeností potvrzují fakt, že zemědělci, kteří byli řemeslníky, živnostníky, dělníky atd., byli z různých výhod zákonných vyřazováni právě na základě takových nejasností, jaké obsahuje i předkládaná osnova zákona, ve které se v důvodové zprávě k §u 1 říká, že se tato ustanovení týkají menších zemědělských usedlostí, které jsou charakterisovány tím, že jejich vlastník anebo rodina vlastní rukou, nanejvýše přibráním jedné nebo několika málo námezdných sil nemovitosti tyto obdělává. Rozpor, který by zde mohl býti a při nejasném výkladu by určitě byl, zvláště při politickém zneužívání, ke kterému takovéto výklady vedou, neodstraňuje ani zpráva rozpočtového výboru, která rozšiřuje smysl tohoto §u 1 tím, že v nadpisu jeho říká, že pojaty do toho mají býti menší zemědělské usedlosti a menší stavení. Vážená sněmovno, jsem toho názoru, že ani tímto přesnějším definováním není ještě zamezeno, aby zde při praktickém provádění zákona nedocházelo k jeho obcházení, pomocí jehož by mohli býti postihováni a poškozováni malí a střední zemědělci.

Hlavní nedostatek osnovy vidíme však v tom, že se netýká vůbec malých živnostníků a malých obchodníků, že se netýká všech těch sociálně slabých, kteří právě placením a konečně pak i vymáháním převodních poplatků jsou velmi zatíženi. A právě to jsou důvody, které nás vedou k tomu, že, i když zde už rozpočtový výbor určitou změnu udělal, i když ve své resoluci říká, že se vládě ukládá, aby se vším urychlením vypracován byl návrh směrnic pro oceňování zemědělských a všech jiných nemovitostí pro vyměřování převodních poplatků a daně z obohacení vůbec, že přicházíme se svým vlastním návrhem, žádajíce, aby byl vsunut do nynějšího zákona, ve kterém navrhujeme k §u 1 tuto změnu: Titulní označení: "Poplatek nemovitostní a daň z obohacení při převodech menších zemědělských usedlostí" budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním: "Poplatek nemovitostní a daň z obohacení při převodech nemovitostí." Dále v §u 1, odst. 1 budiž vsunut v 10. řádce za slovo "patřících" dovětek: " ... malých živnostenských a obchodních provozoven a dělnických domků ..." Po této úpravě bude míti § 1, odst. 1 toto znění: "Převody pozemků, věnovaných zemědělství, které vzdělávají vlastník nebo jeho rodina sami, třeba i za pomoci jiných pracovníků, nebo kterých takto nevzdělávají jen proto, že byla na tyto pozemky uvalena exekuce, že vlastník je pod poručenstvím nebo opatrovnictvím nebo že na jeho jmění byl prohlášen konkurs, jakož i převody budov (obytných a hospodářských), k takovým pozemkům hospodářsky patřícím, malých živnostenských a obchodních provozoven a dělnických domků, kterých užívá zcela nebo zčásti vlastník, podléhající těmto poplatkům nemovitostním."

Vážená sněmovno! Považujeme za nutno, aby zde bylo na všechny strany jasno, že ochrana a úleva ve smyslu tohoto zákona se poskytuje všem majitelům rodinných domků bez rozdílu, jsou-li to dělníci, malí živnostníci, obchodníci anebo drobní zemědělci. Jestliže budou - a jistě budou - námitky, že rozšíření působnosti tohoto zákona si vyžádá větších finančních nákladů, je možno jenom poukázati na to, aby převodními a jinými poplatky byly zatíženy různé akciové a syndikátní společnosti, které se doposavad velmi rafinovaným způsobem placení těchto převodních poplatků při prodeji a koupi vyhýbají, a tak sežene se potřebná úhrada.

Vážená sněmovno! Považuji však za nutno říci při této příležitosti to, že tato malá úleva, tato malá pomoc malým a středním zemědělcům ani zdaleka neřeší dnešní těžké problémy malých a středních zemědělců na vesnici, o nichž je možno plným právem říci, už jak se to ve starém pořekadle říkalo, že stokrát nic umořilo osla. Na malé a střední rolníky na vesnici je navaleno tolik břemen, podobných tomu, o kterém zde jednáme, a ještě daleko větších ve formě více než tisíce kartelových společností, ve formě různých monopolních institucí, pod jejichž politikou protilidovou a protizemědělskou malí zemědělci dnes strádají a trpí. Je to zvláště dosavadní hospodářství s cukrem a špiritusem, které je klasickým dokladem výsledků t. zv. "řízeného hospodářství", které se na konec ukazuje jako karabáč nejen na konsumenty, malé živnostníky atd., ale které ve své podstatě jest i velkým karabáčem na malé a střední zemědělce na vesnici.

V otázce cukru jsou známa dvě usnesení. Usnesení zásobovacího výboru, který žádá snížení ceny cukru, a dále je zde usnesení cukerního kartelu, který toto snížení ceny cukru zamítá. Jsou zde postaveny v druhé otázce, lihové, zájmy špiritusníků proti zájmům lidu, proti zájmům státu, a celá veřejnost dnes plným právem čeká a žádá, aby tyto dvě věci, které jsou zde předmětem už několikaměsíčního diskutování, se konečně vyřešily v tom smyslu, aby hospodářství cukerních a špiritusových kartelářů a pijavic lidu bylo zlikvidováno.

Vážená sněmovno, ovšem jaksi za nejdůležitější problém skutečné pomoci zemědělcům dnes považujeme vyřešení otázky stanovení cen za obilí. O to dnes běží, aby zemědělci, kteří mají jíti v některých krajích již za týden do žní, měli jasno, zač se bude jejich práce, zač se bude jejich celoroční dřina prodávat. Ve straně agrární je nad tímto problémem dnes zmatek. Je možno tento cirkus pozorovat i na jejím tisku. Zatím co jedni tvrdí, že zemědělec má právo věděti, jaká bude jeho mzda. ihned, jak zaseje, jsou druzí, mezi něž patří pan předseda obilní společnosti dr Feierabena, který říká: To vědět nemusíte a nebudete až po 7. červenci, do té doby se o cenách mluviti nebude. Ve "Venkově" je možno na jedné stránce číst, že se žádá zrušení a odvolání srážek, zatím co na třetí stránce téhož čísla je možno číst článek o tom, že srážky musí zůstat, že jsou nutné. V tomtéž anebo v následujícím čísle se štve proti socialistům a t. zv. lidové frontě, že ona prý loňského roku srážky vynutila, ale druhý den píše p. Feierabend článek ve "Venkově", ve kterém dokazuje, že srážky musí zůstat i napříště, aby se vytvořily t. zv. reservy.

Z celého tohoto jednání je viděti, že je to tanec mezi vejci, tanec mezi vejci proto, že zde jsou na jedné straně zájmy malých zemědělců, kteří tlačí pravicové vedení agrární strany tím směrem, aby se dožadovalo zrušení srážek, a na druhé straně zájmy Kooperativy, Agrasolu, Mogrosolu, pánů Klinderů, Feierabendů, Stoupalů, Beranů a spol., kteří to, co malí zemědělci žádají, do svého monopolního krámu nepotřebují.

Tedy v tomto tanci mezi dvojími zájmy došlo také k tomu, že vláda vyzvala obilní společnost k předložení návrhu na stanovení cen. Páni z obilní společnosti toto ovšem popírají a spoléhají se na to, že zatím co oni budou ve "Venkově", "Lidovém deníku" a "Svobodě" atd. bouřit za zrušení srážek, bouřit za to, že nikdo nechce povoliti větší ceny pro malé a střední zemědělce, uplyne lhůta, ve které měli ceny stanovit, a že se toho chopí a nakonec vláda udělá to tak, jako to udělala vždy, aby to vyhovovalo obilní společnosti a jejím akcionářům. Zatím spokojují se páni s tím, že vychvalují svoji nadměrnou obchodní a nevím jakou schopnost, která prý se projevila tím, že zbavili obilní společnost jejích zásob. O tom je potřebí také několik slov.

Obilní společnost se sice zásob zbavila, ale zbavila se jich cestou takovou, že je vyvezla na dluh do fašistického Německa, že obilní zásoby z Československa byly vyvezeny právě do toho Německa, které již několik měsíců a zvláště v poslední době znovu podniká štvanice a připravuje intervenční tažení k ohrožení existence a samostatnosti tohoto státu. K podpoře této štvavé kampaně, k podpoře této chystané intervence byli přitaženi zemědělci v našem státě, aby srážkami z obilí přispěli 200 mil. Kč k tomu, aby úderné oddíly fašistické Třetí říše byly lépe hospodářsky zajištěny a vybaveny. My jsme toho názoru a názor tento kryje se s názorem většiny rolníků v tomto státě, že toto počínání vedoucích činitelů obilní společnosti za dnešní situace a vývoje mezinárodních událostí rovná se velezradě a to proto, poněvadž se zde úhlavnímu nepříteli existence a samostatnosti tohoto státu dává na dluh obilí a že se mu dává za pomoci strhovaných srážek malým a středním zemědělcům v našem státě.

Vážená sněmovno, my jsme toho názoru, že malým a středním zemědělcům v otázce cen je nejen možno, nýbrž také nutno vyjíti vstříc. V tomto smyslu jsme také předložili návrh, naše memorandum panu ministrovi zemědělství a zemědělskému výboru, kde žádáme, aby do příští sklizně prodej obilí byl postaven na zásadu dvojích cen, a to tak, aby odstraněny a zrušeny byly srážky u malých a středních rolníků, a aby tyto srážky zůstaly, event. byly případně i zvýšeny u statkářů a velkostatkářů. (Hlasy: Dvojí ceny uhlí a kunerolu!) Tento náš návrh plně odpovídá výrobním nákladům, které nikoliv my, nýbrž ta instituce potvrzuje, se kterou se páni tak velmi často rádi ohánějí, která je v jejich rukou a pod jejich vedením, t. zv. zeměděl. účetnicko-zpravovědný ústav v Československé republice, kde inženýr Buček při zkoumání 598 zemědělských závodů všech velikostí v Československu dokazuje, že výrobní náklady u malých a středních rolníků jsou až o 40% vyšší než u statkářů a velkostatkářů. Opírajíce se o tato fakta navrhujeme i my, aby výkup obilí z příští sklizně byl zásadně postaven na dvojí ceny. Je zajímavé, že největší nepřátelé tohoto návrhu dvojích cen za obilí jsou právě v řadách těch, kdož jsou nejprůbojnějšími obhájci pánů z cukerního kartelu a lihové společnosti, a že těmto pánům a už zde padla také poznámka: dvojí ceny za uhlí, pivo atd. - nijak nevadí, že máme u nás dvojí, vlastně trojí ceny za cukr. Jednu cenu, za kterou vyvážíme cukr za hranice, za pár desetihaléřů, druhou cenu, na základě které se za pár desetihaléřů prodává denaturovaný cukr pro dobytek, a třetí cenu, kdy se za 6.40 Kč prodává občanstvu, ať jsou to dělníci nebo malozemědělci, jejichž zájmů mají právě špiritusoví a cukerní obročníci stále plné huby, ale jimž prodávají cukr za 6.40 Kč. Jalovost argumentů, že by musily být dvojí ceny za pivo, prádlo, stroje atd., se vyvrací faktem, že zde máme obilní monopol, který vykupuje od malých a středních rolníků za vyšší ceny, od statkářů a velkostatkářů za nižší, nedává oboje obilí od sebe, nýbrž je při nákupu spojuje v jeden pytel, ze kterého může potom za dosavadní stanovené ceny prodávati mlynářům obilí za jednotnou cenu, aby konsumenti nemuseli míti zdražen chléb ani mouku.

Malí a střední zemědělci nežádají, aby jim bylo pomoženo zdražováním předmětů denní potřeby, chleba a mouky, konsumentům. Stavějí-li se k tomuto požadavku příznivě všechny zemědělské organisace, kromě pánů z obilní společnosti a jejich zástupců ze strany agrární, pak je možno, aby i v tomto parlamentě byl předložen návrh anebo projednán námi předložený návrh, na základě něhož by dosáhli malí a střední zemědělci skutečně spravedlivé ceny za svou celoroční dřinu.

Neméně důležitá je i otázka souvisící s projednávanou předlohou t. zv. dluhového zatížení. Dosavadní výsledky zemědělského vyrovnání jsou více než žalostné. Předložili jsme v zemědělském výboru již několikráte desítky dokladů, z nichž je zřejmě jasno, že zemědělské vyrovnání neslouží malým a středním zemědělcům, nýbrž že na něm vydělávají statkáři a velkostatkáři, kteří mnohdy svou půdu spekulačně zadlužují a zadlužili. Že toto je faktum, o tom svědčí i sama zpráva Státního úřadu statistického, uveřejněná ke konci měsíce dubna, ze které vysvítá, že z podaných téměř 10.000 přihlášek o zemědělské vyrovnání bylo kladně vyřízeno v celé republice celkem pouze 142 případů. Podle zpráv a statistik berních úřadů a berních správ vychází na světlo, že máme přes půl milionu malých a středních zemědělců, kteří jsou v exekučním řízení. Proč se tyto statisíce malých zadlužených zemědělců, kterých podle zprávy "Venkova" průměrně 29.000 ročně vyhání exekutor z chalupy, nehlásí o zemědělské vyrovnání? Nehlásí se ne proto, že tu ještě není potřebného finančního ústavu, ale nehlásí se proto, že sám zákon jim nedává možnost, aby příznivého vyrovnání dosáhli. Naopak, jestliže o ně požádají, narůstají jim další dluhy, ať se samým soudním řízením nebo s právním zastoupením při řízení u vyrovnávacích soudů.

Konečně je třetí otázka naléhavého zemědělského požadavku, který dnes vyrůstá na vesnicích bez ohledu, je-li to v Čechách, na Moravě anebo na Slovensku, požadavku desetitisíců a statisíců malých zemědělců, volajících po pokračování v parcelaci statkářské a velkostatkářské půdy, volajících po parcelaci této půdy proto, aby se svými rodinami, ženami i dětmi našli zabezpečení existence na vesnici. Toto volání po parcelaci jest jednotné. Marně se snaží pan Marcha v úvodníku "Venkova" vykládat něco, co pravda není. Na Boskovicku, Židlochovicku stejně jako v desítkách a desítkách míst ostatních jsou to nejen zemědělci, příslušníci naší strany nebo stran socialistických, nýbrž i příslušníci domovinářského hnutí, a z toho má pan Marcha a páni Marchové největší strach, kteří důrazně žádají pokračování v parcelaci statkářské a zbytkařské půdy.

Nežádá se zde nic nemožného ani nového. Není k tomu potřeba usnášet žádných nových zákonů, stačí jen sáhnouti po starém zákoně z 16. dubna 1919, ve kterém se v §u 14 mluví o tom, že je-li místní potřeba půdy naléhavá a nestačí-li pozemky zabrané nebo žádá-li toho obecné blaho, může pozemkový úřad vyvlastniti půdu i pod mez, stanovenou v §u 2. To znamená, že je dnes možno a v zájmu širokých vrstev naléhavě nutno, aby tam, kde je zbytkový dvůr, kde je jiný velkostatek, aby všude tam došlo k rozparcelování půdy ve prospěch malých zemědělců.

Vážená sněmovno! K těmto třem základním požadavkům, které dnes hýbou vesnicemi, patří konečně to, co je předmětem stálých diskusí, dohadů a porad, aby konečně došlo ke zřízení zemědělských komor a okresních a místních zemědělských společenstev na vesnici.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP